upcoming events

News

  • The International Union of Academies has a new representative for the Czech Republic

    28. 3. 2024

    Basic aims of the Union are to initiate, promote, foster and part-fund long-term international research projects in the Humanities and Social Sciences. At its March meeting, the Academic Council of the Academy of Sciences of the Czech Republic appointed the historian of philosophy, Ota Pavlíček, as the new delegate. He will follow in the footsteps of the current representative for the Czech Republic, Comeniologist Jiří Beneš, also from the Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences.

  • Logic as a Science of Patterns

    27. 3. 2024

    May logic be seen as a science of patterns in the sense in which mathematics is a science of patterns? Or rather in the sense in which physics is? The proposal of logician Jaroslav Peregrin is that logic identifies, explores, and fixes the inferential patterns which de facto govern our argumentative practices. It can be seen as picking up the patterns and working from them toward the state of reflective equilibrium, where the laws it aims at are explicitly articulated. More in a recent article by Jaroslav Peregrin in Journal of Philosophy 121 (1):5-25, one of the most prestigious philosophical journals worldwide.

  • Reconceptualizing Peace at the Time of the Climate Crisis: Researcher Iwona Janicka on Fellowship at our Institute

    15. 3. 2024

    Dr. Iwona Janicka is Researcher at the Department of Aesthetics and Culture at Aarhus University, Denmark. Her research concentrates on twentieth and twenty-first-century continental philosophy, political philosophy, feminist philosophy and environmental philosophy, with a particular focus on the question of social transformation in the 21st century. During her Fellowship at the Institute of Philosophy she will focuse on a project called Reconceptualizing Peace: From Social Ontology to Political Ecology. It is aimed at rethinking the concept of peace in the conditions of the 21st century, where peaceful practices are affected by the environmental crisis.

  • MSCA-PF 2024 Hosting Offer at CETE-P

    29. 2. 2024

    The Center for Environmental and Technology Ethics - Prague (CETE-P) – based at the Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences and funded by the EU Horizon Europe programme ERA Chairs – invites experienced postdoctoral researchers to apply for the Marie Skłodowska-Curie Postdoctoral Fellowships (MSCA-PF) for 2024, under the supervision of Prof. Mark Coeckelbergh. Please send your Expression of Interest to This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. by 1st April 2024. 
    Detailed information | Download version

  • Call for Papers | Asixoxe – Let’s Talk! Conference on African Philosophy

    29. 2. 2024

    Asixoxe – Let’s Talk! Conference on African Philosophy is jointly organized by the Professorship of African and Afrophone Philosophies of the University of Bayreuth and the Department of Political Philosophy and Globalization Research of the Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences. We invite papers that explore issues regarding the relationship between humans and nonhuman animals, humanness, the Anthropocene, and posthumanism. Detailed information

Reconceptualizing Peace at the Time of the Climate Crisis: Researcher Iwona Janicka on Fellowship at our Institute

Dr. Iwona Janicka is Researcher at the Department of Aesthetics and Culture at Aarhus University, Denmark. Her research concentrates on twentieth and twenty-first-century continental philosophy, political philosophy, feminist philosophy and environmental philosophy, with a particular focus on the question of social transformation in the 21st century. During her Fellowship at the Institute of Philosophy she will focuse on a project called Reconceptualizing Peace: From Social Ontology to Political Ecology. It is aimed at rethinking the concept of peace in the conditions of the 21st century, where peaceful practices are affected by the environmental crisis.

Dr. Iwona Janicka is Researcher at the Department of Aesthetics and Culture at Aarhus University, Denmark. Her research concentrates on twentieth and twenty-first-century continental philosophy, political philosophy, feminist philosophy and environmental philosophy, with a particular focus on the question of social transformation in the 21st century. During her Fellowship at the Institute of Philosophy she will focuse on a project called Reconceptualizing Peace: From Social Ontology to Political Ecology. It is aimed at rethinking the concept of peace in the conditions of the 21st century, where peaceful practices are affected by the environmental crisis.

Just out

    • slovnik-stredoveke-latiny-v-ceskych-zemich-latinitatis-medii-aevi-lexicon-bohemorum-sesit-24-dil-iii

      Slovník středověké latiny v českých zemích / Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum

      kol. autorů KKS FLÚ AV ČR

      Slovník středověké latiny v českých zemích registruje a vykládá slovní zásobu středověké latiny užívané v českých zemích v období od počátků latinského písemnictví na tomto území (asi okolo r. 1000) do r. 1500. Materiál byl excerpován z pramenů různé povahy (diplomatických, úředních, z literatury krásné i odborné apod.) české provenience a podává ucelený obraz o šíři a různorodosti vyjadřovacích prostředků latinského písemnictví českého středověku. Předností našeho slovníku proti obdobným zahraničním dílům je to, že kromě pramenů tištěných byly excerpovány i četné rukopisy a staré tisky z fondů domácích i zahraničních knihoven, čímž se zpřístupňuje velké lexikální bohatství, jež by jinak zůstalo skryto v nevydaných památkách.

      Academia
    • filosoficky-casopis-1-2024

      Filosofický časopis 1/2024

      Vydává Filosofický ústav AV ČR
    • dieter-henrichs-theorie-der-subjektivit-t

      Dieter Henrichs Theorie der Subjektivität

      Holger Gutschmidt

      Dieter Henrich (1927–2022) war einer der einflussreichsten Philosophen der deutschen Nachkriegszeit. Im Zentrum seines umfangreichen Werks – selbst dort, wo es nicht ausdrücklich verhandelt wird – steht die Theorie des Selbstbewusstseins und der menschlichen Subjektivität.

      Henrich hat in mehr als sechzig Jahren in einer Fülle von Texten an den damit verbundenen Fragen gearbeitet. Doch wegen der Komplexität und Vielfalt dieser Arbeiten sowie der Tatsache, dass Henrich kaum je einen Überblick über seine Theorie vorgelegt hat, sind vielen Lesern die Zusammenhänge bisher unklar geblieben. Dazu kommt, dass sich seine Theorie im Laufe der Zeit erheblich gewandelt hat.

      Holger Gutschmidts Einführung in Henrichs Selbstbewusstseinstheorie(n) analysiert die Entwicklung von Henrichs Position von den Anfängen an. Sie behandelt wichtige Einflüsse auf Henrichs Lehre und geht auf zentrale Diskussionen seiner Thesen ein. Gutschmidt zeigt darüber hinaus auch die Grenzen und Schwierigkeiten von Henrichs verschiedenen Ansätzen. Trotz mancher Versuche, Henrichs Werk im Zusammenhang darzustellen und zu diskutieren, ist dies bisher nirgendwo so vollständig, konzise und transparent gelungen wie in dieser Einführung. Sie ist auch solchen Lesern zu empfehlen, die, obwohl an den Sachfragen interessiert, mit Henrichs Werk bisher keine große Berührung hatten.

      Meiner
    • acta-comeniana-36

      Acta Comeniana 36

      Lucie Storchová, Vladimír Urbánek (eds.)

      Svazek přináší čtyři studie k intelektuálním dějinám raného novověku a osm recenzí recentní zahraniční i domácí literatury. Ze studií je třeba zmínit zejména inovativní příspěvek Mártona Szentpéteriho (Budapest), který se zabývá vývojem teorie poznání v první polovině 17. století v kontextu filosofického vlivu herbornské tradice a karteziánství na intelektuální produkci sedmihradských vzdělanců. Lucie Storchová (Praha) zkoumá humanistické polemiky a invektivy na pražské univerzitě počátku 17. století. Studie Vojtěcha Hladkého (Praha) se zaměřuje na komparaci astronomického a přírodně filosofického myšlení Francesca Patriziho a Johannese Keplera. Příspěvek Kateřiny Šolcové (Praha) analyzuje diskuse o vakuu v kontextu přírodní filosofie v českých zemích v 17. století.

      V angličtině. Ke studiím jsou připojeny anglické abstrakty a česká resumé.

      Filosofia
    • pozorovani-citu-krasna-a-vznesena

      Pozorování citu krásna a vznešena

      Immanuel Kant (přel. Martin Z. Pokorný)

      Kantův spis Pozorování citu krásna a vznešena z roku 1764 má v celku jeho díla zvláštní postavení. Jedná se o dílo předznamenávající svým tématem Kritiku soudnosti (1790), přitom patří ještě do Kantova předkritického období. Nadto jde o dílo populární, určené širší veřejnosti. Kant zde předkládá filosofická pozorování a formuluje hypotézy principů působících za jevy, jež pak ověřuje na pozorovaném materiálu. Vlastním tématem díla jsou vyšší či jemnější pocity (prožitky a požitky), jejichž základ Kant spatřuje v kombinaci pocitů krásna a vznešena, pro něž má člověk cit. Kant zároveň zkoumá jejich působení v morálce, u lidí rozdílných temperamentů, ve vztahu mužů a žen a v charakterech národů. V tomto smyslu jde o dílo podnětné nejen pro filosofy.

      Oikoymenh/FLÚ AV ČR
    • filosofie-nemeckeho-osvicenstvi

      Filosofie německého osvícenství

      Martin Bojda

      Kniha je pokusem o syntézu dějin německého myšlení epochy osvícenství, sahající od Ch. Thomasia a G. W. Leibnize až po Schillera či Jeana Paula, jaká v moderní literatuře chybí. Ukazuje konstituci moderní německé filosofie v souvislostech s kulturními a společenskými dějinami 18. století a sepětí osvícenského racionalismu s jejich modernizačními prvky. Osvícenství se v politicky roztříštěném a zaostalém německém prostředí vyvíjelo nikoli odvržením, nýbrž složitou konverzí dosavadní duchovní tradice, a prosazovalo se jako genuinně křesťansko-humanistický projekt navazující na lutherskou reformaci. K jeho zásadním rysům patřilo propojení s tvorbou moderní občanské kultury, s rozvojem knižního trhu, žurnalistiky, světského umění a empirických věd. Úměrně tomu se kniha nevěnuje pouze univerzitní filosofii a teoretickým spisům, nýbrž také prezentaci filosoficky fundovaných postojů v estetice, dějepisectví, kazatelství či v krásné literatuře. Právě v německém osvícenství se zrodila estetika jako samostatná věda a prostřednictvím básnictví a jeho reflexí docházelo k celospolečenskému šíření osvícenských idejí, k utváření čtenářské, kritické a debatující veřejnosti.

      Academia
    • dejiny-politickeho-mysleni-iii-2

      Dějiny politického myšlení III/2

      Rudolf Kučera, Jiří Chotaš (vyd.)

      V druhé části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od americké revoluce po 1. světovou válku. Velká pozornost je věnována vzniku moderní republiky s demokratickou reprezentací, zrodu moderních ideologií a jednotlivým myslitelům (Tocqueville, Nietzsche, Weber), kteří byli doceněni až ve 20. století. Samostatné kapitoly jsou věnovány vývoji politického myšlení na přelomu 18. a 19. století v Německu a v 19. století v Rusku a v českých zemích.

      Oikoymenh/FLÚ AV ČR
    • worlds-without-people-the-inhuman-in-contemporary-philosophy

      Worlds without People The “Inhuman” in Contemporary Philosophy

      Ondřej Váša (ed.)

      Cílem mimořádného čísla Filosofického časopisu s názvem „Světy bez lidí: ‚nelidskost‘ v současné filosofii“ je identifikovat a interpretovat klíčové aspekty pozoruhodného spektra obrazů člověka, jež se v posledních desetiletích vynořily v současné filosofii, umění a mediální kultuře. Jedná se o obrazy, které v kontextu posthumanistického, respektive transhumanistického myšlení rekonfigurují vztah člověka ke světu i k sobě samému v intencích „kosmické“ nepatřičnosti a násilí páchaného samotnou lidskou přítomností, jež je třeba odčinit.

      Vychází v angličtině.

      Filosofia