archiv publikací

Existuje ještě kulturně-politický fenomén "Mitteleuropa"? Jakou úlohu by mohly středoevropské státy hrát v rámci Evropské unie? Jak středoevropské tradice rezonují na východě a západě Evropy? Mnoho témat a ještě více otázek! V říjnu 2011 zorganizovalo Collegium Europaeum FF UK & FLÚ AV ČR ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou, Institutem pro Podunají a Střední Evropu ve Vídni a Rakouským kulturním fórem v Praze mezinárodní konferenci "Mitteleuropa? Zwischen Realität, Chimäre und Konzept". Z několika referátů pak vznikly rozšířené studie, k nimž editor Petr Hlaváček připojil ještě několik dalších pojednání předních českých i zahraničních odborníků. Vznikla tak německo-anglická kolektivní monografie, v níž je mnohovrstevnatý fenomén střední Evropy nahlížen z české, rakouské, německé, maďarské, polské i globální perspektivy.

Předmětem tohoto mimořádného čísla Filosofického časopisu je Levinasovo pojetí sociality, kterou autoři neredukují na etický vztah k druhému, jak je Levinas běžně vykládán, ale snaží se ji chápat šířeji, také jako vztah erotický a politický. Etická odpovědnost, s níž je důraz Levinasovy filosofie spojován, je u něj neodmyslitelně spjata s obhajobou subjektivity, kterou Levinas vyzdvihuje v kritickém dialogu jak se svými učiteli, zakladateli fenomenologie, tak s tradicí evropské filosofie a se svými současníky.

Kniha představuje první ucelenou interpretaci politického myšlení Slavoje Žižka. Vytváří jednotící výkladovou linii, která vytýká nejdůležitější momenty Žižkovy politické teorie, jež jsou rozptýlené v jeho početných knihách o filosofii, psychoanalýze, politice, masové kultuře. Nakolik je to možné, pokouší se autorka vyhnout lacanovské terminologii a látku podat srozumitelným způsobem.

Jaká duše, takový život, taková obec – tato klíčová premisa se vrací v řadě variací v celém Platónově díle, v němž neustále připomíná původní sepětí filosofické teorie s pestrým živlem praktických záležitostí. Cílem této knihy je představit různé ohledy tohoto prolínání, od otázky „co je ctnost" přes hledání možnosti ideální filosofické výuky až po ustanovení zákonů, které by lidskou obec ochránily před prudkými zvraty společenského zřízení. Ať už jde o dialogy Menón či Lachés, hledající výměr ctnosti, o Ústavu a její úvahy o ideální obci, či o podrobně propracované Zákony, lidská duše a její vědění zůstává tím, co podmiňuje politické uspořádání i každodenní rozhodování jejích obyvatel. Takto morálně chápané vědění je primárně poznáním dobrého a zlého – jeho důležitost pak spočívá v tom, že je pro lidskou bytost spontánně závazné: ať už si to uvědomujeme či nikoli, naše jednání je vedeno tím, jak duše chápe povahu a rozdíl dobra a zla. Každé vědění, včetně definičního poznání ctnosti, je proto nevyhnutelně praktické.

Kniha pojednává o romské emigraci z České republiky v letech 1997–2004, k čemuž využívá pojmové instrumenty moderní politické filosofie. Na pozadí situace Romů ve střední Evropě je tu zkoumána problematika hromadné emigrace, která svým charakterem odhaluje limity moderní politické filosofie a nutí k její kritické revizi.

Kniha Františka Šmahela sleduje poslední velkou diplomatickou cestu českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho setkání s francouzským králem Karlem V. v Paříži v roce 1378. Profesor Šmahel využil poznatků z archeologie a mikrohistorie, stejně jako kulturní antropologie a ikonografie. Výsledkem je atraktivní obraz středověkého života, velké evropské politiky, a dokonce i tehdejší kuchyně. Vlastnímu líčení událostí přelomu let 1377 a 1378 předchází představení obou hlavních aktérů, včetně mladých let budoucího císaře prožitých v Paříži a politických a mezinárodních cílů jeho otce Jana Lucemburského. Summit dvou nejvlivnějších evropských panovníků té doby je prezentován originální výpovědí soudobého pramene Relace Velkých kronik Francie a množstvím iluminací, které zachycují téměř každý krok korunovaných hlav. Závěrečná část čtenáře seznamuje s praktickou organizací královských slavností a banketů, ubytováváním hostů, způsoby stolování, recepty pokrmů i významem dobových rituálů, ceremoniálů a dalšími aspekty pobytu Karla IV. ve Francii. Autorův čtivý styl jistě osloví odbornou i laickou veřejnost. Anglické vydání publikace.

Kolektivní monografie Figurace paměti analyzuje způsoby, jimiž se obyvatelé českých zemí v minulých dvou stoletích vztahovali k postavě Jana Amose Komenského. Kolektivní, resp. sociální paměť chápe jako rozsáhlý soubor kulturních praxí, s jejichž pomocí společenství generují významy, organizují svou historickou zkušenost, vytvářejí si představy o sobě, a zajišťují tak současně i svou kontinuitu a koherenci. Práce vychází z konceptu „míst paměti", jak jej v polovině 80. let 20. století založil Pierre Nora, reflektuje však i zásadní posuny, jichž tento koncept doznal v rámci paměťových studií během následujících desetiletí. Kniha je vybavena barevnou obrazovou přílohou (16 str.) a třemi rejstříky.

Kniha se pokouší překonávat zažité stereotypy o izolovanosti moderního a současného českého umění a o nemožnosti diskutovat jeho význam pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci. Soubor se nesnaží předložit revizionistické dějiny českého umění 20. a 21. století, ale identifikovat klíčové události a radikalizovat jejich vnitřní smysl. Tomuto záměru slouží i uspořádání do šesti oddílů podle chronologie témat. První oddíl je věnován české avantgardě dvacátých a třicátých let 20. století, druhý české neoavantgardě šedesátých a sedmdesátých let, třetí zahraničnímu konceptuálnímu a postmodernímu umění šedesátých až osmdesátých let a jeho domácí recepci, čtvrtý se zaměřuje na fotografii, pátý na archivní impulz a šestý na historiografický obrat a anachronismus v současném umění. Každý oddíl je započat teoretickou statí, která uvádí čtenáře do probírané problematiky a seznamuje ho s dobovou diskusí o ní. Následující studie pak teoretické problémy tematizují v konkrétních dílech výtvarných umělců a v některých případech, když vstupují do polemiky s jinými teoretiky, i v textech jiných autorů. Grafický design Petr Bosák a Robert Jansa.

Jan Hus (um 1370-1415) war für die katholische Kirche ein Häretiker. In Vielem versinnbildlicht er die Epoche des Spätmittelalters: In der Bemühung, die durch das Große Abendländische Schisma erschütterte Kirche in ihren Urzustand zurück zu setzen, entwirft er ein Reformprojekt, das über die Grenzen des Mittelalters hinaus weist. Sein Feuertod auf dem Konstanzer Konzil 1415 hat ihn zum Märtyrer gemacht. Die Darstellung zeigt Jan Hus in seiner Zeit: Er wird als spätmittelalterlicher Gelehrter und Prediger untersucht, sowie als öffentlich engagierter Intellektueller. Was genau hat ihn auf den Scheiterhaufen gebracht? Als Antwort auf diese Frage entsteht ein mit historischen Argumenten untermauertes Bild von Jan Hus, das die Ereignisse in Böhmen in die europäischen Zusammenhänge einordnet. Das Buch ist ein aktueller Beitrag zum Jubiläum des Konstanzer Konzils.

This book provides a critical introduction to Heidegger's impact on psychiatry and psychology, and has a focus on the application of his philosophy to psychiatry. This is a complete revision of Heidegger's existential philosophy in the light of psychopathological phenomena. Readers will find here a philosophical inquiry into the problem of mental disorder, which shows Heidegger's own philosophy in a new light, uncovering both its strengths and its weak points. The author maps not only Heidegger's interaction with psychiatric thought, as depicted in his Zollikon Seminars, but also his influence on Swiss phenomenological psychiatry. The work treats Heidegger in a critical way, taking the phenomenon of mental disorder as a touchstone on which Heidegger's thought is tested. The results of such a critical examination are important, not only for a better understanding of psychopathological phenomena, but also for a new understanding of Heidegger's approach to human existence. This work treats the phenomenon of mental disorder as a philosophical problem that reflects the ontological character of human existence. Heidegger's approach to mental disorder is confronted with the conceptions of Foucault, Deleuze and Guattari in a novel way. The book is more than just an historical overview as it highlights the limits of phenomenological thought in the area of psychiatry and it shows a possible way of moving beyond them. This is a philosophical work with an interdisciplinary range. Scholars of philosophy and those in the growing field of philosophy of psychiatry, as well as those with an interest in Heidegger Studies will be particularly interested in this work.