upcoming events

News

  • Videozáznam Filosofické kavárny: "Principy politiky" Benjamina Constanta

    16. 10. 2019

    V červnové Filosofické kavárně hovořil Kryštof Boháček s Hanou Fořtovou (Oddělení pro studium novověké racionality FLÚ AV ČR) o Principech politiky švýcarského myslitele Benjamina Constanta.

  • Musíme mluvit o nenaplněných ideálech listopadu 1989

    16. 10. 2019

    říká v rozhovoru pro ČRo Plus doc. Michael Hauser (Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR). Rozhovor o "druhém Česku", "ukradené revoluci" a současném převažujícím mediálním diskursu "nikdy nebylo lépe" si můžete poslechnout ZDE

  • Až kapitalismus a komunismus udělaly z práce fetiš

    14. 10. 2019

    Stejnojemnný esej Václava Němce (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR) o současné společnosti jako společnosti práce a o nahodilostii a trvalé neudržitelnosti tohoto normativu vyšel v Deníku N. Více ZDE

  • Prezentace knihy Nesamozřejmý národ?

    11. 10. 2019

    Filosofický ústav AV ČR a nakl. Academia Vás srdečně zvou na slavnostní prezentaci nové knihy Nesamozřejmý národ? Reflexe českého třicetiletí 1989–2019, jejímž editorem a spoluatorem je Petr Hlaváček (Collegium Europaeum). Představení knihy se koná v úterý 22. října 2019 od 17.00 v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí. Viz též pozvánku.

  • Výběrové řízení na pozici údržbář

    11. 10. 2019

    Spoluvlastníci Areálu Akademie věd ČR Jilská – Husová (Filosofický ústav AV ČR, v.v.i., Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. a Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i.) vypisují výběrové řízení na pozici údržbář na plný pracovní úvazek. Přihlášku zasílejte e-mailem na adresu This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.  nebo doporučeně na adresu Filosofického ústavu AV ČR nejpozději do 1. 11. 2019. Více informací ZDE.

Technology Ethics in Central Europe: A New Hope in Prague

Rozhovor Tomáše Hříbka (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR) a Davida Černého (Ústav státu a práva AV ČR) pro časopis časopis Forbes o Centru Karla Čapka a nedávno proběhlém workshopu o etice autonomních vozidel si můžete přečíst ZDE.

Rozhovor Tomáše Hříbka (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR) a Davida Černého (Ústav státu a práva AV ČR) pro časopis časopis Forbes o Centru Karla Čapka a nedávno proběhlém workshopu o etice autonomních vozidel si můžete přečíst ZDE.

Just out

    • kriticka-teorie-a-socialni-media

      Kritická teorie a sociální média

      Thomas Allmer

      Kniha se zaměřuje na aktuální problematiku sociálních médií z hlediska kritické teorie společnosti. Ukazuje jak limity, tak emancipační potenciál sociálních médií ve vztahu k novým výzvám společností a technologií. Toto globální digitální prostředí přitom analyzuje vzhledem k možnostem komunikace a společně sdíleného prostoru sítí. Kniha je vhodná především pro zájemce o sociální, ekonomickou a politickou teorii a filosofii, sociologii a mediální studia.

      Filosofia
    • nesamozrejmy-narod

      Nesamozřejmý národ?

      Petr Hlaváček (ed.)

      Uplynulo již třicet let od pádu komunismu a sovětsko-ruské hegemonie ve střední Evropě, a tudíž i od obnovení státní svrchovanosti a demokracie v Československu, respektive v České republice. Zároveň jsme si připomenuli 20. výročí přistoupení Česka k Severoatlantické alianci a patnáct let členství v Evropské unii, které představují naše jednoznačné ukotvení ve strukturách Evropy a obecně Západu, jehož jsme opětovně spolutvůrci. Výše uvedená výročí jsou významným podnětem ke kritickému bilancování onoho českého třicetiletí (1989–2019), u jehož počátků stojí annus mirabilis 1989 a události s ním spojené, zejména pak rozval obludného sovětsko-ruského impéria (1989–1991). Aktuálně jsme však v Česku a středoevropském regionu svědky určité nejistoty ohledně fungování liberální demokracie, procesu evropské integrace a vývoje západní civilizace, ačkoliv ve srovnání s jinými civilizačními okruhy je dialogický, reflexivní a sebekritický Západ stále ještě docela slušnou civilizací. Také z těchto důvodů vznikla publikace s kunderovským názvem Nesamozřejmý národ? Reflexe českého třicetiletí 1989–2019, která se pokouší o kritické ohledání naší aktuální (nejen politické) situace a identifikaci důležitých vývojových tendencí. Nevyhýbá se ani formulování vizí a cílů či rovnou národních zájmů, jejichž naplnění by mohlo být významné pro dobrou budoucnost České republiky a Čechů jakožto sebevědomého politického národa. A to vše u vědomí historických kořenů některých fenoménů a zároveň v evropském a západním (či globálním) kontextu.

      Autory jednotlivých esejů, reflexí a studií jsou (v abecedním pořadí) Václav Bělohradský, Petr Drulák, Martin Ehl, Ivan Gabal, Tomáš Halík, Michael Hauser, Martin Hála, Petr Hlaváček, Helena Langšádlová, Peter MacDonagh, Monika MacDonagh-Pajerová, Alexandr Mitrofanov, Karel B. Müller, Václav Němec, Petr Pazdera Payne, Jakub Patočka, Jiří Pehe, Petr Pithart, Petr Placák, Dušan Radovanovič, Michael Romancov, Tomáš Sedláček, Jiří Schneider, Kateřina Šafaříková, Pavel Šafr, Vladimír Špidla, Jan Urban, Arnošt Veselý a Michael Žantovský.

      Academia
    • opera-omnia-26-i

      Opera omnia 26/I

      Jan Amos Komenský

      První svazek kritické edice Komenského korespondence zahrnuje 71 listů odeslaných a obdržených od roku 1628 do prosince 1638. Jedná se o dopisy z prvého lešenského pobytu, kdy Komenský navázal kontakty s předními představiteli dobové republiky učenců. Nejvýznamnějšími centry Komenského korespondenční sítě, kde byly dopisy z tohoto období psány či kam směřovaly, byly Lešno, Londýn, Gdaňsk a Amsterdam. Svazek obsahuje vedle předmluvy textově kritický aparát a věcné komentáře, regesty jednotlivých dopisů, bibliografický soupis, obrazové přílohy a rejstříky osob, prací a geografických názvů.

      První svazek korespondence Jana Amose Komenského připravili pracovníci Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR PhDr. Martin Steiner, PhDr. Markéta Klosová, Ph.D., PhDr. Vladimír Urbánek, Ph.D., PhDr. Lucie Storchová, Ph.D. Mgr. Tomáš Havelka, Ph.D., , Mgr. Marcela Slavíková, Ph.D., a externí spolupracovníci Mgr. Kateřina Šolcová, Ph.D., a prof. PhDr. Václav Bok, CSc.

      Academia
    • dialektika-kultura-a-politika

      Dialektika, kultura a politika

      Karel Kosík

      Čtvrtý svazek Sebraných spisů Karla Kosíka zahrnuje články, eseje, rozhovory a kratší příležitostné texty pocházející z let 1955 až 1969. V první části jsou shromážděny stati, jejichž prostřednictvím Kosík vstupoval do polemik o marxismu, o aplikaci marxistické metody i o negativních jevech socialismu. Předestírá zde svoji koncepci dialektiky vycházející z Hegela a Lukácse a načrtává obrysy vlastní verze marxistické teorie, která je v jeho pojetí společenskou kritikou. Druhou část tvoří články, v nichž Kosík dialektiku aplikuje na konkrétní fenomény umění a kultury. V analýze literárních děl (Hemingwaye, Kafky či Haška) rozvíjí úvahy o společenské roli kultury, politice, humanismu apod. Předkládaný svazek představuje Karla Kosíka jako veřejného intelektuála, který se vyjadřoval k aktuálním tématům své doby i k nadčasovým otázkám lidské existence.

      Karel Kosík (1926–2003) byl významný český filosof, který se věnoval především marxistické filosofii a historiografii českého politického myšlení 19. století (Česká radikální demokracie, 1958). Proslavil se knihou Dialektika konkrétního (1963), která byla přeložena do řady světových jazyků a dodnes patří k nejcitovanějším českým filosofickým pracím. V letech 1970–1989 nemohl pracovat v oboru. Po roce 1989 vydal několik esejistických souborů: Století Markéty Samsové (1993), Jinoch a smrt (1995) a Předpotopní úvahy (1997); posmrtně vyšel svazek Poslední eseje (2004).

      Filosofia
    • philosophy-of-logical-systems

      Philosophy of Logical Systems

      Jaroslav Peregrin

      This book addresses the hasty development of modern logic, especially its introducing and embracing various kinds of artificial languages and moving from the study of natural languages to that of artificial ones. This shift seemed extremely helpful and managed to elevate logic to a new level of rigor and clarity. However, the change that logic underwent in this way was in no way insignificant, and it is also far from an insignificant matter to determine to what extent the "new logic" only engaged new and more powerful instruments to answer the questions posed by the "old" one, and to what extent it replaced these questions with new ones.

      Hence, this movement has generated brand new kinds of philosophical problems that have still not been dealt with systematically. Philosophy of Logical Systems addresses these new kinds of philosophical problems that are intertwined with the development of modern logic. Jaroslav Peregrin analyzes the rationale behind the introduction of the artificial languages of logic; classifies the various tools which were adopted to build such languages; gives an overview of the various kinds of languages introduced in the course of modern logic and the motifs of their employment; discusses what can actually be achieved by relocating the problems of logic from natural language into them; and reaches certain conclusions with respect to the possibilities and limitations of this "formal turn" of logic.

      This book is both an important scholarly contribution to the philosophy of logic and a systematic survey of the standard (and not so standard) logical systems that were established during the short history of modern logic.

      Routledge
    • acta-comeniana-31

      Acta Comeniana 31

      Lucie Storchová, Vladimír Urbánek (eds.)

      Nový svazek Acta Comeniana č. 31 (ročník LV) přináší studie k tématům Komenského a Baconova projektu reformy vědění, vztahu Komenského projektu univerzálního jazyka k dílu Marina Mersenna, představ o reformě metody poznání u Heinricha Khunratha, spisu Summovník Jana Augusty a emblematických reprezentací v katolických kázáních českých autorů v letech 1698–1728. Otištěna je rovněž edice neznámé korespondence J. A. Komenského s utrechtským duchovním Johannem van Almeloveenem a průvodní studie.

      Filosofia
    • lidska-prava-v-mezikulturnich-perspektivach

      Lidská práva v mezikulturních perspektivách

      Petr Agha (ed.)

      Vzestup moderních států a kapitalistických tržních ekonomik zásadním způsobem přispěl k rozmachu myšlenky lidských práv a jejich přijetí politickými a kulturními tradicemi na celém světě. Lidská práva se stala jednou z dominantních globálních ideologií. Můžeme tedy říci, že vítězství myšlenky univerzálních lidských práv (a jejich všudypřítomnost) znamená, že pomáhají vyřešit a překonávat kulturní a společenské konflikty i různost zájmů a dokážou smířit střety myšlenkových proudů? Takový závěr by jistě byl uklidňující, avšak zpravodajské kanály nás denně informují o opaku. Skutečnost, že existuje mnoho perspektiv, nutně neznamená, že existuje nekonečné množství odlišných perspektiv. A také to neznamená, že je třeba se některých ideálů vzdát. Namísto otevřené a kritické debaty o roli, funkci a základech, na kterých lidská práva stojí, nám však mainstreamový lidskoprávní diskurz neustále opakuje omezený počet upokojujících banalit. Tyto slogany se staly mantrou, jež provází debaty o roli lidských práv ve světě. V důsledku takto vedené debaty potom mnozí nerozumějí tomu, proč jiní nesouhlasí s myšlenkou univerzálních lidských práv. Tato kniha sleduje inherentní napětí v konceptu lidských práv a vytváří paralely mezi různými tradicemi a myšlenkovými systémy ve snaze najít prostor pro efektivní komunikaci mezi kulturami, chápanými jako celky jak ve smyslu geografickém, tak i politickém, filozofickém a náboženském.

      Z Filosofického ústavu AV ČR do knihy přispěli Marek Hrubec, Zora Hesová, Michael Hauser a Miloslav Bednář.

      Academia
    • numismaticky-sbornik-31-c-2

      Numismatický sborník 31 (č. 2)

      Jiří Militký (ed.)

      Evgeni Paunov: The Guljancy hoard (RRCH 377) of Roman Republican denarii: some notes on its composition; Arkadiusz Dymowski – Andrzej Romanowski: Finds of Roman Republican coins from the Przeworsk culture settlement concentration in the middle Prosna drainage; Szymon Jellonek: The influx of the roman coins in Wisłoka valley (Poland) The influx of the Roman coins in Wisłoka valley (Poland); Jiří Lukas – Miroslav Hus: Sbírka českých raně středověkých mincí Západočeského muzea v Plzni díl II. české a moravské denáry z druhé poloviny 11. a počátku 12. století; Herfried E. Wagner: Numismatische Zeugnisse für dynastische Allianzen von Böhmen, Österreich und Ungarn im Mittelalter bis zur Zeit der jagiellonen erbansprüche der feudalherren und nationale Interessen der Bevölkerung; Roman Zaoral: Oběh českých florénů v itálii The circulation of Bohemian florins in Italy;

      Marzena Grochowska-Jasnos: Dukat księcia pruskiego Albrechta Hohenzollerna w skarbie z Głogowa Ducat of Duke Albert of Prussia from the Głogów hoard; Jan John: Neznámá chyboražba kiprového 75 krejcaru ferdinanda II. An unknown defective kipper 75-kreuzer struck under Ferdinand II.; Martin Kuča – Jan Videman: Denáry Konráda I. Brněnského nalezené v Kralicích nad Oslavou (okr. Třebíč); Petr Schneider: Nález svitku brakteátů z Pacova (okr. Pelhřimov); Ondřej Černohorský – Lucie Prostináková: Depot pražských grošů Václava II. a Jana Lucemburského z Fojtovic (okr. Teplice); Jan Cihlář – David Vích: Drobný hromadný nález pražských grošů z Jevíčka, K. Ú. Jevíčko-Předměstí (okr. Svitavy); Lukáš Richtera – Josef Kulhánek: Nález pražského groše Ludvíka Jagellonského u Volyně (okr. Strakonice);

      Ondřej Černohorský: Nález depotu mincí ze Šanova nad Jevišovkou (okr. Znojmo); Vojtěch Brádle: Drobný mincovní nález z Těchlovic (okr. Hradec Králové).

      Filosofia