FLÚ v médiích
Rozhovor s filosofem Tomášem Koblížkem v podcastu Vinohradská 12 o vlastenectví, nacionalismu, demokracii a zdrojích nenávisti ve společnosti.
Orientovat se v současném světě nebo se zapojit do veřejného života by měly umět už děti na základních školách. Spolu s badateli Filosofického ústavu Akademie věd ČR na tom pracují učitelé občanské výchovy sdružení v asociaci Občankáři. O tom, jak jejich spolupráce vypadá a jaká témata vědci přinášejí do výuky, hovořil v pořadu Věda Plus Českého rozhlasu (od 8:22) Ondřej Lánský z Filosofického ústavu a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Nedávné použití slova "hoststvo" v mediálním prostoru vyvolalo vlnu polemik z lingvistických i etických pozic o tom, zda tento výraz do češtiny patří nebo nepatří a proč. K tématu se v komentáři pro Echo.24 vrací filosof Petr Kužel.
"Důkazy, že Země není stavěna na trvalý růst, máme, jen se jimi neřídíme," říká filosof Martin Ritter, který byl hostem podcastu Mysli a žij na serveru Aktuálně.cz.
Před 600 lety zemřel Jan Žižka. Pohled na něj a na jeho podobu se postupem času výrazně měnil, a i dnes zůstává kontroverzní postavou českých dějin. Na otázku, jak konkrétně se měnila představa o podobě Jana Žižky v průběhu staletí, hovořil v pořadu Hyde Park České televize (od 33:27) mezi dalšími odborníky Robert Novotný z Centra medievistických studií Filosofického ústavu Akademie věd & FF UK.
Letos si připomínáme 130 let od založení firmy Baťa. Do historie slavné obuvnické firmy nahlédl Český rozhlas Brno společně s historikem Ondřejem Ševečkem z Filosofického ústavu Akademie věd, který je autorem několika publikací věnovaných historii Zlína.
Proč si slova jako hoststvo zaslouží být v našem slovníku, přestože nenaplňují pravidla slovotvorby, jak oponují lingvisté, vysvětlil v nedávné ranní úvaze na @ČRo Vltava filosof jazyka Tomáš Koblížek. O používání genderově neutrálního jazyka ve veřejném prostoru i o tom, zda se spor vede víc o téma než o jazyk samotný, hovořil pak také v pořadu Akcent spolu s klasickým filosofem, publicistou a překladatelem Petrem Šourkem.
Každý počátek války doprovází propaganda a mediální manipulace. Co mají společného ty současné s těmi z minulého století? Pozvání do diskuse v rámci názorového fóra k 85. výročí začátku 2. světové války přijali filosof Tomáš Koblížek, režisér Václav Marhoul, politik a sociolog Ivan Gabal, novinář Petr Fischer a ředitel Památníku ticha Pavel Štingl. Záznam setkání přinesla ČT24.
Nad rozdíly mezi pojetím filosofie v akademickém i širším smyslu, a nad dlouhou cestou této disciplíny k její dnešní různorodosti se v DeníkuN zamýšlí Jaroslav Peregrin. Rozkrývá, jakými druhy otázek se filosofové skutečně zabývají dnes, v čem se většinou rozcházejí s představou laiků, co ospravedlňuje provozování určitého druhu filosofie jakožto odborné disciplíny po boku věd, ale i to, proč se některé typy otázek stále do žádné z existujících věd nevejdou.
Konspiračním teoriím nepodléhají jen frustrovaní lidé, kteří v nejisté době hledají jasná vysvětlení. Chápat je jako současnou obdobu lidových mýtů je chyba. Někdy je za nimi politická strategie, někomu je zase příjemné vědět víc než ostatní. Jejich pointou není události vysvětlit, ale na někoho zaútočit. Rozhovor s filosofem Tomášem Koblížkem o konspiračních teoriích přinesl portál Seznam Zprávy.
Legenda imunologie zavítala do Prahy v rámci mezioborového projektu "Imunita a biologická resilience" vedeného Martinem Zachem z Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu Akademe věd. V rozhovoru pro magazín WIRED.CZ Shimon Sakaguchi mimo jiné prozradil, že filosofický náhled v biologii jej odjakživa fascinuje. Více
Podle studie, kterou letos publikovala Agentura Evropské unie pro základní práva, jsou útoky proti komunitě LGBT+ v celé Evropě na vzestupu. Jak tyto útoky souvisí s „hate speech“ proti LGBT+ a co lze proti těmto útokům dělat, komentuje pro Deník N filosof Tomáš Koblížek.
