FLÚ v médiích
Vůně využívalo lidstvo od pradávna v rituálech, medicíně i kosmetice. V čem tkvělo tajemství egyptských vůní? Jak a proč se jimi zabývali antičtí filosofové a nakolik následně ovlivnily alchymii a přírodní vědy? Odpovědi hledá mezioborový tým projektu Alchymie vůní vedený badatelem Seanem Coughlinem z Filosofického ústavu AV ČR. Projektu podpořenému programem JUNIOR STAR Grantové agentury České republiky se věnuje rozsáhlý článek nového A/Magazínu, čtvrtletníku Akademie věd.
Zmapovat ekonomickou transformaci přelomu 80. a 90. let ve zlínském regionu, včetně jejích hospodářských a sociálních aspektů, se spolu s dalšími badateli Akademie věd snaží historik Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu AV ČR. Jaká realita se skrývá za fenoménem JZD Agrokombinát Slušovice, svého času jedním z nejúspěšnějších podniků socialistického Československa, badatel přibližuje v dnešním rozhovoru pro tištěnou verzi deníku MfDnes. Více
Filosof Tomáš Koblížek byl hostem Josefa Šlerky v podcastu Data Boutique na serveru investigace.cz. Téma podcastové epizody se věnuje toxickému jazyku jako spojujícímu prvku propagandy, dezinformací a nenávistných projevů.
O problematických momentech, které před námi vyvstávají v souvislosti s využíváním umělé inteligence a spotřebou energie, hovořil v pořadu Experiment na ČRo Radiožurnál (9:44) Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P).
Dezinformace a nenávistné projevy v současném online světě byly tématem včerejší pracovní odborné konference pořádané Úřadem vlády ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Snahou účastníků bylo navrhnout konkrétní doporučení pro ministerstva a Vládu České republiky, jak výzvám v současném online prostoru efektivně čelit. Více v rozhovoru s Tomášem Koblížkem pro Českou televizi (v čase 2:20). Více
Rozhovor s filosofem Tomášem Koblížkem v podcastu Vinohradská 12 o vlastenectví, nacionalismu, demokracii a zdrojích nenávisti ve společnosti.
Orientovat se v současném světě nebo se zapojit do veřejného života by měly umět už děti na základních školách. Spolu s badateli Filosofického ústavu Akademie věd ČR na tom pracují učitelé občanské výchovy sdružení v asociaci Občankáři. O tom, jak jejich spolupráce vypadá a jaká témata vědci přinášejí do výuky, hovořil v pořadu Věda Plus Českého rozhlasu (od 8:22) Ondřej Lánský z Filosofického ústavu a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Nedávné použití slova "hoststvo" v mediálním prostoru vyvolalo vlnu polemik z lingvistických i etických pozic o tom, zda tento výraz do češtiny patří nebo nepatří a proč. K tématu se v komentáři pro Echo.24 vrací filosof Petr Kužel.
"Důkazy, že Země není stavěna na trvalý růst, máme, jen se jimi neřídíme," říká filosof Martin Ritter, který byl hostem podcastu Mysli a žij na serveru Aktuálně.cz.
Před 600 lety zemřel Jan Žižka. Pohled na něj a na jeho podobu se postupem času výrazně měnil, a i dnes zůstává kontroverzní postavou českých dějin. Na otázku, jak konkrétně se měnila představa o podobě Jana Žižky v průběhu staletí, hovořil v pořadu Hyde Park České televize (od 33:27) mezi dalšími odborníky Robert Novotný z Centra medievistických studií Filosofického ústavu Akademie věd & FF UK.
Letos si připomínáme 130 let od založení firmy Baťa. Do historie slavné obuvnické firmy nahlédl Český rozhlas Brno společně s historikem Ondřejem Ševečkem z Filosofického ústavu Akademie věd, který je autorem několika publikací věnovaných historii Zlína.
Proč si slova jako hoststvo zaslouží být v našem slovníku, přestože nenaplňují pravidla slovotvorby, jak oponují lingvisté, vysvětlil v nedávné ranní úvaze na @ČRo Vltava filosof jazyka Tomáš Koblížek. O používání genderově neutrálního jazyka ve veřejném prostoru i o tom, zda se spor vede víc o téma než o jazyk samotný, hovořil pak také v pořadu Akcent spolu s klasickým filosofem, publicistou a překladatelem Petrem Šourkem.