Archiv publikací

ceska-teorie-tendence-moderni-ceske-semiotiky

Česká teorie. Tendence moderní české sémiotiky

Vít Gvoždiak

Kniha Česká teorie je pokusem shrnout zhruba osmdesát let vývoje české sémiotiky. V první části se věnuje otázkám povahy sémiotiky a způsobům, jak o ní v historické perspektivě mluvit. Na tomto obecném pozadí se zároveň pokouší vymezit českou sémiotiku, její konceptuální specifika formující se na rozhraní sémiologie pražské školy, (kybernetické) sémiotiky a do určité míry filozofie (jazyka). Tuto trojici nazývá česká teorie. Nejaktuálnější podobu české sémiotiky představuje sedmnáct rozhovorů v druhé části knihy. V závěrečné části je kniha doplněna nástinem bibliografie české (a částečně slovenské) sémiotiky.

Univerzita Palackého v Olomouci
proc-jsme-zapad-2

Proč jsme Západ?

Petr Hlaváček, Václav Bělohradský, Martin C. Putna, Michael Romancov et al.

Česko, Evropa a Západ mezi minulostí a budoucností

Co je vlastně Západ? Jsme my, Češi, skutečně jeho součástí? A pokud ano, proč? Jaká je budoucnost Evropy? Existuje ještě Střední Evropa? Jak se stavět k Východu? Je pro nás Rusko hrozbou nebo výzvou? I takové a podobné otázky si klade naše kniha, přičemž nenabízí žádné definitivní odpovědi, nýbrž se především snaží být inspirativní, provokativní a dialogická, jak je ostatně naší evropské a obecně západní civilizaci vlastní. Evropská a západní identita byla a je principiálně dialogická, nehotová - evropanství a západnictví národů se stále znovu rodí z krizí, otázek, odvahy a víry. Snad muže někomu otázka, vetknutá do názvu naší knihy, znít pateticky a sebestředně. Proč jsme Západ? Inu, proto, že se nemíníme vzdát kritického myšlení, pochybujeme sami o sobě, abychom vždy znovu pokračovali v onom dobrodružství, jež se rodí z pravdivého sebe-vědomí svobodných jedinců a národů. Autoři příspěvků: Václav Bělohradský, Petr Hlaváček, Jan Holzer, Jan Kobylka, Petr Kostka, Filip Láb, Jiří Návara, Alice Němcová Tejkalová, Jiří Pehe, Nicolas Porta, Martin C. Putna, Michael Romancov, Michal Stehlík, Max Ščur, Michaela Ševčíková.

FF UK
via-media

Via Media

Petr Hlaváček, David R. Holleton, Peter Morée, Jaroslav Pánek et al.

Kniha "VIA MEDIA. Studie z českých náboženských a intelektuálních dějin" vychází jako 8. svazek ediční řady Europaeana Pragensia, a to u příležitosti 85. narozenin Zdeňka V. Davida, významného českoamerického historika zabývajícího se problematikou české reformace a českých intelektuálních dějin. Jednotlivé studie této kolektivní monografie se věnují českému teologickému a filosofickému myšlení pozdního středověku a raného novověku, stejně jako otázkám církevně-politickým, spirituálním a obecně kulturním. Autory a autorkami publikace jsou Jan Baťa, Eliška Baťová, Martin Dekarli, Ota Halama, Petr Hlaváček, David R. Holeton, Pavel Kolář, Peter Morée, Frederik Pacala, Ota Pavlíček, Jaroslav Pánek a Martina Šárovcová.

Filosofia ve spolupráci s FF UK
podzim-postmodernismu

Podzim postmodernismu

Roman Kanda a kol.

Kniha má za cíl představit současný stav české diskuse o postmodernismu chápaného jako kulturní model, jenž zahrnuje aspekt filosofický, politologický, sociologický, estetický. Je určena čtenářům ze všech uvedených oborů, ale rovněž široké veřejnosti. Hlavním referenčním bodem je kniha Cesty z postmodernismu Michaela Hausera (Filosofia 2012), jíž se zabývá většina textů předkládané publikace, ať už z hlediska dalšího rozvíjení jednotlivých koncepcí nebo z hlediska polemického. Mezi přispěvateli jsou přední čeští teoretikové na dané téma, jmenujme Václava Bělohradského, Jiřího Pechara nebo Olega Sušu, politologové (Jaroslav Fiala), teoretici umění (Jakub Stejskal) nebo historikové idejí (Martin Pokorný). Je tu celkem pět autorů, kteří působí ve Filosofickém ústavu AV ČR.

Filosofia
darwinovska-levice

Darwinovská levice

Peter Singer

V průkopnické a čtivé Darwinovské levici předkládá patrně nejznámější filozof současnosti, Peter Singer, řadu argu­mentů, s jejichž pomocí dokazuje nutnost radikální revize, jíž musí projít politická levice, aby překonala svoje zastaralé chápání lidské přirozenosti. Na její cestě k dosažení společenských a politických cílů jí podle něj mohou posloužit právě poznatky moderní evoluční teorie. Darwinovská levice, tvrdí Singer, bude i nadále na straně chudých a utlačovaných, bude však lépe vybavena, aby porozuměla fungování společenských a ekonomických změn a mohla reálně zlepšit situaci znevýhodněných.
Přeložil Denis Kostomitsopoulos

Filosofia
pravni-kultura-stredoveku

Právní kultura středověku

Martin Nodl, Piotr Węcowski (eds.)

Kolektivní monografie Právní kultura středověku zahrnuje studie třinácti českých a polských medievistů věnované nejrůznějším podobám právní kultury Českého a Polského království od 10. do 15. století. Autoři zde ozřejmují dobové proměny pojímání práva a postupné prosazování se psaného práva ve vztahu k právu zvykovému. Důraz kladou i na vztah právních norem a reálného každodenního života, především v podobě řešení právních sporů, resp. na postupně stále širší uplatnění se právnicky vzdělaných osob při řešení nejrůznějších konfliktů.

Filosofia
cesko-polske-kazatelske-vztahy-ve-stredoveku

Česko-polské kazatelské vztahy ve středověku

Krzysztof Bracha, Martin Nodl (eds.)

Kolektivní monografie Česko-polské kazatelské vztahy ve středověkuzahrnuje jedenáct studií českých a polských medievistů. Autoři se v nich věnují recepci kazatelských příruček a jednotlivých kázání ve středoevropském prostoru 14. a 15. století. V centru jejich zájmu stojí kazatelé jako veřejní intelektuálové, kteří předkládali svébytné myšlenkové koncepty, jež byly součástí kázání a jejichž prostřednictvím ovlivňovali soudobé společenské představy a přispívali k formování specifické pozdně středověké zbožnosti.

Filosofia
filosoficky-casopis-3-2016

Filosofický časopis

3/2016
Filosofický ústav AV ČR
le-paradoxe-sto-cien-liberte-de-l-action-determinee

Le paradoxe stoïcien : liberté de l’action déterminée

Vladimír Mikeš

L'action déterminée est-elle libre? C'est là une question centrale dans la théorie de l'action proposée par les premiers stoïciens (IIIe siècle av. J.-C.). Cette question est en effet au cœur de la tension qui surgit sous différentes formes dans la psychologie et dans l'éthique stoïcienne. Défendant une thèse « compatibiliste » qui associe déterminisme et autonomie, ce livre veut montrer, contre l'interprétation usuelle, que la relation entre liberté et déterminisme est, dans l'ancien stoïcisme, une relation de dépendance, car la détermination de l'homme est la condition de sa vraie liberté qui n'est, elle-même, que la manifestation d'un rapport à l'univers dont l'homme se perçoit comme l'une des parties. L'enjeu de cette interprétation est de révéler la cohérence de la théorie stoïcienne de l'action qui n'apparaît que si ses différentes parties – la psychologie de l'action, la théorie des vertus et celle de la liberté – ainsi que les paradoxes qu'elles engendrent sont pensés ensemble.

Vrin - Histoire des doctrines de l’antiquité classique
etika-pece

Etika péče. Osobní, politická a globální

Virginia Held

Etika péče je nový a dynamicky se rozvíjející směr morální filosofie. Zatímco tradiční etické systémy zaměřují svou pozornost především na činy a vlastnosti jednotlivců, etika péče vyzdvihuje morální význam vzájemných vztahů osob a skupin. Tato kniha představuje etiku péče jako svébytnou normativní teorii. Virginia Held, jedna z hlavních představitelek tohoto etického směru, v ní objasňuje charakteristické znaky péče a vysvětluje, v čem se etika péče liší od tradičních etických koncepcí, jako jsou kantovská etika, utilitarismus a etika ctností.
Přeložil Petr Urban

Filosofia

Podkategorie