FLÚ v médiích
Pracovní písně a balady dnes většinou přestaly plnit svou původní funkci, přesto mají i dnešním posluchačům stále co přinést. Co, to prozrazuje kulturní antropolog Joseph Feinberg z Oddělení pro studium moderní české filosofie, FLÚ AV ČR v ArtCafé na ČRo Vltava.
Zasvěcené komentáře odborníků i hrané ukázky z her slavného římského dramatika přinesl nedávno ČRo Vltava. Úryvky ze Senekových textů v něm komentuje mimo jiné překladatelka a klasická filoložka Daniela Čadková z Kabinetu pro klasická studia při FLÚ AV ČR.
TV Nova vysílala 30. 3. 2021 reportáž o základním příjmu ve světě. Marek Hrubec a Martin Brabec (Centrum globálních studií, FLÚ AV ČR) se věnovali koncepcím a způsobům prosazování základního příjmu hlavně v Kanadě, Keni, Skotsku, Irsku, Česku a na půdě OSN.
Které momenty roku 1968 představovaly opravdu přelomové společenské alternativy, přesto je dominantní narativy vymazávají z historické paměti? Nad knihou Revolutions for the Future: May ’68 and the Prague Spring editorů Michaela Hausera (Oddělení současné kontinentální filosofie, FLÚ AV ČR), Nicka Nesbitta (Oddělení moderní české filosofie, FLÚ AV ČR) a Jany Ndiaye Beránkové (Columbia University) se v Salonu Práva zamýšlí Jan Géryk.
S Jaroslavem Peregrinem z Oddělení logiky FLÚ AV ČR o tom, co nám říká teorie her o lidské přirozenosti, a zda se lidská povaha během dějin postupně vyvíjí, v rozhlasovém pořadu Hovory na ČRo Plus.
Modely zachycující lidské chování by podle obecného přesvědčení měly ukazovat, že lidský druh je naprogramován tak, že pro sebe člověk hledá bezprostřední užitek. Skutečnost je ovšem mnohem barvitější. O nové knize Člověk v zrcadle teorie her filosofa Jaroslava Peregrina (Oddělení logiky, FLÚ AV ČR) hovoří Petr Vizina na ČRo Plus.
V pořadu Akcent na Český rozhlas Vltava hovoří historik Petr Hlaváček z výzkumné skupiny pro dějiny evropského myšlení Collegium Europaeum při FLÚ AV ČR a FF UK a Jakub Hauser, autor nové knihy Sans Retour, Výtvarníci ruské emigrace v meziválečné Praze.
V čem tkví unikátnost basilejských kompaktát, coby kompromisu mezi katolickou církví a husity? Nejen o tom v rozhovoru s Adamem Pálkou z Centra medievistických studií při FLÚ AV ČR a FF UK na Radiu Wave.
V mládí se rozhodl pro studium jaderné fyziky, asistoval při zavádění kybernetiky v komunistickém Československu, pak ale propadl filosofii. Rozhovor s Ivanem Chvatíkem, zakladatelem Archivu Jana Patočky při FLÚ AV ČR a spoluředitelem Centra pro teoretická studia o jednom z nejvýznamnějších českých filosofů, významných životních okamžicích, hledání moudrosti i aktuálních plánech. Celý rozhovor v Magazínu Reportér.
Poslední filmový román Karla Vachka nazvaný Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie prozkoumává současnou politiku, filosofii, náboženství i umění. Bilancuje společenský vývoj, hledá možnosti, jak učinit svět lepším místem k životu. Mezi osobnostmi, které přijali režisérovu výzvu k dialogu je i filosof Michael Hauser z Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR.
Pandemie covidu-19 jako bod obratu neboli proč neoliberální kapitalismus není fraška, nýbrž tragédie. Text filosofa Michaela Hausera (Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR) je jednou z esejí nové knihy Pandemie covid-19: konec neoliberální globalizace? editorek Ilony Švihlíkové a Veroniky Sušové-Salminen. Sborník se na pandemii dívá z pohledu ekonomie, ekologie, filozofie, sociologie, kulturologie, politologie i historické vědy.
O Češích a jejich vztahu k Západu, specifické západní sebenenávisti, české identitě i postojích Čechů k evropské integraci. V rozhovoru s historikem a filosofem Petrem Hlaváčkem (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR). Vyšlo též v polském časopise Teologija Polityczna.
