nejbližší akce

  • 
    21. 03. 2024
    18:00
    diskuse
    Literární kavárna Božská Lahvice, Bílkova 6, Praha 1

    Politické myšlení včera a dnes

    Pořádá Nakladatelství OIKOYMENH ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR.

  • 
    24. 03. 2024
    19:00
    filozofování o významu národnosti a diaspory
    Libeňská synagoga, Praha

    Purimšpil

    Pořádá Židovský hlas solidarity s podporou Strategie AV21: Výzkumný program “Identity ve světě válek a krizí.”

  • 
    26. 03. 2024
    11:00
    lecture
    meeting room, Institute of Philosophy, CAS, Jilská 1, Prague

    Suzi Adams: What are Social Imaginaries? A Pathway Through the Labyrinth

    Organized by the Department of Political Philosophy and Globalization Research.

Aktuality

  • Mír v době environmentální krize: Téma výzkumnice Iwony Janicke hostující ve Filosofickém ústavu AV ČR

    15. 3. 2024

    Dr. Iwona Janicka působí na Katedře estetiky a kultury na výzkumné univerzitě v dánském Aarhusu. Soustředí se na kontinentální filosofii 20. a 21. století, politickou, feministickou a environmentální filosofii. V Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR bude spolupracovat na projektu zaměřeném na přehodnocení mírového konceptu v podmínkách 21. století, kdy mírové praktiky ovlivňuje klimatická krize. Více.

  • Filosofové na Rohanském ostrově budí rozpaky

    13. 3. 2024

    Záměr pojmenovat ulice a parky v nové zástavbě na pražském Rohanském ostrově po filosofech, jak navrhla developerská firma Sekyra Group v rámci svého projektu Rohan City, v Praze spíš naráží. Názvy nových ulic mají vytvořit jednotný ideový celek s odkazem na významné filosofické osobnosti spojené s myšlenkou pacifismu. Podle kritiků ale volba v první řadě nijak nerespektuje souvislost s místem, a možná by zasloužila širší diskusi, z pohledu filosofie pak jde spíš o náhodnou směs jmen, která navíc opomíjí ženské myslitelky. Absurditu návrhu má podtrhnout recesistická petice poukazující na pojmenování ulic po Tolkienových postavách Rohanského království. Více pro Novinky.cz Martin Ritter z Filosofického ústavu AV ČR. 

  • Nové projekty bilaterální spolupráce zacílí na panovnický obraz v raně novověké literatuře i na podoby humovského empirismu ve střední Evropě

    28. 2. 2024

    Obraz osobnosti panovníka a vládce napříč žánry v latinsky i mimo latinu psané literatuře ve Francii a českých zemích raného novověku podrobí detailní analýze mobilitní projekt Marcely Slavíkové z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku. Podoby, recepce a kritika humovského empirismu ve středoevropském regionu budou zase tématem spolupráce Hynka Janouška z Oddělení současné kontinentální filosofie a profesora Tamáse Demetera z Maďarské akademie věd. Více o projektech

  • Odolnost jako perspektiva výzkumu

    28. 2. 2024

    Co zviditelňuje perspektiva odolnosti v naší žité realitě? Čím přispívá do debat o krizích a jakou pozici zaujímá v konfliktech kulturních válek? Shrnutí situace spolu s výsledky výzkumů u nás i ve světě nabídla v rámci únorové přednáškové série Masterclass časopisu Host filosofka Alice Koubová. Více.

právě vychází

    • acta-comeniana-36

      Acta Comeniana 36

      Lucie Storchová, Vladimír Urbánek (eds.)

      Svazek přináší čtyři studie k intelektuálním dějinám raného novověku a osm recenzí recentní zahraniční i domácí literatury. Ze studií je třeba zmínit zejména inovativní příspěvek Mártona Szentpéteriho (Budapest), který se zabývá vývojem teorie poznání v první polovině 17. století v kontextu filosofického vlivu herbornské tradice a karteziánství na intelektuální produkci sedmihradských vzdělanců. Lucie Storchová (Praha) zkoumá humanistické polemiky a invektivy na pražské univerzitě počátku 17. století. Studie Vojtěcha Hladkého (Praha) se zaměřuje na komparaci astronomického a přírodně filosofického myšlení Francesca Patriziho a Johannese Keplera. Příspěvek Kateřiny Šolcové (Praha) analyzuje diskuse o vakuu v kontextu přírodní filosofie v českých zemích v 17. století.

      V angličtině. Ke studiím jsou připojeny anglické abstrakty a česká resumé.

      Filosofia
    • pozorovani-citu-krasna-a-vznesena

      Pozorování citu krásna a vznešena

      Immanuel Kant (přel. Martin Z. Pokorný)

      Kantův spis Pozorování citu krásna a vznešena z roku 1764 má v celku jeho díla zvláštní postavení. Jedná se o dílo předznamenávající svým tématem Kritiku soudnosti (1790), přitom patří ještě do Kantova předkritického období. Nadto jde o dílo populární, určené širší veřejnosti. Kant zde předkládá filosofická pozorování a formuluje hypotézy principů působících za jevy, jež pak ověřuje na pozorovaném materiálu. Vlastním tématem díla jsou vyšší či jemnější pocity (prožitky a požitky), jejichž základ Kant spatřuje v kombinaci pocitů krásna a vznešena, pro něž má člověk cit. Kant zároveň zkoumá jejich působení v morálce, u lidí rozdílných temperamentů, ve vztahu mužů a žen a v charakterech národů. V tomto smyslu jde o dílo podnětné nejen pro filosofy.

      Oikoymenh/FLÚ AV ČR
    • filosofie-nemeckeho-osvicenstvi

      Filosofie německého osvícenství

      Martin Bojda

      Kniha je pokusem o syntézu dějin německého myšlení epochy osvícenství, sahající od Ch. Thomasia a G. W. Leibnize až po Schillera či Jeana Paula, jaká v moderní literatuře chybí. Ukazuje konstituci moderní německé filosofie v souvislostech s kulturními a společenskými dějinami 18. století a sepětí osvícenského racionalismu s jejich modernizačními prvky. Osvícenství se v politicky roztříštěném a zaostalém německém prostředí vyvíjelo nikoli odvržením, nýbrž složitou konverzí dosavadní duchovní tradice, a prosazovalo se jako genuinně křesťansko-humanistický projekt navazující na lutherskou reformaci. K jeho zásadním rysům patřilo propojení s tvorbou moderní občanské kultury, s rozvojem knižního trhu, žurnalistiky, světského umění a empirických věd. Úměrně tomu se kniha nevěnuje pouze univerzitní filosofii a teoretickým spisům, nýbrž také prezentaci filosoficky fundovaných postojů v estetice, dějepisectví, kazatelství či v krásné literatuře. Právě v německém osvícenství se zrodila estetika jako samostatná věda a prostřednictvím básnictví a jeho reflexí docházelo k celospolečenskému šíření osvícenských idejí, k utváření čtenářské, kritické a debatující veřejnosti.

      Academia
    • dejiny-politickeho-mysleni-iii-2

      Dějiny politického myšlení III/2

      Rudolf Kučera, Jiří Chotaš (vyd.)

      V druhé části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od americké revoluce po 1. světovou válku. Velká pozornost je věnována vzniku moderní republiky s demokratickou reprezentací, zrodu moderních ideologií a jednotlivým myslitelům (Tocqueville, Nietzsche, Weber), kteří byli doceněni až ve 20. století. Samostatné kapitoly jsou věnovány vývoji politického myšlení na přelomu 18. a 19. století v Německu a v 19. století v Rusku a v českých zemích.

      Oikoymenh/FLÚ AV ČR
    • worlds-without-people-the-inhuman-in-contemporary-philosophy

      Worlds without People The “Inhuman” in Contemporary Philosophy

      Ondřej Váša (ed.)

      Cílem mimořádného čísla Filosofického časopisu s názvem „Světy bez lidí: ‚nelidskost‘ v současné filosofii“ je identifikovat a interpretovat klíčové aspekty pozoruhodného spektra obrazů člověka, jež se v posledních desetiletích vynořily v současné filosofii, umění a mediální kultuře. Jedná se o obrazy, které v kontextu posthumanistického, respektive transhumanistického myšlení rekonfigurují vztah člověka ke světu i k sobě samému v intencích „kosmické“ nepatřičnosti a násilí páchaného samotnou lidskou přítomností, jež je třeba odčinit.

      Vychází v angličtině.

      Filosofia
    • co-je-dialektika-se-zvlastnim-prihlednutim-ke-kleistove-skole-neresti

      Co je dialektika? Se zvláštním přihlédnutím ke Kleistově škole neřesti

      Vojtěch Kolman

      Dialektika, počínaje Zénónem – přes Marxe a Hegela – a Slavojem Žižekem konče, má za rámcový cíl uchopit myšlení v jeho utváření a zrodu. Jejími typickými tématy jsou tudíž pohyb a spor. Tím se vymezuje vůči logice, která popisuje neměnné zákony myšlení, a jako taková se orientuje spíš na výsledky myšlení než na myšlení samo. Jejím tématem jsou neměnné pravdy; spor představuje skok do nemyšlení, iracionality. Cílem knihy je přiblížit, co lze dialektikou v tomto smyslu rozumět, a to na pozadí širokého spektra příkladů z odlišných oblastí zkušenosti, od matematiky přes hudbu po literaturu a výtvarné umění. 

      Argo s podporou FLÚ AV ČR
    • ceskoslovenska-filosofie-individualismu-komentovany-vybor-textu-z-let-1918-1948

      Československá filosofie individualismu. Komentovaný výbor textů z let 1918-1948

      Jakub Chavalka a kol.

      Kniha předkládá komentovaný výbor textů věnujících se z různých perspektiv problematice individualismu v československém kulturním prostředí mezi válkami. Každá z kapitol pojednává o jednom vybraném autorovi. Je uvedena stručným představením jeho díla a myšlení, po němž je četnář proveden četbou několika jeho klíčových textů. Vedle známých myslitelů, jako je T. G. Masaryk, E. Rádl, E. Beneš, L. Klíma, J. Patočka či J. Mukařovský, se zde pojednává o pozapomenutých filosofech (K. Vorovka, V. Hoppe, F. Pelikán, T. Trnka) či myslitelích pohybujících se na pomezí disciplín (F. Mareš, E. Chalupný, F. Tučný, A. Breisky), včetně solitérů, kteří navzdory různým intelektuálním módám lpěli na dialektickém způsobu myšlení (J. Kabeš, F. Sedlák).

      Autory kapitol jsou Jakub Chavalka (FHS UK), Lenka Hanovská (FHS UK), Tatiana Chavalková BAdurová (FHS UK), Milan Petkanič (FF TRUNI), Richard Zika (FHS UK), Jiří Růžička (FLÚ AV ČR), Ivan Landa (FLÚ AV ČR), Jakub Marek (FHS UK), Josef Matoušek (FHS UK). 

      Karolinum
    • basic-writings

      Basic Writings

      Simone Weil (přel. D. K. Levy, Marina Barabas)

      Simone Weil is one of the most profound and thought-provoking thinkers of the 20th century. A teacher, factory and farm labourer, a political activist at home and abroad, a loving friend, daughter and sister—all these manifest a life devoted to the good in its many forms. Her writings explore the good open to us and the various routes to it, spanning philosophy, politics, science and spirituality. While she saw her vocation primarily as a philosopher—examining questions concerning human faculties, action and thought, the limits of language and our need of mediation, suffering and beauty for contact with reality—her startlingly original thought is often obscured by her having been too readily categorized as a Christian mystic.

      Simone Weil: Basic Writings is an expertly edited anthology of Weil’s most important writings, presenting her philosophy as it relates to the architecture of human nature, politics, work, necessity, beauty, goodness and God. Working from the definitive French edition of Weil’s complete writings, D. K. Levy and Marina Barabas have translated the essays anew or for the first time, adding important notes and references absent from existing English language editions of Weil’s work.

      Following an extensive introduction that gives an overview of Weil's life and thought, each part opens with a short preface situating the selected essays within Weil’s oeuvre.

      Simone Weil: Basic Writings provides an excellent entry point to Weil’s philosophy, as well as a reference for students and scholars of Weil's thought in philosophy and related disciplines.

      Routledge
    • kant-and-the-phenomenological-tradition-kant-und-die-ph-nomenologische-tradition

      Kant and the Phenomenological Tradition - Kant und die phänomenologische Tradition

      Ondrej Sikora, Jakub Sirovátka (eds.)

      The common topic of the nine essays in this book is the phenomenological dialogue involving Kant and his 'invention of autonomy'. Is there any relevance left to the Kantian notion of autonomy after the intensive development of ethical and phenomenological thought, stressing the importance of otherness, which, by definition, is beyond the control of any autonomy? What are the fruitful aspects of the Kantian idea that still deserve preservation and development? While the first three contributions are immanently Kantian, the majority focus on the relationship between Kant and selected authors of the phenomenological tradition: E. Husserl, M. Heidegger, E. Levinas, J. Patocka and B. Waldenfels.

      Alber Philosophie
    • social-cohesion-contested

      Social Cohesion Contested

      Dan Swain, Petr Urban

      In recent decades social cohesion has emerged as a major concern of states, policymakers and researchers. Social cohesion is represented as a desirable policy goal and as the basis for everything from economic growth to individual well-being. At the same time, it is increasingly presented as a single substance, which can be measured, tracked, and compared across diverse societies. But why should we think of the complex ways in which we can live well together in terms of a single substance? Social Cohesion Contested challenges this way of thinking, suggesting that social cohesion has become a buzzword that obscures more than it illuminates.

      Dan Swain and Petr Urban trace the rise of the concept through the policy agendas of transnational and international bodies, and analyze the reactions of social researchers to the demands of policymakers for a clear and operationalizable concept. They argue that the term is frequently used in a way that assumes broad understanding and agreement, while in practice it is subject to contradictory definitions and often loaded with various implicit and explicit values, which become masked behind a veneer of scientific authority and normative legitimacy. The more that social cohesion is treated as a single substance with a clear…

      Rowman & Littlefield
Free ebooks Library zlibrary project