Zákroky proti nenávistným projevům ukazují hranici, za kterou nelze jít

Prosincové vraždění na Karlově univerzitě otřáslo celou společností, přesto se najdou lidé, kteří násilný čin schvalují nebo přinejmenším zpochybňují. O tom, že omezování nenávistných projevů je běžné v Evropě i v zámoří a že zákroky proti nenávistným projevům jsou důležité, protože ukazují existenci nepřekročitelné červené linie, hovoří v pořadu Reportéři ČT odborník na dezinformace Tomáš Koblížek. 

Policie zaznamenala po incidentu stovky nenávistných nebo dezinformačních příspěvků, mezi jejichž autory byli i politici. Jde o krajní necitlivost k těm, kdo situaci prožili a s tragédií se vyrovnávají. Nutno dodat, že nejde jen o přeživší a jejich blízké, ale i záchranáře, policisty nebo hasiče, kteří na místě zasahovali. Hlavní arénou nenávisti jsou jako obvykle sociální sítě.

Podle Koblížka nejsou nenávistné projevy vyvolané samotnou událostí. „Spíš to vypadá, že klamný pohled na realitu, který se projevuje v dezinformacích už nějakým způsobem existoval a tohle byla příležitost, jak si znova říct to svoje. Jsou tady i lidé, kteří šíří nenávistné postoje, ale vlastně žádnou nenávist ani neprožívají, spíš vědí, že to bude rezonovat, jde jim o to sbírat nějaké politické body.“

Lidé, kteří tragédii veřejně schvalují, se každopádně pohybují na hraně či za hranou zákona. S některými je již vedeno trestní řízení. Nejčastěji se snaží odvolávat na svobodu slova. „Poentou není někoho omezovat, ale právě chránit druhé,“ dodává Koblížek s tím, že šíření nenávisti proti komukoli, ať už studentům humanitních oborů, Ukrajincům, Romům, Židům nebo třeba LGBT, může negativně ovlivňovat společnost v tom smyslu, že bude např. agresivitu vůči takovým skupinám více tolerovat.

Odkaz na pořad Reportéři ČT24