Vítáme návrhy příspěvků k druhému ročníku konference věnované filosofii umění, s podtitulem Resisting Divides: Contemporary Philosophy of Art. Akce cílí na vytváření „meziprostorů,“ které umožňují odolávat dělením v současných přístupech k umění. Zaměří se jak na dělení mezi analyticko–kontinentální filosofií, tak na rozdělení mezi teoretiky a praktikujícími aktéry uměleckého světa. Termín pro zasílání návrhů je 15. září.
Resisting the Divide: Part II (Betweonum in Prague)
Druhý ročník konference Betweonum: Brooklyn–Prague Forum for Philosophy of Art
Pořádá Filosofický ústav Akademie věd ČR ve dnech 21.-22. listopadu 2025, v kulturním prostoru Dominikánská 8, Praha 1
Přihlášení:
Anonymizovaný abstrakt (300–400 slov) prosím zašlete do 15. září 2025 přes formulář: https://forms.gle/8E2DZ6PE1NjPvmvS8 nebo e-mailem na adresu:
O přijetí budete informováni do 30. září 2025.
Konference je druhou částí akce Resisting Divides: Contemporary Philosophy of Art, která proběhla na Brooklyn College v New Yorku v říjnu 2024. Jejími spoluorganizátory byli Dena Shottenkirk a Martin Nitsche, kteří tehdy založili Betweonum: Brooklyn–Prague Forum for Philosophy of Art – skupinu filosofů a dalších badatelů, kurátorů a umělců, kteří usilují o vytváření „meziprostorů“ umožňujících odolávat dělením v současných přístupech k umění.
Od té doby lze mezi filosofy pozorovat rostoucí snahu odstranit v západním světě rozdělení mezi kontinentální a analytickou filozofií, což se projevuje zakládáním čtenářských skupin, publikacemi i obecnými trendy. Konkrétně ve filosofii umění v analytické tradici probíhá revoluce: stále více se přibližuje zkoumání percepce a do svých parametrů zahrnuje historické, fenomenologické a ztělesněně psychologické otázky. Kontinentální filosofové umění začínají odkazovat na vědecké poznatky, přičemž si uchovávají důraz na fenomenologii zkušenosti z první osoby. Není náhodou, že se tato proměna odehrává právě ve filosofii umění – tato disciplína se přirozeně prolíná s epistemologií, filosofií mysli, politikou a etikou, a proto právě zde může být toto rozdělení nejlépe překlenuto.
Konference se však bude věnovat i druhému zásadnímu rozdělení – a to mezi akademickými filosofy a „praktiky“ uměleckého světa, jako jsou kurátoři, umělečtí publicisté a samotní umělci. Tento rozkol představuje problém: přetrvávající patová situace postmodernismu nemůže být vyřešena bez konsenzu mezi těmito dvěma skupinami. To vyžaduje přemýšlení o umění mimo hranice modernistických stylových revolucí a formalistických problémů i mimo tradiční analýzy dvou hlavních filosofických proudů. K tomu je nezbytná otevřená a kritická výměna názorů – a právě to chce konference nabídnout.
Zaměří se tedy na obě zmíněná dělení: analyticko–kontinentální a rozdělení mezi teoretiky a praktikujícími aktéry uměleckého světa.
Uvítáme příspěvky k těmto možným otázkám:
1. Jak vzrůstající množství časově založeného umění (např. performance, video) podporuje analýzu opírající se o fenomenologii?
2. Má umělá inteligence užitečnou roli v tvorbě umění? A může umělce zcela nahradit?
3. V čem je „okamžiková“ reprezentacionální teorie nedostatečná pro analýzu umění a proč by mohly být saliency mapy či Gibsonův pojem affordancí užitečnější?
4. Jaká je epistemologická funkce umění?
5. Jak roli umění ovlivňuje finanční stránka – jak u samotného umělce, tak u diváka?
6. Jak mechanika vidění (např. vnímání celkového dojmu, periferní vidění) ovlivňuje naši zkušenost s uměním?
7. Jak se praxe tvorby umění vztahuje k prožitku z první osoby?
8. Jakou roli hraje empatie v umění a jak ji vysvětluje pojem affordancí?
9. Existují specifické ne-západní tradice, které poskytují lepší vysvětlení role umění než soupeřící paradigmata kontinentální a analytické filozofie?
10. Jakým způsobem hraje filozofie roli přímo v umění?
Organizační informace:
Občerstvení bude zajištěno. Konferenční poplatek se nevybírá. Pořadatelé bohužel nemohou zajistit ubytování ani cestovní náklady.
