upcoming events

News

Rozhovor s dr. Emilem Voráčkem o konferenci k Šanghajské organizaci pro spolupráci

Dr. Juraj Hvorecký (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR, předseda Rady pro popularizaci při FLÚ) vedl rozhovor s dr. Emilem Voráčkem (Historický ústav AV ČR), který se týkal mezinárodní konference Šanghajská organizace pro spolupráci a Evropa: partneři, soupeři či nepřátelé?, spoluorganizované Centrem globálních studií FLÚ AV ČR. Rozhovor si můžete přečíst ZDE.

Mgr. Juraj Hvorecký, Ph.D. (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR, předseda Rady pro popularizaci při FLÚ) vedl rozhovor s PhDr. Emilem Voráčkem, DrSc. (Historický ústav AV ČR), který se týkal mezinárodní konference Šanghajská organizace pro spolupráci a Evropa: partneři, soupeři či nepřátelé?, spoluorganizované Centrem globálních studií FLÚ AV ČR. 

J. H.: Můžete nám jako hlavní organizátor konference říct něco více o aspiracích a cílech uvedené konference? Veřejnost, a to ani odborná, například vůbec netuší, že jde o další ze série akcí, jež se týkají detailního pohledu na jednotlivé regiony světa a jejich interakce?

E. V.: Ve své vědecké práci a na konferencích se snažíme analyticky věnovat zemím a makroregionům, které hrají důležitou roli ve světě, a jejich vzájemným vztahům. Záměrem je postupně se v průběhu let zabývat rovněž významnými organizacemi či institucemi, které na těchto teritoriích existují. Jelikož jsme ale v této práci placeni výhradně z veřejných zdrojů, jsme odkázáni na veřejné financování. Jde tedy o dlouhodobý záměr, ale nejde o předem garantovanou sérii akcí.

Cílem konference bylo rámcově analyzovat a zmapovat současný potenciál „Šanghajské organizace pro spolupráci“ (ŠOS), analyzovat její ekonomickou i bezpečnostní politiku, a poukázat na oblasti možné kooperace či střetu ve vztahu k Evropské unii, současně i na konfliktní potenciál možností, limitů, neúspěchů a spolupráce členských států samotných. Pro ty, kteří dané téma neznají, mohu uvést, že SOŠ zahrnuje Rusko, Čínu a další země, celkem skoro 3 miliardy obyvatel. V debatách se přednášející pokusili o vyhodnocení efektů, které mají vztahy mezi EU, Čínou a Ruskem, včetně propojování jednotlivých integračních projektů, především ŠOS, Nové hedvábné stezky, Evropské unie a Eurasijské ekonomické unie, k čemuž v současné době už na vybraných úrovních začíná docházet.

Vzhledem ke komplexnosti této problematiky byla konference koncipována výrazně interdisciplinárně, čemuž odpovídalo i složení vystupujících. Jednotlivé příspěvky tak prezentovaly historický, politologický, sociologický, ekonomický i kulturologický přístup ve filosofickém rámci s cílem otevřít kvalitní vědecké a popularizační diskuse s pluralitou stanovisek.

J. H.: Jak na akci vybíráte řečníky? Někteří z nich byly kritiky akce přijímány velice nelibě. Nezaznamenal jsem, že by konference vyhlašovala výzvu k zasílání příspěvků.

E. V.: Vzhledem k omezenému jednodennímu rozsahu konference a malému objemu finančních prostředků jsme vyhlásili výzvu v okruhu odborníků, o nichž jsme věděli, že by se mohli k tomuto specializovanému tématu kvalifikovaně vědecky v Praze vyjádřit. Byli jsme potěšeni, že někteří z nich našli čas a konference se zúčastnili. Přitom jsme chtěli jako hlavní přednášející vědce, kteří jsou respektování v mezinárodní vědecké komunitě. Nedělali jsme rozsáhlé výzvy k zasílání příspěvků, abychom nemuseli následně ohlášené referenty odmítat, neboť bychom nemohli platit jejich výdaje na cesty a ubytování. Ale do diskusí na konferenci jsme uvítali naprosto všechny, kteří o akci projevili zájem a kteří vyjádřili své názory, samozřejmě včetně kritických.

Vzhledem k omezeným finančním možnostem jsme ze zahraničních odborníků oslovili několik vědeckých osobností, které profilují určité názory, tak aby bylo možno na konferenci odstartovat bohatý dialog. Oslovili jsme odborníky, kteří se zabývají tematikou vztahující se k tématu konference, s cílem zajistit pluralitu prezentovaných názorů.

J. H.: Jací vědci tam byli konkrétně?

E. V.: Mezi hlavní přednášející patřili následující osobnosti. Prof. Alexander Lukin, ředitel Centra Východoasijských studií a ŠOS MGIMO, vedoucí Centra mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Moskvě. Pochází z významné ruské liberální rodiny, je synem zakladatele opoziční ruské politické strany Jabloko. Pracoval též pro ruské paralympioniky. Publikuje ve významných nakladatelstvích v západních i asijských zemích, například: SAGE Publishing (Thousand Oaks, USA), Taylor & Francis (Oxford, United Kingdom), Palgrave Macmillan, Routledge. Například následující publikace. China and Russia: Тhe New Rapprochement. Cambridge, United Kingdom, Polity Press, 2018; What the Kremlin Is Thinking. Foreign Affairs (USA), 2014, Vol. 93.

Další přednášejícím byl Prof. Antonio Giulio Maria de'Robertis, Univerzita Bari, Dipartimento di Giurisprudenza, viceprezident Italského atlantického výboru, Řím. Autor řady knih z oboru teorie mezinárodních vztahů, mj. La diplomazia Italiana del Futuro e la Prospettiva di una Diplomazia Europea, Roma, 2015. La Frontiera orientale italiana nella diplomazia della II guerra mondiale, Bari-Napoli, 1981.

Dále přednášel Prof. Li Xin, ředitel Institutu světové ekonomiky, Shanghai Institutes for International Studies, Šanghaj. Publikace má zejména k retransformaci ruské ekonomiky a problémy fungování moderní ekonomiky.

Všichni z nich jsou velmi dobře etablováni jak v západním vědeckém prostředí, tak v asijském akademickém prostředí, což je součástí jejich expertní orientace na tuto teritoriální oblast zkoumání.

Svým hutným referátem i kvalitním splněním funkce diskutanta přispěl konferenci americký státní občan Prof. Wang Li ze School of International & Public Affairs, Jilin University. Jeho výzkumná činnost je zaměřena na vztahy Číny a USA, resp. čínskou bezpečnostní politiku, Z řady publikací mj.: Chinese Version of Alliance with Russia Comes of Age, with Robert Sterken, Singapore 2018; Sino-Turkey Relations: Concepts, Policies and Prospects ed. Istanbul, 2015; America´s Diplomacy: Ideas & Practises? Beijing, 2015). Dlouhodobě působil na řadě amerických universit, například na University of Montana a Harvard University. PhD získal v Aberdeenu (UK).

Snažili jsme se, aby na konferenci s příspěvky či v diskusi kromě již etablovaných vědců vystoupili také mladí čeští badatelé, kteří měli příležitost přímo prezentovat své názory a polemizovat se zahraničními experty, mj. Jan Polišenský, Zbyněk Dubský, Jan Slavíček, Lea Melnikovová, Daria Korobková a další.

J. H.: Nejasnosti se vynořily kolem financování podobných aktivit na jiných institucích. Můžete, prosím, objasnit Vaše finanční zdroje? Je konference financována jenom z veřejných peněz, z konferenčních poplatků, nebo i privátních či jiných zdrojů?

E. V.: Jsme placeni výhradně z veřejných zdrojů, to v našem případě znamená z prostředků Akademie věd. Nedostali jsme žádné finance od privátních firem nebo velvyslanectví a dalších podobných zdrojů, protože víme, že zvláště firemní zdroje jsou někdy zpochybňovány. Raději se jim tedy vyhýbáme. Na druhou stranu je však třeba říct, že vědci nejen v České republice, ale i v dalších zemích Evropské unie, USA a dalších zemích jsou občas zaměstnavateli motivováni, aby spolupracovali například s privátní sférou a aby si hledali další finanční zdroje. Zdá se, že je v tom zatím rozpor a nejsou stanovena jasná pravidla.

J. H.: Jak řešíte problém vyváženosti prezentovaných názorů, záruku otevřené a kritické diskuse nebo prezentaci výsostně politických názorů? Zajímalo by mě to jednak s ohledem na diskutovanou konferenci, ale i obecně pro jiné obdobné situace.

E. V.: Konference byla veřejně přístupná, řádně ohlášená a pozvánky s programem konference byly rozesílány spoluorganizátory z Historického ústavu a Filosofického ústavu přednášejícím a potenciálním účastníkům. Také mediální oddělení naší akademie mělo program konference. Přednášející byli z akademické obce a prezentovali pluralitní názory na diskutovanou problematiku. Účastníci následující diskuse po jednotlivých blocích nebyli v rámci časového prostoru pro diskusi nikterak omezováni. Každý měl prostor pro vyjádření. Škoda, že na konferenci nepřišli ti, kteří po ní některé přednášející kritizovali. Kritika by měla být založena na znalosti věci. Do budoucna budeme určitě velmi rádi, když přijdou další zájemci o naše další přednášky a zapojí se kvalifikovaně do pluralitní diskuse.

Just out

    • pojednani-o-toleranci

      Pojednání o toleranci

      Voltaire (přel. Petr Horák, úprava Hana Fořtová)

      Vznik Pojednání o toleranci byl podnícen procesem s Jeanem Calasem, francouzským protestantským obchodníkem, který byl obviněn z vraždy svého syna, aby zabránil jeho údajnému přestupu ke katolictví. Soudní spor a následná Calasova poprava vyvolávaly ve společnosti značné emoce. Voltaire ve svém textu, který vyšel o rok později, v roce 1763, vybízí k náboženské toleranci a obrací se proti fanatismu a pověrám. Podporuje odluku církve od  státu a volá po zachování neutrality státu ve věcech víry. Jeho pojednání klade důraz na význam rozumu a svobody mysli při řešení sporných otázek.

      Oikoymenh/FLÚ AV ČR
    • o-pomeru-vytvarnych-umeni-k-prirode

      O poměru výtvarných umění k přírodě

      Friedrich Wilhelm Joseph Schelling (přel. Martin Z. Pokorný)

      Schelling se filosofií umění zabýval systematicky od roku 1800. Přednáška Vztah výtvarných umění k přírodě (1807) představuje jeho poslední dílo věnované výslovně tomuto tématu. Jedná se o veřejnou přednášku pro širší vzdělané publikum, v níž neformuluje čistě filosofické argumenty, ale odvolává se na soudobou diskusi o podstatě krásy (Winckelmann, Hamann, Goethe, Mengs apod.). Zůstává zde však snaha ukázat, v jakém smyslu je příroda živá a produktivní, v jakém smyslu je zobrazením světa idejí a jak chápat úkol umění napodobovat přírodu, resp. v čem spočívají specifika zobrazování idejí v umění.

      Oikoymenh/FLÚ AV ČR
    • kontradikce-1-2023

      Kontradikce 1/2023

      Michael Polák, Ondřej Slačálek (eds.)

      Dvojjazyčná ročenka nazvaná Kontradikce / Contradictions je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě, jakož i o „postkomunistické" situaci v dalších částech světa. Nyní vychází její české a anglické číslo poprvé ve dvou oddělených svazcích.

      Česky psané první číslo sedmého ročníku s hlavním tématem „anarchistické impulzy“ obsahuje původní studie Arnošta Nováka o anarchismu a nerůstu, Veroniky Korjaginy a Terezy Reichelové o využití Maxe Stirnera pro současnou teorii poznání a Dagmar Moravčíkové o možnostech Rancièrova zpochybnění autority učitele v hudebním vzdělávání. V čísle dále najdete prezentaci různých pramenů k dějinám českého anarchosyndikalismu s komentářem Michaela Poláka a výběr překladů poskytující vhled do současných politických a teoretických debat anarchistů v Bělorusku, na Ukrajině a v Rusku. Slovník pojmů je pojatý jako fórum esejů Ondřeje Slačálka, Michaela Poláka, Ivany Veselské, Kristýny Trochtové a Arnošta Nováka k tématu přímé akce. Součástí čísla je rovněž rozsáhlá recenzní studie o sebraných spisech Jiřího Weila a další recenze.

      Filosofia
    • contradictions-2-2023

      Contradictions 2/2023

      Grzegorz Piotrowski, Ondřej Slačálek (eds.)

      Dvojjazyčná ročenka nazvaná Kontradikce / Contradictions je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě, jakož i o „postkomunistické" situaci v dalších částech světa. Nyní vychází její české a anglické číslo poprvé ve dvou oddělených svazcích.

      Anglické číslo Kontradikcí se zaměřuje na zkušenosti různých podob anarchismu ve střední a východní Evropě. Číslo obsahuje čtyři studie: článek Adriana Tătărana o historii rumunského anarchismu, studie Eszter Balázs o maďarském avantgardním umělci Lajosu Kassákovi a jeho vztahu k anarchismu, text Miroslava Michely o kořenech slovenského anarchismu na počátku 90. let 20. století a analýzu Gleba Korana, která se věnuje běloruskému anarchistickému časopisu Navinki na přelomu 90. let a počátku nového tisíciletí. Číslo dále obsahuje esej Grega Piotrowského, který uvádí zkušenosti polského anarchismu v 80. a 90. letech 20. století do kontextu proměn evropského anarchismu po druhé světové válce a esej Ondřeje Slačálka, který se věnuje regionálním rozdílům v dějinách anarchismů střední a východní Evropy. Rozhovor s Iavorem Tarinskim zachycuje příběh bulharského anarchismu a jeho účasti na odporu proti Osmanské říši, monarchistické autoritářské vládě a stalinismu. Číslo představuje také dvě významné osobnosti českého a polského anarchismu první poloviny 20. století: českou anarchofeministku Luisu Landovou-Štychovou prostřednictvím jejího eseje o manželství, rodině a volné lásce a polskou stoupenkyni družstevního socialismu a anarchismu Marii Orsetti skrze její text o teorii nadhodnoty. Důležitou součástí čísla je také fórum o anarchismu a ruské invazi na Ukrajině s účastí jak jednotlivých anarchistických myslitelů (Maria Rachmaninova, Zosia Brom, Wayne Price, Ratibor Trivurac, Volodymyr Iščenko a další) tak i celých anarchistických uskupení. Součástí čísla jsou také recenzní eseje a nekrolog Nicolase Trifona.

      Filosofia
    • plato-s-gorgias-speech-soul-and-politics

      Plato’s Gorgias: Speech, Soul and Politics

      David Machek, Vladimír Mikeš (eds.)

      In the Gorgias Plato offers a synthesis of what he thinks about the bitter conflict between philosophical and non-philosophical approaches to one’s responsibilities in private and public life. This book contributes to a deeper understanding of this historically and conceptually rich canvas by shedding light on its main topics: speech in its philosophical and non-philosophical forms, psychology in relation to virtuous life, and politics which charges the two former topics with high stakes that call for personal choices.

      Brill
    • marxism-and-medieval-studies-marxist-historiography-in-east-central-europe

      Marxism and Medieval Studies. Marxist Historiography in East Central Europe

      Martin Nodl, Piotr Węcowski, Dušan Zupka (eds.)

      This volume is a unique publication as it examines the Marxist attitudes in East Central European historiography and archaeology for the first time, with an emphasis on the co-existence of Marxist and other methodologies between the 1950s and 1970s in the local historiographies in question. Its approach is to distinguish between pseudo-Marxism as an ideological tool on the one hand, and Marxism in the form of historical materialism as a way to interpret the medieval world on the other.

      Contributors are: Florin Curta, Piotr Guzowski, Adam Hudek, Tereza Johanidesová, Jitka Komendová, Jiří Macháček, Andrzej Marzec, Martin Nodl, Attila Pók, David Radek, Tadeusz Paweł Rutkowski, Iurie Stamati, Rafał Stobiecki, Gábor Thoroczkay, Przemysław Wiszewski, Piotr Węcowski, Martin Wihoda, and Dušan Zupka.

      Brill
    • rozum-a-existence-filosofie-existence

      Rozum a existence. Filosofie existence

      Karl Jaspers (přel. Jan Frei, Aleš Havlíček)

      Ve dvou přednáškových cyklech z třicátých let Karl Jaspers poprvé soustavně představil myšlenku obemykajícího – toho, co zahrnuje všechny horizonty a co se ani ve zkušenosti, ani v myšlení nemůže stát předmětem.

      Pětice přednášek Rozum a existence z roku 1935 přitom patří k nejdůležitějším textům Karla Jasperse, ba filosofie existence vůbec. Vychází z duchovní situace, kterou vyvolala Kierkegaardova a Nietzscheho radikální kritika rozumu, podle níž není již možné rozum nadále nekriticky přijímat jako jediné měřítko života a filosofie. Jak píše Jaspers: „Jen díky rozumu získává existence jasnost, jen díky existenci má rozum obsah.“

      Druhá řada přednášek, Filosofie existence z roku 1938, uvádí do Jaspersova chápání filosofie a představuje hlavní myšlenky, kolem nichž jeho filosofování krouží: vztah vědy, filosofie a náboženství; pojem obemykajícího; chápání existence, pravdy, rozumu a transcendence; problém autority a výchovy – a také koncepci filosofické víry. Zde Jaspers předjímá řadu myšlenek, které podrobněji rozvedl v knihách Filosofická víra (1948) a Filosofická víra tváří v tvář zjevení (1962).

      Oikoymenh/FLÚ AV ČR
    • diogenes-kynik-znovu-nazivu-a-patriarcha-abraham

      Diogenes kynik znovu naživu a Patriarcha Abraham

      Jan Amos Komenský (přel. Markéta Klosová)

      První část knihy přináší nový překlad Komenského školní hry z roku 1640 Diogenes Cynicus redivivus. Tento známý text čekal na nové přetlumočení celých 54 let; nový český převod bude jistě pro mnoho čtenářů lákavější než zestárlý překlad. Druhá část knihy nabízí čtenářům české přetlumočení Komenského v pořadí druhé hry Abrahamus Patriarcha. Z této Komenského práce byly dosud českým čtenářům k dispozici jen drobné ukázky. Oba překlady vycházejí s komentáři a úvodní studií.

      Vychází jako jubilejní šestistá publikace nakladatelství, ve zbrusu nové ediční řadě Comenius.

      Filosofia