Publikace

Jak se rýmuje život, svět a mé místo v nich?" „Jak vstupuje do světa Dobro a jak může být i Zlo?" To jsou jedny z otázek, které si profesor Erazim Kohák klade ve své meditativní knize Oheň a hvězdy. Její původ sahá až do roku 1984, kdy v americkém exilu vydal knihu Embers and the Stars, která vzbudila velký ohlas. K českým čtenářům se její části dostávaly v samizdatovém překladu. Současná kniha Oheň a hvězdy však není pouhým překladem původního díla, ale spíše jakýmsi převodem, obohaceným o osobní zkušenost dalších 32 let života. Je o něco méně „vědecká", ale o to více naplněná hledáním moudrosti a pro vnímavého čtenáře plná silných podnětů. Veškeré úvahy jsou rámovány životem v přírodě, odrážejí se od žhnoucích uhlíků pohostinného ohniště, zrcadlí se v záři hvězdné oblohy – takové, kterou ve městech nikdy neuvidíme, neboť civilizace nám mnohé dala (například noční osvětlení), ale i vzala (hvězdnou oblohu, která je zastíněna světelným smogem). Příroda je mu místem hlubokého otevření se světu, životu, lásce a porozumění. Erazim Kohák, jeden z nejvýznamnějších představitelů ekologické etiky, však nikdy nemoralizuje a nevidí věci černobíle; to, co hledá, je vzájemný respekt, rovnováha mezi moderním životem a přírodou.

Běloruští intelektuálové v meziválečném Československu

Kniha Bělorusko mimo Bělorusko. Běloruští intelektuálové v meziválečném Československu vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2016 na FF UK. Prostřednictvím biogramů významných osobností někdejší běloruské exilové komunity připomíná pražské akademické obci i širší české veřejnosti často tragická dilemata běloruských intelektuálů, vědců a literátů první poloviny 20. století, kteří výrazně přispívali k dynamice kulturního, intelektuálního i politického života v prvorepublikové Praze. Zároveň je poukazem na tradici česko-běloruské interakce v akademickém prostředí, pokračující také v dnešních časech, kdy Bělorusko hledá své místo mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Kniha vznikla u příležitosti 95. výročí tzv. Ruské pomocné akce (1921-2016), díky níž se mohli v Československu usadit exulanti z někdejšího Ruského impéria, nejen Rusové a Ukrajinci, ale i poněkud opomíjení Bělorusové. Budiž nám, dnešním Čechům a Češkám, tento výraz lidské solidarity inspirací i v aktuálních turbulencích současné Evropy a světa.

Evropská kapitola globální expanze 

Z perspektivy světových hospodářských a sociálních dějin patří výzkum dějin koncernu Baťa k nejzajímavějším tématům české hospodářské a sociální historiografie. Zatímco baťovská architektura a v posledních letech i problematika působení koncernu za druhé světové války patří k frekventovaným tématům českého dějepisectví, komplexní zpracování významné etapy koncernových dějin, jakou byla expanze společnosti formou zakládání zahraničních výrobních společností a sa- telitních továrních sídlišť v době velké hospodářské krize, dosud čekala na své zpracování. Předkládaná monografie tak poprvé uceleně sleduje ekonomickou, a především sociální dimenzi baťovského podnikání v době jeho vrcholné zahraniční expanze.

Přeložila Sylva Ficová

Sir Michael Dummett se v knize srozumitelnou formou vyrovnává s typickými argumenty odpůrců imigrace (uprchlíci jako kulturní a ekonomická hrozba, přelidnění atd.) a nabízí přístup založený na povinnosti státu pomáhat druhým v nouzi, právu na útočiště a zachování lidské důstojnosti potřebných. Byť Dummett neupírá státům právo odmítat cizince, ukazuje na konkrétních příkladech, že uplatnění tohoto práva je často motivováno rasismem a xenofobií a že mnohdy porušuje Ženevskou úmluvu o uprchlících. Ukazuje též, jak se v Británii heslo „tvrdé politiky vůči přistěhovalcům" odpoutalo od reality a stalo se prostředkem, jímž se politické strany snaží získat hlasy voličů. Podle Dummetta je řešení přistěhovaleckých a uprchlických vln nakonec možné jen na mezinárodní úrovni a předpokládá omezení sobectví zejména ze strany rozvinutých států.

Proč nastal po roce 1945 český „rozvod" se Západem? Jaký byl život za „železnou oponou"? Hrozí nám opět rozdělení světa a nová „studená válka"? Stojíme před novým rozkolem Evropy? A jak nás dnes může inspirovat Winston Churchill?

I na takové otázky hledá odpověď kniha „Rozdělený svět?", která vznikla u příležitosti 70. výročí dvou slavných řečí Winstona Churchilla proslovených roku 1946 – ve Fultonu o „železné oponě" a v Curychu o Spojených státech evropských.

Vedle odborných studií, reflektujících vznik „železné opony" a její vliv na život v tehdejším Československu, obsahuje kniha i eseje k aktuální situaci v Evropě a Česku, jejichž autory jsou Johann P. Arnason, Václav Bělohradský, Petr Drulák, Roman Joch, Olga Lomová, Stanislav Komárek, Jiří Pehe, Petr Pithart, Jiří Přibáň, Tomáš Sedláček a Milan Znoj.

Přeložil Pavel Siostrzonek

G. M. Tamás je dnes znám jako marxista, bývalý disident a liberální postdisident, není však známo, jak režimy před rokem 1989 a po něm vlastně analyzoval. Tento výbor si klade za úkol napravit právě tento nedostatek a poprvé v českém jazyce zpřístupňuje šest filosofických esejů, v nichž se Tamás podrobně a do hloubky zabývá problémy minulosti a budoucnosti socialismu a kapitalismu. Nadto jsou jeho teoretické úvahy zřejmými zásahy do politických debat dneška, především do debat probíhajících v dnešní střední Evropě.

Přeložil Jiří Pechar

Jacques Lacan představuje významnou etapu ve vývoji francouzské psychoanalýzy a má dodnes nemalý vliv zejména v románských zemích Evropy (Francie, Itálie) a v Latinské Americe. Pro seznámení českých čtenářů s Lacanovým pojetím psychoanalýzy byly zvoleny dvě práce zařazené do souboru vydaného pod názvem Écrits, které nyní otiskujeme dvoujazyčně spolu s jejich francouzským originálem: studie „Stadium zrcadla" odpovídá Lacanově příspěvku na mezinárodním psychoanalytickém kongresu konaném v Curychu v roce 1949 a studie

„Funkce a pole promluvy a řeči v psychoanalýze" přednášce, s níž Lacan vystoupil na kongresu pořádaném v Římě tamní univerzitou roku 1953.

Early Christian reception of Greek scientific methodology

The so-called eighth Stromateus ('liber logicus') by Clement of Alexandria (d. before 221 C.E.) is an understudied source for ancient philosophy, particularly the tradition of the Aristotelian methodology of science, scepticism, and the theories of causation. A series of capitula dealing with inquiry and demonstration, it bears but few traces of Christian interests.

In this volume, Matyáš Havrda provides a new edition, translation, and lemmatic commentary of the text. The vexing question of the origin of this material and its place within Clement's oeuvre is also addressed. Defending the view of 'liber logicus' as a collection of excerpts made or adopted by Clement for his own (apologetic and exegetical) use, Havrda argues that its source could be Galen's lost treatise On Demonstration.

České reflexe Evropy 1918-1948

Vedle tzv. české otázky byla ve 20. století souběžně reflektována i naše„evropská otázka", kterou intenzivně diskutovaly tehdejší politické, intelektuální a kulturní elity. Iniciační osobností byl v tomto ohledu TomášG. Masaryk se svou knihou Nová Evropa (1918/1920). Během dynamického „třicetiletí" 1918–1948, které patří ke stěžejním obdobímčeských moderních dějin, představovaly koncepty Nové Evropy,Panevropy resp. přemítání o české (československé) úloze v Evropě a vrámci geopolitické dichotomie Západ–Východ, základní téma zdejšíhodiskursu. Antologie je tvořena pěti desítkami dobových textů různýchžánrů, od autorů liberálních, konzervativních a socialistických až pokomunistické a fašistické, reprezentující důležité souvislosti, tendence akontroverze české „evropské otázky".

Hume wrote his philosophy in a time of tumult. The millennia-old metaphysical tradition that placed humans and their cognitive abilities in an ontological framework collapsed and gave way to a new one that placed the autonomy of the individual in its centre. Subsequently, the world and life lost their deeper meaning, and nature was reduced to a collection of objects for reason and science to explain and master. It was the birth of modernity that Descartes inaugurated and Kant completed with his Copernican revolution. Modernity gave rise to a new kind of scepticism, involving doubt not just about the adequacy of our knowledge but about the very existence of a world independent of the self. Firmly placed within this philosophical framework, Hume faced this scepticism implying phenomenalism. His empiricism added yet another sceptical theme: how can one, on an empirical basis, rationally justify key concepts of human understanding, primarily the ideas of causation and distinct existence, produced instinctively by the human mind? Moreover, Hume was infl uenced by Pyrrhonian scepticism, much discussed by philosophers at the time. The Pyrrhonian legacy is especially noticeable in his acceptance of the weakness of reason and in his emphasis on the practical role of philosophy. Rather than serving as the foundation of science, in his hand philosophy became a guide to a joyful, happy life, to moderately critical observations of common life and to an active involvement in society. This way Hume's philosophy stood in strong opposition to the (early) modern mainstream.