nejbližší akce

  • 5. 12. 2016
    18.00
    Křest knihy

    G. M. Tamás, K filosofii socialismu

    AKC, Husova 4a, Praha 1

    Pořádají Oddělení pro studium moderní české filosofie a nakladatelství Filosofia

  • 6. 12. 2016
    15.00
    Přednáška

    Bělorusové v meziválečném Československu

    Andrej Buča, Pavel Kotau, Petr Hlaváček
    Andrej Buča, Ph.D. (Josef Dobrovský Fellowship), Mgr. Pavel Kotau, doc. PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D.
    AKC, Husova 4a, Praha 1

    Pořádá Collegium Europaeum při FF UK a FLÚ AV ČR

  • 7. 12. 2016
    18.30
    Seminář

    Naše země jako fantazma

    Ondřej Lánský, Tomáš Samek a Vít Strobach
    Ondřej Lánský, Tomáš Samek a Vít Strobach
    AKC, Husova 4a, Praha 1

    Pořádá Oddělení pro studium moderní české filosofie

Aktuality

  • Prezentace knihy M. Dummeta O přistěhovalectví a uprchlících

    1. 12. 2016

    Dovolujeme si Vás pozvat na představení nové publikace nakladatelství Filosofia, O přistěhovalectví a uprchlících, jejímž autorem je britský filosof Michael Dummett. Prezentace se koná 15. prosince 2016 od 17 hodin v salonku Café Kampus, Náprstkova 10, Praha 1. Více infrmací ZDE.

  • Broumovské diskuse s doc. Hlaváčkem

    29. 11. 2016

    7. - 8. listopadu 2016 se v Klášteře Broumov uskutečnily 3. Broumovské diskuse na téma Evropská identita. Doc. Petr Hlaváček (Collegium Eeuropaeum při FLÚ AV ČR a FF UK) se zúčastnil diskuse ve druhém panelu společně s Petrem Kolářem a Petrem Robejškem, moderovala Lenka Zlámalová. Debatu můžete zhlédnout ZDE.

  • Vystoupení dr. Feinberga v RTV

    23. 11. 2016

    Dr. Joseph G. Feinberg z Oddělení pro studium moderní české filosofie byl hostem pravidelného diskusního pořadu Večera s Havranom. Tématem pořadu, který odvysílala slovenská veřejnoprávní RTV, byly letošní americké prezidentské volby a budoucí vztahy Evropské unie a USA. Zhlédnout jej můžete ZDE

  • Recenze knihy Západ nebo Východ?

    23. 11. 2016

    Recenzi knihy Západ nebo Východ? České reflexe Evropy 1918-1948 (Academia 2016), jejímž editorem je doc. Petr Hlaváček (Collegium Europaeum při FLÚ AV ČR a FF UK), si můžete přečíst na stránkách magazínu Kultura21.cz ZDE.

právě vychází

    • o-pristehovalectvi-a-uprchlicich-2

      O přistěhovalectví a uprchlících

      Michael Dummett

      Přeložila Sylva Ficová

      Sir Michael Dummett se v knize srozumitelnou formou vyrovnává s typickými argumenty odpůrců imigrace (uprchlíci jako kulturní a ekonomická hrozba, přelidnění atd.) a nabízí přístup založený na povinnosti státu pomáhat druhým v nouzi, právu na útočiště a zachování lidské důstojnosti potřebných. Byť Dummett neupírá státům právo odmítat cizince, ukazuje na konkrétních příkladech, že uplatnění tohoto práva je často motivováno rasismem a xenofobií a že mnohdy porušuje Ženevskou úmluvu o uprchlících. Ukazuje též, jak se v Británii heslo „tvrdé politiky vůči přistěhovalcům" odpoutalo od reality a stalo se prostředkem, jímž se politické strany snaží získat hlasy voličů. Podle Dummetta je řešení přistěhovaleckých a uprchlických vln nakonec možné jen na mezinárodní úrovni a předpokládá omezení sobectví zejména ze strany rozvinutých států.

      Filosofia
    • rozdeleny-svet

      Rozdělený svět

      Petr Hlaváček, Michal Stehlík (ed.)

      Proč nastal po roce 1945 český „rozvod" se Západem? Jaký byl život za „železnou oponou"? Hrozí nám opět rozdělení světa a nová „studená válka"? Stojíme před novým rozkolem Evropy? A jak nás dnes může inspirovat Winston Churchill?

      I na takové otázky hledá odpověď kniha „Rozdělený svět?", která vznikla u příležitosti 70. výročí dvou slavných řečí Winstona Churchilla proslovených roku 1946 – ve Fultonu o „železné oponě" a v Curychu o Spojených státech evropských.

      Vedle odborných studií, reflektujících vznik „železné opony" a její vliv na život v tehdejším Československu, obsahuje kniha i eseje k aktuální situaci v Evropě a Česku, jejichž autory jsou Johann P. Arnason, Václav Bělohradský, Petr Drulák, Roman Joch, Olga Lomová, Stanislav Komárek, Jiří Pehe, Petr Pithart, Jiří Přibáň, Tomáš Sedláček a Milan Znoj.

       

      Radioservis
    • k-filosofii-socialismu

      K filosofii socialismu

      G. M. Tamás

      Přeložil Pavel Siostrzonek

      G. M. Tamás je dnes znám jako marxista, bývalý disident a liberální postdisident, není však známo, jak režimy před rokem 1989 a po něm vlastně analyzoval. Tento výbor si klade za úkol napravit právě tento nedostatek a poprvé v českém jazyce zpřístupňuje šest filosofických esejů, v nichž se Tamás podrobně a do hloubky zabývá problémy minulosti a budoucnosti socialismu a kapitalismu. Nadto jsou jeho teoretické úvahy zřejmými zásahy do politických debat dneška, především do debat probíhajících v dnešní střední Evropě.

       

      Filosofia
    • imaginarno-a-symbolicno-imaginaire-et-symbolique

      Imaginárno a symbolično/ Imaginaire et symbolique

      Jacques Lacan

      Přeložil Jiří Pechar

      Jacques Lacan představuje významnou etapu ve vývoji francouzské psychoanalýzy a má dodnes nemalý vliv zejména v románských zemích Evropy (Francie, Itálie) a v Latinské Americe. Pro seznámení českých čtenářů s Lacanovým pojetím psychoanalýzy byly zvoleny dvě práce zařazené do souboru vydaného pod názvem Écrits, které nyní otiskujeme dvoujazyčně spolu s jejich francouzským originálem: studie „Stadium zrcadla" odpovídá Lacanově příspěvku na mezinárodním psychoanalytickém kongresu konaném v Curychu v roce 1949 a studie

      „Funkce a pole promluvy a řeči v psychoanalýze" přednášce, s níž Lacan vystoupil na kongresu pořádaném v Římě tamní univerzitou roku 1953.

       

       

      Academia
    • the-so-called-eighth-stromateus-by-clement-of-alexandria

      The So-Called Eighth Stromateus by Clement of Alexandria

      Matyáš Havrda

      Early Christian reception of Greek scientific methodology

      The so-called eighth Stromateus ('liber logicus') by Clement of Alexandria (d. before 221 C.E.) is an understudied source for ancient philosophy, particularly the tradition of the Aristotelian methodology of science, scepticism, and the theories of causation. A series of capitula dealing with inquiry and demonstration, it bears but few traces of Christian interests.

      In this volume, Matyáš Havrda provides a new edition, translation, and lemmatic commentary of the text. The vexing question of the origin of this material and its place within Clement's oeuvre is also addressed. Defending the view of 'liber logicus' as a collection of excerpts made or adopted by Clement for his own (apologetic and exegetical) use, Havrda argues that its source could be Galen's lost treatise On Demonstration.

       

      Brill
    • zapad-nebo-vychod

      Západ, nebo Východ?

      Petr Hlaváček (ed.)

      České reflexe Evropy 1918-1948

      Vedle tzv. české otázky byla ve 20. století souběžně reflektována i naše„evropská otázka", kterou intenzivně diskutovaly tehdejší politické, intelektuální a kulturní elity. Iniciační osobností byl v tomto ohledu TomášG. Masaryk se svou knihou Nová Evropa (1918/1920). Během dynamického „třicetiletí" 1918–1948, které patří ke stěžejním obdobímčeských moderních dějin, představovaly koncepty Nové Evropy,Panevropy resp. přemítání o české (československé) úloze v Evropě a vrámci geopolitické dichotomie Západ–Východ, základní téma zdejšíhodiskursu. Antologie je tvořena pěti desítkami dobových textů různýchžánrů, od autorů liberálních, konzervativních a socialistických až pokomunistické a fašistické, reprezentující důležité souvislosti, tendence akontroverze české „evropské otázky".

      Academia
    • david-hume-sceptic

      David Hume, Sceptic

      Zuzana Parusniková

      Hume wrote his philosophy in a time of tumult. The millennia-old metaphysical tradition that placed humans and their cognitive abilities in an ontological framework collapsed and gave way to a new one that placed the autonomy of the individual in its centre. Subsequently, the world and life lost their deeper meaning, and nature was reduced to a collection of objects for reason and science to explain and master. It was the birth of modernity that Descartes inaugurated and Kant completed with his Copernican revolution. Modernity gave rise to a new kind of scepticism, involving doubt not just about the adequacy of our knowledge but about the very existence of a world independent of the self. Firmly placed within this philosophical framework, Hume faced this scepticism implying phenomenalism. His empiricism added yet another sceptical theme: how can one, on an empirical basis, rationally justify key concepts of human understanding, primarily the ideas of causation and distinct existence, produced instinctively by the human mind? Moreover, Hume was infl uenced by Pyrrhonian scepticism, much discussed by philosophers at the time. The Pyrrhonian legacy is especially noticeable in his acceptance of the weakness of reason and in his emphasis on the practical role of philosophy. Rather than serving as the foundation of science, in his hand philosophy became a guide to a joyful, happy life, to moderately critical observations of common life and to an active involvement in society. This way Hume's philosophy stood in strong opposition to the (early) modern mainstream.

      Springer
    • relevance-subjektivity

      Relevance subjektivity

      Karel Novotný

      Tělo a duše z hlediska fenomenologie afektivity

      Jednota těla a duše je ve filosofii Edmunda Husserla analyzována jako dvojí vtělení subjektu, inkarnace v těle prožívaném zevnitř, Leib, a inkorporace v těle vnímatelném v objektivním prostoru, tak jako jiná tělesa, Körper. A toto dvojí vtělení subjektivity, její dvojí tělesnost, Leib-Körperlichkeit, zůstává v posledku nevyzpytatelné nejen pro fenomenologickou analýzu, statickou i genetickou (první část, věnovaná Husserlovi), ale i pro etickou genezi subjektivity, k níž směřuje Emmanuel Levinas (druhá část): je to původní fakticita, z níž vychází i současný koncept oikologické filosofie Hanse Rainera Seppa (třetí část), fakticita, kterou je třeba brát v potaz, jde-li o to, přiblížit se záhadě oduševnění, zázračného spojení těla a duše, které funguje ve vztahu subjektivity k sobě, k druhým a ke světu.

       

      Pavel Mervart
    • prekonani-subjektivismu-ve-fenomenologii

      Překonání subjektivismu ve fenomenologii

      Jan Frei, Ondřej Švec et al.

      Svým originálním projektem asubjektivní fenomenologie se Patočka připojil k plejádě myslitelů, kteří usilovali rozšířit fenomenologii za meze dané její původní vazbou na transcendentální subjektivitu. Patřil k nim M. Heidegger, E. Fink, M. Merleau-Ponty nebo M. Henry – a v některých částech svého díla i samotný E. Husserl. V jedenácti kapitolách z pera českých i zahraničních odborníků chce monografie osvětlit nejdůležitější z těchto paralel mezi Patočkou a jeho předchůdci i současníky, a vyložit tak Patočkův požadavek asubjektivní fenomenologie v tomto širším kontextu.

      Pavel Mervart
    • krankheit-des-zeitalters-oder-heilsame-provokation

      Krankheit des Zeitalters oder heilsame Provokation?

      M. Bondeli, J. Chotaš, K. Vieweg (Hg.)

      Skeptizismus in der nachkantischen Philosophie

      Zu den spannenden und lehrreichen Facetten des Deutschen Idealismus gehört zweifelsohne die mit der Auseinandersetzung mit Kants kritizistischer Position anhebende Debatte um einen neuen Skeptizismus. Von außerordentlichem Interesse bleibt hierbei der Gehalt der Repliken Reinholds, Fichtes und Hegels auf die Attacken von Gottlob Ernst Schulze. Aus heutiger Perspektive geht es um die philosophische Relevanz und Stringenz der verschiedenen Immunisierungsstrategien gegen den Skeptizismus. Der Band widmet sich den philosophischen Voraussetzungen, systematischen Aspekten und Kontexten der Angriffe Schulzes auf Reinhold, sowie den Auswirkungen dieser zum Teil neu zugespitzten Angriffe bei Fichte, Hegel u.a.

       

      Wilhelm Fink Verlag