Kniha filosofky Alice Koubové a literární dokumentaristky Barbory Baronové se zabývá tématem společenské odolnosti, a to prostřednictvím série rozhovorů s osobnostmi současné české společnosti.

Úvod Alice Koubové představuje základní kontext tématu společenské odolnosti – komplexnost konceptu resilience, jeho teoretické pozadí, akademické zdroje, ale také motivaci pro výběr hlasů pro tuto publikaci.

Autorky pak ve čtrnácti rozhovorech s patnácti respondenty a respondentkami (Klára Šimáčková Laurenčíková, Simona Bagarová, Anna Kárníková, Eva Fraňková, Adriana Světlíková, Zuzana Čepelíková, Daniela Vodáčková, Benedikt Vangeli, Pavla Holcová, Lukáš Houdek, Alica Sigmund Heráková, Saša Uhlová, Kateřina Šimáčková, Pavel Houdek a Jiří Šedivý) společně otevírají témata krize, sociální změny, systémových opor, strategií zvládání nenadálých událostí, sociálních vazeb, hodnot nebo kultury s přihlédnutím k tématu odolnosti, a to v rámci oblastí psychologie, ekonomie, práva, vzdělávání, obrany, médií, péče, ekologie, sociální práce, vztahu k menšinám, dezinformací, kultury, genderových témat či tématu nenávistných projevů, které jsou oblastmi zájmu zpovídaných osobností.

Na základě odpovědí, které primárně vycházejí z vlastní žité praxe a problémů, jimž osobnosti zahrnuté do tohoto projektu čelí, vyplývají z rozhovorů stěžejní aspekty odolnosti. V souvislosti s polykrizí současného světa se ukazuje, jak vysoce relevantní v rámci české společnosti téma odolnosti je.

Závěrečná kapitola knihy přináší analýzu pořízených rozhovorů, z níž vyplývá, že schopnost procházet nečekaně nepříznivými situacemi se významně opírá o mentální společenské nastavení, o zvykové postoje a kulturu vzájemných vztahů.

V první části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství (Machiavelli, Erasmus Rotterdamský, Bodin, Suárez, Grotius, Hobbes, Harrington, Locke, Montesquieu, Rousseau). Velká pozornost je věnována vzniku teorie národního státu, české reformaci, právu na odpor, náboženské toleranci, přirozenému a mezinárodnímu právu a teorii rozdělení politické moci. Integrální součást předloženého dílu tvoří i výklad vývoje politického myšlení v českých zemích. Tento výklad začíná rozborem politických názorů dvou významných představitelů české reformace, Jana Jesenského a Jana Amose Komenského, pokračuje popisem panslavismu a obsáhlým vylíčením vývoje politického myšlení v českých zemích v 19. století.

Jako se Kritika čistého rozumu (1781, 1787²) podle Kanta týkala rozumu ve vztahu k přírodě, zabývá se Kritika praktického rozumu (1788) rozumem ve vztahu k druhé předmětné oblasti, totiž k oblasti svobody. Představuje Kantovo nejdůležitější dílo věnované praktické filosofii, které v úplnosti předkládá teorii morálního zákona známou již ze Základů metafyziky mravů (1785). Obsahuje však rovněž Kantovu definitivní odpověď na otázku metafyziky. Zatímco pojmy Boha a nesmrtelnosti duše zůstávají jakožto pouhé ideje na poli teoretického rozumu bez opory, získávají skrze pojem svobody prokázaný existencí morálního zákona „stálost a objektivní realitu, tj. jejich možnost je dokazována tím, že svoboda je skutečná, neboť tato idea se vyjevuje prostřednictvím morálního zákona“. Kritika praktického rozumu takto předkládá jádro Kantem reformovaného pojmu metafyziky, na nějž navázala generace tzv. německého idealismu. 

2. upravené vydání, v OIKOYMENH 1. vydání připravili Jan Kuneš a Milan Sobotka.

Laments of the Virgin Mary represent a devotional genre that offered its clerical and lay audiences of the High and Late Middle Ages a deeply inspiring, yet at the same time ambiguous, religious experience. Through the deeply emotional and markedly animated representation of the Passion, seen as if through the eyes of the mother of God, audiences and performers were not only reminded of the redemptive power of the Cross, but encouraged to experience Christ’s sacrifice in a more personal and intimate manner. In the pious practice of imitatio Mariae, believers mirrored the sorrow of the mother through their own bodies in order to develop a kind of visceral empathy towards, and hence a deeper understanding of, the divine.

György Lukács (1885–1971) byl významný maďarský filosof a estetik. Svým dílem významně přispěl ke vzniku tzv. západního marxismu, výrazně však ovlivnil také marxismus východní, především tzv. marxistický humanismus. Ve svém rozsáhlém díle se věnoval literární teorii, estetice, otázkám realismu, teorii filmu, kritice existencialismu a fenomenologie, marxistické metodologii, problému zvěcnění, sociální ontologii aj.

Lukácsova kniha Lenin spadá stejně jako jeho nejslavnější dílo Dějiny a třídní vědomí (1923) do jeho raného období. Byla napsána bezprostředně po Leninově smrti v roce 1924 ve vídeňském exilu, kam se Lukács uchýlil po porážce Maďarské republiky rad. Byla přeložena do bezmála dvou desítek jazyků, včetně češtiny. V roce 1970 měla vyjít v překladu Lubomíra Sochora v tehdejším Československu, avšak nastupující normalizace a cenzurní zásah vydání již vysázené knihy znemožnily (i v tomto sdílela stejný osud jako Sochorův překlad Dějin a třídního vědomí). Kniha Lenin tak vychází v češtině bezmála sto let po svém původním vydání. Lukács v ní mj. pokračuje ve své dřívější snaze teoreticky formulovat principy marxistické metody. Jak uvádí v předmluvě k německému vydání z roku 1967, obnovený zájem o jeho knihu v šedesátých letech byl podmíněn především dobou, v níž byla zahájena marxistická kritika Stalinova období a která rovněž probudila zájem o opoziční tendence let dvacátých. Dnes je kniha jedním z důležitých historických pramenů umožňujících nahlédnout do tehdejšího Lukácsova myšlení a do způsobu, jakým na příkladu Lenina vyložil vztah mezi politickou teorií a politickou akcí.

Kniha je věnována vývoji matematického myšlení Bernarda Bolzana ve světle jeho posmrtně vydaných i dosud nepublikovaných rukopisů. Každá kapitola se zaměřuje na jiné aspekty – první kapitola se zabývá pozadím vzniku rukopisu, v němž je odhaleno, co sám Bolzano považoval na svých Beyträge za nejpozoruhodnější, druhá se zaměřuje na pojem proměnných veličin ω a třetí na Bolzanovu teorii čísel. Bolzanův přínos v oblasti matematiky, jejích základů a metodologie, je nesporný, svědčí však také o nejistotách a napětí, částečně způsobených jeho lpěním na zděděných koncepcích a postupech. Bolzano tak představuje průkopnickou osobnost, jejíž studium je důležité pro lepší pochopení praktických a koncepčních změn, jimiž prošla matematika v 19. století.

Belgický filosof Mark Coeckelbergh nabízí přístupný přehled etických výzev spojených s umělou inteligencí. Doporučuje nahlédnout za katastrofické scénáře, oblíbené v Hollywoodu, k reálným problémům. Umělá inteligence pohání vyhledávač Google, umožňuje cílenou reklamu na Facebooku, práci hlasových asistentů, prediktivní práci policie, autonomní zbraně i auta. Tyto již existující technologie vyvolávají obavy o bezpečnost, soukromí, odpovědnost za rozhodnutí, transparenci a zaujatost, nemluvě o nahrazení lidské práce. Coeckelbergh však neklade jen otázky, ale nabízí konkrétní doporučení, zvláště vtělit etické hodnoty do konstrukce umělé inteligence.

T. Murár: Za obrazem Teorie obrazu Romana Ingardena a význam abstraktního umění

P. Glombíček: Povaha vlivu Karla Krause na Wittgensteinovu filosofii

J. Halák: Na cestě k relačnímu výkladu afektivity. K dialogu mezi teoriemi vtělené kognice a fenomenologií

J. Josl: Význam kritiky existencialismu v Patočkově přechodu od „Věčnosti a dějinnosti“ k „Negativnímu platonismu“

Věnováno Pavlu Koubovi

I. Chvatík: Milý Pavle
T. Matějčková: „Věčnost je to pravé opakování.“ Nietzsche, Kierkegaard a jejich repetitivní věčnosti
O. Sikora: „Voda stačí.“ Nietzsche, opojení a otevřenost světu
R. Kanócz: Jevy – věci – situace. K fenomenologické ontologii Pavla Kouby
I. Blecha: Heidegger a moderní umění

Esej

D. Profantová, M. Profant: Zákazy umění z dobré vůle

Recenze

J. Šíma: Jan Bíba: Estetické čtení Vladaře
A. Novák: Historicko-kritický komentář k Nietzscheho „Radostné vědě“
R. Javorčeková: Od symbolu k odkazu. Odkaz človeka v sieti
L. Perný: Slovenský preklad Heineho filozofovania najmä o nemeckých klasických filozofoch
D. Opatrný: Gusztáv Kovács: Thought Experiments in Ethics

Anotace

P. Horák: Jean-François Braunstein: La religion woke

Různé

L. Rozenský, J. Lípa, Z. Vrba: 27. symposium o etice: Původ pojmu viny a její povaha
M. Gluchmanová: EAST-WEST a dedičstvo antickej filozofie