upcoming events

News

  • Vzniká česko-německá platforma pro výzkum dějin a kultury

    11. 12. 2019

    Archeologie, historie, dějiny umění, literatura či vývoj práva ve střední a východní Evropě. Široké spektrum témat bude spadat pod novou česko-německou platformu v centru Prahy. Vznikne v lednu příštího roku a bude ji koordinovat Centrum medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR a Karlově univerzitě. Dohodu o tom dnes podepsali v Praze ředitel Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy Christian Lübke a ředitel FLÚ AV ČR Ondřej Ševeček. Více ZDE.

  • Filosofové zkoumali severočeské umělce

    11. 12. 2019

    Deník Ústecko  (9. 12. 2019) referuje o vydání  letošního sborníku Almanach Kubinstadt, na němž se autorsky podíleli pracovníci Filosofického ústavu, doc. Martin Nitsche a dr. Vít Pokorný (oba Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ) a který byl podpořen grantem  AV ČR. Článek si můžete přečíst ZDE.

  • Walter Benjamin a/jako úkol překladatele

    11. 12. 2019

    Dr. Martin Ritter (Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR) vystoupí spolu s Martinem Pokorným a Veronikou Jičínskou v diskusním pořadu věnovaném Walteru Benjaminovi a jeho českým překladům. Diskuse ze série Spektrum se koná dnes od 20.00 v Prostor 39, Řehořova 33, Praha 3. Více informací ZDE.

  • 500. publikace nakladatelství Filosofia

    10. 12. 2019

    S potěšením oznamujeme, že nový překlad Hegelovy Fenomenologie ducha, který vyšel v těchto dnech, je zároveň jubilejním 500. svazkem ústavního nakladatelství Filosofia. Některé významné publikace, vzniklé na půdě nakladatelství za téměř třicet let jeho existence, připomíná též tato brožurka.

  • Záznam diskuse v Knihovně Václava Havla

    9. 12. 2019

    Diskuse nad knihou Nesamozřejmý národ? Reflexe českého třicetiletí 1989–2019 (ed. Petr Hlaváček, Academia 2019), která se konala 21. listopadu v Knihovně Václava Havla, se zúčastnili historik a filosof Petr Hlaváček (Collegium Europaeum při FF UK a FLÚ AV ČR), novinář Jakub Patočka a historik Petr Placák. Moderoval Jáchym Topol. Záznam můžete zhlédnout ZDE.


Jiří
104
+420 234 612 304
Tituly před / za jménem:Titles before / after name:
PhDr.
Pozice:Position:
vědecký pracovník scholar

Just out

    • skryty-tajemstvi-bozich-poklad

      Skrytý tajemství Božích poklad

      Tomáš Havelka

      Biblické citace v českých spisech Jana Amose Komenského

      Vztah k Bibli je naprosto zásadní součástí Komenského myšlení. Každé jeho dílo vzniklo za zvláštních podmínek a pro zvláštní cíle: proto i ve struktuře citovaných biblických knih je v každém z textů něco výjimečného, co se v jiných neobjevuje. Díky zdánlivě suchým statistickým hodnotám lze tyto zvláštnosti nacházet a vlastně oživovat mnohdy emocionální chvíle, kdy Bible byla pro Komenského jedinou odpovědí na trýznivé otázky o minulosti i budoucnosti.

      Bible je jedním z klíčů k pochopení myšlení Jana Amose Komenského – stojí jako základ jeho teologického uvažování, vědecké a pedagogické práce, je kostrou jeho pansofie. Tvoří také podstatu Komenského iracionality, kontroverzně se projevující ve vztahu k chiliasmu a dobovým proroctvím. Byla pro něj i důvěrně osobním sdělením, jak dokazují mnohá místa v rukopisných Clamores Eliae ze závěru života. Publikace je prvým rozsáhlým pokusem o uplatnění principů digital humanities při interpretaci Komenského citování Bible. Autor sestavil soupis všech citací ve většině českých spisů, převedl je do podoby databáze, aby pak mohl sestavovat vizualizované modely těchto spisů a předvést, jak se v průběhu života vztah Komenského k Bibli vyvíjel. Kniha je rozdělena do tří částí: prvá se autor nad místem Komenského v dobové biblistice, nad jeho chápáním Božích tajemství, chiliasmem a způsobem uplatňování biblického stylu ve vlastní tvorbě. Ve druhé části je v pěti chronologicky pojatých oddílech uveden přehled citovaných biblických knih v jednotlivých obdobích a spisech; každý takový model citace doprovází vizualizace a komentář s ohledem na zvláštnosti, které jej charakterizují a odlišují. Třetí části knihy se zaměřuje na vybrané biblické knihy a jejich užití Komenským, a to na evangelia, epištoly, Píseň písní, Žalmy, prorocké knihy a apokryfy.

      Nakladatelství Lidové noviny
    • fenomenologie-ducha

      Fenomenologie ducha

      Georg Wilhelm Friedrich Hegel

      Dílo, koncipované Hegelem jako úvod do systému a současně jako filosofické ospravedlnění systému, přerostlo v neopakovatelný výklad systému samého. Ovlivnilo evropské duchovní dějiny a filosofické poznání v řadě jeho oblastí. Překlad, mající počáteční východisko v překladu Jana Patočky, se opírá o akademické vydání a přejímá z něho rozsáhlé poznámky, které odkazují na filosofický, vědecký a literární kontext Hegelových myšlenek a přinášejí také odkazy na věcně související místa v textu. Vznikl ve snaze dostát současným nárokům na vydávání klasických děl a pokročilejšímu stavu bádání.

      "Tento svazek je podáním vznikajícího vědění. Fenomenologie ducha má nahradit psychologické výklady, případně též abstraktní vysvětlení týkající se zdůvodnění vědění. Pohlíží na přípravu k vědě z hlediska, díky němuž je novou, zajímavou a první vědou filosofie. Zahrnuje různé podoby ducha jako zastávky na cestě, kterou se duch stává čistým věděním čili absolutním duchem. V hlavních oddílech této vědy, které se opět dělí na další, bude tudíž zkoumáno vědomí, sebevědomí, pozorující a jednající rozum a duch sám jako mravní duch, duch vzdělání a morální duch a konečně jako náboženský duch ve svých rozdílných formách. Bohatství jevů ducha, jež se na první pohled předkládá jako chaos, je uvedeno do vědeckého uspořádání, které je podáním jevů ducha podle jejich nutnosti, v níž se ty nedokonalé rozkládají a přecházejí ve vyšší, které jsou jejich nejbližší pravdou. Poslední pravdu nacházejí jevy ducha nejprve v náboženství a poté ve vědě jako výsledku toho celého."

      (úryvek z ohlášení Fenomenologie ducha, jehož autorem je pravděpodobně Hegel)

      Filosofia
    • filosoficka-zkoumani

      Filosofická zkoumání

      Ludwig Wittgenstein

      Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921). Využili přitom především text z přelomu třicátých a čtyřicátých let, s nímž byl Wittgenstein zřejmě dlouhodobě spokojen. Přes výhrady, jež lze zpětně k jejich ediční práci mít, se jim podařilo sestavit jednu z nejvlivnějších filosofických knih uplynulého století. Wittgenstein díky ní proslul jako filosof, který namísto zodpovídání filosofických otázek navrhuje jejich diskvalifikaci na základě rozboru fungování jazyka. Nejznámější úvodní desítky stran odhalují filosofické předsudky spojené s jazykem na příkladech vlastních jmen, respektive na snaze uplatnit jeden model fungování jazyka spojovaný s vlastními jmény na jazyk obecně. Příležitostně se objevují úvahy o pravdivosti nebo povaze filosofie, Wittgenstein zavádí pojem jazykové hry a posléze přistupuje k rozboru povahy pravidel a jednání podle nich. Odtud přechází k otázkám, jež se týkají myšlení a duševních pochodů, a to nejprve v souvislosti úvah o tzv. soukromém jazyce. Psychologickým tématům jako intencionalita, vůle, aspektové vidění, vnímání druhých atd. je pak věnován zbytek knihy včetně posledního oddílu označeného jako II. část a sestaveného z poválečných Wittgensteinových poznámek. Wittgensteinovské bádání ovšem postupně hlavně upozornilo na význam textů, jež po Wittgensteinově smrti vyšly samostatně pod názvy Poznámky o základech matematiky a Zettel, jako na pravděpodobné autentické kandidáty pro zařazení do Wittgensteinovy plánované velké „pozdní“ knihy, a naopak zpochybnilo správnost zařazení II. části, jakož i posledních stránek I. části.

      Druhé vydání.

      Filosofia
    • fragmenty-reckych-tragiku

      Fragmenty řeckých tragiků v překladech a studiích Zdeňka K. Vysokého

      Jakub Čechvala (ed.)

      „Jako i v jiných oborech antiky, stojíme také zde nad troskami, a jediná cesta, kterou si lze vyvolati alespoň stín dávného umění básníkova, jest pokus o rekonstrukci, který je si vědom své vratkosti a svých nedostatků,“ pronesl svého času Ferdinand Stiebitz o papyrovém fragmentu Sofokleova satyrského dramatu Slídiči. „Troskami“ antických dramat se v našem prostředí nejsoustavněji zabýval všestranný klasický filolog Zdeněk K. Vysoký (1903–1979) a jedním z cílů této knihy je alespoň částečně splatit dluh této významné a z politických důvodů upozaděné postavě české klasické filologie. Po úvodním představení Vysokého a po uvedení do zákrut textové tradice řecké tragédie se čtenáři mohou poprvé uceleně seznámit s málo známými torzovitě dochovanými antickými dramaty, jak je na základě svých a jiných rekonstrukcí Zdeněk K. Vysoký přeložil.

      Filosofia
    • pravda-v-dobe-populismu

      Pravda v době populismu

      Tony Milligan

      Kniha je zamyšlením nad pojmem pravdy a odpovědnosti vůči pravdě jak v běžném životě, tak zejména v politice. Ani ve sféře politiky bychom podle Milligana neměli pravdu a pravdivost odsouvat stranou; a systematicky to ani není možné. Pravda je velmi komplexní pojem, jenž se v různých kontextech chová různě: Má se říkat vždy pravda bez ohledu na důsledky, které to může přinést? Je přípustná milosrdná lež? Kniha analyzuje tyto otázky v souvislostech aktuálních politických změn. Naznačuje, že současná éra není érou „postpravdy“ v politice, nýbrž érou stále hybridnější demokracie.

      Tony Milligan je skotský filosof zabývající se především tématy z oblasti etiky (práva zvířat, láska jako filosofický problém, etické aspekty cest do vesmíru) a politické filosofie (občanská neposlušnost, povaha demokracie, populismus). V současnosti působí na King’s College London jako Senior Researcher v projektu „Cosmological Visionaries“. Z řady knih, které napsal, zmiňme Love (Routledge, 2014), Nobody Owns the Moon (McFarland, 2014), Animal Ethics: The Basics (Routledge, 2015) nebo The Next Democracy? (Rowman and Littlefield, 2016).

      Filosofia
    • mucednikum

      Mučedníkům

      Tertullianus

      Vydalo OIKOYMENH ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR

      Ve spise Mučedníkům se Tertullianus obrací na křesťany, kteří ve vězení očekávají mučednickou smrt, a snaží se je povzbudit, aby vytrvali ve svém odhodlání a nebáli se pro Boha zemřít. Pro tento jeho záměr se však zcela nehodila ani jedna z klasických literárních forem, které předepisovala antická tradice, tedy ani „útěcha“ (consolatio), ani „povzbuzení“ (exhortatio). Tertullianus proto obě formy smísil, podle starobylé rétorické tradice sahající až k Aristotelovi a detailně propracované Quintilianem je doplnil o „pohanská“ exempla, charakteristický motiv filosofické diatriby, a vytvořil tak žánr nový, specifický a křesťanský, jejž někteří badatelé neváhají počítat mezi nejpůsobivější díla svého druhu z celého starověkého křesťanství. Úvod, překlad a poznámky Petr Kitzler.

      OIKOYMENH
    • otevrena-univerzita-publ

      Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918-1938-1948

      Petr Hlaváček

      Kniha Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918-1938-1948 vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2019 na FF UK. Právě tato fakulta prošla od roku 1918 bouřlivou transformací reagující na vzdělávací potřeby a rostoucí sebevědomí mladého státu. Nejviditelnějším projevem byla programová internacionalizace pedagogického sboru, a to nejen v rámci filologických oborů. Na fakultě tak vedle českých profesorů, docentů a lektorů bylo v letech 1918-1938 možné navštěvovat přednášky vedené Francouzem, Italem, Němcem, Slovincem, Rusem, Ukrajincem, Bělorusem, Židem, Španělem, Polákem i Polkou, Rumunem, Arménem, Chorvatem, Bulharem, Dánem, Švédem, Angličanem i Skotem, Lotyškou, Turkem i Arabem. Několik vybraných osudů zahraničních osobností, oněch "našich cizinců" působících na FF UK v dynamickém období 1918-1938-1948, nám může být připomenutím, že odvážná a tvůrčí otevřenost vůči jinakosti náleží k dobré tradici naší akademické obce, neboť existencionálně spočívá v samotných kořenech evropské a západní civilizace.

      Academia
    • into-the-world-the-movement-of-patocka-s-phenomenology

      Into the World: The Movement of Patočka's Phenomenology

      Martin Ritter

      Critically evaluating and synthesizing all the previous research on the phenomenology of Czech philosopher Jan Patočka, the book brings a new voice into contemporary philosophical discussions. It elucidates the development of Patočka’s phenomenology and offers a critical appropriation of his work by connecting it with non-phenomenological approaches.
      The first half of the book offers a succinct, and systematizing, overview of Patočka’s phenomenology throughout its development to help readers appreciate the motives behind and grounds for its transformations. The second half systematically explicates, critically examines and creatively develops Patočka’s concept of the movement of existence as the most promising part of his asubjective phenomenology.
      The book appeals to new readers of Patočka as well as his scholars, and to students and researchers of contemporary philosophy concerned with topics such as embodiment, personal identity, intersubjectivity, sociality, or historicity. By re-assessing Patočka’s philosophy of history and his civilizational analysis, it also helps to better articulate the question of the place of Europe in the post-European world.

      Springer