Archive of publications

Čtyři čeští státníci, čtyři rozhovory, čtyři unikátní pohledy na novodobé dějiny. Kniha rozhovorů s Václavem Klausem, Petrem Pithartem, Pavlem Rychetským a Milošem Zemanem vychází při příležitosti 25. výročí sametové revoluce v Československu. Rozhovory mapují nejen vzpomínky těchto osobností na listopad 1989 na klíčové milníky posledního čtvrtstoletí (ekonomická transformace, rozpad Československa, vstup do Evropské unie, posuny ve stranickém systému, role Václava Havla), ale přinášejí i zamyšlení, co nám 25 let svobody přineslo i vzalo.

Soubor jedenácti studií z pera kolegů a žáků prof. PhDr. Františka Šmahela, DrSc, dr. h. c. mult., je sondou do detailu středověkého dne, který mnohdy uniká pozornosti i možnostem výzkumu. Studie zaměřené na různá středověká prostředí se tohoto detailu dotýkají a zároveň upozorňují na limity dochovaných pramenů i badatelských kapacit.

Kniha pojednává o romské emigraci z České republiky v letech 1997–2004, k čemuž využívá pojmové instrumenty moderní politické filosofie. Na pozadí situace Romů ve střední Evropě je tu zkoumána problematika hromadné emigrace, která svým charakterem odhaluje limity moderní politické filosofie a nutí k její kritické revizi.

Kniha představuje první ucelenou interpretaci politického myšlení Slavoje Žižka. Vytváří jednotící výkladovou linii, která vytýká nejdůležitější momenty Žižkovy politické teorie, jež jsou rozptýlené v jeho početných knihách o filosofii, psychoanalýze, politice, masové kultuře. Nakolik je to možné, pokouší se autorka vyhnout lacanovské terminologii a látku podat srozumitelným způsobem.

Předmětem tohoto mimořádného čísla Filosofického časopisu je Levinasovo pojetí sociality, kterou autoři neredukují na etický vztah k druhému, jak je Levinas běžně vykládán, ale snaží se ji chápat šířeji, také jako vztah erotický a politický. Etická odpovědnost, s níž je důraz Levinasovy filosofie spojován, je u něj neodmyslitelně spjata s obhajobou subjektivity, kterou Levinas vyzdvihuje v kritickém dialogu jak se svými učiteli, zakladateli fenomenologie, tak s tradicí evropské filosofie a se svými současníky.

Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech, se kterými se potýkala analytická filosofie 20. století. Podrobně rozebírá příčiny vzniku analytické filosofie a vývoj jejích názorů na lidské poznání, jazyk a svět.

Druhé vydání

The term 'inferentialism', coined by Robert Brandom, has become a trademark of a certain position in the philosophy of language which claims that meanings identify with inferential roles – a radical departure from more traditional semantic approaches. Independently of this, the term is now cropping up in logic, in connection with positions prioritizing proof-theory over model theory and approaching meaning in logical, especially proof-theoretical, terms. The book brings these two strands together: it reviews and critically assesses the foundations of Brandomian inferentialism; it proposes upgrades; and it clarifies its relationship to inferentialism in logic. Emphasis is laid on clearly articulating the general assumptions on which inferentialism rests, thus elucidating its foundations, followed by discussing the consequences of this standpoint, and then dealing with the most intensive objections raised against the standpoint.

De rerum humanarum emendatione consultatio catholica

Tento svazek zpřístupňuje první část Komenského zásadního a nejrozsáhlejšího díla, Obecné porady o nápravě věcí lidských. Jde o kritické vydání textu zachovaného v převážně rukopisné podobě a objeveného až ve 30. letech 20. století; součástí jsou filologické i věcné komen­ táře, ediční úvody k jednotlivým spisům a další odborný aparát. Úvod přibližuje základní ideje tohoto díla, historii jeho vzniku i další osudy. Svazek dále obsahuje tři úvodní práce Obecné porady. Po dedikaci Světlům Evropy následuje Panegersia (Všeobecné probouzení, první část díla) – návrh na svolání všeobecné porady – a Panaugia (Všeobecné osvěcování, druhá část), systematický výklad metafyziky světla.

Pohled na husitství se často měnil. Po dlouhá desetiletí bylo jednostranně vyzdvihováno, po roce 1989 naopak v širším povědomí převážilo pojetí zdůrazňující kulturní škody a náboženský fanatismus.

Intelektuální přínos husitských myslitelů, převratné změny ve společnosti a inovace v oblasti písemnictví či hudby jako by upadly v zapomnění. Odborné bádání přitom právě v posledních pětadvaceti letech přineslo nové poznatky a interpretace ukazující provázanost českých dějin 15. století s vývojem v soudobé Evropě, ale také unikátní impulzy, kterými se husitství vymyká své době. Kniha Husitské století shrnuje výsledky tohoto výzkumu a podává ve čtyřech oddílech vyvážený obraz této epochy, nezávislý na ideologických předsudcích. Mezi historický nástin revoluční doby a pokompaktátního období jsou vklíněny oddíly věnované sociálním dějinám a mocenské konstelaci v zemích České koruny i kulturnímu a duchovnímu vývoji. Kniha vychází ve spolupráci s Centrem medievistických studií Filosofického ústavu AV ČR.