Monografie přináší mezioborový pohled na portréty učenců, lékařů, kněží, básníků a dalších intelektuálních profesí raného novověku. Dochované podobizny ve starých tiscích a rukopisech byly prozkoumány z pohledu dějin umění a dějin odívání, pozornost je věnována také doprovodným textům. Součástí publikace je rovněž souborný katalog více než stovky portrétů, z nichž mnohé jsou publikovány vůbec poprvé. Autorky si všímají sebeprezentace intelektuálů, ať už se projevuje angažováním kvalitního umělce, v elegantním oblečení, či v pochvalných básních na osobnost nebo dílo zobrazeného. 

This book represents a highly original philosophical reconstruction of the core of the Buddha’s teaching, “Four Noble Truths”, as interpreted by Egon Bondy (real name Zbyněk Fišer), one of the most prominent Czech philosophers of the twentieth century. Bondy, with indisputable academic erudition, complexly analyses the Four Noble Truths from historical, ontological, epistemological and ethical perspectives, showing that the Buddha’s teachings offer a highly stimulating and valuable intellectual contribution to the contemporary world. Bondy’s extensive body of work also includes a History of Indian Philosophy and a History of Chinese Philosophy, both of which are highly respected by Czech scholars, and a co-authored translation of the Tao Te Ching by Lao Tzu. His opus magnum The Consolation of Ontology: On the Substantial and Nonsubstantial Models is already available in English translation. With this translation, Bondy’s Buddha has finally been made accessible to readers of English around the world.

Determining what has gone wrong in a malfunctioning body and proposing an effective treatment requires expertise. Since antiquity, philosophers and doctors have wondered what sort of knowledge this expertise involves, and whether and how it can warrant its conclusions. Few people were as qualified to deal with these questions as Galen of Pergamum (129–ca. 216). A practising doctor with a keen interest in logic and natural science, he devoted much of his enormous literary output to the task of putting medicine on firm methodological grounds. At the same time he reflected on philosophical issues entailed by this project, such as the nature of experience, its relation to reason, the criteria of truth, and the methods of justification. This volume explores Galen's contributions to (mainly scientific) epistemology, as they arise in the specific inquiries and polemics of his works, as well as their legacy in the Islamic world.

Válka byla konstantou života starověkých Řeků, prostředím, v němž vznikala proslulá díla architektury, krásné literatury, filozofie nebo politického myšlení. Peloponnéská válka mezi Spartou a Athénami v letech 431–404 př. n. l. přivodila smrt mnoha lidí i mnoha nadějí. Po stručném úvodu o pramenech představuje tato kniha význam války v životě starověkých Řeků a způsoby válčení na zemi i na moři. Poté popisuje události pěti desetiletí od perské invaze do Řecka po vypuknutí války, jednotlivé etapy tohoto konfliktu až po kapitulaci Athén a nakonec líčí, jak Sparta se svým vítězstvím naložila. Knihu uzavírají životopisy Sparťanů a Athéňanů, kterým ve válce připadla nejvýznamnější úloha.

F. W. J. Schelling bývá řazen mezi největší osobnosti tzv. německé klasické filosofie, případně je počítán k představitelům německého „idealismu“. Bruno je jeden ze spisů, které snadnost takových řazení zpochybňují. Autor tohoto spisu je vrcholný romantik a výsostný pokračovatel tradice německé mystiky a spekulace. Za spisovatelský vrchol jeho tvorby lze považovat období přibližně od roku 1798 (kdy mu bylo 23 let a vyšla jeho Duše světa) do druhé poloviny desátých let; v tomto období vznikly mj. Spis o svobodě, Klára a různé varianty Věků světa. Bruno, spis z roku 1802, zvláště ve spojení s traktátovým dopisem Fichtemu, více než jiné texty poskytuje čtenáři možnost pocítit hloubku, a zejména upřímnost vysoké spekulace, kterou Schelling (jakož i Fichte) prožíval jako cestu ke skutečné pravdě. Již jako mladík svědčil o svém poznání a po celý další život se je různými cestami pokoušel formulovat a sdělit.

Performance a performativita jako koncept, metoda, téma a otázka v českých humanitních a společenských vědách a umělecké tvorbě. Čím je stále aktuální zkoumání jednání v jeho konkrétní tělesnosti? Jakými trajektoriemi procházejí terénem performance divadelníci, tanečnice, političtí vědci, architektky, filosofové, historičky, performeři, socioložky, novináři, dramaturgyně, teatrologové, teoretičky rituálu? Společná publikace tvůrkyň a tvůrců z akademické i umělecké oblasti, včetně prostoru na pomezí obou, otevírá prostor pro jejich setkání i specifika. A to skrze netradiční materiální i textové formy jako např. akademický fanzin, facebooková diskuze, gamebook, či liturgií vonící záložka.