Archiv aktualit
V letošní soutěži excelentního "hraničního výzkumu" ERC CZ získal grantovou podporu projekt TOME intelektuálního historika Petra Pavlase z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. TOME, spolu s dalšími 18 projekty napříč všemi vědními oblastmi, uspěl v konkurenci celkem 29 návrhů, které v loňském roce postoupily do závěrečného kola hodnocení v soutěžích ERC Evropské komise.
TOME je průkopnickým projektem zkoumajícím evoluci kognitivních metafor, tedy men…
Filosofický ústav AV ČR se pravidelně uchází o podporu mladých badatelek a badatelů v rámci Programu podpory perspektivních lidských zdrojů – Mzdové podpory postdoktorandů na pracovištích AV ČR. Soutěž je otevřená všem pracovištím Akademie věd a probíhá dvakrát ročně – v jarním a podzimním termínu. Aktuální uzávěrka pro posuzování návrhu projektů v rámci 22. kola soutěže je ve FLÚ stanovena na 30. srpen 2023.
Program je určen nositelům titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu do dvou let od jeho získání (nezapočítáv…
Držitelem CEFRES PLATFORM AWARD 2023 za nejlepší článek v oblasti společenských a humanitních věd v mezinárodním recenzovaném časopise se stal historik Martin Šorm z Centra medievistických studií (FLÚ AV ČR & FF UK). Jeho text s názvem Conflicting Popular Culture – Populism and Public History upozorňuje na úspěch populistické prezentace středověku spojované v současné české kultuře s politickou krajní pravicí.
Foto: Martin Hundák
…
Prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2023 letos získá čtyřiadvacet výrazných mladých vědeckých talentů. Mezi oceněnými je i historik filozofie a vědy Lukáš Lička z Filosofického ústavu AV ČR, člen týmu prestižního projektu ACADEMIA podpořeného Evropskou výzkumnou radou. Slavnostní ceremoniál se uskuteční v pražské Lannově vile 21. června 2023, ceny laureátům předá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Prémie Otto Wichterleho je určena perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špi…
Elon Musk a další osobnosti vyzývají lidstvo, aby zabrzdilo vývoj umělé inteligence. Další odborníci s nimi nesouhlasí a poukazují spíš na konkrétní rizika, ale i přínosy umělé inteligence. Patří k nim i Mark Coeckelbergh z Centra pro Environmentální a technologickou etiku - Praha při Filosofickém ústavu Akademie věd. „Zákaz nebo pozastavení je příliš hrubé opatření,“ řekl Radiožurnálu. Celý rozhovor
Portál Vědavýzkum.cz navázal spolupráci s odborným vědeckým časopisem Teorie vědy. Společně budou přinášet popularizační příspěvky v oblasti historického, filozofického a interdisciplinárního zkoumání vědy a vědního prostředí. Více…
Výtvarný dokumentární film Propojme se včera režiséra Vladimíra Turnera a souboru Tantehorse, který vznikl mj. díky programu Odolná společnost pro 21. Století a v rámci práce Národního institutu SYRI, bude mít premiéru v sekci Imagina na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Film zachycuje stejnojmenné představení, které v sobě snoubí taneční performance souboru Tantehorse s přednáškou filozofky Alice Koubové o společenské odolnosti.
Zabývá se krizí, adaptací na ni, transformací vlastního postoje a formami péče, které s takovou změno…
Umělá inteligence vzbuzuje spoustu otázek. Které jsou ale opravdu ty důležité? Máme vývoj nových technologií regulovat? A když ano, tak jak? A jak moc otřásá umělá inteligence základy naší demokracie? Mark Coeckelberg z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd byl hostem podcastu Věda na dosah.
Foto: Jana Plavec
…
Poslední Filosofickou kavárnu na téma "Znepokojivé slovanství" si nyní můžete poslechnout ze záznamu. O postkolonialismu a složitém hledání identity slovanského „Středovýchodu" hovořili s Kryštofem Boháčkem překladatelka Lucie Zakopalová, polonistka Michala Benešová a politolog Ondřej Slačálek.
Debata se opírá o stejnojmennou knihu Marie Janion Znepokojivé slovanství, v níž se autorka vrací k dávným kořenům polské kultury, k zapomenutému a násilně vytěsněnému slovanství, jednomu z prvních „traumat“, spojenému s pocitem méněcen…
Jak vypadal lékařský svět poloviny 16. století nebo raně novověká matematika v Evropě a Číně? Vědou raného novověku se zabývali minulý týden účastníci třídenní mezinárodní konference Scientiae v Praze. Rozhovor s jedním z hlavních organizátorů akce, Vladimírem Urbánkem z Filosofického ústavu AV ČR, přinesl Odpolední Plus Českého rozhlasu (v 17:33; stopáž od17:49:43) a reportáž na ČT 24 (stopáž od 20:54).
