Publikace

Co je hidžáb, když to není ženský šátek? Smějí se v islámských zemích stavět kostely? Proč pro muslimského učence může být nebezpečná srážka s islámským fundamentalistou? Z jakého důvodu si hluboce věřící muslimka na sebe nevezme burkini? Jsou muslimové, kteří jedí vepřové? V čem je muslimská komunita v Česku jiná než jinde v Evropě? To jsou jen některé otázky, na které odpovídá tato kniha, která se čtenáři formou čtyř rozhovorů s uznávanými českými odborníky pokouší přiblížit muslimský svět, který stále pro řadu z nás zůstává nesrozumitelný. Diplomat Hynek Kmoníček, arabisté Miloš Mendel a Petr Pelikán a novinář Břetislav Tureček nabízejí své osobité pohledy na politiku, náboženství, dějiny, kulturu i mentalitu muslimské civilizace, rozbíjejí řadu mýtů a dokazují, jak pestrý i paradoxní svět islámu opravdu je.

Martin Stokhof (*1950) je současný nizozemský filosof. Ve svých novějších pracích se věnuje zvláště filosofii jazyka a významu a problémům jejich vědeckého pojednávání. V poslední čtvrtině minulého století byl jednou z určujících postav formální sémantiky, disciplíny na pomezí lingvistiky a filosofie, usilující o rigorózní popis významu v přirozeném jazyce za pomoci prostředků formální logiky. Na rozdíl od mnoha kolegů zaujal posléze k projektu formální sémantiky výrazně kritický postoj, mj. v souvislosti se svým wittgensteinovským bádáním, které je druhým těžištěm jeho novější práce. Obě tyto autorovy polohy se odrážejí ve volbě statí předložených v tomto svazku. V první z nich se Stokhof zabývá charakterem a předpoklady formálněsémantického projektu jako takového. V druhé a třetí se pak věnuje jeho kontrastům a souvislostem s myšlením jednak raného, jednak pozdějšího Wittgensteina.

Přeložili Radek Ocelák a Adéla Špínová

Recepce antické mytologie v české kultuře

Odysseus v básni Josefa Lederera doznává: „Nad vesly druzi mluví o domovu / Já vymyslel jim Ithaku“. Tento verš předznamenává téma celé knihy, kterým je recepce antické mytologie v českém prostředí od středověku až po 20. století. Autoři jednotlivých kapitol na příkladech z historiografické, krásné či překladové literatury, výtvarného umění, divadla nebo školství ukazují, že antické mýty v české kultuře po staletí fungují jako bezpečná projekční plocha, na kterou je možné promítat zcela aktuální významy. Ty mohou být nacionálně podbarvené, jak ukazují kapitoly o antickém základu mýtu slovanské demokracie a o staročeském překladu Trójanské kroniky – nebo se může antický mýtus stát „bílým koněm“, který do národní kultury pronáší ideologicky nevhodné obsahy, jak to popisuje Martin C. Putna na příkladu katolické literatury. Řecko-římská mytologie je v knize představena jako veřejně sdílený archiv, jehož materiál je k dispozici pro další použití, přepisování a reinterpretaci.

Jubilejní 30. svazek mezinárodní revue Acta Comeniana v atraktivním novém grafickém provedení přináší šest studií pojednávajících o filosofii Mikuláše Kusánského, magii a humanismu v díle Agrippy z Nettesheimu, machiavelistické propagandě v díle Kašpara Schoppeho, jezuitských meditacích a triadické filosofii J. A. Komenského. Recenzní rubrika přináší devět recenzí.

Marocký profesor Muhammad ‘Ábid al-Džábirí (1935–2010) byl jedním z nejvýznamnějších arabských filosofů současnosti. Je autorem velmi významné Kritiky arabského rozumu, ve čtyřech svazcích (Rozvoj arabského rozumu, 1984; Struktura arabského rozumu, 1986; Arabský politický rozum, 1990; Arabský etický rozum, 2001). Ta je kritikou (ve smyslu analýzy) celé arabské vědecké kultury. Ukazuje meze a originální přínosy arabského myšlení, čímž vyvolává rozsáhlou debatu v akademickém světě i v politice. Kniha, kterou držíte v ruce, je úvodem ke zmíněným čtyřem svazkům.

Arabské myšlení se dnes zdá být v napětí mezi fundamentalismem, který chce rekonstruovat současnost podle idealizované minulosti, a dovezeným modernismem, který odmítá tradici. Al-Džábirí odmítá toto falešné napětí a zkoumá tvůrčí filozofickou cestu k arabské modernitě. Jeho progresivní kritika mu umožňuje stanovit principy čtení koncepčních přístupů arabského rozumu. Tato kniha evropskému čtenáři poskytuje klíč pro znovuobjevení kulturního světa, jímž byl západní svět dříve výrazně ovlivněn. Zároveň je příspěvkem k aktuálnímu dialogu mezi evropskými a arabskými perspektivami.

Přeložila Miluš Kotišová

The book contains critical analyses of injustice in connection to law and ethics, and develops normative alternatives linked to justice. It covers the relevant issues from social justice to cyber justice. The chapters address issues and concepts which guideline on social innovations, transformations inherent in democratizing processes, global conflicts and other interactions, including the ultimate danger of escalation to war conflicts, be they conventional wars or new cyberwars.

The volume includes chapters from renowned philosophers and social scientists. While the book contains also analyses of authors from Western Europe, the specific contribution of the book is that it allows for the enrichment of global discussions from other perspectives, particularly from Latin America and Central Europe. It is now more evident than ever before that it is impossible to formulate a critical concept of global in/justice without the participation of colleagues from many parts of the world.

Číslo věnované profesoru Milanu Sobotkovi k jeho 90. narozeninám.

Zajímá vás, kam se posunula logika od dvacátého století? Kde všude se logika uplatňuje? Co obnáší spojení logiky a lingvistiky nebo logiky a psychologie? V rukou budete držet srozumitelného průvodce historií a hlavně současností logiky a jejích záludností. Co je nového v logice přináší snadnou orientaci v této obtížné disciplíně.

Recepce Hegelovy filosofie představuje klíčovou kapitolu moderního francouzského myšlení. Za zakládající spis bývá považována existenciální interpretace J. Wahla Nešťastné vědomí v Hegelově filosofii (1929), po níž se v rozmezí tří dekád objevila řada hegelovských prací od autorů jako A. Kojève, J. Hyppolite či É. Weil. Přestože od počátku šedesátých let přestává být hegelianismus jedním z dominantních proudů francouzské filosofie, jeho představitelé stále nabízejí interpretace významné nejen v úzkém okruhu hegelovských bádání. Například v devadesátých letech vzbudí mimořádný zájem kniha C. Malabouové Hegelova budoucnost. Plasticita, časovost, dialektika.

Naše antologie zahrnuje překlad devíti francouzských textů. Jejich tematickým pojítkem je filosofie času, která se dotýká nejexponovanějších bodů Hegelovy nauky: ať už jde o vztah pomíjivé přírody a jejího věčného duchovního základu, o klasické téma konce dějin, jenž je pro Hegela děním svého druhu, nebo o rozdíl mezi lidským časem, který se ukládá v paměti, a nepamětným časem přírodních jsoucen. Přeložili a k vydání připravili T. Koblížek a R. Roreitner.