upcoming events

  • 
    22. 11. 2019
    10.00
    workshop
    FLÚ AV ČR, Jilská 1, Praha 1, zasedací místnost

    Jednota a mnohost v současném společenském myšlení

    Michael Hauser, Joe Grim Feinberg, Jakub Ort

    Pořádají Oddělení současné kontinentální filosofie a Oddělení pro studium moderní české filosofie FLÚ AV ČR

  • 
    26. 11. 2019
    14.00
    přednáška
    FLÚ AV ČR, Jilská 1, Praha 1, zasedací místnost

    Digital methods for the study of theatre

    Miguel Escobar Varela (Faculty of Arts and Social Sciences, National University of Singapore)

    Pořádá Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti FLÚ AV ČR

  • 
    28. 11. 2019
    17.00
    Seminář
    Gymnázium Teplice

    K čemu potřebujeme politické strany?

    Vladimíra Dvořáková, Michal Pehr, Milan Znoj, Michel Perottino

    Pořádá Akademické fórum při FLÚ AV ČR s podporou Strategie AV21

«  November 2019  »
MoTuWeThFrSaSu
1 2 3
4 5 6 7 8 910
11121314151617
18192021222324
252627282930

News

  • Záznam panelové diskuse Disent a dnešek

    20. 11. 2019

    Záznam panelové diskuse Disent a dnešek, která se konala 16. 11. v rámci vědeckého festivalu Týden vědy a techniky. Diskuse o významu disentu v minulosti a dnes se zúčastnili Joseph Grim Feinberg (FLÚ AV ČR), Jan Matonoha (ÚČL AV ČR), Kristýna Andělová (ÚSD AV ČR) a Matěj Metelec (časopis A2).

  • Udělení Ceny za popularizaci FLÚ AV ČR za rok 2019

    13. 11. 2019

    Ředitel FLÚ AV ČR Cenu za popularizaci Filosofického ústavu AV ČR třem pracovníkům ústavu: dr. Josephu Grim Feinbergovi za popularizační aktivity realizované ve veřejných debatách, rozhlasových pořadech a novinových článcích na téma aktuálních problémů současnosti, dr. Juraji Hvoreckému za dlouhodobou, mimořádně obětavou, proaktivní a všestrannou snahu o propagaci a popularizaci FLÚ a dr. Aleně Sarkissian za za popularizaci výsledků a metod výzkumu v oboru recepce antické kultury, zvláště dramatu a divadla, pravidelně realizovanou pro veřejnost a studenty.

  • Výstava Otevřená univerzita na FF UK

    12. 11. 2019

    Collegium Europaeum FF UK a FLÚ AV ČR si Vás dovoluje pozvat na slavnostní zahájení výstavy Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918–1938–1948, které se koná v úterý 19. listopadu 2019 od 17 hodin ve foyer hlavní budovy Filozofické fakulty UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1. Viz též pozvánku.

  • Den otevřených dveří Filosofického ústavu AV ČR

    8. 11. 2019

    Dovolujeme si Vás co nejsrdečněji pozvat na Den otevřených dveří Filosofického ústavu AV ČR, který se jako součást vědeckého festivalu Týden vědy a techniky AV ČR 2019 koná v pondělí 11. a ve čtvrtek 14. listopadu od 10 do 15 hodin na adrese Jilská 1, Praha 1 (Filosofický ústav AV ČR) a ve středu 13. listopadu na adrese Na Florenci 3, Praha 1 (Kabinet pro klasická studia FLÚ AV ČR). Programy Dne otevřených dveří si můžete přečíst ZDE.

  • Debata nad knihou Nesamozřejmý národ?

    7. 11. 2019

    Knihovna Václava Havla si Vás dovoluje pozvat na diskusi nad knihou Nesamozřejmý národ? Reflexe českého třicetiletí 1989–2019 (ed. Petr Hlaváček, Academia 2019), která se koná 21. listopadu od 19.00 v prostorách knihovny na adrese Ostrovní 13, Praha 1 za účasti jejích spoluautorů, historika a filosofa Petra Hlaváčka, novináře Jakuba Patočky a historika Petra Placáka. Viz též ZDE.

Rozhovor s dr. Emilem Voráčkem o konferenci k Šanghajské organizaci pro spolupráci

Dr. Juraj Hvorecký (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR, předseda Rady pro popularizaci při FLÚ) vedl rozhovor s dr. Emilem Voráčkem (Historický ústav AV ČR), který se týkal mezinárodní konference Šanghajská organizace pro spolupráci a Evropa: partneři, soupeři či nepřátelé?, spoluorganizované Centrem globálních studií FLÚ AV ČR. Rozhovor si můžete přečíst ZDE.

Mgr. Juraj Hvorecký, Ph.D. (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR, předseda Rady pro popularizaci při FLÚ) vedl rozhovor s PhDr. Emilem Voráčkem, DrSc. (Historický ústav AV ČR), který se týkal mezinárodní konference Šanghajská organizace pro spolupráci a Evropa: partneři, soupeři či nepřátelé?, spoluorganizované Centrem globálních studií FLÚ AV ČR. 

J. H.: Můžete nám jako hlavní organizátor konference říct něco více o aspiracích a cílech uvedené konference? Veřejnost, a to ani odborná, například vůbec netuší, že jde o další ze série akcí, jež se týkají detailního pohledu na jednotlivé regiony světa a jejich interakce?

E. V.: Ve své vědecké práci a na konferencích se snažíme analyticky věnovat zemím a makroregionům, které hrají důležitou roli ve světě, a jejich vzájemným vztahům. Záměrem je postupně se v průběhu let zabývat rovněž významnými organizacemi či institucemi, které na těchto teritoriích existují. Jelikož jsme ale v této práci placeni výhradně z veřejných zdrojů, jsme odkázáni na veřejné financování. Jde tedy o dlouhodobý záměr, ale nejde o předem garantovanou sérii akcí.

Cílem konference bylo rámcově analyzovat a zmapovat současný potenciál „Šanghajské organizace pro spolupráci“ (ŠOS), analyzovat její ekonomickou i bezpečnostní politiku, a poukázat na oblasti možné kooperace či střetu ve vztahu k Evropské unii, současně i na konfliktní potenciál možností, limitů, neúspěchů a spolupráce členských států samotných. Pro ty, kteří dané téma neznají, mohu uvést, že SOŠ zahrnuje Rusko, Čínu a další země, celkem skoro 3 miliardy obyvatel. V debatách se přednášející pokusili o vyhodnocení efektů, které mají vztahy mezi EU, Čínou a Ruskem, včetně propojování jednotlivých integračních projektů, především ŠOS, Nové hedvábné stezky, Evropské unie a Eurasijské ekonomické unie, k čemuž v současné době už na vybraných úrovních začíná docházet.

Vzhledem ke komplexnosti této problematiky byla konference koncipována výrazně interdisciplinárně, čemuž odpovídalo i složení vystupujících. Jednotlivé příspěvky tak prezentovaly historický, politologický, sociologický, ekonomický i kulturologický přístup ve filosofickém rámci s cílem otevřít kvalitní vědecké a popularizační diskuse s pluralitou stanovisek.

J. H.: Jak na akci vybíráte řečníky? Někteří z nich byly kritiky akce přijímány velice nelibě. Nezaznamenal jsem, že by konference vyhlašovala výzvu k zasílání příspěvků.

E. V.: Vzhledem k omezenému jednodennímu rozsahu konference a malému objemu finančních prostředků jsme vyhlásili výzvu v okruhu odborníků, o nichž jsme věděli, že by se mohli k tomuto specializovanému tématu kvalifikovaně vědecky v Praze vyjádřit. Byli jsme potěšeni, že někteří z nich našli čas a konference se zúčastnili. Přitom jsme chtěli jako hlavní přednášející vědce, kteří jsou respektování v mezinárodní vědecké komunitě. Nedělali jsme rozsáhlé výzvy k zasílání příspěvků, abychom nemuseli následně ohlášené referenty odmítat, neboť bychom nemohli platit jejich výdaje na cesty a ubytování. Ale do diskusí na konferenci jsme uvítali naprosto všechny, kteří o akci projevili zájem a kteří vyjádřili své názory, samozřejmě včetně kritických.

Vzhledem k omezeným finančním možnostem jsme ze zahraničních odborníků oslovili několik vědeckých osobností, které profilují určité názory, tak aby bylo možno na konferenci odstartovat bohatý dialog. Oslovili jsme odborníky, kteří se zabývají tematikou vztahující se k tématu konference, s cílem zajistit pluralitu prezentovaných názorů.

J. H.: Jací vědci tam byli konkrétně?

E. V.: Mezi hlavní přednášející patřili následující osobnosti. Prof. Alexander Lukin, ředitel Centra Východoasijských studií a ŠOS MGIMO, vedoucí Centra mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Moskvě. Pochází z významné ruské liberální rodiny, je synem zakladatele opoziční ruské politické strany Jabloko. Pracoval též pro ruské paralympioniky. Publikuje ve významných nakladatelstvích v západních i asijských zemích, například: SAGE Publishing (Thousand Oaks, USA), Taylor & Francis (Oxford, United Kingdom), Palgrave Macmillan, Routledge. Například následující publikace. China and Russia: Тhe New Rapprochement. Cambridge, United Kingdom, Polity Press, 2018; What the Kremlin Is Thinking. Foreign Affairs (USA), 2014, Vol. 93.

Další přednášejícím byl Prof. Antonio Giulio Maria de'Robertis, Univerzita Bari, Dipartimento di Giurisprudenza, viceprezident Italského atlantického výboru, Řím. Autor řady knih z oboru teorie mezinárodních vztahů, mj. La diplomazia Italiana del Futuro e la Prospettiva di una Diplomazia Europea, Roma, 2015. La Frontiera orientale italiana nella diplomazia della II guerra mondiale, Bari-Napoli, 1981.

Dále přednášel Prof. Li Xin, ředitel Institutu světové ekonomiky, Shanghai Institutes for International Studies, Šanghaj. Publikace má zejména k retransformaci ruské ekonomiky a problémy fungování moderní ekonomiky.

Všichni z nich jsou velmi dobře etablováni jak v západním vědeckém prostředí, tak v asijském akademickém prostředí, což je součástí jejich expertní orientace na tuto teritoriální oblast zkoumání.

Svým hutným referátem i kvalitním splněním funkce diskutanta přispěl konferenci americký státní občan Prof. Wang Li ze School of International & Public Affairs, Jilin University. Jeho výzkumná činnost je zaměřena na vztahy Číny a USA, resp. čínskou bezpečnostní politiku, Z řady publikací mj.: Chinese Version of Alliance with Russia Comes of Age, with Robert Sterken, Singapore 2018; Sino-Turkey Relations: Concepts, Policies and Prospects ed. Istanbul, 2015; America´s Diplomacy: Ideas & Practises? Beijing, 2015). Dlouhodobě působil na řadě amerických universit, například na University of Montana a Harvard University. PhD získal v Aberdeenu (UK).

Snažili jsme se, aby na konferenci s příspěvky či v diskusi kromě již etablovaných vědců vystoupili také mladí čeští badatelé, kteří měli příležitost přímo prezentovat své názory a polemizovat se zahraničními experty, mj. Jan Polišenský, Zbyněk Dubský, Jan Slavíček, Lea Melnikovová, Daria Korobková a další.

J. H.: Nejasnosti se vynořily kolem financování podobných aktivit na jiných institucích. Můžete, prosím, objasnit Vaše finanční zdroje? Je konference financována jenom z veřejných peněz, z konferenčních poplatků, nebo i privátních či jiných zdrojů?

E. V.: Jsme placeni výhradně z veřejných zdrojů, to v našem případě znamená z prostředků Akademie věd. Nedostali jsme žádné finance od privátních firem nebo velvyslanectví a dalších podobných zdrojů, protože víme, že zvláště firemní zdroje jsou někdy zpochybňovány. Raději se jim tedy vyhýbáme. Na druhou stranu je však třeba říct, že vědci nejen v České republice, ale i v dalších zemích Evropské unie, USA a dalších zemích jsou občas zaměstnavateli motivováni, aby spolupracovali například s privátní sférou a aby si hledali další finanční zdroje. Zdá se, že je v tom zatím rozpor a nejsou stanovena jasná pravidla.

J. H.: Jak řešíte problém vyváženosti prezentovaných názorů, záruku otevřené a kritické diskuse nebo prezentaci výsostně politických názorů? Zajímalo by mě to jednak s ohledem na diskutovanou konferenci, ale i obecně pro jiné obdobné situace.

E. V.: Konference byla veřejně přístupná, řádně ohlášená a pozvánky s programem konference byly rozesílány spoluorganizátory z Historického ústavu a Filosofického ústavu přednášejícím a potenciálním účastníkům. Také mediální oddělení naší akademie mělo program konference. Přednášející byli z akademické obce a prezentovali pluralitní názory na diskutovanou problematiku. Účastníci následující diskuse po jednotlivých blocích nebyli v rámci časového prostoru pro diskusi nikterak omezováni. Každý měl prostor pro vyjádření. Škoda, že na konferenci nepřišli ti, kteří po ní některé přednášející kritizovali. Kritika by měla být založena na znalosti věci. Do budoucna budeme určitě velmi rádi, když přijdou další zájemci o naše další přednášky a zapojí se kvalifikovaně do pluralitní diskuse.

Just out

    • otevrena-univerzita-publ

      Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918-1938-1948

      Petr Hlaváček

      Kniha Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918-1938-1948 vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2019 na FF UK. Právě tato fakulta prošla od roku 1918 bouřlivou transformací reagující na vzdělávací potřeby a rostoucí sebevědomí mladého státu. Nejviditelnějším projevem byla programová internacionalizace pedagogického sboru, a to nejen v rámci filologických oborů. Na fakultě tak vedle českých profesorů, docentů a lektorů bylo v letech 1918-1938 možné navštěvovat přednášky vedené Francouzem, Italem, Němcem, Slovincem, Rusem, Ukrajincem, Bělorusem, Židem, Španělem, Polákem i Polkou, Rumunem, Arménem, Chorvatem, Bulharem, Dánem, Švédem, Angličanem i Skotem, Lotyškou, Turkem i Arabem. Několik vybraných osudů zahraničních osobností, oněch "našich cizinců" působících na FF UK v dynamickém období 1918-1938-1948, nám může být připomenutím, že odvážná a tvůrčí otevřenost vůči jinakosti náleží k dobré tradici naší akademické obce, neboť existencionálně spočívá v samotných kořenech evropské a západní civilizace.

      Academia
    • into-the-world-the-movement-of-patocka-s-phenomenology

      Into the World: The Movement of Patočka's Phenomenology

      Martin Ritter

      Critically evaluating and synthesizing all the previous research on the phenomenology of Czech philosopher Jan Patočka, the book brings a new voice into contemporary philosophical discussions. It elucidates the development of Patočka’s phenomenology and offers a critical appropriation of his work by connecting it with non-phenomenological approaches.
      The first half of the book offers a succinct, and systematizing, overview of Patočka’s phenomenology throughout its development to help readers appreciate the motives behind and grounds for its transformations. The second half systematically explicates, critically examines and creatively develops Patočka’s concept of the movement of existence as the most promising part of his asubjective phenomenology.
      The book appeals to new readers of Patočka as well as his scholars, and to students and researchers of contemporary philosophy concerned with topics such as embodiment, personal identity, intersubjectivity, sociality, or historicity. By re-assessing Patočka’s philosophy of history and his civilizational analysis, it also helps to better articulate the question of the place of Europe in the post-European world.

      Springer
    • reflexe-56-2019

      Reflexe 56 / 2019

      Studie:

      J. Klouda: Anaxagorovská próza, rétorizující hippokratovské spisy a otázka předplatónské rétorické teorie
      J. Jinek: Platón a Aristotelés o boží vládě v obci. Možné zdroje ideje suverenity v řeckém politickém myšlení
      K. Thein: Aristotelés o povaze a pohybu nebeské sféry II. O nebi a problém nehybného hybatele
      K. Lochmanová: Funkce složených substancí v rámci Leibnizovy metafyziky

      Texty:

      J.-B. Gourinat: Věčný návrat a periodický čas ve stoické filosofii (přel. J. Joseph)
      K. Thein: Motivace věčného návratu a problém času. K článku J.-B. Gourinata
      W. Beierwaltes: Krása je záře pravdy (přel. L. Karfíková)
      L. Karfíková: Werner Beierwaltes in memoriam
      I. Kant: Ohlášení brzkého uzavření dohody o věčném míru ve filosofii (přel. R. Pech)

      Rozhovor:

      M. Dreyer a W. Zitterbarth – H. Joas: Geneze a platnost

      Diskuse:

      J. Bierhanzl: Slabé jednání. Od etiky k politice a zase zpátky
      T. Matějčková: Všichni jsme bez tváře. K textu J. Bierhanzla

      Recenze:

      I. M. Havel, Zápisky introspektora (J. Hvorecký)
      J. Jinek, Obec a politično v Aristotelově myšlení (S. Synek)
      K. Pacovská, Vina, láska, náhoda (M. Cíbik)
      P. Prášek, Člověk v šíleném dění světa. Filosofie Gillesa Deleuze (J. Fulka)
      M. Joly, La révolution sociologique. De la naissance d'un régime de pensée scientifique à la crise de la philosophie (XIXe–XXe siècle) (J. Maršálek)

      Zprávy:

      Pražská výstava o Janu Patočkovi (Josef Moural)
      Za Rudolfem Kučerou, disidentem, politickým filosofem, vysokoškolským pedagogem a publicistou (Miroslav Novák)

      Za nás (Milan Balabán)

      OIKOYMENH
    • kriticka-teorie-a-socialni-media

      Kritická teorie a sociální média

      Thomas Allmer

      Kniha se zaměřuje na aktuální problematiku sociálních médií z hlediska kritické teorie společnosti. Ukazuje jak limity, tak emancipační potenciál sociálních médií ve vztahu k novým výzvám společností a technologií. Toto globální digitální prostředí přitom analyzuje vzhledem k možnostem komunikace a společně sdíleného prostoru sítí. Kniha je vhodná především pro zájemce o sociální, ekonomickou a politickou teorii a filosofii, sociologii a mediální studia.

      Filosofia
    • nesamozrejmy-narod

      Nesamozřejmý národ?

      Petr Hlaváček (ed.)

      Uplynulo již třicet let od pádu komunismu a sovětsko-ruské hegemonie ve střední Evropě, a tudíž i od obnovení státní svrchovanosti a demokracie v Československu, respektive v České republice. Zároveň jsme si připomenuli 20. výročí přistoupení Česka k Severoatlantické alianci a patnáct let členství v Evropské unii, které představují naše jednoznačné ukotvení ve strukturách Evropy a obecně Západu, jehož jsme opětovně spolutvůrci. Výše uvedená výročí jsou významným podnětem ke kritickému bilancování onoho českého třicetiletí (1989–2019), u jehož počátků stojí annus mirabilis 1989 a události s ním spojené, zejména pak rozval obludného sovětsko-ruského impéria (1989–1991). Aktuálně jsme však v Česku a středoevropském regionu svědky určité nejistoty ohledně fungování liberální demokracie, procesu evropské integrace a vývoje západní civilizace, ačkoliv ve srovnání s jinými civilizačními okruhy je dialogický, reflexivní a sebekritický Západ stále ještě docela slušnou civilizací. Také z těchto důvodů vznikla publikace s kunderovským názvem Nesamozřejmý národ? Reflexe českého třicetiletí 1989–2019, která se pokouší o kritické ohledání naší aktuální (nejen politické) situace a identifikaci důležitých vývojových tendencí. Nevyhýbá se ani formulování vizí a cílů či rovnou národních zájmů, jejichž naplnění by mohlo být významné pro dobrou budoucnost České republiky a Čechů jakožto sebevědomého politického národa. A to vše u vědomí historických kořenů některých fenoménů a zároveň v evropském a západním (či globálním) kontextu.

      Autory jednotlivých esejů, reflexí a studií jsou (v abecedním pořadí) Václav Bělohradský, Petr Drulák, Martin Ehl, Ivan Gabal, Tomáš Halík, Michael Hauser, Martin Hála, Petr Hlaváček, Helena Langšádlová, Peter MacDonagh, Monika MacDonagh-Pajerová, Alexandr Mitrofanov, Karel B. Müller, Václav Němec, Petr Pazdera Payne, Jakub Patočka, Jiří Pehe, Petr Pithart, Petr Placák, Dušan Radovanovič, Michael Romancov, Tomáš Sedláček, Jiří Schneider, Kateřina Šafaříková, Pavel Šafr, Vladimír Špidla, Jan Urban, Arnošt Veselý a Michael Žantovský.

      Academia
    • opera-omnia-26-i

      Opera omnia 26/I

      Jan Amos Komenský

      První svazek kritické edice Komenského korespondence zahrnuje 71 listů odeslaných a obdržených od roku 1628 do prosince 1638. Jedná se o dopisy z prvého lešenského pobytu, kdy Komenský navázal kontakty s předními představiteli dobové republiky učenců. Nejvýznamnějšími centry Komenského korespondenční sítě, kde byly dopisy z tohoto období psány či kam směřovaly, byly Lešno, Londýn, Gdaňsk a Amsterdam. Svazek obsahuje vedle předmluvy textově kritický aparát a věcné komentáře, regesty jednotlivých dopisů, bibliografický soupis, obrazové přílohy a rejstříky osob, prací a geografických názvů.

      První svazek korespondence Jana Amose Komenského připravili pracovníci Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR PhDr. Martin Steiner, PhDr. Markéta Klosová, Ph.D., PhDr. Vladimír Urbánek, Ph.D., PhDr. Lucie Storchová, Ph.D. Mgr. Tomáš Havelka, Ph.D., , Mgr. Marcela Slavíková, Ph.D., a externí spolupracovníci Mgr. Kateřina Šolcová, Ph.D., a prof. PhDr. Václav Bok, CSc.

      Academia
    • dialektika-kultura-a-politika

      Dialektika, kultura a politika

      Karel Kosík

      Čtvrtý svazek Sebraných spisů Karla Kosíka zahrnuje články, eseje, rozhovory a kratší příležitostné texty pocházející z let 1955 až 1969. V první části jsou shromážděny stati, jejichž prostřednictvím Kosík vstupoval do polemik o marxismu, o aplikaci marxistické metody i o negativních jevech socialismu. Předestírá zde svoji koncepci dialektiky vycházející z Hegela a Lukácse a načrtává obrysy vlastní verze marxistické teorie, která je v jeho pojetí společenskou kritikou. Druhou část tvoří články, v nichž Kosík dialektiku aplikuje na konkrétní fenomény umění a kultury. V analýze literárních děl (Hemingwaye, Kafky či Haška) rozvíjí úvahy o společenské roli kultury, politice, humanismu apod. Předkládaný svazek představuje Karla Kosíka jako veřejného intelektuála, který se vyjadřoval k aktuálním tématům své doby i k nadčasovým otázkám lidské existence.

      Karel Kosík (1926–2003) byl významný český filosof, který se věnoval především marxistické filosofii a historiografii českého politického myšlení 19. století (Česká radikální demokracie, 1958). Proslavil se knihou Dialektika konkrétního (1963), která byla přeložena do řady světových jazyků a dodnes patří k nejcitovanějším českým filosofickým pracím. V letech 1970–1989 nemohl pracovat v oboru. Po roce 1989 vydal několik esejistických souborů: Století Markéty Samsové (1993), Jinoch a smrt (1995) a Předpotopní úvahy (1997); posmrtně vyšel svazek Poslední eseje (2004).

      Filosofia
    • philosophy-of-logical-systems

      Philosophy of Logical Systems

      Jaroslav Peregrin

      This book addresses the hasty development of modern logic, especially its introducing and embracing various kinds of artificial languages and moving from the study of natural languages to that of artificial ones. This shift seemed extremely helpful and managed to elevate logic to a new level of rigor and clarity. However, the change that logic underwent in this way was in no way insignificant, and it is also far from an insignificant matter to determine to what extent the "new logic" only engaged new and more powerful instruments to answer the questions posed by the "old" one, and to what extent it replaced these questions with new ones.

      Hence, this movement has generated brand new kinds of philosophical problems that have still not been dealt with systematically. Philosophy of Logical Systems addresses these new kinds of philosophical problems that are intertwined with the development of modern logic. Jaroslav Peregrin analyzes the rationale behind the introduction of the artificial languages of logic; classifies the various tools which were adopted to build such languages; gives an overview of the various kinds of languages introduced in the course of modern logic and the motifs of their employment; discusses what can actually be achieved by relocating the problems of logic from natural language into them; and reaches certain conclusions with respect to the possibilities and limitations of this "formal turn" of logic.

      This book is both an important scholarly contribution to the philosophy of logic and a systematic survey of the standard (and not so standard) logical systems that were established during the short history of modern logic.

      Routledge