Publikace

Jiří Militký – David Vích: Keltské mince ze sídliště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí). Příspěvek k otázce lokalit centrálního charakteru v Čechách z pohledu numismatiky; Jiří Lukas – David Vích: Nálezy jednotlivých „ztrátových“ raně středověkých mincí z hradiště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí); Kamil Smíšek – David Vích: Nálezy mincí z vrcholného středověku a raného novověku z povrchového průzkumu hradiště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí); Jan T. Štefan: Medaile na prince Evžena Savojského ve světle pamětního tisku; Petr Schneider – David Vích: Středověké mince z hradiště u Mařína, k. ú. Zadní Arnoštov a Křenov (okr. Svitavy); Barbara Marethová – Petr Schneider – Pavla Skalická: Nález cylindrického pouzdra s brakteáty z Opavy z prostoru bývalé Radniční ulice; Vojtěch Brádle: Poznámky k depotu z Nepomuku (okr. Plzeň-jih); Jan Cihlář – David Vích: Vrcholně středověké a novověké mince z okolí zaniklých cest u Křenova (okr. Svitavy); Kamil Smíšek – David Vích: Nálezy jednotlivých mincí z povrchového průzkumu v Hedčanech (k. Ú. Dašice, okr. Pardubice); Dagmar Grossmannová: Několik poznámek k mincovnímu depotu z Hodova z období Jagellonců na Moravě; Martin Kuča – Jan Videman: Depot mincí z konce 16. století z Kralic nad Oslavou (okr. Třebíč); Vlastimil Novák: Nález sběratelské kopie středověkého artuqovského bronzového dirhamu z Turnova – Malého Rohozce (okr. Semily); Roman Zaoral: Český dukát v nálezu z Katalánska.

František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému pohybu českých dějin do dnešních časů. Stočtyřicáté výročí úmrtí Františka Palackého jsme si připomněli společným workshopem Filosofického a Historického ústavu akademie věd České republiky „Idea dějin a Palacký jako myslitel“, jenž se uskutečnil 23. června 2016 v prostorách akademického konferenčního centra Filosofického ústavu AV ČR. Celek sborníku příspěvků z této akce, zaměřený na myslitelský přínos a podnětnost díla Františka Palackého, ukazuje věcnou oprávněnost hodnocení jeho zásadního významu jako přelomově klíčové osobnosti na poli filosofie, historické vědy a politického jednání v moderních českých dějinách. Zároveň na fenoménu Palackého předvádí konkrétní možnost souladu úsilí filosofického a historiografického zkoumání. Zejména Palackého filosofie dějin se ukazuje jako příhodná půda prolínání filosofického a historického bádání. A právě Palackého rozhodující důraz na ideu dějin se ukazuje jako optimální rámec takového prolnutí, jak texty sborníku často dokládají.

Zahrada slov je sborníkem sestaveným u příležitosti životního jubilea PhDr. Zuzany Silagiové, vynikající editorky a významné badatelky v oboru středolatinské lexikografie a dějin botaniky. Se slavnostním zaměřením sborníku se pojí jeho specifická struktura i tematická různorodost příspěvků. Svazek obsahuje úvodní laudatio z pera prof. Pavla Spunara, po němž následuje kompletní bibliografie doktorky Silagiové. Jádro sborníku tvoří devatenáct dosud nepublikovaných odborných příspěvků, které se věnují široké škále témat souvisejících s latinským a řeckým jazykem, literaturou a kulturou od antiky po současnost, s důrazem na recepci klasických témat v českém prostředí: od proměn chápání Afrodity v průběhu staletí nebo antických a středověkých představ o blahodárných účincích některých rostlin na zdraví zvířat, přes středověkou diplomatiku, historii a odbornou literaturu, renesanční příležitostnou poezii nebo obraz žen v barokním kazatelství až po veršované pomůcky pro žáky gymnázií na počátku 20. století. Na závěr sborníku je připojen seznam gratulantů.

Jean-Paul Sartre (1905–1980) bývá v dějinách moderního myšlení zpravidla definován jako představitel ateistického existencialismu. Předložená publikace se zabývá zejména čtyřmi filosofickými texty tohoto autora, ve kterých je ateistické téma explikováno se zvláštní názorností. Pokouší se postihnout filosofickou relevanci Sartrova ateismu, jeho vývoj od fenomenologických souvislostí Bytí a nicoty (1943) přes kladení problému do roviny praxeologie a etiky v přednášce Existencialismus je humanismus (1945) a Sartrův záměr inspirovat zdůvodnění ateismu interpretací Descartových filosofických koncepcí (Karteziánská svoboda, 1946). Na konci života pak Sartre po zkušenosti s marxistickým humanismem přehodnocuje ateismus v textu Naděje nyní (1980, spoluautor B. Lévy). Úkolem práce je zachytit nejen diskontinuitu mezi různými zdůvodněními ateismu v Sartrových spisech, ale také případné společné motivy.

Studie:
Karel Thein, Aristotelés o povaze a pohybu nebeské sféry I. Nebe jako tělesná podstata
Samuel Zajíček, Hypotetický důkaz v dialogu Menón
Jindřich Karásek, Forma věty a jednota pojmu. K systematickému kontextu teorie predikace a spekulativní věty v předmluvě k Fenomenologii ducha
Ivan Blecha, Goodmanova teorie zobrazení a fenomenologie

Texty:
Blaise Pascal, Předmluva k pojednání o prázdnu
Jan Makovský, Pascalova Předmluva k pojednání o prázdnu

Rozhovor:
Petr Prášek – Claude Romano: Fenomenologie v dialogu s analytickou filosofií

Diskuse:

Jakub Jinek: Faidros, první z Platónových dialogů

Martin Pokorný, K sémantice Lichtung u Heideggera
Matej Cíbik, Československo a jeho rozpad ve světle filosofických teorií nacionalismu

Recenze:
T. Matějčková, Gibt es eine Welt in Hegels Phänomenologie des Geistes? (M. Vrabec)
K. Thein, Aristotelés o lidské přirozenosti. Od myšlení k anatomii (D. Peroutka)
V. Kolman, O čem se nedá mluvit, o tom se musí zpívat. Od formy zobrazení k formám života (P. Přikryl)
J. Fulka, Když ruce mluví. Gesto a znakový jazyk v dějinách západního myšlení (J. Pechar)
J. Michálek, Být místem Bytí. Tři příspěvky ke studiu Martina Heideggera (A. Novák)
J. Trnka, Kant a Husserl o zkušenosti (O. Bis)

Dvojjazyčná ročenka je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě, jakož i o „postkomunistické“ situaci v dalších částech světa, které ovlivnil pád vlád komunistických stran. Vychází druhý ročník s texty N. Pepperellové o Lukácsovi, D. Swaina o rawlsovských teoriích spravedlnosti, P. Steinera o Havlovi, N. Nesbitta o Deleuzovi a hudbě, V. Effenbergera o poezii, H. Marcuseho o estetice a A. Badioua o komunismu.

54. ročník mezinárodního časopisu Eirene. Studia Graeca et Latina přináší  komě osmi studií od převážně zahraničních odborníků i sedmnáct recenzí.

Kniha nabízí celkovou interpretaci myšlení Waltera Benjamina prostřednictvím výkladu jeho teorie pravdy. Pravda je podle Benjamina ve věcech samých, nikoli v poznání, ve světě však není vyjádřena dokonale, a Benjamin si proto klade otázku, jakými poznávacími a výrazovými prostředky ji lze zpřítomnit. Zpřítomnění pravdy přitom není jen teoretickým problémem, ale také problémem etickým a politickým, ba dokonce eschatologickým: Pravda si žádá své zpřítomnění, svou aktualizaci, a je proto zapotřebí změnit, spasit svět. Rekonstrukce Benjaminovy teorie pravdy tak umožňuje ukázat provázanost teoretických a praktických, materialistických a náboženských momentů Benjaminova myšlení.

OIKOYMENH ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR

Předkládaný svazek je věnován vrcholné fázi Nietzschova myšlení zahrnující v prvé řadě knihu Tak pravil Zarathustra. Společným tématem jednotlivých studií je motiv ctnosti, který obvykle stojí ve stínu atraktivnějších témat, jako věčný návrat téhož, smrt boha či vůle k moci. Společnou snahou autorů je poukázat na centrální roli tohoto motivu a interpretovat jej v rámci Zarathustry a okolních textů zachycujících „poledne“ Nietzschova myšlení. Vedle imanentně zarathustrovských studií svazek přináší stati dialogické, v nichž je motiv ctnosti zkoumán v rozhovoru s paletou dalších myslitelů.