Anotace
V české historiografii hospodářských a sociálních dějin není mnoho témat, která by měla globální potenciál a rezonanci. Rozhodně k nim patří aktivity rodinné firmy a podnikatelů Tomáše (1876–1932) a Jana Antonína (1898–1965) Baťových. Jméno Baťa již mezi světovými válkami poutalo pozornost a provokovalo, spotřebitele obuvi a její výrobce spojovalo i rozdělovalo do zástupu stoupenců a zavilých kritiků, stalo se kamenem úhelným, o nějž se svářeli podnikatelé, politikové, ekonomičtí teoretikové, sociální kritikové i reprezentanti fordismu a sociálního inženýrství. Při pouti 20. stoletím obalila jméno Baťa spletitá pavučina konotací odkazujících k proměnám české identity a kultury. Dramaticky se měnil i obsah a interpretace symbolu a legendy Baťa. Ikonami Baťova podnikání se nestaly jen módní a cenově dostupná obuv nebo avantgardní obchodní domy, ale i vzorné průmyslové komunity baťovských závodů – tovární města.
Právě továrním městům Baťova koncernu byl věnován náš rozsáhlý výzkum v letech 2010–2016, který měl ambici poprvé uceleně zmapovat ekonomickou, a především sociální dimenzi baťovského podnikání v době jeho dynamické zahraniční expanze. Transfer podnikatelského systému byl sledován ve značně odlišných politických a ekonomických souřadnicích devíti evropských zemí, v nichž bylo založeno šestnáct továrních měst koncernu Baťa, a to v dramatické době od konce dvacátých do konce čtyřicátých let, kdy Evropa prošla krizí ekonomického liberalismu a parlamentní demokracie a etapou totalitárních a autoritářských režimů ústící ve vznik železné opony a konstituování východního bloku. Přednáška se pokusí prezentovat hlavní výsledky ukončeného projektu a také naznačit perspektivy dalších zkoumání.
