Publikace

Kniha (Ne)štastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze 1921-1945 vznikla na základě stejnojmenné výstavy uspořádané na FF UK u příležitosti rozporuplného 70. výročí přesunu této ukrajinské vzdělávací instituce z Prahy do Mnichova. Prostřednictvím biogramu jejích profesorů a docentů, často vynikajících ukrajinských vědců a intelektuálů, by chtěla pražské akademické obci, širší české veřejnosti a zdejší ukrajinské komunitě připomenout světla i stíny osudu ukrajinského exilu v turbulencích první poloviny 20. století a jeho přínos české i evropské vědě a kultuře. Budiž to v časech, kdy současná Ukrajina usiluje před očima Evropy o udržení demokracie a svobody, bojujíc nadto o svou státní samostatnost a mezinárodní svéprávnost, považováno za symbolické pootevření jedné z kapitol mnohovrstevnaté historie česko-ukrajinských vztahů.

Kniha vznikla ze série dvanácti přednášek přednesených roku 1961 na frankfurtské univerzitě a vysílaných také Severoněmeckým rozhlasem. Klade si za cíl uvést čtenáře nejen do hudební sociologie, ale i do sociologické koncepce frankfurtské školy. Autor se zde čtenářům, kteří ho znají zejména jako filosofa a sociologa, představuje též jako teoretik hudby.

Autor se v této esejisticky pojaté práci zamýšlí nad jen zdánlivou moderností současného světa. Na příkladech středověkého a současného vnímání času, prostoru, prožívání dětství a stáří, eschatologie, vztahu k penězům, k uzavírání manželství, k migracím na větší vzdálenosti i uvnitř města ukazuje, jak mnoho mají lidé současnosti společného s lidmi středověku, jak se v mnoha ohledech jen zdánlivě změnily každodenní mody lidského chování a myšlení.
Mimo to si detailně všímá stále rostoucí dohlížitelské role státu, jenž člověka současnosti v mnoha ohledech zbavuje dřívější svobody, stejně jako ho ve svobodném uvažování omezují společenské stereotypy a předsudky.

Nové mocenské krajiny ve znamení krize

Publikace jedné z hlavních intelektuálních osobností posledních desetiletí se zabývá postupným utvářením nové role Německa v Evropě a problematickým formováním německé Evropy. Věnuje se ohrožení Evropy a krizi politična. Zkoumá přitom německou politiku úsporných opatření, zastaralost současných národních i evropských ekonomických přístupů a potřebu nové evropské koncepce společnosti a politiky. Klade si otázky, co to znamená požadovat více svobody, více sociální jistoty či více demokracie v Evropě.

Der städtische Raum im Mittelalter – Ort des Zusammenlebens und des Konflikts/Urban space in the Middle Ages – a place of coexistence and conflicts

Publikace ukazuje židovské komunity středoevropských měst z mnoha úhlů pohledu. Dozvídáme se o jejich usídlování, vztazích k panovníkovi, novém osídlování míst, odkud byli vypuzeni, o finančním podnikání, ale také o kultuře, rabínské literatuře, každodenním životě, jazyku, pohřbívání a vztazích ke křesťanské většině. Jednotlivé kapitoly představují výsledky původního výzkumu dochovaných literárních i hmotných pramenů.

Anglicky a německy

Kniha se zabývá tématem sociálních, ekonomických a politických rozporů globálního kapitalismu. Věnuje se zneuznání různých sociálních skupin, analyzuje jejich úsilí o spravedlnost a odkrývá nové společenské alternativy. Obsahuje polemiku s liberálním a neoliberálním stanoviskem. Diskuse navazuje na kritickou teorii globální společnosti a politiky, kterou formuloval Marek Hrubec. Kniha je určena jak čtenářům zajímajícím se o filosofii, politologii, sociologii a globální studia, tak i dalším zájemcům o současné společenské konflikty.

Ve spolupráci s Danielem Polakovičem a Tamásem Visi

Židé se trvale usazovali v Českých zemích od 11. století, ale jako obchodníci přicházeli už mnohem dříve. 41. svazek Archivu českého je první úplnou sbírkou zpráv o Židech od nejstarších dob do nástupu Karla IV. na český trůn (1347). Regesta jsou v češtině, dokumenty jsou citovány v původních jazycích a doplněny českými kritickými poznámkami. Z těchto střípků, které se kupodivu dobře čtou, musí historici skládat živý obraz doby.

Kniha Intencionalita a apriorita. Studie ke vztahu Brentanovy a Husserlovy filosofie představuje základní pojmy Brentanovy deskriptivní, apriorně orientované psychologie s důrazem na tu část Brentanovy nauky, na kterou navázala fenomenologie Edmunda Husserla, přičemž rozebírá i některá aristotelská východiska Brentanova projektu. Diskutován je také přínos Twardowského nauky o obsahu a předmětu představ. V druhé části je podán stručný nástin rozvoje Husserlovy rané koncepce intencionality a myšlenky jejího apriorního popisu v období před publikováním Logických zkoumání, a to zejména rozlišení reprezentace a názoru, obsahu a předmětu, transformace Husserlova pojetí soudu, přijetí Bolzanových představ a vět o sobě, názoru obecnin a Husserlův pokus o řešení problému intencí neexistujících předmětů. Kromě analýzy usnadňující pochopení rané fenomenologie Edmunda Husserla chce kniha upozornit na Brentanovu filosofii, která byla významnou součástí německy psané filosofie v Čechách před druhou světovou válkou.

Záznam čtveřice rozprav z konference Evropa a Česko 2113, kterou Knihovna Václava Havla uspořádala spolu s Ace Academy v prostorách Amerického kulturního centra v Praze v květnu 2013: I. Historie (Miroslav Bárta / Ivo Budil / Václav Cílek / Václav Drška / Martin Kovář / Michal Stehlík), II. Sociologie (Jeroným Klimeš / Stanislav Komárek / Jaroslav Petr / Jitka Rychtaříková / Jan Sokol), III. Ekonomika, vize, katastrofismus i výtvarné umění (Petr Hlaváček / Petr Koubský / Zdeněk Kudrna / Jan Macháček / Daniel Münich / Zbyněk Petráček / Tomáš Pospiszyl), IV. Příroda (Václav Cílek / Lukáš Čížek / Vladimír Kokolia / Vojen Ložek / Jan Zrzavý).

Kniha se zaměřuje na dva významné koncepty teorie společnosti: spravedlnost a uznání, především sociální spravedlnost a sociální uznání. Rozebírá jejich význam, jejich vzájemný vztah a jejich společenské, právní a globální aspekty. Ukazuje, že tradiční teorie a praxe zahrnují vážné deficity v oblasti spravedlnosti a uznání a nabízí alternativní přístupy z hlediska kritické teorie společnosti. Kniha analyzuje, jakou zásadní roli hraje uznání v kritické teorii zneuznání Axela Honnetha.

Anglicky