Aktuality a články

Rada Filosofického ústavu se na svém řádném zasedání dne 4. května 2022 seznámila se stanoviskem Komise pro etiku vědecké práce AV ČR k některým vědeckým aktivitám doc. Marka Hrubce. Po podrobné diskusi dospěla Rada FLÚ jednomyslně k následujícímu usnesení:

1) Rada FLÚ konstatuje, že několikeré závažné porušení Etického kodexu AV ČR, zejména pak čl. I. písm. l), a dále čl. III. písm. a) a f), jež Komise pro etiku vědecké práce AV ČR (dále jen „KEVP“) v některých vědeckých aktivitách doc. Hrubce shledala, pokládá za prokázané a ztotožňuje se se závěrem KEVP v bodě 3. jejího stanoviska. Tato pochybení jsou podle Rady FLÚ o to závažnější, že se jich doc. Hrubec dopustil jako vedoucí vědecký pracovník v manažerské pozici, jenž má jít svým chováním a vědeckým působením ostatním příkladem a taktéž reprezentovat FLÚ navenek.

2) Rada FLÚ vyjadřuje znepokojení nad tím, že doc. Hrubec dosud neprojevil ochotu zjištěná pochybení a konstatovaná porušení Etického kodexu AV ČR uznat a napravit následky svého jednání, ale naopak v souvislosti s touto kauzou opakovaně uváděl zavádějící a nepravdivé informace. To dle názoru Rady FLÚ zvyšuje riziko možného opakování podobných pochybení. V důsledku neetického jednání doc. Hrubce popsaného ve stanovisku KEVP již nepochybně došlo k narušení důvěry akademické i laické veřejnosti v dodržování zásad etiky vědecké práce ve FLÚ. Rovněž byla opakovaně poškozena dobrá pověst FLÚ jakožto jeho zaměstnavatele, a to v domácím i mezinárodním kontextu. Rada FLÚ proto s ohledem na stanovisko KEVP a výše zmíněné považuje za nežádoucí a rizikové, aby doc. Hrubec za uvedených okolností zastával ve FLÚ jakékoli vedoucí pozice a reprezentoval FLÚ navenek ve významných aktivitách či projektech, ať už domácích nebo mezinárodních.

3) Rada FLÚ dále považuje za žádoucí, aby v návaznosti na stanovisko KEVP bylo řádně prošetřeno, zda jednáním doc. Hrubce nedošlo k porušení některých ustanovení Směrnice č. 2/2018 o nakládání se zaměstnaneckými díly ze dne 1. 10. 2018, která je závazným vnitřním předpisem FLÚ a doc. Hrubec je jí jakožto zaměstnanec FLÚ právně vázán.

Kontext:
V reakci na článek serveru aktualne.cz ze dne 4. listopadu 2021 vyzvalo vedení Filosofického ústavu AV ČR ředitele Centra globálních studií Marka Hrubce k vysvětlení skutečností, na něž text odkazoval. Server upozornil na některé aktivity zastřešované doc. Markem Hrubcem v rámci programu Strategie AV21 „Globální konflikty a lokální souvislosti“, na jeho působení v China-CEE Institute se sídlem v Budapešti a externí spolupráci s kontroverzním analytikem tohoto čínského institutu Ladislavem Zemánkem.

Filosofický ústav AV ČR se distancoval od veškerých aktivit, které by v rozporu s Etickým kodexem Akademie věd ČR porušovaly principy vědecké nestrannosti a nezávislosti na jakýchkoli ideologických, mediálních či politických tlacích nebo by vycházely vstříc jakýmkoli zájmovým či nátlakovým skupinám.

Vedení Filosofického ústavu AV ČR se současně rozhodlo, že se k celé záležitosti nebude dále vyjadřovat až do doby, než se důkladně seznámí se všemi skutečnostmi a pečlivě je vyhodnotí.

Za mimořádný přínos (nejen) české filosofii a budování mezinárodního renomé Patočkova archivu obdržel Hans Rainer Sepp pamětní medaili Jana Patočky, kterou Akademie věd ČR uděluje k ocenění výsledků práce českých a zahraničních vědců a též osob podporujících rozvoj vědy. Více.

Historik a filosof Petr Hlaváček (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR) byl hostem Barbory Tachecí v pořadu Osobnost Plus 

Čestnou oborovou medaili za zásluhy ve filosofických a filologických vědách udělila předsedkyně Akademie věd prof. Petru Koťátkovi (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR) již v roce 2020. Slavnostní předání se kvůli proticovidovým opatřením uskutečnilo až letos v dubnu. Petr Koťátko je považován za zásadní postavu české i světové analytické filosofie jazyka.

Významně přispěl k etablování analytické filosofie v kontextu České republiky a vybudoval síť mimořádně cenných mezinárodních kontaktů. Je autorem řady významných studií, publikovaných doma i v zahraniční (např. v předních oborových periodikách Proceedings of the Aristotelian Society a Teoria). Jeho monografie Význam a komunikace (1998) a Interpretace a subjektivita (2006), v nichž formuluje originální přístup ke komunikaci, mluvním aktům a významu promluvy, lze bez přehánění označit za dvě nejzásadnější knihy české filosofie jazyka. V současné době se prof. Koťátko zapojuje především do diskusí o filosofii literatury a fikce (mj. s ohledem na dílo Franze Kafky a Samuela Becketta). Aktivní je však i mimo akademickou sféru, a to na poli literárním: je autorem povídkové sbírky Úvod do zoologie (1999), novely Casanova (2007) a dobrodružného románu pro děti Wormsův svět (2009). Za knihu Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové (2019) byl v roce 2020 nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii Kniha pro děti a mládež.

Jednou z priorit nadcházejícího půlročního předsednictví Česka v Evropské Unii je i zvýšení společenské odolnosti. Díky ní by společnost měla lépe čelit krizím a nečekaným událostem. O tématu s filosofkou Alicí Koubovou (Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR) ve Studiu 6 na ČT24 (záznam v čase 1:37:47).

Filosofický ústav AV ČR přivítal na své půdě v průběhu dubna dva ukrajinské badatele. Třetí výzkumnice zahájí svou stáž v květnu. Podporu prvních 22 žádostí ukrajinských vědkyň a vědců o stáž na pracovištích AV ČR schválila Akademická rada minulý týden v rámci programu Researchers at Risk. Představujeme nové ukrajinské kolegy a kolegyni.

Volodymyr Volkovskyi, MA, Ph.D. z Kyjeva se věnuje historii filosofie, politické filosofii a religionistice. Zaměření na moderní politické myšlení na Ukrajině z něj činí pravděpodobný objekt pronásledování ze strany Ruska. Ve FLÚ posílí Collegium Europaeum při Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení. Volodymyr Volkovskyi zacílí své výzkumné aktivity na ukrajinské intelektuály meziválečného období a jejich politické myšlení na Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze (1921–1945), kdy Československo bylo jednou z nejvýznamnějších destinací ukrajinského intelektuálního exilu. Jeho reprezentantům se připisuje množství textů a studií o křižovatkách politického myšlení, filosofii a etice. Jedním z hlavních výstupů jeho práce by měl být koncept nové kolektivní monografie o ukrajinské exilové inteligenci v meziválečném Československu.

Viktor Pasisnychenko, Ph.D. z Charkova se věnuje filosofii vědy, především pak proměně vědeckého paradigmatu a jeho důsledkům pro společenské vědy. Při FLÚ bude působit v Centru pro teoretická studia. Svůj výzkum založený mj. na práci T. Kuhna Struktura vědeckých revolucí zaměří na vývoj vědy, od jejího klasického pojetí (poč. 18. století) směrem k novému vědeckému paradigmatu (poč. 20. století). Cílem jeho projektu je ukázat, že zatímco klasické vědecké paradigma se zakládá na mechanické vizi a fragmentaci světa i vědeckých oborů, nové vědecké paradigma tuto úlomkovitost naopak uzdravuje holistickou vizí. Přijetí nového vědeckého pojetí badateli ve společenských vědách může jejich studium učinit relevantnějším pro nové dramatické výzvy a zastavit neplodné diskurzy stavějící proti sobě přírodní a společenské vědy, vědu a náboženství atd.

Tetiana Bilous, Ph.D. z Kyjeva se specializuje na filosofii a metodologii vědy. Ve FLÚ bude působit v rámci Oddělení analytické filosofie. Věnovat se bude výzkumu filosofických základů Keynesových myšlenek, u nichž je patrný vliv analytických filozofů George Edwarda Moorea, Bertranda Russella, Franka Ramseye či Ludwiga Wittgensteina. Jejím cílem je prokázat, že Keynesovo rané filosofické přesvědčení mělo významný vliv na jeho ekonomické myšlení a chápání lidské racionality ve vztahu k ekonomickému chování a rozhodovacím procesům.

Nový díl podcastu Věda na dosah s filosofem Ivem Pezlarem z Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti FLÚ AV ČR. O tom, jak se dostal od elektronické hudby k logice, jak najít filosofické otázky ve videohrách i v kresleném vtipu, co ho baví na teorii důkazů i o tom, jak lze jejich principy aplikovat do praxe.

V pořadu Historie.cs na ČT24 o tématu hovořili historik a filosof Petr Hlaváček (Collegium Europaeum FF UK a FLÚ AV ČR), politolog Miroslav Mareš a generál Petr Pavel. 

Nadační fond Františka Topiče vypisuje tříměsíční stipendia na rok 2022 pro dokončení myšlenkově podnětných projektů se vztahem k českým dějinám a literatuře nebo filosofii pro uchazeče do 35 let. Více