Archiv aktualit

Jak reagovat na krizi vztahu člověka a prostředí? Jak lépe vysvětlit rozkol, který se ukazuje při řešení ekologických problémů? Jak kultivovat veřejnou debatu o ekologii a zbavit pojmy, s nimiž pracuje, pokrouceného významu? Nejen o ekofenomenologii, mluvil v pořadu Hovory na ČRo Plus Petr Prášek z Oddělení současné kontinentální filozofie Filosofického ústavu Akademie věd. Více

Prosincové vraždění na Karlově univerzitě otřáslo celou společností, přesto se najdou lidé, kteří násilný čin schvalují nebo přinejmenším zpochybňují. O tom, že omezování nenávistných projevů je běžné v Evropě i v zámoří a že zákroky proti nenávistným projevům jsou důležité, protože ukazují existenci nepřekročitelné červené linie, hovoří v pořadu Reportéři ČT odborník na dezinformace Tomáš Koblížek. Více

Podstatou resilience je, že „i když žijete extrémně tragické události, máte zároveň schopnost vidět svoje zdroje a opory. A to, co si z tohoto drastického momentu v české historii můžeme odnést, je, že vždycky máme v české společnosti zdroje a opory, důvěru a solidaritu vedle nebezpečí..." Širší komentář filosofky Alice Koubové k situaci v kontextu teorie odolné společnosti vysílala ČT24. 

Slova generální ředitelky Národní galerie Alicji Knast vzbudila rozruch novoroční výzvou, aby země střední Evropy řešily koloniální minulost. Týká se toto téma i nás jako České republiky a je správné o něm mluvit? O spojení modernity s kolonialismem, provázanosti historie se současností a hledání nových způsobů, jak řešit koloniální minulost, a to i v zemích střední Evropy, hovořil v DVTV Ondřej Lánský z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace. Více

Na pozadí posledních ruských útoků na Ukrajině se filosof a historik Volodymyr Volkovskyj v deníku Forum 24 zamýšlí nad postoji formovanými popíráním či překrucováním zřejmých morálně závažných faktů a nad jejich důsledky.