Publikace

The present volume offers a collection of papers on one of Plato’s most intriguing dialogues. Although not a running commentary, the book covers the majority of difficult questions raised by the dialogue in which the subjects of language and ontology are tied closely together. It shows why Plato’s Cratylus has been highly regarded among readers interested in ancient philosophy and those concerned with modern semantics and theory of language. This collection also presents original views on the position of the dialogue in the whole Plato’s œuvre and in the context of Plato’s contemporaries and successors.

Reflexe je odborný recenzovaný časopis pro filosofii a theologii založený v roce 1985 Ladislavem Hejdánkem. Vychází dvakrát ročně. Zaměřuje se na původní studie, překlady a recenze knih. Časopis je zařazen na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice a do mezinárodních databází SCOPUS, ERIH PLUS, EBSCO a DOAJ.

The volume with a joint introductory chapter is in the first part devoted to Humanists publishing in the circle of the university of Leipzig at the turn of the 15th century: Paulus Niavis / Schneevogel (ca. 1453–1517) and Ioannes Honorius Cubitensis (ca. 1465–1504). The second part includes the translation work of Řehoř Hrubý of Jelení (ca. 1460–1514), mostly preserved in manuscript, the first translation from Ancient Greek into Czech by Václav Písecký (ca. 1482–1511), and a remarkable edition of Martianus Capella’s work De nuptiis Philologiae et Mercurii prepared by Ioannes Dubravius (ca. 1486–1553). The volume covers a relatively short period beginning in 1488, when the editions of Niavis and Honorius are first documented in Leipzig, and ending with 1516, when Dubravius’s edition of Martianus Capella was published in Vienna.

Filosof Ladislav Hejdánek se kromě badatelských aktivit silně veřejně angažoval, což se podle režimu, který zrovna vládl, projevovalo různě – od zakládání a vedení občanských iniciativ (Nová orientace, Charta 77) přes pokusy o dialog s vládnoucí garniturou až po popularizaci filosofie a vědy. Filosofové se sice v dobře fungující společnosti, dnes řekněme v liberálně-demokratickém režimu, politicky příliš neangažují, v předkládaném rukopisu nicméně autor hledá smysluplný výklad Hejdánkova konceptu nepolitické politiky, respektive rýsuje koncept nepolitické politiky jako takového veřejného angažování a doklad jeho nutnosti.

Rekonstrukce koncepce nepolitické politiky v životě a díle Hejdánka v první řadě usiluje systematizovat jeho nesystematické příspěvky k tématu – od různě publikovaných až po osobní zápisky a poznámky nově zpřístupňované Archivem Ladislava Hejdánka. Stěžejní je otázka, jak v Hejdánkově duchu rozumět političnu, jak členit oblasti politicko-společenského působení člověka a jaký je vztah těchto oblastí mezi sebou. Dále pak jaké možnosti (participace, kritiky, zakládání) má v těchto různých oblastech filosof, intelektuál, ale i řadový občan, a co realizace takových možností pro něho jako pro člověka (společnost), jedince i „odborníka“ znamená.

Hamburský básník a myslitel Barthold Heinrich Brockes napsal asi nejrozsáhlejší básnické dílo německé literatury, devítisvazkový soubor Pozemské potěšení v Bohu (1721–1748), v němž vytvořil jeden z klíčových mostů mezi německým barokem a osvícenstvím a mezi koncepty osvícenského filozoficko-náboženského myšlení a krásnou literaturou. Představuje duchovní a společenský pohyb v Hamburgu, který díky infiltraci západoevropských trendů tvořil „avantgardu“ osvícenské modernizace německé kultury. Po Bouři a vzdoru však Brockesovo dílo upadlo v zapomnění a trpí dodnes přehlížením či interpretačními zkresleními. Předložená kniha ho vykládá na pozadí německých a speciálně hamburských duchovních dějin 18. století a ukazuje jeho moderní rysy, jež Brockesovi v jeho době vynesly mimořádnou popularitu.

Významný starověký lékař a filosof Galén z Pergama (129–asi 216) se v tomto živém, populárně laděném spisu zamýšlí nad tím, jak se člověk může vyléčit z nezvládnutých afektů, které mu kazí život, a zbavit se chyb, které mu zatemňují úsudek. Na příkladech z vlastního života i z života svých přátel ukazuje, s jakými potížemi se setkává člověk podléhající návalům vzteku, trápení nebo obavám ze ztráty, a nabízí konkrétní postupy, které mu pomohou najít ztracenou sebeúctu. V druhé části se pak zabývá chybami úsudku, ať už jde o ochotu věřit nepodloženým tvrzením, nebo naopak pochybnost o tom, co je evidentně pravdivé, a doporučuje zvláště filosofům studium aplikované geometrie, jejíž výsledky lze (na rozdíl od většiny jejich nauk) ověřit v praxi. Úvod a překlad řeckého textu M. Havrda.

Dvojjazyčná ročenka nazvaná Kontradikce/Contradictions je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě, jakož i o „postkomunistické" situaci v dalších částech světa.

Aktuální ročník Kontradikcí reaguje na stávající akademickou debatu a otázky spojené s přehodnocováním a znovupromýšlením historie disentu. Kontradikce se hlásí k novému zkoumání politického myšlení, které se objevilo ve východní a střední Evropě před radikálními změnami v roce 1989. Autorky a autoři Kontradikcí vycházejí z předpokladu, že i uvnitř disentu vznikala řada socialistických politických koncepcí a že marxistický disent není pojem, který by představoval contradictio in adjecto. V rámci takového tázání jim jde zejména o politické myšlení, o obsahy kritik, programů a vizí a o jejich filosofickou relevanci.

The Price of Slavery analyzes Marx’s critique of capitalist slavery and its implications for the Caribbean thought of Toussaint Louverture, Henry Christophe, C. L. R. James, Aimé Césaire, Jacques Stephen Alexis, and Suzanne Césaire. Nick Nesbitt assesses the limitations of the literature on capitalism and slavery since Eric Williams in light of Marx’s key concept of the social forms of labor, wealth, and value. To do so, Nesbitt systematically reconstructs for the first time Marx’s analysis of capitalist slavery across the three volumes of Capital. The book then follows the legacy of Caribbean critique in its reflections on the social forms of labor, servitude, and freedom, as they culminate in the vehement call for the revolutionary transformation of an unjust colonial order into one of universal justice and equality.