upcoming events

News

  • Diskuse Bělorusko mimo Bělorusko

    13. 1. 2017

    Knihovna Václava Havla si Vás dovoluje pozvat na diskusi nad problematikou někdejšího i současného běloruského exilu, která se koná 25. ledna od 19.00 v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1. Debatu povedou historikové Petr Hlaváček (FLÚ AV ČR) a Pavel Kotau, publicistka Petruška Šustrová a běloruský básník Max Šcur. Moderuje Jáchym Topol. Více informací ZDE.

  • Výběrové řízení na pozici asistent/ka

    4. 1. 2017

    Ředitel Filosofického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. vypisuje výběrové řízení na pozici "asistent/asistentka vedení" na plný úvazek. Přihlášku zasílejte do 26. 1. 2016 e-mailem na This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. . Nástup od 1. března 2017. Více informací ZDE.

  • PF 2017

    20. 12. 2016

    PF 17 en web 2

  • Strach z uprchlíků je normální, což ale neznamená, že je to dobře

    15. 12. 2016

    říká prof. Erazim Kohák (Oddělení pro morální a politickou filosofii) v rozhovoru s Martinem Veselovským pro DVTV. Rozhovor o migraci, islámu a pozdní náboženské hrdosti můžete zhlédnout ZDE

  • Petr Hlaváček představuje publikaci Západ nebo Východ?

    7. 12. 2016

    Doc. Petr Hlaváček (Collegium Europaeum) představuje svoji knihu Západ nebo Východ? České reflexe Evropy 1918-1948 (Academia 2016) pro listopadový VideoJournal AV ČR. Ke zhlédnutí ZDE

Just out

    • berkeleyho-filosofie-ducha

      Berkeleyho filosofie ducha

      James Hill

      Přeložil Lukáš Kollert

      George Berkeley je znám především svým idealismem a popřením možnosti hmotné substance. Neméně významné je však jeho chápání mysli člověka jako bytostně aktivního jsoucna a jeho teorie sebeuvědomění. James Hill předkládá čtenářům originální pohled na Berkeleyho filosofii ducha. Dokládá, proč je tradiční empiristická interpretace Berkeleyho filosofie neudržitelná, v jakém smyslu bylo jeho pojetí mysli a intelektuálních pojmů ve své době průkopnické a v čem zůstává aktuální ještě i dnes. Hillova kniha interpretuje celý rozsah Berkeleyho díla, včetně jeho teorie vidění a Berkeleyho málo známého pozdního spisu Siris.

      Filosofia
    • spor-o-pravdu

      Spor o pravdu

      Kateřina Trlifajová, Jan Frei et al.

      Jak se pravda skrytě "děje" tam, kde se matematik, fyzik, archeolog, ekonom, biolog, filosof, historik umění či tvůrce uměleckého díla zabývá obvyklými předměty své činnosti, aniž přitom o pravdě samé výslovně přemýšlí? Tato otázka vykrystalizovala v mezioborové rozpravě v Centru pro teoretická studia zaměřené zprvu na problém, nakolik lze přes hranice disciplín sdílet kritéria relevance, ověřitelnosti a vědeckosti, způsoby docházení k poznatkům a rozeznávání poznatků jen zdánlivých, různá chápání poměru mezi fakty, rozuměním a interpretacemi.

      Filosofia
    • imigranti-a-pravo-na-pobyt

      Imigranti a právo na pobyt

      Joseph H. Carens

      Přeložili Martin Brabec, Miluš Kotišová a Josef Velek

      Praktické i teoretické přístupy k migraci jsou v současnosti často určovány jen v krátkodobém rámci volebních období. To by nás ovšem nemělo odvádět od dlouhodobějších úvah o právech migrantů. Kniha je založena primárně na textu Josepha Carense. Další autorky a autoři – M. M. Ngaiová, C. M. Swainová, D. S. Massey, L. Bosniaková, J. B. Elshtainová a T. A. Aleinikoff – pak nabízejí svá stanoviska na pozadí diskuze s ním. Vznikla tak publikace, která představuje různé názory na řešení postavení migrantů. Svojí dostupnou formou může zaujmout nejen experty, ale též širší veřejnost.

      Filosofia
    • kaciri-barbari-a-nepratele

      Kacíři, barbaři a nepřátelé

      Vojtěch Bažant, Věra Vejrychová (eds.)

      Odlišnost a stereotypy v pozdním středověku

      Jak vznikaly představy o druhých ve středověku a jak byly dále předávány? Jak vypadaly středověké stereotypy a přetrvaly některé do dneška? V jakých kategoriích vůbec středověký člověk o druhém přemýšlel? Odlišnosti mezi různými skupinami a to, jak je s nimi nakládáno, jsou tématem aktuálním nejen badatelsky, ale i celospolečensky. Autoři této knihy se zaměřili na problematiku vnímání rozdílnosti a stereotypizace ve 14. a 15. století, přičemž hlavní důraz kladli na prostor českých zemí a jejich středoevropského okolí. Shromážděné studie zkoumají socio-kulturní fenomény, které působily jako impulz pro definování „druhého" (např. hereze), stejně jako topické a žánrové prostředky, jež do utváření tohoto obrazu vstupovaly. Rozmanitost analyzovaných textů (teologické spisy, polemická literatura, cestopisy a geografická pojednání, kroniky, rytířské biografie, veršované skladby) umožnila sledovat formy medializace představ o druhých i jejich proměny v závislosti na kontextu. Ústřední témata publikace – náboženská, etnická a politická odlišnost – jsou tak zkoumány jako dobově podmíněné jevy; obecnější mechanismy jejich utváření a předávání však mohou působit překvapivě aktuálně.

      Filosofia
    • synove-daidalovi-chranenci-vzduchu

      Synové Daidalovi, chráněnci vzduchu

      Břetislav Horyna

      Idea génia v Herderově filosofii dějin

      Studie je věnována analýze pojmu génia ve filosofii dějin J. G. Herdera. Ztotožnění génia a básníka (filosofa) předcházela recepce antické tradice a modelu umělecké tvorby jako „nápodoby". Koncem 18. století vykrystalizovala v německé filosofii dvě pojetí génia: první navazovalo na racionalistickou tradici umění jako poznání a nápodoby přírody, druhá usilovala o odpoutání básnictví od přírodních daností a zákonitostí jejich poznání. Nešlo o definici pojmu génius, ale odhalení potencí principu génia pro argumentaci ve prospěch svéprávnosti tvořícího individua, originality tvůrce a nezastupitelnosti díla. Herder přenesl tyto charakteristiky z oblasti kritické filosofie umění, literární teorie a kritiky do politické filosofie národa, která vykreslila ideál němectví, německého národa, Německa a německé individuality. Studii doplňuje překlad Herderových ód: Na génia Německa (An den Genius von Deutschland) a Génius budoucnosti (Der Genius der Zukunft).

      Filosofia
    • smysl-filosofickeho-tazani

      Smysl filosofického tázání

      Maurice Merleau-Ponty

      Dva texty k Viditelnému a neviditelnému

      Přeložil Jan Halák

      Svazek obsahuje dva texty, které se historicky, obsahově i stylisticky úzce váží k autorově posmrtně vydanému rukopisu Viditelné a neviditelné. Jedná o důležitá a jediná souvislá autorova doplnění tohoto nedopsaného projektu, který je považován za významné a aktuální dílo, ale zároveň je pro svůj myšlenkový obsah i fragmentárnost obtížně interpretovatelný. Oba texty řeší metodologickou otázku celého projektu Viditelného a neviditelného: jak se filosoficky tázat v dnešní době, aniž bychom se spokojili s nezřídka redukcionistickými postoji evropské tradice, jako je reflexe na podstatu a hledání faktů. Recepce Merleau-Pontyho prochází v posledních letech velkou proměnou v souvislosti se změnou vydavatelské i čtenářské perspektivy. Proto je překlad je doplněn předmluvou vydavatele-překladatele Jana Haláka.

       

      Filosofia
    • jak-rozumime-druhym

      Jak rozumíme druhým?

      Petr Urban

      Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka

      Kniha je příspěvkem k aktuálním debatám o sociálním poznání a sdílené intencionalitě u lidí a někerých dalších živočichů. Autor propojuje filosofickou perspektivu se současnými poznatky na poli psychologie a výzkumu chování zvířat. Na pozadí kritiky pojetí sociálního rozumění jako připisování mentálních stavů druhým bytostem objasňuje autor bezprostřední povahu sociálního rozumění, roli tělesného výrazu a příbuznost sdílení světa u lidí a ostatních živých tvorů.

      Filosofia
    • ve-stinu-helenskeho-slunce

      Ve stínu helénského slunce

      Jakub Čechvala, Eliška Poláčková a kol.

      Obrazy antiky v moderní české kultuře

      Sokolové v úboru antických Řeků soupeří roku 1912 s Peršany u Marathónu na letenském sletišti. Josef Svatopluk Machar, Jaroslav Vrchlický a další čeští literáti ve svých dílech nechávají harmonické, jasné a uměřené Řecko zastínit smyslný, v orgiastických symposiích se utápějící Řím. A název pro divadelní střevíc, kothurn, synekdochicky odkazuje k tragickému divadlu jako takovému či k divadelnímu umění vůbec. Když se v průběhu 19. a na počátku 20. století utvářela česká národní kultura, jedním z fenoménů, k nimž se obrozenští buditelé národa vztahovali, byla i řecko-římská antika – či lépe řečeno dobově podmíněná představa o ní. Tato kniha na různých příkladech ze života tehdejší české společnosti ukazuje, že „obrozenecká antika" byla kulturním konstruktem sui generis, který dodnes často nepostřehnutelným, o to však zásadnějším způsobem ovlivňuje současné chápání antiky a jejího místa v české kultuře.

      Filosofia