upcoming events

  • 11. 2. 2016
    15.00
    Přednáška

    Dialektika sekularizace

    Tomáš Hříbek
    PhDr. Tomáš Hříbek, Ph.D., Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR
    AKC, Husova 4a, Praha 1

    Cyklus Trattenbach-Jilská

  • 17. 2. 2016
    18.00
    Přednáška

    Luteránská sakrální architektura v předbělohorských Čechách

    Pavel Vlček
    Prof. PhDr. Pavel Vlček
    AKC, Husova 4a, Praha 1

    Pořádají Lutherova společnost a Collegium Europaeum při FF UK a FLÚ AV ČR

  • 22. 2. 2016
    13.30
    Kolokvium

    Naturalismus v Aristotelově Politice

    Jakub Jinek
    Jakub Jinek, Ph.d., FF UK
    FLÚ AV ČR, Jilská 1, Praha 1, zasedací místnost

    Cyklus kolokvií k antické filosofii „work in progress"
    Pořádá Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení

News

Just out

    • cognitive-psychology-in-early-jesuit-scholasticism

      Cognitive Psychology in Early Jesuit Scholasticism

      Daniel Heider (ed.)

      Jesuit scholastic philosophy exemplified by the figure of Francisco Suárez (1548–1617) is at present a topic intensively studied worldwide. However, especially in the English speaking academic world, the immediate histori­cal milieu of Suárez's philosophy and theology, constituted especially by the philosophical and theological production of his Jesuit contemporaries, is much less taken into account. In the field of philosophical cognitive psychology, extant especially in the commentaries on Aristotle's On the Soul, the present publication aims to partially ameliorate this status quo. All the chapters in this book to some extent give evidence of the theological motivation and theological horizon of the Jesuit cognitive psychology of the last decades of the 16th century and the first decades of the 17th century.

      Editiones scholasticae
    • historia-litteraria-v-ceskych-zemich

      Historia litteraria v českých zemích od 17. do počátku 19. století

      Josef Förster, Ondřej Podavka, Martin Svatoš (eds.)

      Publikace pojednává o vývoji a proměnách konceptu historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte) v českých zemích a jeho představitelů „od Balbína k Cerronimu". Za počátek konceptu se považuje programové vymezení Francise Bacona, který roku 1605 navrhl vytvořit disciplínu, která by kumulovala a uspořádala veškeré dosažené vědecké poznání. „Módní vědou" se však historia litteraria stává až počátkem 18. století. Zůstala jí po tři čtvrtiny století, poté – v důsledku rostoucí potřeby pochopení kauzálních vztahů mezi historickými událostmi – se celý koncept začal dostávat do krize. Paradoxně právě tehdy získává historia litteraria větší prestiž v habsburské monarchii. Základy konceptu však v českých zemích byly položeny mnohem dříve, a to průkopnickou prací Bohuslava BalbínaBohemia docta. Na toto dílo navazovala řada učenců tvořících v průběhu 18. a na začátku 19. století. Největší prostor je v knize věnován pozoruhodné osobnosti historika vzdělanosti a sběratele Johanna Petera Cerroniho.

       

      Filosofia
    • eirene-i-ii-2015

      EIRENE I-II/2015

      Centre for Classical Studies, Prague
    • moderni-univerzita

      Moderní univerzita

      Jiří Chotaš, Aleš Prázný, Tomáš Hejduk a kol.

      Kniha představuje aktuální studie a poprvé do češtiny přeložené primární texty, které pojednávají o ideji univerzity. Východiskem zkoumání je oblast německé klasické filosofie. Jednotlivé kapitoly se věnují zrodu ideálu Humboldtovy univerzity v 19. století, politizaci univerzit v éře nacistického Německa a demokratizaci univerzit po 2. světové válce. Publikace je zajímavá pro obory filosofie, historie, sociologie či germanistiky a může se s úspěchem uplatnit při výuce na vysokých i středních školách.

      400. publikace nakladatelství Filosofia

      Filosofia
    • filosoficke-poznamky

      Filosofické poznámky

      Ludwig Wittgenstein

      Filosofické poznámky, vydané poprvé z pozůstalosti roku 1964 péčí Wittgensteinova žáka a blízkého přítele Rushe Rheese, soustřeďují autorovy úvahy z doby krátce po jeho návratu k filosofii, tj. z let 1929 a 1930. Wittgensteinovo myšlení se v té době dynamicky proměňovalo a Filosofické poznámky jsou v pravém slova smyslu slova momentkou, zachycující jeho přechodný tvar: mají tu podobu, v níž autor přerušil svou práci na strojopise, neboť potřeboval odevzdat kvalifikační práci na univerzitě v Cambridgi.

      Filosofia
    • formy-jazyka

      Formy jazyka

      Vojtěch Kolman, Vít Punčochář

      Co to znamená, říkáme-li, že někdo uvažuje či jedná logicky? Řídí se něčím, co od nás s nutností vyžaduje rozum, společnost či sama příroda? A lze tuto logiku, jíž bychom se měli řídit, blíže popsat? Odpověď, která je v knize nabízena, lze označit za dialektickou. Na jedné straně jsou zde zaváděny a komentovány logické systémy, které moderní filosofie, matematika i lingvistika považují za standardní či klasické, na druhé straně jim není připisována žádná absolutní závaznost, ale jen závaznost relativní. Žádný logický systém či jazykové schéma nejsou samy o sobě nezpochybnitelné, nějaké takové schéma však vždy potřebujeme k tomu, abychom mohli sami sebe definovat jako logické, racionální bytosti. Tímto předsevzetím kniha naplňuje podstatu Wittgensteinova hesla, že jedinou nutností, kterou známe, je nutnost jazykové konvence – formy jazyka. Výsledkem je text, který není jen standardním úvodem ke standardním logickým systémům, ale především příspěvkem k logice a k její filosofii v nejširším slova smyslu.

      Filosofia
    • foucault-jeho-mysleni-jeho-osobnost

      Foucault, jeho myšlení, jeho osobnost

      Paul Veyne

      Autor knihy, francouzský historik antiky, je znám českými vydáními svých knih, mezi nimiž titul Jak se píšou dějiny obsahoval část věnovanou právě Michelu Foucaultovi. V této nové knize se Paul Veyne k Michelu Foucaultovi vrací, aby ho představil jako originálního skeptického myslitele, jenž nepřestává zkoumat „hry pravdy" vlastní každé historické epoše. Veynova kniha je rovněž svědectvím o blízkém přátelství, které ho k Foucaultovi, tomuto „samuraji s ostrým mečem", poutalo, a v neposlední řadě představuje vlastní Veynovu filosofii.

      Filosofia
    • je-treba-zavrhnout-liberalismus-2

      Je třeba zavrhnout liberalismus?

      Ondřej Lánský

      Je možné liberální politiku obohatit o prvky vycházející z neevropských vyjádření odporu proti nespravedlnosti a utrpení? Pokud ano, tak jak a o které? Není potenciálním řešením politické a do jisté míry i morální krize současnosti právě otevření se podnětům podrobených národů a společností z dob kolonizace? Odpovědi na tyto otázky se snaží nalézt předkládaná publikace.

      Filosofia