Nový česko-japonský výzkum se zaměří na duševní poruchy v době po pandemii

Zvýšený výskyt duševních poruch v období po pandemii, zejména fenoménu extrémní sociální izolace v Japonsku označovaného jako hikikomori, včetně jeho komplexních symptomů a společenských důsledků, se s pomocí mezikulturního výzkumu pokusí prozkoumat česko-japonský tým badatelů. Projekt společně podpořily Akademie věd ČR a Japan Society for Promotion of Science jako jediný z oblasti humanitních a sociálních věd.

Sociální deprivace vyvolaná pandemií neúměrně zasáhla děti a dospívající, což se projevuje výrazným nárůstem psychických potíží. Projekt vychází z poznatků vývojové psychologie a s ohledem na jedinečné výzvy, kterým mladší generace čelí, navrhuje fenomenologický přístup ovlivněný autory jako Husserl, Heidegger, Patočka, Bin Kimura a další k pochopení dopadu sociálního odtržení na duševní zdraví. Jako potenciální metodu řešení současné krize psychiatrických a psychoterapeutických systémů v České republice se pokusí představit svépomocný výzkumný model z Japonska, tzv. Tojisha Kenkyu. Cílem je spojit Tojisha Kenkyu s fenomenologickými poznatky a nabídnout tak destigmatizující a nenormativní přístup k problematice duševního zdraví. Projekt se snaží odhalit základní příčiny a podmínky, které přispívají ke zvýšenému výskytu psychických potíží a zároveň navrhuje unikátní techniku svépomocného a sebepodpůrného výzkumu. Základ českého týmu tvoří fenomenologové Petr Kouba, Martin Nitsche a Petr Prášek z Filosofického ústavu Akademie věd, japonský tým vede Joff P.N. Bradley z Teikyo University v Tokyu.