Anotace
Osobní pohled na cesty, po nichž se vyvíjela a postupně zaujímala své postavení mezi vědními obory česká a slovenská ekologie a její aplikace v ochraně přírody a životního prostředí na úrovni jak oficiální, tak neoficiální (nevládní), od konce 2. světové války do 90. let 20. století, s potřebnými vysvětlujícími přesahy jak do minulosti, tak do současnosti.
Vynikne postupná aplikace holistického principu na studium fungování živé přírody. Časový předstih přitom měla hydrobiologie (limnologie) před terestrickou ekologií, a tím i snahy (mnohdy marné) o ochranu kvality i kvantity vod na čs. území. Tento předstih pomohl do značné míry (ne zcela) vyrovnat Mezinárodní biologický program (IBP, 1965-74) a naše intenzivní účast v jeho mezinárodních projektech, obecně zaměřených. na studium interakci mezi strukturou a fungováním (provozem) ekosystémů. Ochrana přírody získala na svou dobu hodnotný nástroj v zákonu na ochranu přírody z r, 1956, a ten spíše neuvědoměle již zohledňuje některá obecně ekologická hlediska. Platil až do 31.5.1992, pak hned jej v ČR nahradil modernější zákon 114/92 Sb. na ochranu přírody a krajiny. Jeho návrh před svým schválením v ČNR prošel poměrně složitým vývojem.
Diskutovány budou pozitivní i negativní vlivy různých mezinárodně motivovaných aktivit na vývoj naší ekologie a jejích aplikací: v 50. letech to byla hlavně sovětská věda, později vědecká spolupráce v RVHP a od poloviny 60. let se silně uplatňoval vliv celosvětových programů, zejm. IBP, MaB, SCOPE, a ochranářských aktivit, zejm. IUCN, ale i mezinárodních nevládních aktivit (např. Římský klub). To vedlo nakonec v 80. letech k oficiálnímu uznání ekologie a některých jejích aplikací za svébytné vědní obory. Významnou úlohu (od r. 1970) přitom měla jednak ekologická sekce Čs. biologické společnosti, která se v r. 1990 transformovala ve STUŽ, jednak příslušné vědní kolegium ČSAV. V naší domácí aplikační sféře, kromě tradiční spolupráce terénních biologů se státní ochranou přírody a s ní propojených občanských aktivit v povolených organizacích (TIS, ČSOP a Brontosaurus), do r. 1989 rostlo jen zvolna, ale pak urychleně, (ne)využívání poznatků ekologie jako vědního oboru ve vládních i nevládních činnostech zaměřených na legislativu, exekutivu a občanský aktivismus. Vědecké ekologické společnosti se však mohly ustavit až po r. 1990: již v první polovině 90. let v SR SEKOS, v ČR ČSPE až o desetiletí později (rozdíly v těžištích činnosti obou společností).
Závěr: Odpověď na otázku: "Na které aktivity, koncepce a výsledky z 20. století (ne)doporučuji ze svého osobního hlediska navazovat v ekologii 21. století a jejich aplikacích?"
http://www.cts.cuni.cz/ctvrtecni-seminare/Jan-Kvet-Koncepcni-a-institucionalni-vyvoj-ekologie-a-ochrany-zivotniho-prostredi-v-Ceskoslovensku.html
