Aktuálně

Nová epizoda podcastu Vlákna s názvem „Jak žít pospolu“ nabízí vhled do souvislostí mezi ekologií, dekolonizací a queer teorií. Rozhovor významné francouzské aktivistky a esejistky Fatimy Ouassak s výzkumnicí a literární vědkyní Christinou Konou představuje koncept „pirátské ekologie“ a přibližuje pojem „queer eko-kosmopolitismus“ i roli literatury při utváření globálního vědomí. Obě mluvčí se dotýkají také témat, jako je vztah ke zvířatům, principy dehumanizace, potřeba návratu k zemi na betonových předměstích a vztah akademické sféry s aktivismem. Epizoda přináší inspiraci, jak lze skrze solidaritu a nové analytické rámce usilovat o spravedlivější svět pro všechny. Poslechněte si debatu, která...

Karel IV. jako zbožný a učený panovník, obratný politik i císař. Dá se za učebnicovým obrazem „Otce vlasti“ objevit po staletích bádání ještě něco víc, co bychom dosud nevěděli? Jak financoval svou politiku, proč proměnil v centrum říše právě Prahu a jakou roli hrály sňatky v mocenské strategii Lucemburků? O tom, jak to bylo s Karlovými dluhy, jeho vztahem k církvi či panovnickou sebeprezentací, hovořili v podcastu Jilská Filosofická Václav Žůrek a Dušan Coufal z Centra medievistických studií.

Německého sociologa Andrease Reckwitze, jehož knihu Společnost singularit jsme nedávno vydali v českém překladu, zpovídala pro Deník N filosofka Alice Koubová. Reckwitz je podle ní zajímavý především svou analýzou modernity, která se v jeho očích nevyvíjí směrem k nějakému jasnému cíli dějin, ale každá doba je vždy reakcí na předchozí éru a její anomálie. Současnou dobu popisuje Reckwitz v knize Společnost singularit jako pozdní modernitu, pro kterou je charakteristický vypjatý důraz každého člověka na osobní jedinečnost jako záruku vlastní hodnoty, kulturní kapitalismus a střední třída utvářená především skrze různé formy sebezviditelňování. Kdo není jedinečný a viditelný, nemá jakoukoli...