upcoming events

  • 23. 2. 2017
    15.00
    Diskuze

    Stoický paradox

    Vladimír Mikeš, Karel Thein, Petr Dvořák
    Mgr. Vladimír Mikeš, Ph.D., prof. PhDr. Karel Thein, Ph.D., Mgr.
    FLÚ AV ČR, Jilská 1, Praha 1

    Diskuze nad knihou Vladimíra Mikeše Le paradoxe stoïcien: liberté de l'action déterminée. Diskuse s autorem se zúčastní prof. Karel Thein a dr. Petr Dvořák

  • 24. 2. 2017
    16.00
    Kolokvium

    Od humorů k temperamentům

    Sylva Fischerová
    Sylva Fischerová (ÚŘLS FF UK)
    FLÚ AV ČR, Jilská 1, Praha 1, zasedací místnost

    Cyklus kolokvií k antické filosofii „work in progress"
    Pořádá Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení

  • 9. 3. 2017
    15.00
    Přednáška

    Proti kválofílii

    Tomáš Hříbek
    PhDr. Tomáš Hříbek, Ph.D.
    AKC, Husova, Praha 1

    Cyklus Trattenbach-Jilská

News

  • Prezentace knihy "Fenomén františkánství v interakci s ‚jinakostí‘"

    9. 2. 2017

    Provincie bratří františkánů a Collegium Europaeum při FF UK a FLÚ AV ČR Vás srdečně zvou na prezentaci knihy Fenomén františkánství v interakci s "jinakostí" autorů Petra Hlaváčka, Vladimíra Liščáka, Ctirada V. Pospíšila et al. Setkání se uskuteční v úterý 21. února od 17.00 v refektáři františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné, Jungmannovo nám. 18, Praha 1. Více ZDE.

  • Stále věříme, že rychlost znamená pokrok

    6. 2. 2017

    říká v rozhovoru pro Lidové noviny (3. 2. 2017) dr. Filip Vostal (Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti FLÚ AV ČR). Rozhovor o sociálním zrychlování v moderních společnostech i obsesi produktivitou v akademické sféře si můžete přečíst ZDE.

  • Křest knihy Tovární města Baťova koncernu

    2. 2. 2017

    Nakladatelství Academia Vás srdečně zve na křest knihy dr. Martina Jemelky (VŠB–TUO) a dr. Ondřeje Ševečka (FLÚ AV ČR) Tovární města Baťova koncernu. Evropská kapitola globální expanze, který se koná v pondělí 6. února od 17 hod  v Literární kavárně Academia, Václavské nám. 4, Praha 1. Více informací ZDE.

  • Stipendia Nadačního fondu Františka Topiče pro rok 2017

    2. 2. 2017

    Nadační fond Františka Topiče vypisuje jako každoročně tříměsíční stipendia na rok 2017 pro dokončení myšlenkově podnětných projektů se vztahem k českým dějinám a literatuře nebo filosofii pro uchazeče do 35 let. Uzávěrka žádostí o stipendium je 24. dubna 2017. Více informací ZDE.

  • Diskuse Český rozvod se Západem?

    1. 2. 2017

    Knihovna Václava Havla si Vás dovoluje pozvat na diskusi nad problematikou české přináležitosti k Západu, která se koná 7. února od 19.00 v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1. Debatu povede historik a filosof Petr Hlaváček (FLÚ AV ČR), politický geograf Michael Romancov a publicistka Kateřina Šafaříková. Moderuje Michael Žantovský. Více informací ZDE.

Just out

    • fenomen-frantiskanstvi-v-interakci-s-jinakosti

      Fenomén františkánství v interakci s "jinakostí"

      Petr Hlaváček, Vladimír Liščák, Ctirad V. Pospíšil et al.

      Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.

      Filosofia
    • kalich-jako-symbol-v-prvnim-stoleti-utrakvismu

      Kalich jako symbol v prvním století utrakvismu

      Ota Halama a Pavel Soukup (eds.)

      Kolektiv autorů zastupujících různé obory bádání o minulosti zkoumá roli kalicha v náboženském a veřejném životě 15. století. Kniha je věnována nejen teoretickému odůvodnění a praktickému zavedení utrakvismu v roce 1414, ale především kulturněhistorickému kontextu přijímání pod obojí v dalším vývoji husitství. První století utrakvismu umožňuje sledovat posun významů mezi učenou a neučenou sférou, mezi husitským a katolickým prostředím i mezi oblastmi písemného a vizuálního vyjadřování. Jednotlivé příspěvky se zaměřují na symbolickou funkci kalicha, ale upozorňují také na její limity a na konkurenční identifikační prostředky, které se v 15. století objevily.

      Filosofia
    • myslet-z-psychedelickych-zkusenosti

      Myslet z psychedelických zkušeností

      Vít Pokorný

      Tato kniha předkládá systematický výklad psychedelických zkušeností. Odhaluje jejich význam v osobním životě, v životě společnosti a v kultuře. Netradičním způsobem kombinuje osobní příběh, antropologické zkoumání a filosofickou reflexi, aby ukázala komplexní vztah mezi psychedelickými látkami a lidskou existencí. Ptá se, co jsou psychedelika, jaké jsou formy psychedelické praxe a jaké postoje je možné zaujmout k jejich užívání. Napojuje se na myšlení autorů jako je M. Merleau-Ponty, G. Deleuze, W. Benjamina, E. Jüngera či D. Pendella (a mnoha dalších) a navazuje tak na bohatou psychonautickou tradici v evropském umění, literatuře a filosofii. Provází čtenáře současnými výzkumy psychedelik v různých vědeckých oborech od biochemie až po kognitivní vědu. Formuluje transdisciplinární metodu výkladu, s jejíž pomocí se noří do vnitřního světa symbolů, halucinací, extatického třeštění či katatonického strnutí navozeného psychedeliky, aby odhalila hranice lidského vědomí.

      Pavel Mervart
    • berkeleyho-filosofie-ducha

      Berkeleyho filosofie ducha

      James Hill

      Přeložil Lukáš Kollert

      George Berkeley je znám především svým idealismem a popřením možnosti hmotné substance. Neméně významné je však jeho chápání mysli člověka jako bytostně aktivního jsoucna a jeho teorie sebeuvědomění. James Hill předkládá čtenářům originální pohled na Berkeleyho filosofii ducha. Dokládá, proč je tradiční empiristická interpretace Berkeleyho filosofie neudržitelná, v jakém smyslu bylo jeho pojetí mysli a intelektuálních pojmů ve své době průkopnické a v čem zůstává aktuální ještě i dnes. Hillova kniha interpretuje celý rozsah Berkeleyho díla, včetně jeho teorie vidění a Berkeleyho málo známého pozdního spisu Siris.

      Filosofia
    • spor-o-pravdu

      Spor o pravdu

      Kateřina Trlifajová, Jan Frei et al.

      Jak se pravda skrytě "děje" tam, kde se matematik, fyzik, archeolog, ekonom, biolog, filosof, historik umění či tvůrce uměleckého díla zabývá obvyklými předměty své činnosti, aniž přitom o pravdě samé výslovně přemýšlí? Tato otázka vykrystalizovala v mezioborové rozpravě v Centru pro teoretická studia zaměřené zprvu na problém, nakolik lze přes hranice disciplín sdílet kritéria relevance, ověřitelnosti a vědeckosti, způsoby docházení k poznatkům a rozeznávání poznatků jen zdánlivých, různá chápání poměru mezi fakty, rozuměním a interpretacemi.

      Filosofia
    • imigranti-a-pravo-na-pobyt

      Imigranti a právo na pobyt

      Joseph H. Carens

      Přeložili Martin Brabec, Miluš Kotišová a Josef Velek

      Praktické i teoretické přístupy k migraci jsou v současnosti často určovány jen v krátkodobém rámci volebních období. To by nás ovšem nemělo odvádět od dlouhodobějších úvah o právech migrantů. Kniha je založena primárně na textu Josepha Carense. Další autorky a autoři – M. M. Ngaiová, C. M. Swainová, D. S. Massey, L. Bosniaková, J. B. Elshtainová a T. A. Aleinikoff – pak nabízejí svá stanoviska na pozadí diskuze s ním. Vznikla tak publikace, která představuje různé názory na řešení postavení migrantů. Svojí dostupnou formou může zaujmout nejen experty, ale též širší veřejnost.

      Filosofia
    • kaciri-barbari-a-nepratele

      Kacíři, barbaři a nepřátelé

      Vojtěch Bažant, Věra Vejrychová (eds.)

      Odlišnost a stereotypy v pozdním středověku

      Jak vznikaly představy o druhých ve středověku a jak byly dále předávány? Jak vypadaly středověké stereotypy a přetrvaly některé do dneška? V jakých kategoriích vůbec středověký člověk o druhém přemýšlel? Odlišnosti mezi různými skupinami a to, jak je s nimi nakládáno, jsou tématem aktuálním nejen badatelsky, ale i celospolečensky. Autoři této knihy se zaměřili na problematiku vnímání rozdílnosti a stereotypizace ve 14. a 15. století, přičemž hlavní důraz kladli na prostor českých zemí a jejich středoevropského okolí. Shromážděné studie zkoumají socio-kulturní fenomény, které působily jako impulz pro definování „druhého" (např. hereze), stejně jako topické a žánrové prostředky, jež do utváření tohoto obrazu vstupovaly. Rozmanitost analyzovaných textů (teologické spisy, polemická literatura, cestopisy a geografická pojednání, kroniky, rytířské biografie, veršované skladby) umožnila sledovat formy medializace představ o druhých i jejich proměny v závislosti na kontextu. Ústřední témata publikace – náboženská, etnická a politická odlišnost – jsou tak zkoumány jako dobově podmíněné jevy; obecnější mechanismy jejich utváření a předávání však mohou působit překvapivě aktuálně.

      Filosofia
    • synove-daidalovi-chranenci-vzduchu

      Synové Daidalovi, chráněnci vzduchu

      Břetislav Horyna

      Idea génia v Herderově filosofii dějin

      Studie je věnována analýze pojmu génia ve filosofii dějin J. G. Herdera. Ztotožnění génia a básníka (filosofa) předcházela recepce antické tradice a modelu umělecké tvorby jako „nápodoby". Koncem 18. století vykrystalizovala v německé filosofii dvě pojetí génia: první navazovalo na racionalistickou tradici umění jako poznání a nápodoby přírody, druhá usilovala o odpoutání básnictví od přírodních daností a zákonitostí jejich poznání. Nešlo o definici pojmu génius, ale odhalení potencí principu génia pro argumentaci ve prospěch svéprávnosti tvořícího individua, originality tvůrce a nezastupitelnosti díla. Herder přenesl tyto charakteristiky z oblasti kritické filosofie umění, literární teorie a kritiky do politické filosofie národa, která vykreslila ideál němectví, německého národa, Německa a německé individuality. Studii doplňuje překlad Herderových ód: Na génia Německa (An den Genius von Deutschland) a Génius budoucnosti (Der Genius der Zukunft).

      Filosofia