Aktuality a články

Zamyšlení nad tím, co z původního stoického učení se úspěšně promítá do světa seberozvoje třetího tisíciletí, nabízí v DeníkuN hned několik filozofů, včetně Vladimíra Mikeše (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR).

Které filozofické otázky patří v biomedicínském výzkumu k těm nejpalčivějším a proč je důležité, aby hledání odpovědí na ně bylo výsledkem spolupráce různých vědních disciplín? Projděte si příspěvky domácích a zahraničních výzkumníků z podzimní konference zaměřené na konceptuální a metodologické aspekty biomedicínského výzkumu na našem YouTube kanálu.

Přednášející se v nich zaměřili například na metodologii klinických studií a klinické praxe, biologické mechanismy v kontextu výzkumu rakoviny a mikrobiomu a na formální přístupy k medicínskému výzkumu, jako jsou algoritmy nebo umělá inteligence.

Program konference 

Filosofický ústav AV ČR rozšířil v uplynulém roce dohody o spolupráci při realizaci doktorských studijních programů a školení doktorandů s Univerzitou Karlovou v Praze, Masarykovou univerzitou v Brně, Univerzitou Lipsko a Leibnizovým ústavem pro dějiny a kulturu východní Evropy.

Jedná se o studijní programy:

Filozofie náboženství (Evangelická teologická fakulta UK)
Latinská medievistika a novolatinská studia (Filozofická fakulta UK)
Filozofie výchovy a vzdělávání/ Philosophy of Education (Pedagogická fakulta UK)
Bioetika/Bioethics (Lékařská fakulta Masarykovy univerzity).

Samostatnou dohodu o spolupráci při školení doktorandů máme také s Fakultou dějin, umění a orientalistiky a Fakultou sociálních věd a filosofie Univerzity Lipsko a Leibnizovým ústavem pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO).

Souhrnný přehled aktuálně akreditovaných doktorských studijních programů Filosofického ústavu.

Soumraku rozumu se neubránilo ani 20. století, ačkoli si na něm tolik zakládalo. Ušetřeni ho nezůstáváme ani dnes. Nejen o tom, jak si utvořit relevantní obraz o skutečnosti a jaké nástrahy je přitom potřeba vzít v potaz, hovořili ve Fokusu Václava Moravce na ČT24 filozof Václav Němec (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR), psychiatr a publicista Cyril Höschl a strukturní virolog Pavel Plevka.

Přání pdf

Rozhovor o etice vylepšování člověka, technooptimismu, osobní identitě, singularitě, nesmrtelnosti, sexbotech i kybervojácích s Tomášem Hříbkem (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR) a Davidem Černým (Ústav státu a práva AV ČR). V podcastu časopisu Reflex.

Jak se v rakousko-habsburském rozkročení mezi Západem a Východem zrodil nový geopolitický a kulturní fenomén jménem Střední Evropa, se dočtete v článku Petra Hlaváčka (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR) na Forum 24.

Článek je upravenou verzí jedné z kapitol knihy: Petr Hlaváček – Michael Romancov (eds.), Vytěsněná Evropa? Kontexty a perspektivy evropské „východní otázky“ (Academia 2020).

Nadchnout mladé lidi pro vědu a ukázat jim, na čem se v Akademii věd ČR v současnosti pracuje, patří k hlavním cílům stáží pro talentované středoškolské studenty, které Akademie věd ČR pořádá pod hlavičkou Otevřené vědy. Výsledky svého bádání mladí vědci každoročně představují na závěrečné konferenci. Letos se uskutečnila online a zúčastnilo se jí 74 studentů. Cenu poroty pro oblast humanitních a společenských věd získal tým stážistů lektora Václava Žůrka z Centra medievistických studií FLÚ AV ČR.

„Studenti v kontextu počínající pandemie sami přišli s nápadem zaměřit svou pozornost na krizové jevy středověké společnosti a s mou pomocí hledali prameny, které mohou poskytnout odpovědi na dvě otázky: Jak vnímali tehdejší kronikáři krizové jevy a jak tehdejší společnost na tyto fenomény reagovala? S ohledem na limity studentů stran znalosti jazyků, v nichž jsou prameny psány (latina, středověká čeština a němčina) jsme spolu četli dostupné prameny v moderních překladech a studenti sami pracovali s odbornou literaturou,“ popisuje Václav Žůrek spolupráci se Sabinou Millerovou, Jakubem Vybíralem a Zuzanou Šaldovou, kteří porotu zaujali prací na téma Období vlády Karla IV. ve stínu přírodních katastrof.

„Věřím, že pro ně bylo přínosné nejen poznat, jak vypadá vědecká práce humanitního typu, ale také, že si uvědomili, proč je nezbytné všechny zdroje ověřovat a ptát se po intenci autorů. To se hodí nejen ve výzkumu,“ dodává lektor.

Program Otevřená věda se studentům se zájmem o různé badatelské oblasti otevře i příští rok. Ve Filosofickém ústavu mohli studenti vybírat ze sedmi vypsaných stáží. Zájem projevilo celkem 109 stážistů. Stáže se rozběhnou v lednu 2021.

Článek k programu Otevřená věda si můžete přečíst také na portálu Věda a výzkum.

Kompletní přehled oceněných