FLÚ v médiích
Podle studie, kterou letos publikovala Agentura Evropské unie pro základní práva, jsou útoky proti komunitě LGBT+ v celé Evropě na vzestupu. Jak tyto útoky souvisí s „hate speech“ proti LGBT+ a co lze proti těmto útokům dělat, komentuje pro Deník N filosof Tomáš Koblížek.
Esej logika a filosofa, prof. Jaroslava Peregrina o zacházení se symboly, čínském pokoji a chobotnici odposlouchávající podmořské hovory přináší Wired CZ & SK, nejznámější technologický magazín světa v českém vydání. Odkaz na článek
Zelená dohoda pro Evropu není charita ani filantropie, ale čistý pragmatismus, říká v komentáři pro DeníkN Vojtěch Svěrák z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu ČR a z Ústavu filosofie a religionistiky (ÚFaR) Univerzity Karlovy. Odborně se zabývá etikou klimatické změny. Více
Pavel Barša z Filosofického ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy byl hostem podcastu Bulletproof o mezinárodní politice, diplomacii a obraně. Řeč byla o proměně mezinárodního řádu, nástupu národně-konzervativních hnutí ve světě i o válce v Gaze. Poslech
Mark Coeckelbergh z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu AV ČR je jedním z členů expertní skupiny, která se podílela na přípravě tzv. AI Actu. Jde o vůbec první ucelený soubor zákonů na světě z dílny Evropské unie upravující využívání umělé inteligence. Jak regulace vznikala, popsal v rozhovoru pro časopis Forbes. O etických, politických a legislativních aspektech AI Actu hovořil Mark Coeckelbergh také na nedávném workshopu, který organizovalo Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) ve spolupráci s konzultantskou firmou PricewaterhouseCoopers. O workshopu si můžete přečíst ZDE.
Úvahu z filosofických pozic v souvislosti s cenzurou, která začíná dopadat na některá slovenská média, přináší na Českém rozhlasu Vltava Tomáš Koblížek.
Pro objev zvláštního typu bílých krvinek se o něm mluví jako o legendě současné imunologie, jejíž přínos je klíčový např. pro úspěšnou léčbu rakoviny či autoimunitních onemocnění. Profesor Shimon Sakaguchi z Univerzity v Osace přiletěl do Prahy v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“ vedeného Martinem Zachem z Filosofického ústavu Akademie věd, který sdružuje odborníky z oblasti imunologie a filosofie. Odkaz na rozhovor Shimona Sakaguchiho pro pořad Věda24 České televize | Fotogalerie z návštěvy Shimona Sakaguchiho
Kam posouvá pobyt ve virtuální realitě filosofické otázky typu, co je realita a co můžeme vědět o vnějším světě? Lze si lidský život představit jako dokonalou simulaci? O zkušenostech s virtuální realitou a jejím nahlížení z pohledu filosofie si s redaktorkou Terezou Liškovou v pořadu ArtCafé Českého rozhlasu Vltava povídali analytický filosof Jakub Mihálik a básník Luboš Svoboda. Tématu virtuální reality, vědomí a jazykových modelů se věnuje rovněž rozhovor Jakuba Mihálika s prof. Davidem Chalmersem (New York University) v aktuálním čísle Filosofického časopisu.
Nad pozitivními a negativními dopady umělé inteligence v otázkách ochrany životního prostředí se spolu s dalšími odborníky zamýšlí Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha v článku na iDNES.cz a na ČT24.
"Slovenská společnost vůbec není polarizovaná, ale dochází k radikalizaci její části," říká filosof a odborník na hatespeech Tomáš Koblížek, který byl hostem pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu.
Parametry odolné demokracie na pozadí výzkumů realizovaných Národním institutem pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) komentuje ve vysílání ČT24 filosofka Alice Koubová z Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Výzkumy potvrzují, že velká část slovenské společnosti nemá důvěru ve státní instituce ani veřejnoprávní média a směřuje k různým alternativním zdrojům, což přispívá k celkové polarizaci společnosti. Důvěryhodnost úřadů, politických lídrů, vymahatelnost práva, posilování péče o zranitelné, snižování pocitu bezmoci a možnost spoluúčasti na veřejném dění zmiňuje jako faktory, které odolnost společnosti v krizích posilují.
Tomáš Koblížek, analytický filosof z Filosofický ústav Akademie věd České republiky, který se dlouhodobě a systematicky věnuje tématu nenávistných projevů, útočného jazyka a slovního zastrašování, se v rozhovoru pro Deník N vyjádřil k posledním událostem na Slovensku.
