nejbližší akce

«  srpen 2021  »
poútstčtsone
1
2 3 4 5 6 7 8
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031

Aktuality


Vojtěch
308a
+420 221 183 314
Tituly před / za jménem:Titles before / after name:
PhDr.
Pozice:Position:
vědecký pracovník scholar

právě vychází

    • prenos-vedeni

      Přenos vědění

      Pavlína Cermanová, Jaroslav Svátek, Václav Žůrek, Vojtěch Bažant

      Studium dochovaných rukopisů je klíčovým prostředkem k zodpovězení otázek spojených se středověkou písemnou kulturou a vzdělaností. Autoři knihy zkoumají problematiku šíření znalostí v předmoderní společnosti na příkladu čtyř mimořádně úspěšných středověkých děl, která sledují ze všech perspektiv, jež dochovaný materiál umožňuje. Zvolili si spisy, které spojuje zřetelná snaha o přenesení různě definovaného vědění napříč vzdělanou společností. Osudy vybraných středověkých bestsellerů popisují od jejich vzniku přes rukopisné šíření v českých zemích až po rozličné formy užívání a recepce v dalších textech. Svým výzkumem autoři nabízejí materiál k rekonstrukci intelektuálních sítí v daném geografickém prostoru a k poznání funkce konkrétních děl v různých sociálních prostředích. Kniha tak přispívá k vytvoření komplexního obrazu čtenářské a rukopisné kultury v jejích pozdně středověkých proměnách.

      Filosofia
    • nova-vedecka-era

      Nová vědecká éra?

      Marek Hrubec, Martin Kopecký (eds.)

      Příspěvky osmi autorů ze tří zemí střední Evropy se z různých pohledů věnují byrokratizaci a deformaci provozu vědeckého bádání a univerzit od devadesátých let 20. století. Pozornost se soustřeďuje na patologické proměny, které vyvolala snaha uplatnit neoliberální dogmata v této oblasti, a jak se ve jménu omezení zásahu státu do oblasti vědy a vzdělání podporoval rozvoj klientelismu a korupce, jak se opatření, která měla pluralizovat možnosti a podpořit iniciativu jednotlivých vědců a badatelských kolektivů změnila v prostředky oligarchizace, atd. Kniha optimisticky považuje období tvrdé vlády neoliberálních přístupů za odbyté a uvažuje o výhledech pro přicházející dobu. 

      Epocha
    • teorie-vedy-theory-of-science

      Teorie vědy/Theory of Science

      Vol 43, No 1 (2021)
    • doba-prechodu

      Doba přechodu

      Michael Hauser

      Kniha analyzuje tendence a jevy, jež charakterizují dobu společenských změn po roce 1989. Michael Hauser v návaznosti na Gramsciho a Badiouovy teorie označuje toto období jako interregnum a předkládá svou vlastní komplexní teorii. Pro první období interregna byl typický neoliberalismus a postmodernismus, tyto dominanty se však postupně rozpadají. Doba postmodernismu končí kolem roku 2000, kdy se začínají šířit hybridní útvary jako populismus, identitární hnutí nebo Islámský stát. V umění se více prosazuje realismus. Po finanční krizi z roku 2008 se proměňuje i neoliberalismus, který nyní vyzývá k sebeobětování a ke konzervativní politice hodnot. V interregnu vznikla ontologie pravd a nekonečna Alaina Badioua. Jeho pojetí matematiky, politiky, umění a lásky však zároveň ukazuje za jeho horizont. Teorie interregna tak dovoluje dílo Alaina Badioua více docenit.

      Filosofia
    • dialog-o-shode-mezi-torou-a-svetskou-vedou-dopis-ve-veci-pruvodce-tapajicich

      Dialog o shodě mezi Tórou a světskou vědou. Dopis ve věci Průvodce tápajících

      Šem Ṭov ben Josef ibn Falaquera

      Recepci antické a středověké arabské filosofické tradice provázely v židovských komunitách (podobně jako ve společnosti křesťanské a muslimské) obsáhlé debaty týkající se vztahu rozumu a zjevení, přístupu k interpretaci autoritativních náboženských textů a začlenění filosofických spisů do tradičního vzdělávacího kurikula. Šem Tov ibn Falaquera (kolem 1225–1290), překladatel a autor řady hebrejských spisů popularizujících studium aristotelské filosofie, se do těchto debat aktivně zapojil především dvěma svými spisy: Dialogem o shodě mezi Tórou a světskou vědou, v němž se snaží obhájit filosofii jako legitimní zdroj poznání vedle židovské náboženské tradice, a dopisem, jímž vystoupil na obranu Maimonidova Průvodce tápajících během kontroverze, která se kolem tohoto díla rozpoutala na sklonku 80. let 13. století. Oba texty jsou v této publikaci představeny v českém překladu a zasazeny do kontextu Falaquerova díla a středověkých debat o vztahu mezi judaismem a filosofií.

      Filosofia
    • filozofski-vestnik-thinking-the-infinite

      Filozofski vestnik Thinking the Infinite

      D. Rabouin, J. N. Berankova, J. Š. Riha (eds.) s přispěním N. Nesbitta, M. Hausera
    • kontradikce-contradictions

      Kontradikce 1-2/2020

      Kobová, Ľubica a kol.
    • demokracie-a-obcanske-ctnosti

      Demokracie a občanské ctnosti

      Petr Hlaváček, Jan Kysela (eds.)

      Petr Pithart (*1941) je nepřehlédnutelnou intelektuální a politickou osobností českých dějin a českého usilování o svobodu a demokracii. Formálním vzděláním právník a z hlediska vyššího povolání aktivní občan čili politik se svým dílem profiloval i jako historik a politický myslitel. Jeho myšlenky nalézaly vždy odezvu i v prostředí akademické obce historiků a filosofů – někoho inspirovaly a provokovaly k dalšímu přemítání a promýšlení, jiné popuzovaly a dráždily jako údajně „nevědecké“, případně „protinárodní“, pokud se Petr Pithart vyjadřoval k neuralgickým bodům českých a středoevropských dějin, a tím i k naší současnosti a budoucnosti. Kniha Demokracie a občanské ctnosti představuje svérázný knižní dar k Pithartovým 80. narozeninám a rozhodně není jen pouhým panegyrikem, nýbrž byla zamýšlena jako mnohovrstevnatý pokus o ohlédnutí za dosavadním dynamickým působením Petra Pitharta uprostřed české a středoevropské pospolitosti. Publikace se vyznačuje i poněkud složitější strukturou, jde o transdisciplinární monografii, jejíž jednotlivé texty oscilují mezi vzpomínkou, literárním dopisem, esejem a vědeckou studií. Člení se do několika bloků, memoriálního, filosoficko-politologického nebo historického, přičemž nechybí ani reflexe Pithartových textů, myšlenek i činů.

      Academia