Zvolte jazyk

čtvrtek | 18. 4. 2024 - 19. 4. 2024

konference | Městská knihovna, Mariánské nám. 98/1, Malý sál

Středověk do škol!?

Pořádá Centrum medievistických studií (FLÚ AV ČR a FF UK)

Více

Středověk do škol!?

Konference o středověkých a raně novověkých dějinách ve veřejném prostoru a v didaktice dějepisu.
Pořádá Centrum medievistických studií FLÚ AV ČR a UK. Pro více informací 

O KONFERENCI

Starší dějiny v liberální demokracii – od kritiky ke konstrukci

Českým veřejným prostorem hýbe polemika o moderních a soudobých dějinách. Zdá se, že pokud se o nich bude ve školách učit nějak špatně, bude ohrožena naše bezpečnost. Ministerstvo školství však v současnosti reformuje rámcový vzdělávací program, v němž mají dosud významné místo i dějiny starší. Jak mají vypadat a proč? Učit se o středověku není žádná samozřejmost. Cílem této konference je zapojit medievistiku a historiografii zaměřenou na raný novověk do aktuální veřejné debaty o účelech a ideologickém rámci vzdělávání o dějinách.

Parlamentem zřízený Ústav pro studium feudálních režimů ani oddělení vzdělávání zaměřené na didaktiku starších dějin v Česku nemáme. Nemáme ani pamětnice a pamětníky, pachatele nebo přeživší. Máme však medievalismus a národní nebo náboženské tradice, máme ideologicky motivované snahy rozlišit mezi používáním a zneužíváním dějin; máme učebnice, muzea, univerzitní „třetí roli“ a akademickou povinnost „využívat výsledky vědeckého výzkumu v praxi“.

Nečekaný odchod archeologů Petra Sommera a Petra Charváta nás znovu staví před některé zásadní otázky, které ve svém výzkumu nastolovali: Do jaké míry má medievistika sloužit k obhajobě existence současného českého státu? Jakou českou a evropskou identitu chce dějepisectví spoluutvářet? Jak může napomáhat v obraně liberální demokracie před autoritářskými režimy nebo náboženským fundamentalismem, které užívají medievalismus jako jádro své propagandy? Jak se má zapojovat do obrany společnosti před xenofobií, homofobií a dalšími podobami netolerance? Jak může podporovat kritické myšlení nebo pomáhat v utváření soudržné a odolné společnosti? Jak financování vědeckých aktivit české historiografie formuje to, na jaké otázky hledáme odpovědi? Budeme debatovat o dvou propojených tématech:

DIDAKTIKA

- Vzdělávání zaměřené na oblast „člověka a společnosti“ bude podle reformovaného RVP klást důraz na občanské kompetence a historickou gramotnost, nikoli na konkrétní učivo; východiskem je badatelská výuka. I ta se však musí opírat o konkrétní obsahy:

- Panuje v současné české historiografii shoda na tom, co by mělo být obsahem výuky využívající v ZŠ a SŠ starší dějiny a proč?

- Z jakých názorových a ideologických pozic dnes hájíme přítomnost výukových obsahů zaměřených na starší dějiny v českém veřejném prostoru?

- Konstruuje současná medievistika a historiografie raného novověku nějaké narativy, témata či kanonické prvky, které by mohly být didakticky zužitkovány v souladu s principy v RVP zaměřenými na rozvoj a obranu lidských práv a svobod, mediální gramotnost, sociální inkluzivitu a environmentální udržitelnost?

- Co říkat o starších dějinách ve středoevropské zemi, kde společně s Češkami a Čechy nebo Romkami a Romy žijí například Vietnamky a Vietnamci, Ukrajinky a Ukrajinci nebo Rusky a Rusové?

- Co říkat o starších dějinách v době klimatické krize?

- Jak by podle současné historiografie mělo základní vzdělávání pracovat s pojmy jako např. stát, národ, předkové, umělecký sloh, tradice, pokrok, úpadek nebo revoluce?

HISTORIE VE VEŘEJNÉM PROSTORU

- Do jaké míry je medievistika a obecně výzkum starších dějin v Česku ve vleku svého financování a s tím spojených ideologií a zájmů, které formují podobu dějepisectví a jeho badatelského zaměření?

- České specialistky a specialisté na „předmoderní dějiny“ si osvojili kritiku jejich liberálních, nacionalistických, konzervativních nebo marxistických instrumentalizací. K jakým novým využitím starších dějin by nyní bylo možno přistoupit?

- Jak je současná historiografie starších dějin připravená reagovat na veřejnou poptávku po konstrukci nových narativů – odborně přijatelných, funkčních a dobře sloužících v ústavním rámci České republiky?

- Jak a proč se má v současných českých muzeích a galeriích vystavovat středověk a raný novověk? Jaké bychom měli mít pomníky, jaká výročí, a proč?

 

PROGRAM

čtvrtek 18. dubna 2024 

9.00–10.30

martin šorm – středověk do škol!? (velmi krátký úvod)

pavlína rychterová – třicet let kompetitivniho financování vědy a jeho vliv na historiografii a výuku dějepisu

jaroslav pinkas – jaký obsah má a jaký obsah by měla mít výuka o středověku

---

10.40–12.40

jitka komendová – koncept slovanství ve výuce dějin středověku

jaroslav najbert – klima se mění – a co dějepis?

michaela antonín malaníková a iveta coufalová – předmoderní rodina – historický výzkum a školní výuka

jiří starý – rétorika „mýtů a fakt“ ve vztahu k době vikinské

---

14.15–15.45

milena bartlová – post-sekulární obrat a dějiny středověkého umění

jana maříková kubková – příběh se dvěma začátky

jan dienstbier – floskule středověké kultury

---

16.00–18.00

markéta křížová – objevení a dobývání ameriky: mezi skyllou exotizace a charybdou koloniální viny

olga lomová – jak a proč poznávat starší dějiny – příklad číny

jakub hrubý – význam dějin číny a dalších regionů asie pro porozumění současnému světu

jakub raška – modernizace a počátky kapitalismu jako problém soudobé historiografie a didaktiky dějepisu

 

pátek 19. dubna 2024


9.00–10.30

vojtěch bažant – používání a zneužívání dějin

ondřej slačálek – čorneje? ne, raději sapkowského. možnosti historické fantastiky v baudolinu umberta eca a husitské trilogii andrzeje sapkowského

marek fapšo – co nás mohou naučit bájní starci? kosmova kronika mezi tradicí a destrukcí

---

10.40–12.10

hana chorvátová – počiatky slovenskych národných dejin alebo odkiaľ začať

karel šima – jak jsme oslavovali, jak oslavujeme a jak bychom měli oslavovat starší dějiny? a co na to karel iv.?

robert novotný – o špatné učitelce života a velkém narativu českého středověku

---

13.20–14.20

radmila prchal pavlíčková – dobové perspektivy ve starších dějinách

julie šormová – výzva prezentismu

matouš jaluška – možnosti bruncvíků

---

14.30–15.30

kamil činátl – před kým klečí císař? starší dějiny v HistoryLabu

jana kasíková – interpretace středověkých uměleckých děl a kladené otázky očima žáků

david venclík a milan ducháček – rouška boženina: propírání starých pověstí českých ve studánce současné didaktiky dějepisu

---

15.40–16.40

anna zvířecí – středověké písemné prameny jako běžná součást hodin dějepisu

dana stehlíková – středověké encyklopedie – literární spižírny pro interdisciplinární výuku

jiří hrbek a jan květina – prameny k didaktice raného novověku

---

16.50–18.00

jarmila bednaříková – tvorba učebnic o nejstarších dějinách

linda mikulenková – jak napsat učebnici dějepisu

jaroslav pinkas - učebnice jako inovace