Setrvávání v ambiguitě stojí v základu naší zkušenosti s uměleckými díly. Dvojznačnost je zakleta v žánru i v obsahu, v pohybu mezi filozofickým zkoumáním a uměleckou expresí, v napětí mezi estetickými postoji zaměřenými na krásno a postoji etickými a politickými. V jednotlivých kapitolách věnovaných dílům Adrieny Šimotové, atonální hudbě nebo současnému politickému videoartu se Bierhanzl odpichuje především od nosných motivů z esteticko-filozofických úvah E. Levinase, R. Barthese a M. Foucaulta a ukazuje umělecké dílo jako odraz vládnoucích poměrů i jako vytváření nové, ryze estetické skutečnosti neredukovatelné na historická a sociální určení.

Eutanazie představuje mimořádně aktuální téma současné odborné diskuse. Existuje celá řadu argumentů pro či proti morální přípustnosti tohoto opatření na konci života, chybí jim však konceptuální jednota. Tato monografie přistupuje k problematice usmrcování pacientů ze soucitu zcela odlišně. Jednotící linii spojující hlavní argumentační strategie identifikuje v teoriích dobrého života a jejich vztahu k etickým teoriím a jejich normativním závěrům. Publikace zve čtenáře na vzrušující výpravu do různých končin současné filosofické reflexe a ukazuje, že složité problémy moderní doby je třeba řešit v širší perspektivě. Na čtenáře to samozřejmě klade vyšší nároky, pokud se však nenechají odradit, získají komplexní představu o teoriích welfare, etických teoriích, povaze smrti a její špatnosti, osobní identitě a jemných distinkcích užívaných v aplikované etice. Poskytne jim to celistvý obrázek o současném stavu diskuse a pojmové nástroje k vlastnímu promýšlení problému morální přípustnosti eutanazie.

Obsah mimořádného čísla navazuje na výzkumný projekt „Naturalizmus ako univerzálny filozofický program“, financovaný Agentúrou na podporu výskumu a vývoja SR. Projekt je zaměřený na filosofický výzkum naturalismu, který se v posledních dekádách stal dominantním přístupem k filosofii, jako též dominantním přístupem v rámci většiny filosofických disciplín (epistemologie, etika, filosofická antropologie, filosofie mysli, sociální filosofie a filosofie vědy), s mnohými závažnými důsledky. Příspěvky se zaměřují na všeobecné vymezení jádra naturalismu, na systematické rozlišení jeho hlavních typů, na identifikování a zhodnocení hranic naturalizace široké škály filosofických témat.

V angličtině.

V současné historii vědy je rané období Descartovy kariéry vnímáno jako dráha vedoucí od vize mathesis universalis přes její ztroskotání až po Descartovu proměnu v systematického filosofa, jak jej známe z jeho děl zralého období. V předkládané knize chceme navrhnout novou interpretaci Descartovy mathesis universalis. V duchu podtitulu knihy Daniela Garbera Descartes Embodied, který zní „čtení kartézské filosofie skrze kartézskou vědu“ lze náš text považovat za další krok vytyčeným směrem, za čtení kartézské vědy skrze kartézskou matematiku. Chybný výklad karteziánské fyziky je podle nás hlavní překážkou na cestě k formálně-epistemologické rekonstrukci jazyka fyziky. Kniha je pokusem vyložit karteziánskou fyziku jako matematickou fyziku a je součástí širšího projektu formální epistemologie.

V knize Le maître ignorant (1987) nabízí Jacques Rancière, prostřednictvím biografie nevšedního lektora francouzské literatury v Lovani Josepha Jacotota, originální filosofickou reflexi, která se ani tak netýká filosofie výchovy, jako filosofie a politiky. To hlavní, co nás Rancièrův Jacotot učí, je, že se vzděláním je tomu jako se svobodou: nedává se, ale bere. Le maître ignorant představuje důležité dílo pro dějiny intelektuální emancipace. Kniha bude doplněna o úvodní studii, jež představí základní myšlenky díla v kontextu tehdejší i současné politické a sociální filosofie.