upcoming events

«  October 2024  »
MoTuWeThFrSaSu
1 2 3 4 5 6
7 8 910111213
14151617181920
21222324252627
28293031

News

Just out

    • drama-lidske-svobody-studie-a-eseje-z-let-1965-1982

      Drama lidské svobody. Studie a eseje z let 1965–1982

      Jiří Němec

      Vybrané práce Jiřího Němce z rozmezí více než patnácti let spojuje téma lidské svobody. Otázku svobodného jednání, jeho předpokladů a důsledků, považoval autor celoživotně za vůbec nejdůležitější. Výbor editora Roberta Krumphanzla zachovává chronologii vzniku textů a umožňuje tak sledovat podoby a vývoj Němcova myšlení v dosud neznámé celistvosti. Název knihy odkazuje k místu ve studii Implikace svobody, v níž Jiří Němec píše o životním obratu, provázeném převzetím odpovědnosti.

      Filosofia
    • conflict-after-compromise

      Conflict after Compromise

      Dušan Coufal; Adam Pálka

      An understanding of long-term conflict according to phases of appeasement and confrontation holds several advantages for historians. A conflict conceived in its longue durée can be evaluated differently from how its individual phases would be. Identifying the persistent features and elements of the conflict reveals coherence and continuity which would otherwise be obscured. Moreover, tracking the characteristic common denominators also highlights the changes that occurred as the conflict evolved. In addition, a long-term perspective opens new angles on conflict-mitigating peace treaties. Although contemporaries often made their agreements in perpetuity rather than for fixed terms, hindsight allows us to recognize compromise as an unstable, problematic landmark in a protracted conflict.
      The historians in this volume focus precisely on this disfunction or unsustainability of compromise. The starting point is Bohemian history in the fifteenth century. However, the problematic coexistence of Utraquists and Catholics is here primarily an opportunity for comparison with multi-confessional societies in other regions of fifteenth-century Europe. This volume uses selected examples to show the advantages of such a comparative perspective.

      Sandstein Verlag
    • zrozeni-tragedie

      Zrození tragédie

      Friedrich Nietzsche (přel. Petr Kitzler)

      Spis Zrození tragédie z ducha hudby z roku 1872 (nové, Nietzschem přehlédnuté vydání vyšlo v roce 1886 pod upraveným názvem Zrození tragédie. Aneb: řectví a pesimismus) představuje Nietzschovu první knihu, kterou vydal jako profesor klasické filologie v Basileji. Ze všech Nietzschových děl, jež byla během jeho života vydána, vzbudila tato kniha zřejmě největší ohlas: tento zájem byl ovšem převážně kriticky odmítavý, zveřejnění knihy Nietzscheho trvale připravilo o akademickou pověst a autor sám se od ní později v podstatě distancoval. Nietzsche v ní výsostně literární formou bez jakéhokoli standardního vědeckého aparátu formuluje svou slavnou „artistní metafyziku" založenou na duplicitě apollinství a dionýství, které se spojují v díle antické tragédie jakožto nejvyšší formě umění: tragédie i tragický mýtus nakonec zaniká vlivem sókratovského vědeckého optimismu, jehož – z Nietzschovy perspektivy zhoubné a rozkladné – působení stojí i v základech naší moderní kultury. Nietzschova kniha, silně ovlivněná jeho tehdejším nadšením pro Schopenhauerův pesimismus a hudbu Richarda Wagnera, se následně stává jedním z kanonických kulturněfilosofických textů, který po více než sto letech vychází v novém českém překladu.

      Oikoymenh/FLÚ AV ČR
    • sympatie-a-pycha-u-davida-huma-a-bernarda-mandevilla

      Sympatie a pýcha u Davida Huma a Bernarda Mandevilla

      Hynek Janoušek, Lorenzo Greco, Marek Tomeček

      Kniha se snaží představit Davida Huma jako myslitele, který, jak výstižně řekl Gilles Deleuze, je „moralistou, sociologem a historikem dříve, než je psychologem, aby mohl být psychologem“, přičemž poukazuje na postupný rozvoj tohoto interpretačního schématu u Normana Kempa Smithe, Gillesa Deleuze a Annette Baierové. Jejich přístup kniha rozšiřuje a doplňuje rozborem přirozené společenské potřeby mysli vypracované v Humově Pojednání o lidské přirozenosti a předkládá výklad jejích historických zdrojů. Kniha diskutuje tři podoby této sympatií obstarávané potřeby u Huma – potřeby kontaktu s druhými, potřeby blízkosti a potřeby chvály a uznání. Třetí zmiňovanou potřebu kniha pojednává s ohledem na Humovu originální koncepci věcně oprávněné pýchy, která je podle Huma podstatnou podmínkou ctnostného charakteru a jež, jak kniha argumentuje, je v morální psychologii dodnes relevantní. Tématické zaměření knihy konečně umožňuje poukázat i na důležitou kritickou návaznost Humovy koncepce pýchy na myšlenky Bernarda Mandevilla, jenž svou koncepci člověka jako pyšné bytosti postavil do centra svého svérázného výkladu ctností a lidské společnosti.

      Togga