Středověk do škol!? Pořádá Centrum medievistických studií (FLÚ AV ČR a FF UK)
Více
Středověk do škol!?
Konference o středověkých a raně novověkých dějinách ve veřejném prostoru a v didaktice dějepisu.
Pořádá Centrum medievistických studií FLÚ AV ČR a UK. Pro více informací
O KONFERENCI
Starší dějiny v liberální demokracii – od kritiky ke konstrukci
Českým veřejným prostorem hýbe polemika o moderních a soudobých dějinách. Zdá se, že pokud se o nich bude ve školách učit nějak špatně, bude ohrožena naše bezpečnost. Ministerstvo školství však v současnosti reformuje rámcový vzdělávací program, v němž mají dosud významné místo i dějiny starší. Jak mají vypadat a proč? Učit se o středověku není žádná samozřejmost. Cílem této konference je zapojit medievistiku a historiografii zaměřenou na raný novověk do aktuální veřejné debaty o účelech a ideologickém rámci vzdělávání o dějinách.
Parlamentem zřízený Ústav pro studium feudálních režimů ani oddělení vzdělávání zaměřené na didaktiku starších dějin v Česku nemáme. Nemáme ani pamětnice a pamětníky, pachatele nebo přeživší. Máme však medievalismus a národní nebo náboženské tradice, máme ideologicky motivované snahy rozlišit mezi používáním a zneužíváním dějin; máme učebnice, muzea, univerzitní „třetí roli“ a akademickou povinnost „využívat výsledky vědeckého výzkumu v praxi“.
Nečekaný odchod archeologů Petra Sommera a Petra Charváta nás znovu staví před některé zásadní otázky, které ve svém výzkumu nastolovali: Do jaké míry má medievistika sloužit k obhajobě existence současného českého státu? Jakou českou a evropskou identitu chce dějepisectví spoluutvářet? Jak může napomáhat v obraně liberální demokracie před autoritářskými režimy nebo náboženským fundamentalismem, které užívají medievalismus jako jádro své propagandy? Jak se má zapojovat do obrany společnosti před xenofobií, homofobií a dalšími podobami netolerance? Jak může podporovat kritické myšlení nebo pomáhat v utváření soudržné a odolné společnosti? Jak financování vědeckých aktivit české historiografie formuje to, na jaké otázky hledáme odpovědi? Budeme debatovat o dvou propojených tématech:
DIDAKTIKA
- Vzdělávání zaměřené na oblast „člověka a společnosti“ bude podle reformovaného RVP klást důraz na občanské kompetence a historickou gramotnost, nikoli na konkrétní učivo; východiskem je badatelská výuka. I ta se však musí opírat o konkrétní obsahy:
- Panuje v současné české historiografii shoda na tom, co by mělo být obsahem výuky využívající v ZŠ a SŠ starší dějiny a proč?
- Z jakých názorových a ideologických pozic dnes hájíme přítomnost výukových obsahů zaměřených na starší dějiny v českém veřejném prostoru?
- Konstruuje současná medievistika a historiografie raného novověku nějaké narativy, témata či kanonické prvky, které by mohly být didakticky zužitkovány v souladu s principy v RVP zaměřenými na rozvoj a obranu lidských práv a svobod, mediální gramotnost, sociální inkluzivitu a environmentální udržitelnost?
- Co říkat o starších dějinách ve středoevropské zemi, kde společně s Češkami a Čechy nebo Romkami a Romy žijí například Vietnamky a Vietnamci, Ukrajinky a Ukrajinci nebo Rusky a Rusové?
- Co říkat o starších dějinách v době klimatické krize?
- Jak by podle současné historiografie mělo základní vzdělávání pracovat s pojmy jako např. stát, národ, předkové, umělecký sloh, tradice, pokrok, úpadek nebo revoluce?
HISTORIE VE VEŘEJNÉM PROSTORU
- Do jaké míry je medievistika a obecně výzkum starších dějin v Česku ve vleku svého financování a s tím spojených ideologií a zájmů, které formují podobu dějepisectví a jeho badatelského zaměření?
- České specialistky a specialisté na „předmoderní dějiny“ si osvojili kritiku jejich liberálních, nacionalistických, konzervativních nebo marxistických instrumentalizací. K jakým novým využitím starších dějin by nyní bylo možno přistoupit?
- Jak je současná historiografie starších dějin připravená reagovat na veřejnou poptávku po konstrukci nových narativů – odborně přijatelných, funkčních a dobře sloužících v ústavním rámci České republiky?
- Jak a proč se má v současných českých muzeích a galeriích vystavovat středověk a raný novověk? Jaké bychom měli mít pomníky, jaká výročí, a proč?
PROGRAM
čtvrtek 18. dubna 2024
9.00–10.30
martin šorm – středověk do škol!? (velmi krátký úvod)
pavlína rychterová – třicet let kompetitivniho financování vědy a jeho vliv na historiografii a výuku dějepisu
jaroslav pinkas – jaký obsah má a jaký obsah by měla mít výuka o středověku
---
10.40–12.40
jitka komendová – koncept slovanství ve výuce dějin středověku
jaroslav najbert – klima se mění – a co dějepis?
michaela antonín malaníková a iveta coufalová – předmoderní rodina – historický výzkum a školní výuka
jiří starý – rétorika „mýtů a fakt“ ve vztahu k době vikinské
---
14.15–15.45
milena bartlová – post-sekulární obrat a dějiny středověkého umění
jana maříková kubková – příběh se dvěma začátky
jan dienstbier – floskule středověké kultury
---
16.00–18.00
markéta křížová – objevení a dobývání ameriky: mezi skyllou exotizace a charybdou koloniální viny
olga lomová – jak a proč poznávat starší dějiny – příklad číny
jakub hrubý – význam dějin číny a dalších regionů asie pro porozumění současnému světu
jakub raška – modernizace a počátky kapitalismu jako problém soudobé historiografie a didaktiky dějepisu
pátek 19. dubna 2024
9.00–10.30
vojtěch bažant – používání a zneužívání dějin
ondřej slačálek – čorneje? ne, raději sapkowského. možnosti historické fantastiky v baudolinu umberta eca a husitské trilogii andrzeje sapkowského
marek fapšo – co nás mohou naučit bájní starci? kosmova kronika mezi tradicí a destrukcí
---
10.40–12.10
hana chorvátová – počiatky slovenskych národných dejin alebo odkiaľ začať
karel šima – jak jsme oslavovali, jak oslavujeme a jak bychom měli oslavovat starší dějiny? a co na to karel iv.?
robert novotný – o špatné učitelce života a velkém narativu českého středověku
---
13.20–14.20
radmila prchal pavlíčková – dobové perspektivy ve starších dějinách
julie šormová – výzva prezentismu
matouš jaluška – možnosti bruncvíků
---
14.30–15.30
kamil činátl – před kým klečí císař? starší dějiny v HistoryLabu
jana kasíková – interpretace středověkých uměleckých děl a kladené otázky očima žáků
david venclík a milan ducháček – rouška boženina: propírání starých pověstí českých ve studánce současné didaktiky dějepisu
---
15.40–16.40
anna zvířecí – středověké písemné prameny jako běžná součást hodin dějepisu
dana stehlíková – středověké encyklopedie – literární spižírny pro interdisciplinární výuku
jiří hrbek a jan květina – prameny k didaktice raného novověku
---
16.50–18.00
jarmila bednaříková – tvorba učebnic o nejstarších dějinách
linda mikulenková – jak napsat učebnici dějepisu
jaroslav pinkas - učebnice jako inovace
