nejbližší akce

Aktuality

  • Přednáška dr. Rittera "Technika jako médium vnímání"

    23. 4. 2019

    Dovolujeme si Vás pozvat na přednášku dr. Martina Rittera (Oddělení současné kontinentální filosofie) Technika jako médium vnímání. Benjaminova analýza, která se koná v pondělí 29. dubna 2019 v sále Kampusu Hybernská, Hybernská 4, Praha 1. Více o přednášce ZDE.

  • Joseph Feinberg o kritice nového antisemitismu

    17. 4. 2019

    Joseph Grim Feinberg z Oddělení pro studium české moderní české filosofie FLÚ AV ČR polemizuje v článku pro Lidové noviny (příloha Česká pozice, 13. 4. 2019) s tezí evropských konzervativců o nárůstu antisemitských postojů radikálně levicových kritiků Izraele. Polemiku si můžete přečíst ZDE.

  • Ceny Nakladatelství Academia 2018

    9. 4. 2019

    S potěšením si dovolujeme oznámit, že knize Jana Rovenského a kol. Mezi mýty a minarety. Kmoníček, Mendel, Pelikán a Tureček v rozhovorech o islámu a muslimském světě byla v jedenáctém ročníku Cen Nakladatelství Academia udělena Cena poroty. Více o cenách, které veřejnosti představují výběr kvalitní odborné a populárně-naučné literatury a které byly letos vyhlášeny 9. dubna, se můžete dočíst ZDE

  • Dodatek k pozvání na kolokvium Thinking and Speaking about Fictional Worlds

    5. 4. 2019

    Srdečně zveme všechny zájemce na divadelní večer na motivy z Lewise Carrolla, který se v nové verzi programu (k nahlédnutí ZDE) přesouvá na středu 10.4. Nenechte si ujít příležitost zřítit se spolu s účastníky kolokvia do králičí nory, shlédnout sérii performancí ve všech prostorách DAMU a na závěr si připít s Houseňákem, Valihrachem a dalšími pracovníky Oddělení analytické filosofie. Dostavte se i s rodinnými příslušníky v 17:50 do AKC v přízemí Filosofického ústavu, odkud se v doprovodu hereček a herců společně přemístíme do DAMU.

právě vychází

    • reflexe-55-1

      Reflexe 55 / 2018

      Studie:
      Karel Thein, Aristotelés o povaze a pohybu nebeské sféry I. Nebe jako tělesná podstata
      Samuel Zajíček, Hypotetický důkaz v dialogu Menón
      Jindřich Karásek, Forma věty a jednota pojmu. K systematickému kontextu teorie predikace a spekulativní věty v předmluvě k Fenomenologii ducha
      Ivan Blecha, Goodmanova teorie zobrazení a fenomenologie

      Texty:
      Blaise Pascal, Předmluva k pojednání o prázdnu
      Jan Makovský, Pascalova Předmluva k pojednání o prázdnu

      Rozhovor:
      Petr Prášek – Claude Romano: Fenomenologie v dialogu s analytickou filosofií

      Diskuse:

      Jakub Jinek: Faidros, první z Platónových dialogů

      Martin Pokorný, K sémantice Lichtung u Heideggera
      Matej Cíbik, Československo a jeho rozpad ve světle filosofických teorií nacionalismu

      Recenze:
      T. Matějčková, Gibt es eine Welt in Hegels Phänomenologie des Geistes? (M. Vrabec)
      K. Thein, Aristotelés o lidské přirozenosti. Od myšlení k anatomii (D. Peroutka)
      V. Kolman, O čem se nedá mluvit, o tom se musí zpívat. Od formy zobrazení k formám života (P. Přikryl)
      J. Fulka, Když ruce mluví. Gesto a znakový jazyk v dějinách západního myšlení (J. Pechar)
      J. Michálek, Být místem Bytí. Tři příspěvky ke studiu Martina Heideggera (A. Novák)
      J. Trnka, Kant a Husserl o zkušenosti (O. Bis)

      OIKOYMENH
    • eirene-studia-graeca-et-latina-54-2018

      Eirene. Studia Graeca et Latina 54, 2018

      54. ročník mezinárodního časopisu Eirene. Studia Graeca et Latina přináší  komě osmi studií od převážně zahraničních odborníků i sedmnáct recenzí.

      KKS FLÚ AV ČR
    • poznanim-osvobozovat-budouci

      Poznáním osvobozovat budoucí

      Martin Ritter

      Kniha nabízí celkovou interpretaci myšlení Waltera Benjamina prostřednictvím výkladu jeho teorie pravdy. Pravda je podle Benjamina ve věcech samých, nikoli v poznání, ve světě však není vyjádřena dokonale, a Benjamin si proto klade otázku, jakými poznávacími a výrazovými prostředky ji lze zpřítomnit. Zpřítomnění pravdy přitom není jen teoretickým problémem, ale také problémem etickým a politickým, ba dokonce eschatologickým: Pravda si žádá své zpřítomnění, svou aktualizaci, a je proto zapotřebí změnit, spasit svět. Rekonstrukce Benjaminovy teorie pravdy tak umožňuje ukázat provázanost teoretických a praktických, materialistických a náboženských momentů Benjaminova myšlení.

      OIKOYMENH ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR

      OIKOYMENH
    • nietzsche-o-ctnosti

      Nietzsche o ctnosti

      Ondřej Sikora a kol.

      Předkládaný svazek je věnován vrcholné fázi Nietzschova myšlení zahrnující v prvé řadě knihu Tak pravil Zarathustra. Společným tématem jednotlivých studií je motiv ctnosti, který obvykle stojí ve stínu atraktivnějších témat, jako věčný návrat téhož, smrt boha či vůle k moci. Společnou snahou autorů je poukázat na centrální roli tohoto motivu a interpretovat jej v rámci Zarathustry a okolních textů zachycujících „poledne“ Nietzschova myšlení. Vedle imanentně zarathustrovských studií svazek přináší stati dialogické, v nichž je motiv ctnosti zkoumán v rozhovoru s paletou dalších myslitelů.

      Filosofia
    • knihtisk-zboznost-konfese-v-zemich-koruny-ceske-doby-podebradske-a-jagellonske

      Knihtisk, zbožnost, konfese v zemích Koruny české doby poděbradské a jagellonské

      Kamil Boldan, Jan Hrdina (eds.)

      Sedmero příspěvků nahlíží na osudy knihtisku v zemích Koruny české od konce 60. let 15. století. Autoři sledují rozdílné využití nového typografického média v komunikaci, církevní správě, liturgickém provozu nebo devoční praxi dominantní utrakvistické i menšinové katolické konfese, s přihlédnutím k polemikám s Jednotou bratrskou a raně reformační publicistikou. Jejich sondy zostřují obraz utrakvismu, který si až do 20. let 16. století udržoval od tištěných novinek jistý odstup, na rozdíl od receptivnějšího prostředí katolické církve.

      Filosofia
    • ad-majorem-evidentiam

      Ad majorem evidentiam

      Lenka Řezníková

      Literární reprezentace „zřejmého“ v textech J. A. Komenského

      Práce se věnuje pojmu evidence v textech J. A. Komenského. Není však úzce koncipovanou studií k dějinám pojmu, usiluje naopak o představení širokých kulturních podmínek, jež umožnily jeho konjunkturu. Nástup kategorie evidence chápe jako znak kulturní konstelace, v níž se protnuly hluboké gnozeologické transformace se zásadními transformacemi v oblasti literární kultury. Zatímco změny v oblasti gnozeologie odváděly raně novověkou kulturu vědění od principů filosofické spekulace a víry v autority a orientovaly ji důsledněji na principy empirie a autopsie, dalekosáhlá literarizace společnosti a exponenciální nárůst textových praxí, jež vědění zprostředkovávaly, zakládaly jeho široké sdílení bez nutnosti autoptické verifikace sdělovaných obsahů. Vznikla tak v jistém smyslu aporetická situace. Zatímco nové objevy odhalovaly limity vědění tradovaného prostřednictvím textů a sami aktéři varovali před přílišnou důvěrou v poznatky jen zdánlivě legitimizované tiskem, nové vědění bylo opět produkováno právě a především v podobě textů. Autopsie a textualita tu stály jako dva v zásadě protichůdné, přesto však vzájemně úzce spjaté kulturní a noetické principy. Úspěch kategorie evidence byl tak v této konstelaci umožněn především její ambivalentní povahou, díky které dokázala tuto aporii překlenout. Na jedné straně již ze své definice (videre=vidět) odkazovala k vidění jako základnímu gnozeologickému principu poznání, a naplňovala tak požadavek empirie a autopsie. Na straně druhé však zůstávala klasickou rétorickou kategorií, s jejíž pomocí mohl autor vizuální vjem efektivně sugerovat a vytvářet působivou iluzi, jež chybějící evidenci do značné míry nahrazovala. Souzněla tak s oběma klíčovými postuláty a situativně je uspokojovala. Jednotlivé kapitoly, věnované, zdrojům, formám a nástrojům evidence tuto tezi rozvádějí a ukazují, jak s pojmem evidence operoval v daných podmínkách Komenský. Demonstrují, že ji vnímal nejen jako nedílnou součástí své teorie vědění, ale – v duchu paralelismu věcí a slov – také jako textovou praxi, a že ji současně užíval jako jeden z autoreferenčních nástrojů, s jejichž pomocí vymezoval svou pozici v silně diferencovaném a konkurenčním raně novověkém učeneckém prostředí.

      Filosofia
    • stare-letopisy-ceske

      Staré letopisy české

      Alena M. Černá, Petr Čornej, Markéta Klosová (eds.)

      Východočeská větev a některé související texty

      Druhý svazek edice rozsáhlého analistického a kronikářského souboru, označovaného od časů F. Palackého názvem Staré letopisy české, vychází v rámci obnovené řady Fontes rerum Bohemicarum. Obsahuje šest textů, které v různé míře prozrazují sepětí s východočeskými husitskými anály, jejichž původní podoba se nedochovala v úplnosti, nýbrž pouze fragmentárně. Navzdory těmto nepříznivým okolnostem dospěla kritická analýza materiálu k zjištění, že východočeská větev Letopisů vznikla v Hradci Králové jako organické pokračování oblíbeného analistického svodu Chronicon Bohemorum a že její výchozí český text, zahrnující zprávy o událostech 1415/1416–1441, byl postupně prodloužen do roku 1461, eventuálně až k roku 1463. V následujících desetiletích byly východočeské anály začleněny do základní (pražské) větve Letopisů.

      V tomto svazku po pečlivém zvážení zveřejňujeme dva základní texty východočeské větve, tj. B (KNM II F 8) a b (NK ČR XIX C 21), dále Chronicon veteris collegiati Pragensis (Universitäts- und Landesbibliothek Darmstadt, sign. Hs 3244), dokládající původní ukončení východočeských análů roku 1441 i jejich obohacení o záznamy a vzpomínky umírněného husity. Další texty, tj. S1 (KNM V E 43), T (NK ČR Osek 95) a C (NK ČR XIX C 19) poskytují důkaz o začlenění východočeských análů do pozdějších historiografických kompilací. Principy, jimiž se vydání řídí, vycházejí z komplexního chápání Letopisů jako jazykové, literární a historické entity. Texty jsou prezentovány v transkribované podobě, jen text T je kvůli své pravopisné zvláštnosti představen též v transliteraci na přiloženém CD. Každý text v edici je pojat jako relativně samostatný, čemuž odpovídá jak historický komentář, tak i forma odkazů na prameny a odbornou literaturu. V souladu s tímto vstřícným uživatelským přístupem byl též koncipován jmenný a místní rejstřík i diferenční slovníček.

      Filosofia
    • justin-mucednik-a-jeho-bible

      Justin Mučedník a jeho Bible

      Radka Fialová

      Tématem knihy je recepce Bible u jednoho z nejvý­znamnějších křesťanských apologetů 2. století, Justina zvaného Filosof či Mučedník. Úvodní kapitoly se věnují jeho životu a dílu, a rovněž kontextu apologetické lite­ratury 2. století, který je pro jeho dílo neodmyslitelný. Autorka se snaží zachytit Justinův význam v jeho době i jeho vliv na další křesťanské myslitele: autora evange­lijní harmonie Tatiana, „hereziologa“ Eirénaia z Lyonu či apologetu a teologa Tertulliana. Jakožto svědek Bible kolem poloviny 2. století je Justin významnou posta­vou – zachovalo se od něj poměrně rozsáhlé dílo, které obsahuje více než 300 citací z hebrejské Bible ve znění Septuaginty. Kromě toho u něj pod názvem „vzpomínky apoštolů“ najdeme řadu odkazů na Ježí­šovy výroky a narativní látky z evangelií. Jak vnímal Bibli tento vzdělaný muž, který si křesťanskou víru zvolil jako „pravou filosofii“? Nakolik významným impulsem pro formování kánonu byla polemika proti Markiónovi a gnostickým výkladům Písma? Závěrečná kapitola se věnuje prvnímu křesťanskému výkladu Žalmu 22 v jednom z Justinových nejznámějších děl, Dialogu se Židem Tryfónem.

      Vyšehrad
    • tragedie-ii

      Tragédie II

      Lucius Annaeus Seneca

      Na druhém svazku Senekových tragédií se podílely Eliška Poláčková (předmluva „Divadlo v Senekově době“) a Daniela Čadková (překlad tragédie Šílený Herkules) z Oddělení antické kultury a její recepce KKS.

      Větrné mlýny