nejbližší akce

Aktuality

  • Masarykova filosofická idea Československa je mrtvá

    20. 2. 2018

    říká v rozhovoru pro ČRo Vltava (pořad Mozaika, 19. 2. 2018) dr. Miroslav Pauza (Oddělení morální a politické filosofie FLÚ AV ČR). Rozhovor poskytnutý při příležitosti konání semináře Idea československé státnosti si můžete poslechnout ZDE (od 8:40 minuty).

  • Diskuze "Národní divadlo a kulturní dědictví dnes"

    15. 2. 2018

    Dovolujeme si Vás pozvat na  veřejnou diskuzi Národní divadlo a kulturní dědictví dnes z cyklu ND Talks, která se koná v úterý 20. února 2018 od 18.00 v Nové scéně Národního divadla, Národní 4, Praha 1. Debaty o české kulturní identitě, dědictví a o tom, co to znamená pro naši společnosti i politiku, se účastní také Ondřej Lánský (Oddělení pro studium moderní české filosofie), moderuje Alice Koubová (Oddělení současné kontinentální filosofie). Více informací ZDE.

  • Debata v Knihovně Václava Havla

    17. 1. 2018

    Dovolujeme si Vás pozvat na diskusi Rusové v Praze. O "ruské stopě" v Česku kdysi a dnes, která se koná 30. 1. od 19 hod v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1. Diskuse se zúčastní Alexej Kelin, člen Rady vlády ČR pro národnostní menšiny, novinář Ondřej Soukup a slavista Mychajlo Fesenko, moderuje doc. Petr Hlaváček (Collegium Europaeum při FF UK a FLÚ AV ČR). Více ZDE.

  • CFP: The Politics of Plasticity

    16. 1. 2018

    On Solidarity and Mutual Aid with Catherine Malabou
    February 23rd and 24th, 2018 - Prague, Institute of Philosophy
    We invite all scholars in philosophy and related fields of research who are interested in the topic of the conference to submit their abstracts relevant to the problems of solidarity, mutual aid and cooperation. Abstracts should not exceed 300 words and must be received via email by January 22, 2018. For more information see HERE.

právě vychází

    • ceska-otazka-a-dnesni-doba

      Česká otázka a dnešní doba

      Jan Svoboda, Aleš Prázný (eds.)

      Kniha zabývající se Masarykovou Českou otázkou neznamená pouze historizující návrat do minulosti. Otázka po smyslu české existence, jíž Masaryk oslovoval společnost v devadesátých letech 19. století, se v naší radikálně proměněné, a přece podobné současnosti zdá zneklidňující a problematická: Představuje dnes ještě aktuální téma? Česká otázka je podle Masaryka otázkou humanitní, a v tomto smyslu je nutné ji chápat jako stálou konfrontaci mezi tím, jak žijeme, a ideálem, jemuž se naše skutečnost vzpírá. Publikace je svou povahou interdisciplinární; příspěvky zahrnují rozmanité humanitní, společenskovědné i přírodovědné obory, jejichž autoři se zamýšlejí nad povahou české otázky v současnosti a v dějinách.

      Filosofia
    • spisovatele-kralovstvi-ceskeho-iii-e-f

      Spisovatelé království českého III, E–F

      Johann Peter Cerroni

      Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores Regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (1753–1826), vrcholí několik desítek let trvající snahy řady učenců druhé poloviny 18. století postihnout dějiny vzdělanosti českého státu v souladu s konceptem historia litteraria. Do svého slovníku, který tvoří celkem 24 abecedně řazených svazků, zařadil Cerroni všechny jemu známé vzdělance Českého království. Protože doufal v přijetí díla i mimo jazykově české či německé oblasti, zvolil jako jazyk své práce latinu. Ačkoli byl Cerroni za svého života ve světě učenců respektován a svými kolegy nabádán, aby výsledky své historické práce publikoval, k jejich vydání nakonec nedošlo. Na zpracování hesel se podílejí latinisté, germanisté, bohemisté a hebraista, kteří edici opatřili textově-kritickým aparátem a výkladovými poznámkami a přeložili latinské biogramy učenců do češtiny.

      Filosofia
    • ex-definitione

      Ex definitione

      Lenka Řezníková, Vladimír Urbánek (eds.)

      Pansofické pojmy J. A. Komenského a jejich dobové kontexty
      Studie Martinu Steinerovi

      Nejpozději počátkem šedesátých let 17. století dospěl Komenský ve svých pansofických snahách k myšlence sestavit výkladový slovník, který by přinášel definice všech důležitých pojmů z oblasti vědění. Rukopis, na kterém pracoval patrně v letech 1662 – 1665, nazval Lexicon reale pansophicum (Věcný pansofický slovník). Dosud spíše jen okrajově využitý pramen dává nahlédnout, jak závažným problémem se v kontextu raně novověkých kultur vědění znovu stal vztah věcí a slov, otázky definice pojmů a celá organizace vědění. Studie obsažené v této publikaci představují vybrané pojmy, jež Komenský do svého slovníku zařadil, a z historických, filosofických, filologických a dalších pozic interpretují jejich sémantický obsah, kulturní význam či rozličné diskursy, v nichž byly užívány.

      Filosofia
    • k-labyrintu-sveta

      K Labyrintu světa

      Dmytro Čyževskyj

      Čyževského text se věnuje Komenského dílu Labyrint světa a ráj srdce. Autor vymezuje témata, která prostupují celým Labyrintem, přičemž pozornost upíná zejména ke čtyřem stěžejním: k tématu duchovní cesty, tématu vypuzené pravdy, nesmyslnosti či absurdnosti lidského světa a tématu Krista a lidské duše. Pozornost věnuje také propojení obou částí Labyrintu, negativní alegorii či podobnosti s díly J. V. Andreae. Text připravila k vydání a doplnila doprovodnou studií Jana Stejskalová.

      Filosofia
    • zdenek-brtnicky-z-valdstejna

      Zdeněk Brtnický z Valdštejna

      Ondřej Podavka

      Evropa pozdní renesance očima moravského kavalíra

      Zdeněk Brtnický z Valdštejna (1582–1623), moravský šlechtic předbělohorské doby, je autorem pozoruhodného deníku, ve kterém zachytil mnoho zajímavého o každodenním životě vyšších vrstev v českých zemích v daném období, ale především své zkušenosti a zážitky z kavalírských cest po řadě evropských zemí. Ondřej Podavka využívá tento unikátní pramen k vykreslení života Zdeňka Brtnického. Věnuje se humanistickému vzdělání, jehož se mu dostalo, jeho četbě a intelektuálním a uměleckým zájmům, hudbě a divadlu. Pozornosti se dostává síti kontaktů, jež si moravský šlechtic na svých cestách vybudoval, a jeho luteránskému náboženskému zázemí. Zvláštní místo zaujímá vztah ke Karlu staršímu ze Žerotína, nejvlivnější postavě mezi moravskými nekatolickými šlechtici. Zdeněk Brtnický je představen také jako manžel a správce svých panství vyřizující záležitosti poddaných. Epilog knihy sleduje jeho zapojení do stavovského povstání na Moravě, kdy byl v roce 1619 zvolen jedním ze zemských direktorů a stal se komorníkem krále Fridricha Falckého. Po Bílé hoře za to zaplatil zatčením, propadnutím veškerého majetku a uvězněním na brněnském Špilberku, kde záhy nato zemřel.

      Vyšehrad
    • prvni-list-petruv

      První list Petrův

      Jan A. Dus

      První list Petrův četli na přelomu 1. a 2. století maloasijští křesťané, kteří se ve většinové pohanské společnosti cítili jako vyděděnci (a právě tak ho četli a čtou i věřící v jiných těžkých dobách). Autor je nabádá, aby se jako svobodní lidé v Kristu nebáli a ve zkouškách stáli pevně zakotveni ve víře. Podle Kristova příkladu mají i nelehké společenské postavení vnímat jako příležitost ke zvěstování evangelia. List věrně i tvořivě navazuje na prorocké a žalmové tradice Starého zákona, teologii apoštola Pavla i synoptická evangelia.

      Komentářovou řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu (ČEK) připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně.

      Mgr. Jan A. Dus, Th.D. (*1966)
      Vědecký pracovník Centra biblických studií AV ČR. Na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vyučuje novozákonní řečtinu a ranou křesťanskou literaturu. Studoval v Praze a Amsterodamu, zabývá se apokryfní literaturou a spisy apoštolských otců.

       

      Česká biblická společnost
    • stredoveka-univerzitni-vzdelanost

      Středověká univerzitní vzdělanost

      Martin Nodl (ed.)

      Studie českých a polských medievistů zařazené do monografie Středověká univerzitní vzdělanost reprezentují moderní přístupy ke zkoumání pozdně středověkých univerzit. Autoři se v nich věnují jak osudům konkrétních univerzitánů (Jeroným Pražský, Jan z Hradce), tak nejrůznějším způsobům univerzitní výuky (kvestie, kázání, komentáře) včetně představ o šíření vědění z jedné univerzity na druhou (Praha, Krakov, Lipsko) formou tzv. translatio studii.

      Filosofia
    • aristoteles-o-lidske-prirozenosti

      Aristotelés o lidské přirozenosti

      Karel Thein

      Kniha představuje Aristotelovo pojetí člověka s důrazem na jeho biologický rámec. Jejím východiskem je Aristotelovo vysvětlení způsobu, jímž anatomie a fyziologie podmiňují způsob života každé živé bytosti. Zvláštnost člověka spočívá v tom, že pouze lidská bytost není předurčena k určitému počtu vymezených úkonů, ale vybavena tělem, které umožňuje téměř neomezený počet činností včetně těch, které se promítají do složitého politického života. Orientace v této mnohosti je možná díky myšlení, které však samo závisí na tělesné stavbě: specifická teplota krve, na ni vázaná činnost srdce a z obojího vyrůstající lidská postava jsou podle Aristotela podmínkami našeho myšlení a zvažování různých budoucích situací. Kromě podrobného výkladu, jenž vede od fyziologie přes vnímání a představování až k rozumu, jemuž má tělesná stavba sloužit, nabízí kniha též srovnání s chápáním lidské přirozenosti u starších myslitelů včetně Platóna. Cílem je ukázat, proč právě u Aristotela přestává být člověk „malým světem" a stává se jedinečnou bytostí, současně zakotvenou v živočišné říši a přerůstající její přirozené meze.

       

      Filosofia
    • imaginace-a-mysleni-ve-hre-dejin

      Imaginace a myšlení ve hře dějin

      Jiří Pechar

      Vztah mezi myšlením a imaginací má zcela zásadní význam pro literaturu i filosofii. Kniha, v níž je konfrontováno středoevropské vnímání reality s myšlením sousedních kultur ovlivněných odlišnou historií.
      Nová kniha Jiřího Pechara (1929), estetika, literárního teoretika, filosofa a překladatele vřazuje český pohled na prolínání filosofie a literatury do kontextu světové tvorby a uvažování. Některé Pecharovy úvahy mají své východisko v nazírání na určitá literární díla nebo na určité literární osobnosti, ať je to v souvislosti se středověkým myšlením Dantova Božská komedie, v souvislosti s úsilím o kulturní syntézu Goethe, nebo v souvislosti s nejdramatičtějšími aspekty života jednotlivce i společnosti rozbor románových děl Tolstého a Dostojevského.
      Proustovo dílo dalo příležitost rozvinout jeho úvahy o prožitku toho, co se vymyká času, ale zároveň s tím i vazbě na vlastní já. S tématem imaginace souvisí ovšem i pasáž věnovaná Freudově interpretaci snů a vzpomínek z raného dětství, na kterou navazuje i úvaha o roli, jakou v určitých literárních dílech hrálo srovnání života a snu. V souvislosti s křesťanstvím a vírou Pechar vede také úvahy nad některými myšlenkami Jana Patočky. Skutečnost, že se v sledu jednotlivých partií knihy obráží i historie Evropy – se zvláštním zřetelem na historii českou, přemýšlí i nad někdejšími spory o smyslu českých dějin.

       

      Pulchra
    • perception-in-scholastics-and-their-interlocutors

      Perception in Scholastics and Their Interlocutors

      Daniel Heider, Lukáš Lička, Marek Otisk (eds.)

      Mimořádné číslo Perception in Scholastics and Their Interlocutors přináší osm studií zkoumajících problematiku vnímání a smyslů v dějinách filosofie mezi 11. a 17. stoletím. Pozornost je zaměřena především na scholastické myslitele (od Anselma přes Petra Oliviho a Dunse Scota až po Suáreze), některé starší autory, jejichž myšlení scholastikové rozvíjeli (např. Aristotelés či Alhacen), případně současníky, kteří se scholastiky vcházeli do dialogu (např. Plethón či Valerián Magni).

      Soubor předložených studií si klade za cíl zpochybnit učebnicové představy o scholastice jako myšlenkově více či méně homogenní tradici, která je založena na rozvíjení aristotelského dědictví. Byť aristotelismus samozřejmě má mezi scholastiky významné postavení, na autory zkoumaného období mají silný vliv také platónská a augustinovská myšlenková tradice.

      V rámci jednotlivých příspěvků (a někdy i v myšlení jednotlivých autorů) je čtenář svědkem prolínání i vzájemného soupeření aristotelských i platónsko-augustinovských východisek a myšlenek. Z typických rysů platónské a augustinovské tradice jsou zmíněny např. důraz na roli pozornosti při vnímání, extramisní chápání zraku, metafyzika světla, teorie iluminace, důraz na perspektivu první osoby a sebe-reflexi. Z témat, která akcentuje spíše aristotelská tradice, je rozebrána ontologie vnímatelného předmětu a jeho kauzalita, role prostředí, či rozdíl mezi tzv. vnitřními smysly a jejich možné klasifikace.

      Filosofia