Jan Šebestík

english flag Jan Sebestik's homepage in English

Adresa a kontakt:

80 rue des Morillons, F-75015 Paris, tel. +33(0)1 48 28 52 19, sebestik(at)flu.cas.cz
(říjen 2006 - duben 2007: Filosofický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, CZ-110 00 Praha)

Obor:

filozofie a dějiny vědy, specializace:, filozofie ve střední Evropě, dějiny logiky a dílo B. Bolzana

CV:

Narozen 9.1.1931 v Uherském Hradišti, 1950-1954 studium filozofie a literární vědy v Bratislavě na Univerzitě Komenského, 1954-1956 asistent na Filozofickém ústavu Slovenské Akademie věd, 1956 emigrace do Německa a studium na univerzitě v Mnichově, od 1957 trvalý pobyt ve Francii, studium na Sorbonně (filozofie, dějiny vědy, matematika a fyzika), 1959 licence z filozofie, od 1963 vědecký pracovník Národního střediska vědeckého výzkumu na Ústavu pro dějiny vědy a techniky (C.N.R.S), naposledy ředitel výzkumu, 1974 státní doktorát za práci Bolzanovo dílo logické a matematické (vyšlo přepracováno 1992), školitelka Suzanne Bachelardová.
Zároveň učil na různých univerzitách (Paříž IV, Paříž XII, Paříž I, 1 rok na univerzitě Laval v Quebeku, 3 roky na univerzitě v Tunisu), studijní pobyty na Claremont Graduate School v Kalifornii, několikrát na kalifornské univerzitě v Berkeley, na univerzitě v Hong Kongu a j.
Své vědecké práce věnuje třem oblastem: 1. dějinám logiky a matematiky, především dílu B. Bolzana, 2. filozofii ve střední Evropě, 3. dějinám technologie (vědy o technických procesech) od 17. do 19. století. Ještě při svém působení ve FÚ SAV přeložil a úvodem opatřil výbor logických a matematických textů G. W. Leibnize. Jeho práce o Bolzanově logice a matematice je pokusem o první syntetický a detailní výklad Bolzanova přínosu do těchto disciplín. Bolzano je tvůrcem moderních zkoumání o základech matematiky, především matematické analýzy, teorie množin a nekonečna. V logice je Bolzano zakladatelem sémantické tradice, která pak pokračuje Fregem, Russellem, Wittgensteinem, Tarským a Quinem. V díle Bolzanově se vytvářejí pojmové nástroje, s kterými bude pracovat logika a matematika 20. století. V článcích a přednáškách se Š. podrobně zabýval Leibnizovou logikou, Fregeho a Russellovou formalizací logiky. Jeho poslední prací je komentář k novému vydání Cavaill`esovy práce Sur la logique et la théorie de la science, v němž rozebírá Cavaill`esovy anylýzy teorie vědy Kantovy, Bolzanovy, Carnapovy a Husserlovy. Studium Bolzana ho přivedlo k tzv. rakouské filozofii, přesněji řečeno k filozofii ve střední Evropě. V mnoha článcích zdůrazňuje specificitu středoevropské filozofie, která je charakterizována sklonem k realismu, sympatiemi k pozitivismu, porozuměním pro vědecké bádání a pozorností věnovanou logickým metodám, jazyku a umění. Psal také o Twardowském a několik prací zasvětil Vídeňskému kroužku a jeho historickému pozadí; důležitější práce o české filozofii se týkají T. G. Masaryka, Zdeňka Reichla a Patočkovy filozofie jazyka. Z Canguilhemova semináře vzešla rozsáhlá studie Les comencements de la technologie (s J. Guillermem). Popisuje se v ní postupné formování technologické vědy v 18. století, založené J. Beckmannem, a její rozvoj v pracích francouzských anglických technologů a u Marxe. Š. tuto práci později doplnil stručným rozborem díla Ch. Babbage, A. Ura a G. J. Christiana. Francouzskému myšlení věnoval Š. studie o Paulu Valérym, o Canguilhemově filozofii techniky a zmíněný komentář ke Cavaillesovi. Připravuje studii o Bolzanově teorii poznání.