This book honors the original and influential work by Göran Sundholm in the fields of the philosophy and history of logic and mathematics. Borne from two conferences held in Paris and Leiden on the occasion of Göran Sundholm’s retirement in 2019, the contributions collected in this volume represent work from leading logicians and philosophers. Reflecting Sundholm’s contributions to the history and philosophy of logic, this book is divided into two parts: the architecture and archaeology of logic.

The essays collected in the ‘architecture’ section cover primarily the systematic approach to basic logical concepts taken by Sundholm, including type theory, epistemic assumptions, and notions of consequence. The ‘archaeology’ section includes contributions focused on Sundholm’s contributions to the history of philosophy and logic. Enclosing these two sections are, on the one end, autobiographical remarks of Sundholm's and, on the other, a paper on cooking and philosophy, reflectinganother of Sundholm's passions in life. This book is of interest to logicians, philosophers, mathematicians, and computer scientists.

This intellectual history of the dissident Hussite reform movement in early 15th century Bohemia explains the process of Hussite radicalization, which led to their overthrow of secular and religious structures in the so-called "first European revolution". It does this by discovering the political relevance of diverse heterodox leaders and the discourses they adapted into mobilizing calls to conflict. As such, the work represents a reimagining of the Hussite revolution which emphasizes the symbolic worldview of its agents. This includes an appreciation of the Hussite debt to unexpected traditions of thought, and of the movement's participation in innovative visions of theo-political order.

Kolektivním monografie Město a literatura zprostředkovává více než dvacet pohledů na utváření literárních obrazů města v české i zahraniční literatuře od raného novověku po současnost, včetně doby covidové. Autoři ve svých esejích analyzují obraz města ve spisech J. A. Komenského, literátů 19. a 20. století, v próze, poezii i v dystopické literatuře propojené s vizualizací urbánního světa. Město zde vystupuje jako reálný prostor, stejně jako prostor vhodný k útěku, jako prostor odmítaný i vzývaný, jako prostor snů, iluzí, utopií či jako prostor hodný zavržení. Města ale rovněž v literatuře sloužila jako metafora, vzdálená reálným světům, jako opozitum vůči venkovu či jako pouhé slovo, po němž zůstávají jen nejrůznější vůně a chuti.

Mimořádné číslo Filosofického časopisu je věnováno tzv. kritickému posthumanismu, tedy širokému myšlenkovému proudu, který se na filosofické rovině zabývá vztahem lidského a nelidského a navazuje na odkaz poststrukturalismu ve smyslu odvratu od antropocentrického, logocentrického a patriarchálního založení myšlení. V českých zemích, kde je kritický posthumanismus stále ještě poměrně neznámý, by právě toto číslo Filosofického časopisu mělo posloužit jako úvodní seznámení s nově se rozvíjejícím dynamickým myšlenkovým proudem. Právě z toho důvodu je publikováno v českém jazyce.

Kniha Herbartovi dědicové navazuje na jednu ze stěžejních, třebaže v současnosti nezřídka opomíjených oblastí novodobé české filosofie, která se rozvíjela v průběhu 19. století, především v jeho druhé půli. Tematicky se dotýká kořenů českého formalismu, čímž  na poli estetiky jako vědy nabízí i jedinečný vhled do procesu historického vývoje a specifičnosti směřování českého realistického myšlení. První část knihy představuje v češtině dosud nepublikovanou, avšak klíčovou studii Otakara Hostinského Herbartova estetika z roku 1891. Její prvořadý význam spočívá v odhalení původní historické podoby herbartovské koncepce, jejíž autenticita v podstatě ukončila éru interpretace Herbarta herbartovskou školou abstraktního formalismu. Druhá část je věnována soudobým ideovým reflexím této tradiční a neméně inspirativní filosofické problematiky z pera zahraničních či domácích autorů a otevírá potřebný metodický pohled na její tvůrčí vklad a potenciální přínos novějším myšlenkovým proudům, ať už formalisticky, strukturalisticky či jinak vědecky orientovaným.

Ancient Philosophy Today: DIALOGOI provides a unique venue in the profession for the publication of excellent work in ancient philosophy which engages, in content or in method, with contemporary philosophy. It also publishes excellent work in contemporary philosophy which significantly draws on ancient philosophical ideas.

Kniha představuje celkovou diagnózu liberální demokracie a postihuje vznik nového politického systému, který se stává politickou dominantou současného světa. Je to systém, který se vynořuje z krize liberální demokracie – některé její prvky zachovává, další proměňuje a jiné zavádí. Metapopulistická demokracie navazuje na teorii interregna, tak jak byla předložena v knize Doba přechodu, obsahuje nové koncepce, které politiku uvádějí do širších ekonomických, sociálních a kulturních souvislostí. Objasňuje politické strategie, které umožňují sjednocovat roztříštěnou společnost bez ucelených doktrín a ideologií. Vysvětluje, proč je dnešní politika plná rozporů a logických nesoudržností. Klade otázky, jak na metapopulistickou politiku reagovat a jak vytvářet politiku emancipační, která by vedla za hranice interregna.

Obsah:

Z. Parusniková: Jak správně filosofovat. K pojetí pravé filosofie u Davida Huma

A. Démuth: O hneve, alebo čo ponúka Heideggerova filozofia afektivity

G. Vičanová, P. Vaškovic: Environmentální úzkost a naděje optikou existenciální fenomenologie

M. Šedo: Descombes ako možnosť interpretácie umeleckej udalosti 
u Alaina Badioua

J. Josl: Vtip v kontextu funkcí

J. Koumar: Etika pohlavních vášní v díle Fridricha II. Velikého

Recenzní studie

J. Formanová: Selhání základem morálních teorií? K dialektické metaetice Michaela Steinmanna

Za Josefem Zumrem (19. března 1928 – 2. července 2024)

P. Kitzler: „Smrt se přihlásí, už když počat jsi.“ Smuteční řeč k poctě Josefa Zumra

J. Svoboda: Josef Zumr: filosof netušených souvislostí českého myšlení

Recenze

V. Sklenář: Vojtěch Kolman: Co je dialektika? Se zvláštním přihlédnutím ke Kleistově škole neřesti

V. Schifferová: K intelektuálním dějinám předosvícenského encyklopedismu

A. Novák: Ian Alexander Moore: Dialogue on the Threshold: Heidegger and Trakl

M. Vlasáková: Elías Fuentes Guillén: Matematické dílo Bernarda Bolzana ve světle jeho rukopisů

N. Barochová: Barbara Gail Montero: Philosophy of Mind: A Very Short Introduction

J. Vácha: Filip Jaroš: Portmannova filosofická biologie a antropologie

M. Foltín: František Mihina, Rudolf Dupkala, Ondrej Marchevský, Lukáš Švaňa, Ján Kalajtzidis: Osobnosti slovenskej filozofie 20. storočia

Různé

D. Peroutka: Odešel překladatel Karel Šprunk 

M. Gluchmanová: Reflexie etických výziev minulosti, prítomnosti a budúcnosti