archiv aktualit

Názorové fórum Temný únor pořádané v Památníku ticha připomnělo dvě významná jubilea letošního února – rok od zahájení ruské agrese na Ukrajině a 75 let od komunistického puče v Československu v roce 1948. Krátká zamyšlení s nadčasovým významem přednesla řada významných osobností včetně filosofky Alice Koubové. Záznam můžete sledovat v iVysílání České televize. 

S medievistou a herním historikem Janem Kremerem si v pořadu Historie Plus na ČRo povídala nejen o poměrně mladém oboru historických herních studií redaktorka Naďa Reviláková.

Článek Tomáše Koblížka z Oddělení analytické filosofie v DeníkuN o tom, jak mohou dezinformace podlamovat svobodu slova a do jaké míry u nich nelze spoléhat na protiargumentaci. 

Upozorňujeme naše milé čtenářky a čtenáře, že knihy z produkce nakladatelství Filosofia můžete znovu objednávat online přes e-shop Filosofického ústavu. 

Vědecká rada Akademie věd ČR na svém včerejším zasedání schválila udělení titulu doktor věd ve filologických vědách Mgr. Matyáši Havrdovi, Ph.D., DSc. Disertační práci věnoval starověkému lékaři a filozofovi Galénovi z Pergama a jeho metodě vědeckého bádání v medicínských oblastech, zejména fyziologii, terapii a farmakologii. Více.  

"Rok války na Ukrajině je zlomovým momentem a také zrcadlem nastaveným Evropě, která se nemůže tvářit, že se jí válka netýká... Ukrajinci nám ukazují, že jsou hodnoty, za které stojí umírat." Více v sestřihu rozhovoru s Petrem Hlaváčkem, pořízeným Akademií věd ČR. 

Sedmnáct ředitelů a ředitelek pracovišť Akademie věd ČR z oblasti humanitních a společenských věd se ve společném usnesení obrátilo na ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou s žádostí o řešení neúnosné mzdové a finanční situace v oblasti výzkumu (nejen) v humanitních a společenských vědách. Zároveň deklarovalo plnou připravenost k aktivní spolupráci při hledání možného řešení. Více

Stejnojmenný název nese aktuální díl podcastu Sylva sylvarum. Filosof Joff Bradley v něm hovoří o rozšiřujícím se fenoménu hikikomori, který představuje člověka uzavřeného před společností. Proč hikikomori ve světě stále přibývá? Žilo by se těmto lidem lépe ve společnosti robotů, jak se někteří z nich domnívají? Pusťte si.

Nad knihou Reality+ australsko-amerického filozofa Davida Chalmerse a nad tradičními filosofickými otázkami postavenými do nového světla, k jejichž zodpovězení titul vybízí, se v Deníku N zamýšlí prof. Jaroslav Peregrin.

O tom, jaké nebezpečí hrozí rozdělené české společnosti a jak by prezident mohl přispět k jejímu stmelení, hovoří v rozhovoru pro Seznam Zprávy Ondřej Lánský, vedoucí Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace Filosofického ústavu AV ČR a také Katedry občanské výchovy a filosofie na Pedagogické fakultě UK. Současně je zapojen i do činnosti Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).