Aktuálně

Skotský filosof David Hume budí zájem mezi odborníky i širokou veřejností už po tři století. Trvalou pozornost si získal nejen svými dnes poněkud kontroverzními postoji, ale také tím, že v 18. století vstoupil na scénu s novou radikálnější koncepcí filosofie, čímž zásadně ovlivnil vývoj evropského myšlení. Davidu Humovi, od jehož úmrtí letos uplyne 250 let, se věnuje mezinárodní konference s podtitulem The New Life of David Hume, která dnes začíná v Praze. Potrvá až do 3. července a nabídne témata z historie, dějin idejí i rekonstrukce filosofových biografií.

Filosofický ústav Akademie věd ČR spolu s dalšími akademickými institucemi v České republice vydal prohlášení na podporu ruské odbornice na antickou filosofii Světlany Mesjac, která působí při Filosofickém ústavu Ruské akademie věd. Její případ vyvolává vážné obavy o akademickou svobodu i osobní bezpečnost vědců v Rusku.

Přestože je novost ve vědě implicitně všudypřítomná, v poslední době se sama stala novým výzkumným objektem v rámci vědy o vědě. Co se skrývá za současným důrazem na novost ve vědě? Co se počítá jako nové a kdo o tom rozhoduje? Centrum pro studium vědy, techniky a společnosti při Filosofickém ústavu Akademie věd České republiky zve zájemce a zájemkyně k zasílání abstraktů příspěvků na mezinárodní výzkumné sympozium Novost a nerovnosti ve vědě, které se bude konat 8.–9. října 2026 v Praze. Příspěvky je možné zasílat do 30. června 2026.