nejbližší akce

  • 17. 2. 2016
    18.00
    Přednáška

    Luteránská sakrální architektura v předbělohorských Čechách

    Pavel Vlček
    Prof. PhDr. Pavel Vlček
    AKC, Husova 4a, Praha 1

    Pořádají Lutherova společnost a Collegium Europaeum při FF UK a FLÚ AV ČR

  • 19. 2. 2016
    13.30
    Přednáška

    Scotus on Possible and Creatable Being

    David González Ginocchio
    dr. David González Ginocchio, University of South Bohemia / International University of La Rioja
    FLÚ AV ČR, Jilská 1, Praha 1, zasedací místnost

    Pořádá Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení

  • 22. 2. 2016
    13.30
    Kolokvium

    Naturalismus v Aristotelově Politice

    Jakub Jinek
    Jakub Jinek, Ph.d., FF UK
    FLÚ AV ČR, Jilská 1, Praha 1, zasedací místnost

    Cyklus kolokvií k antické filosofii „work in progress"
    Pořádá Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení

Aktuality

  • Projekt RespondART. Moderuje Alice Koubová

    9. 2. 2016

    RespondART je celoroční projekt Studia ALTA ve spolupráci s divadlem Alfred ve dvoře, TanzFaktur Kolín nad Rýnem a Brottfabrik Bonn. V rámci projektu uvedeme několik společensky angažovaných představení, po kterých bude následovat diskuze moderovaná Alicí Koubovou (Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ). Nejbližší představení se koná 18. února. Více informací ZDE a ZDE.

  • CFP Pedro Hurtado de Mendoza: System, Sources and Influence

    9. 2. 2016

    International Conference Pedro Hurtado de Mendoza (1578–1641): System, Sources and Influence
    České Budějovice, November 25th-27th, 2016
    To submit, please e-mail an abstract (maximum 600 words) to Daniel Heider (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ) by July 20th, 2016. For more information click HERE.

  • CFP Medialatinitas 2017

    3. 2. 2016

    8. Internationaler Mittellateinerkongress Medialatinitas 2017
    "Mittellatein vernetzt/Medieval Latin networks"
    17.–21. September 2017
    Medialatinitas 2017 möchte die Verbindungslinien und das Verbindungspotential des Mittellatein erforschen. Die Einreichfrist für die Abstracts endet am 1. 6. 2016. Weitere Informationen in Deutsch, EnglischAbstract Submission Form.

  • Kolokvium ke knize prof. Pavla Kouby

    1. 2. 2016

    Redakce časopisu Reflexe srdečně zve na kolokvium věnované knize Pavla Kouby Život rozumění. Kolokvium proběhne ve středu 3. února od 17.30 na hlavní budově FF UK v místnosti 225V.

právě vychází

    • cognitive-psychology-in-early-jesuit-scholasticism

      Cognitive Psychology in Early Jesuit Scholasticism

      Daniel Heider (ed.)

      Jesuit scholastic philosophy exemplified by the figure of Francisco Suárez (1548–1617) is at present a topic intensively studied worldwide. However, especially in the English speaking academic world, the immediate histori­cal milieu of Suárez's philosophy and theology, constituted especially by the philosophical and theological production of his Jesuit contemporaries, is much less taken into account. In the field of philosophical cognitive psychology, extant especially in the commentaries on Aristotle's On the Soul, the present publication aims to partially ameliorate this status quo. All the chapters in this book to some extent give evidence of the theological motivation and theological horizon of the Jesuit cognitive psychology of the last decades of the 16th century and the first decades of the 17th century.

      Editiones scholasticae
    • historia-litteraria-v-ceskych-zemich

      Historia litteraria v českých zemích od 17. do počátku 19. století

      Josef Förster, Ondřej Podavka, Martin Svatoš (eds.)

      Publikace pojednává o vývoji a proměnách konceptu historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte) v českých zemích a jeho představitelů „od Balbína k Cerronimu". Za počátek konceptu se považuje programové vymezení Francise Bacona, který roku 1605 navrhl vytvořit disciplínu, která by kumulovala a uspořádala veškeré dosažené vědecké poznání. „Módní vědou" se však historia litteraria stává až počátkem 18. století. Zůstala jí po tři čtvrtiny století, poté – v důsledku rostoucí potřeby pochopení kauzálních vztahů mezi historickými událostmi – se celý koncept začal dostávat do krize. Paradoxně právě tehdy získává historia litteraria větší prestiž v habsburské monarchii. Základy konceptu však v českých zemích byly položeny mnohem dříve, a to průkopnickou prací Bohuslava BalbínaBohemia docta. Na toto dílo navazovala řada učenců tvořících v průběhu 18. a na začátku 19. století. Největší prostor je v knize věnován pozoruhodné osobnosti historika vzdělanosti a sběratele Johanna Petera Cerroniho.

       

      Filosofia
    • eirene-i-ii-2015

      EIRENE I-II/2015

      Centre for Classical Studies, Prague
    • moderni-univerzita

      Moderní univerzita

      Jiří Chotaš, Aleš Prázný, Tomáš Hejduk a kol.

      Kniha představuje aktuální studie a poprvé do češtiny přeložené primární texty, které pojednávají o ideji univerzity. Východiskem zkoumání je oblast německé klasické filosofie. Jednotlivé kapitoly se věnují zrodu ideálu Humboldtovy univerzity v 19. století, politizaci univerzit v éře nacistického Německa a demokratizaci univerzit po 2. světové válce. Publikace je zajímavá pro obory filosofie, historie, sociologie či germanistiky a může se s úspěchem uplatnit při výuce na vysokých i středních školách.

      400. publikace nakladatelství Filosofia

      Filosofia
    • filosoficke-poznamky

      Filosofické poznámky

      Ludwig Wittgenstein

      Filosofické poznámky, vydané poprvé z pozůstalosti roku 1964 péčí Wittgensteinova žáka a blízkého přítele Rushe Rheese, soustřeďují autorovy úvahy z doby krátce po jeho návratu k filosofii, tj. z let 1929 a 1930. Wittgensteinovo myšlení se v té době dynamicky proměňovalo a Filosofické poznámky jsou v pravém slova smyslu slova momentkou, zachycující jeho přechodný tvar: mají tu podobu, v níž autor přerušil svou práci na strojopise, neboť potřeboval odevzdat kvalifikační práci na univerzitě v Cambridgi.

      Filosofia
    • formy-jazyka

      Formy jazyka

      Vojtěch Kolman, Vít Punčochář

      Co to znamená, říkáme-li, že někdo uvažuje či jedná logicky? Řídí se něčím, co od nás s nutností vyžaduje rozum, společnost či sama příroda? A lze tuto logiku, jíž bychom se měli řídit, blíže popsat? Odpověď, která je v knize nabízena, lze označit za dialektickou. Na jedné straně jsou zde zaváděny a komentovány logické systémy, které moderní filosofie, matematika i lingvistika považují za standardní či klasické, na druhé straně jim není připisována žádná absolutní závaznost, ale jen závaznost relativní. Žádný logický systém či jazykové schéma nejsou samy o sobě nezpochybnitelné, nějaké takové schéma však vždy potřebujeme k tomu, abychom mohli sami sebe definovat jako logické, racionální bytosti. Tímto předsevzetím kniha naplňuje podstatu Wittgensteinova hesla, že jedinou nutností, kterou známe, je nutnost jazykové konvence – formy jazyka. Výsledkem je text, který není jen standardním úvodem ke standardním logickým systémům, ale především příspěvkem k logice a k její filosofii v nejširším slova smyslu.

      Filosofia
    • pluralita-tradic-od-antiky-po-novovek

      Pluralita tradic od antiky po novověk

      Daniel Heider, Jan Samohýl, Lukáš Novák (eds.)

      Dlouhá staletí mezi antikou a novověkem byla moderními autory vnímána jako čas přechodný, jako media aetas, jako interval temna mezi dvěma civilizačními vrcholy. Přitom však šlo o období, v němž nové evropské národy zformovaly na troskách Římské říše naši západní kulturu, období, s jehož odkazem stojí a padá evropská identita. Je to čas, v němž se úcta k tradici snoubí s obrovskou rozmanitostí vzájemně provázaných myšlenkových proudů. Tato kniha nabízí v samostatných studiích jedenáct sond do tohoto dynamického přediva. Úběžníkem a projekčním plátnem jednotlivých zkoumání je tradice aristotelská, na níž vyrostla středověká, renesanční a barokní scholastika. S ohledem na ni se autoři příspěvků zaměřují na další myšlenkové útvary, jako je dědictví novoplatonismu a augustinimu či tradice matematického myšlení, a podnikají výzkumné výpravy jednak ke kořenům scholastiky v antice a jednak do myšlenkových vod post-scholastických.

      TF JČU
    • ziva-fenomenologie2

      Živá fenomenologie

      Aleš Novák (ed.)

      Fenomenologická filosofie patří v naší zemi stále k jedné z nejrozšířenějších specializací a předložený svazek prezentuje širokou paletu témat aktuálního výzkumu uskutečňovaného na rozličných pracovištích, který demonstruje životaschopnost a relevantnost tuzemské fenomenologie. Svazek obsahuje ukázku možné diskuse mezi fenomenologickou a analytickou filosofií, mezi fenomenologickým a kognitivně-vědním výzkumem, dále dva příklady konkrétních analýz tělesnosti a konečně též experimentální texty, jež mají ambici překračovat rámec autoritativního korpusu fenomenologických textů a provádět samostatné výzkumy konkrétně možností topologického uvažování, deskripce psychedelických stavů mysli a transformativního myšlení.

      Togga
    • foucault-jeho-mysleni-jeho-osobnost

      Foucault, jeho myšlení, jeho osobnost

      Paul Veyne

      Autor knihy, francouzský historik antiky, je znám českými vydáními svých knih, mezi nimiž titul Jak se píšou dějiny obsahoval část věnovanou právě Michelu Foucaultovi. V této nové knize se Paul Veyne k Michelu Foucaultovi vrací, aby ho představil jako originálního skeptického myslitele, jenž nepřestává zkoumat „hry pravdy" vlastní každé historické epoše. Veynova kniha je rovněž svědectvím o blízkém přátelství, které ho k Foucaultovi, tomuto „samuraji s ostrým mečem", poutalo, a v neposlední řadě představuje vlastní Veynovu filosofii.

      Filosofia
    • je-treba-zavrhnout-liberalismus-2

      Je třeba zavrhnout liberalismus?

      Ondřej Lánský

      Je možné liberální politiku obohatit o prvky vycházející z neevropských vyjádření odporu proti nespravedlnosti a utrpení? Pokud ano, tak jak a o které? Není potenciálním řešením politické a do jisté míry i morální krize současnosti právě otevření se podnětům podrobených národů a společností z dob kolonizace? Odpovědi na tyto otázky se snaží nalézt předkládaná publikace.

      Filosofia