nejbližší akce

«  září 2021  »
poútstčtsone
1 2 3 4 5
6 7 8 9101112
13141516171819
20212223242526
27282930

Aktuality

  • Hannah Arendtová na ČT24

    29. 7. 2021

    Na Tři útěky Hanny Arendtové, komiks amerického kreslíře Kena Krimsteina, který nedávno vydalo nakladatelství OIKOYMENH, se zaměřila ČT24 v pořadu Události v kultuře. O knize, ilustrující pohnutý život myslitelky i její dodnes platné myšlenky o totalitarismu, hovořila autorka českého překladu Tereza Matějčková.

  • Získali jsme evropské ocenění HR AWARD: Prestižní odrazový můstek pro další rozvoj kvalitních pracovních podmínek v oblasti vědy

    22. 7. 2021

    Filosofický ústav Akademie věd ČR je čerstvým držitelem certifikace HR Excellence in Research Award. Získané ocenění představuje pro instituci potvrzení, že její pracovní prostředí dosahuje evropských standardů ve vědecké sféře. Více

  • Open position for Postdoctoral Fellow in Egyptology with focus on Greco-Egyptian Perfumery, Medicine and Science

    22. 7. 2021

    The Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences is offering a Postdoctoral Fellowship in a new 5-year interdisciplinary research project Alchemies of Scent. Please submit your applications by 20 August 2021 at Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.Further information

  • Debaty o nepodmíněném příjmu znovu ožívají

    21. 7. 2021

    O tom, kolik by zavedení základního nepodmíněného příjmu stálo, jaké výhody může přinést a kde s myšlenkou na jeho zavedení mají zkušenost či teprve experimentují, vysvětluje Marek Hrubec z Centra globálních studií FLÚ AV ČR na CNN Prima news a v týdeníku 5+2. Více.

právě vychází

    • prenos-vedeni

      Přenos vědění

      Pavlína Cermanová, Jaroslav Svátek, Václav Žůrek, Vojtěch Bažant

      Studium dochovaných rukopisů je klíčovým prostředkem k zodpovězení otázek spojených se středověkou písemnou kulturou a vzdělaností. Autoři knihy zkoumají problematiku šíření znalostí v předmoderní společnosti na příkladu čtyř mimořádně úspěšných středověkých děl, která sledují ze všech perspektiv, jež dochovaný materiál umožňuje. Zvolili si spisy, které spojuje zřetelná snaha o přenesení různě definovaného vědění napříč vzdělanou společností. Osudy vybraných středověkých bestsellerů popisují od jejich vzniku přes rukopisné šíření v českých zemích až po rozličné formy užívání a recepce v dalších textech. Svým výzkumem autoři nabízejí materiál k rekonstrukci intelektuálních sítí v daném geografickém prostoru a k poznání funkce konkrétních děl v různých sociálních prostředích. Kniha tak přispívá k vytvoření komplexního obrazu čtenářské a rukopisné kultury v jejích pozdně středověkých proměnách.

      Filosofia
    • nova-vedecka-era

      Nová vědecká éra?

      Marek Hrubec, Martin Kopecký (eds.)

      Příspěvky osmi autorů ze tří zemí střední Evropy se z různých pohledů věnují byrokratizaci a deformaci provozu vědeckého bádání a univerzit od devadesátých let 20. století. Pozornost se soustřeďuje na patologické proměny, které vyvolala snaha uplatnit neoliberální dogmata v této oblasti, a jak se ve jménu omezení zásahu státu do oblasti vědy a vzdělání podporoval rozvoj klientelismu a korupce, jak se opatření, která měla pluralizovat možnosti a podpořit iniciativu jednotlivých vědců a badatelských kolektivů změnila v prostředky oligarchizace, atd. Kniha optimisticky považuje období tvrdé vlády neoliberálních přístupů za odbyté a uvažuje o výhledech pro přicházející dobu. 

      Epocha
    • teorie-vedy-theory-of-science

      Teorie vědy/Theory of Science

      Vol 43, No 1 (2021)
    • doba-prechodu

      Doba přechodu

      Michael Hauser

      Kniha analyzuje tendence a jevy, jež charakterizují dobu společenských změn po roce 1989. Michael Hauser v návaznosti na Gramsciho a Badiouovy teorie označuje toto období jako interregnum a předkládá svou vlastní komplexní teorii. Pro první období interregna byl typický neoliberalismus a postmodernismus, tyto dominanty se však postupně rozpadají. Doba postmodernismu končí kolem roku 2000, kdy se začínají šířit hybridní útvary jako populismus, identitární hnutí nebo Islámský stát. V umění se více prosazuje realismus. Po finanční krizi z roku 2008 se proměňuje i neoliberalismus, který nyní vyzývá k sebeobětování a ke konzervativní politice hodnot. V interregnu vznikla ontologie pravd a nekonečna Alaina Badioua. Jeho pojetí matematiky, politiky, umění a lásky však zároveň ukazuje za jeho horizont. Teorie interregna tak dovoluje dílo Alaina Badioua více docenit.

      Filosofia
    • dialog-o-shode-mezi-torou-a-svetskou-vedou-dopis-ve-veci-pruvodce-tapajicich

      Dialog o shodě mezi Tórou a světskou vědou. Dopis ve věci Průvodce tápajících

      Šem Ṭov ben Josef ibn Falaquera

      Recepci antické a středověké arabské filosofické tradice provázely v židovských komunitách (podobně jako ve společnosti křesťanské a muslimské) obsáhlé debaty týkající se vztahu rozumu a zjevení, přístupu k interpretaci autoritativních náboženských textů a začlenění filosofických spisů do tradičního vzdělávacího kurikula. Šem Tov ibn Falaquera (kolem 1225–1290), překladatel a autor řady hebrejských spisů popularizujících studium aristotelské filosofie, se do těchto debat aktivně zapojil především dvěma svými spisy: Dialogem o shodě mezi Tórou a světskou vědou, v němž se snaží obhájit filosofii jako legitimní zdroj poznání vedle židovské náboženské tradice, a dopisem, jímž vystoupil na obranu Maimonidova Průvodce tápajících během kontroverze, která se kolem tohoto díla rozpoutala na sklonku 80. let 13. století. Oba texty jsou v této publikaci představeny v českém překladu a zasazeny do kontextu Falaquerova díla a středověkých debat o vztahu mezi judaismem a filosofií.

      Filosofia
    • filozofski-vestnik-thinking-the-infinite

      Filozofski vestnik Thinking the Infinite

      D. Rabouin, J. N. Berankova, J. Š. Riha (eds.) s přispěním N. Nesbitta, M. Hausera
    • kontradikce-contradictions

      Kontradikce 1-2/2020

      Kobová, Ľubica a kol.
    • demokracie-a-obcanske-ctnosti

      Demokracie a občanské ctnosti

      Petr Hlaváček, Jan Kysela (eds.)

      Petr Pithart (*1941) je nepřehlédnutelnou intelektuální a politickou osobností českých dějin a českého usilování o svobodu a demokracii. Formálním vzděláním právník a z hlediska vyššího povolání aktivní občan čili politik se svým dílem profiloval i jako historik a politický myslitel. Jeho myšlenky nalézaly vždy odezvu i v prostředí akademické obce historiků a filosofů – někoho inspirovaly a provokovaly k dalšímu přemítání a promýšlení, jiné popuzovaly a dráždily jako údajně „nevědecké“, případně „protinárodní“, pokud se Petr Pithart vyjadřoval k neuralgickým bodům českých a středoevropských dějin, a tím i k naší současnosti a budoucnosti. Kniha Demokracie a občanské ctnosti představuje svérázný knižní dar k Pithartovým 80. narozeninám a rozhodně není jen pouhým panegyrikem, nýbrž byla zamýšlena jako mnohovrstevnatý pokus o ohlédnutí za dosavadním dynamickým působením Petra Pitharta uprostřed české a středoevropské pospolitosti. Publikace se vyznačuje i poněkud složitější strukturou, jde o transdisciplinární monografii, jejíž jednotlivé texty oscilují mezi vzpomínkou, literárním dopisem, esejem a vědeckou studií. Člení se do několika bloků, memoriálního, filosoficko-politologického nebo historického, přičemž nechybí ani reflexe Pithartových textů, myšlenek i činů.

      Academia