Czech Academy of Sciences awards French expert on medieval philosophy

O L´Hospitalově pravidle slyšeli všichni. Méně se však již ví o knize, v níž je vysloveno, a o markýzi de l´Hospitalovi není ani vzdělaným kruhům známo téměř nic. Pravidlo poprvé spatřujeme v § 163 Analýzy nekonečně malých za účelem pochopení křivých čar - a jeho autorem (tak jako všeho podstatného v knize) je markýzův soukromý učitel Johann Bernoulli. Analýza nekonečně malých vychází roku 1696 a vyznačuje milník v dějinách matematiky. Je prvním uceleným pojednáním diferenciálního počtu, jež novou metodu z výšin dostupných jen hrstce vyvolených snáší do rukou široké učené veřejnosti, a to se všemi důsledky, které prosazení počtu nekonečna mělo pro matematické zkoumání přírody a další rozvoj vědy a techniky. Kniha Markýz de l´Hospital a Analýza nekonečně malých je věnována filosofickým, společenským a obecně duchovním okolnostem vzniku díla, jakož i temnému a po dlouhá staletí skrytému příběhu obou jeho tvůrců, Guillauma de l´Hospitala a Johanna Bernoulliho. Spolu s úvodní studií pojednávající o osobnosti markýze de l´Hospitala a prvních dějinách infinitesimálního počtu ji tvoří rovněž překlad Analýzy nekonečně malých opatřený zevrubným komentářem historicko-kritické povahy. Autor působí v Centru pro teoretická studia při Univerzitě Karlově a Akademii věd České republiky. Zabývá se raně novověkou filosofií a vědou se zvláštním zřetelem k dějinám pojmu kontinua na pozadí ideje přírody.

Revenir aux fondamentaux de la phénoménologie, c’est, affirme Renaud Barbaras dans Dynamique de la Manifestation, trouver dans l’a priori de la corrélation l’impulsion nécessaire pour une double transgression : vers une cosmologie asubjective de l’archi-vie d’une part, vers une métaphysique de l’archi-événement d’autre part. La phénoménologie se voit ainsi profondément transformée et ses limites radicalement contestées au nom d’un respect plus rigoureux de ses principes. Ce recueil invite les phénoménologues et les philosophes du vivant et de la vie à dialoguer avec la pensée de Renaud Barbaras, autour des questions radicales d’une phénoménologie-cosmologiemétaphysique qui constitue sans doute une voie nouvelle dont nous tentons ici de circonscrire l’originalité, les enjeux et les difficultés.

The book is focused on distorted research and university education in recent decades, and on alternatives for a new research era. It deals with the critique, explanation and normativity of bureaucratically, commercially and ideologically shaped humanities and social sciences. The authors analyse it in a ground-breaking way, putting the West in a global comparison with the non-Western world. Particularly, they pay special attention to Central Europe and the major countries and macro-regions: Latin America, China, Russia, Africa and India. This is an illuminating book for readers interested in philosophy, sociology, global studies, education studies and related disciplines.

Dějiny Prahy 15. století jsou dějinami konfliktů a tyto konflikty zásadním způsobem ovlivňovaly život většiny obyvatel Starého a Nového Města pražského. Příčiny komunálních střetů tkvěly v problémech právních, politických, sociálních, náboženských i ekonomických.

Jeden z hlavních důvodů soupeření mezi obcemi Starého a Nového Města pražského vyvěral ze snahy Novoměstských vyrovnat se prakticky ve všem staroměstským měšťanům. Politické a mocenské důvody stály za soupeřením o privilegované postavení Staroměstské radnice na politické mapě Českého království. Sociální prestiže se týkal střet mezi panovníkem a elitami o městskou autonomii. Výrazně konfliktní povahy byl rovněž vztah měšťanů vůči pouhým obyvatelům města, jejichž ekonomická a politická práva byla omezená. Obdobné podoby byl konflikt mezi řemeslem a obchodem, jenž se dotýkal starobylosti práv měšťanů, kteří se nemínili vzdát možnosti vařit si vlastní pivo a obchodovat s ním. Husitská revoluce vnesla do pražského prostředí střet náboženský, jenž nahradil předrevoluční konflikty nacionální.

Pražská společnost 15. století rozhodně nebyla harmonická a napětí mezi jejími obyvateli bylo stejně citelné, jako je tomu v Praze 21. století. Cílem této knihy je tedy rovněž ukázat, že povaha komunálních sporů se ve srovnání středověku a naší současnosti příliš neliší, neboť vyvěrá ze samotné podstaty městské existence.

Dvě řeči nejvýznamnějšího autora soudních řečí své generace patří mezi nejdůležitější, a zároveň nejkontroverznější prameny pro dramatickou dobu na konci 5. století př. n. l., kdy Athéňané obnovovali svou demokracii a vyrovnávali se s traumaty, jež jim přinesl konec peloponnéské války.

Kniha je pokusem o ucelený výklad základních výkonů a předpokladů, na nichž stojí narativní fikce, o analýzu klíčových funkcí jazyka fikčních textů a vymezení významu různých typů výpovědí o fikčních postavách. Metafyzické otázky po povaze fikčních entit, podmínkách jejich identity, jejich úplnosti či neúplnosti nebo po vztahu mezi fikcí a reálným světem jsou „sneseny na zem“ tím, že se řeší na úrovni reálného fungování fikčních textů, fikčních promluv pronášených (v rámci „her v modu jako by“) v každodenní komunikaci a výpovědí, jejichž předmětem je fikce. Autor se snaží ukázat, že jeho pojetí základních předpokladů a složek fikčního postoje nachází uplatnění i v interpretaci vysoce nestandardních děl narativní fikce: prominentním příkladem je „radikální vyprávění“ ve vrcholných prozaických textech Samuela Becketta. Součástí výkladu jsou polemické konfrontace s předními badateli na poli filosofie jazyka a teorie fikce i četné odkazy k literárním textům, doplněné dvěma „případovými studiemi“.

This book presents T. G. Masaryk’s efforts to shape the identity of a small nation in late the 19th and early 20th century. It features contributions from leading Czech scholars who analyse Masaryk’s efforts 120 years later. Masaryk is considered the most important figure in modern Czech history. Drawing on the ideas of his ideological predecessors and humanists, he wanted to integrate the Czech nation into the family of advanced world nations in line with international intellectual trends. Masaryk was the first in world history to fulfil the Platonic ideal of a philosopher who founded a state.

Covering areas in today’s Ukraine, Poland, Bohemia, Moravia, Silesia, and Slovakia, this book studies the impact of both natural and human-inflicted disasters on pre-modern towns.

Various kinds of catastrophes, starting with major natural disasters such as fires, floods, earthquakes, and epidemics caused high population mortality. Others, such as protracted war conflicts, were caused by human activity and could be just as, if not more, destructive for cities, their populations and the urban economy. Crises affected not only the population as a whole, but also townsmen and women in their individual lives. Case studies of renewal and resilience in the volume illustrate that, in many cases, successfully overcoming disaster brought positive changes for urban people. The collection presents analytical research anchored in the contemporary historiographical discourse on studying social and cultural relations in urban environments in the Middle Ages and early modern period, and it incorporates interdisciplinary approaches in the forms of geography, archaeology, and literary theory.

This volume is an engaging resource for students and researchers of pre-modern history, social history, and disaster studies.