upcoming events

News

  • Výroční zpráva FLÚ AV ČR za rok 2019

    25. 6. 2020

    Výroční zpráva o činnosti a hospodaření Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i. za rok 2019 je k dispozici ZDE.

  • Zemřel David Hugh Mellor (1938-2020)

    25. 6. 2020

    Hugh Mellor, profesor Univerzity v Cambridgi, byl významnou osobností na poli analytické metafyziky, filosofie vědy a filosofie mysli – a také velkým přítelem a velkorysým patronem české analytické filosofie. V devadesátých letech byl několikrát hostem Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR a naopak hostitelem jeho členů na své domovské univerzitě, zprostředkoval ústavu cenné badatelské kontakty, pomáhal s nastartováním série Karlovarských symposií o analytické filosofii, organizoval pomoc ústavní knihovně zasažené povodněmi v roce 2002 atd.

  • Dr. Petr Pavlas oceněn Prémií Otto Wichterleho

    23. 6. 2020

    S potěšením si dovolujeme oznámit, že Mgr. Petru Pavlasovi, Ph.D. z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku byla 23. června 2020 v pražské vile Lanna udělena Prémie Otto Wichterleho za mimořádný vědecký výkon mladých badatelů do 35 let. Více informací o letošním udílení cen ZDE.

  • Nový program Strategie AV21 "Odolná společnost pro 21. století"

    17. 6. 2020

    Doc. Alice Koubová připravila se svým týmem návrh nového programu Strategie AV21 Odolná společnost pro 21. století. Potenciály krize a efektivní transformace.
    V tuto chvíli je připraven rámcový návrh programu spolu s tematickým členěním a hledají se řešitelé/řešitelky konkrétních aktivit programu. Zítra 18. 6. 2020 od 10.00 do 12.00 hod. se uskuteční online setkání, během kterého bude možné diskutovat se členkami/členy řešitelského týmu o způsobech zapojení do programu. Více informací ZDE.

  • Co by udělal Kant? Etika v čase pandemie

    11. 6. 2020

    Článek dr. Tomáše Hříbka (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR) Co by udělal Kant? o tom, co znamená morální rozhodování v době pandemie a zda lze nalézt i při různosti perspektiv nějaké racionální principy, podle nichž se můžeme morálně rozhodovat, vyšel v posledním čísle časopisu A2 (12/2020). Přečíst si jej můžete ZDE.

Rozhovor s dr. Emilem Voráčkem o konferenci k Šanghajské organizaci pro spolupráci

Dr. Juraj Hvorecký (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR, předseda Rady pro popularizaci při FLÚ) vedl rozhovor s dr. Emilem Voráčkem (Historický ústav AV ČR), který se týkal mezinárodní konference Šanghajská organizace pro spolupráci a Evropa: partneři, soupeři či nepřátelé?, spoluorganizované Centrem globálních studií FLÚ AV ČR. Rozhovor si můžete přečíst ZDE.

Mgr. Juraj Hvorecký, Ph.D. (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR, předseda Rady pro popularizaci při FLÚ) vedl rozhovor s PhDr. Emilem Voráčkem, DrSc. (Historický ústav AV ČR), který se týkal mezinárodní konference Šanghajská organizace pro spolupráci a Evropa: partneři, soupeři či nepřátelé?, spoluorganizované Centrem globálních studií FLÚ AV ČR. 

J. H.: Můžete nám jako hlavní organizátor konference říct něco více o aspiracích a cílech uvedené konference? Veřejnost, a to ani odborná, například vůbec netuší, že jde o další ze série akcí, jež se týkají detailního pohledu na jednotlivé regiony světa a jejich interakce?

E. V.: Ve své vědecké práci a na konferencích se snažíme analyticky věnovat zemím a makroregionům, které hrají důležitou roli ve světě, a jejich vzájemným vztahům. Záměrem je postupně se v průběhu let zabývat rovněž významnými organizacemi či institucemi, které na těchto teritoriích existují. Jelikož jsme ale v této práci placeni výhradně z veřejných zdrojů, jsme odkázáni na veřejné financování. Jde tedy o dlouhodobý záměr, ale nejde o předem garantovanou sérii akcí.

Cílem konference bylo rámcově analyzovat a zmapovat současný potenciál „Šanghajské organizace pro spolupráci“ (ŠOS), analyzovat její ekonomickou i bezpečnostní politiku, a poukázat na oblasti možné kooperace či střetu ve vztahu k Evropské unii, současně i na konfliktní potenciál možností, limitů, neúspěchů a spolupráce členských států samotných. Pro ty, kteří dané téma neznají, mohu uvést, že SOŠ zahrnuje Rusko, Čínu a další země, celkem skoro 3 miliardy obyvatel. V debatách se přednášející pokusili o vyhodnocení efektů, které mají vztahy mezi EU, Čínou a Ruskem, včetně propojování jednotlivých integračních projektů, především ŠOS, Nové hedvábné stezky, Evropské unie a Eurasijské ekonomické unie, k čemuž v současné době už na vybraných úrovních začíná docházet.

Vzhledem ke komplexnosti této problematiky byla konference koncipována výrazně interdisciplinárně, čemuž odpovídalo i složení vystupujících. Jednotlivé příspěvky tak prezentovaly historický, politologický, sociologický, ekonomický i kulturologický přístup ve filosofickém rámci s cílem otevřít kvalitní vědecké a popularizační diskuse s pluralitou stanovisek.

J. H.: Jak na akci vybíráte řečníky? Někteří z nich byly kritiky akce přijímány velice nelibě. Nezaznamenal jsem, že by konference vyhlašovala výzvu k zasílání příspěvků.

E. V.: Vzhledem k omezenému jednodennímu rozsahu konference a malému objemu finančních prostředků jsme vyhlásili výzvu v okruhu odborníků, o nichž jsme věděli, že by se mohli k tomuto specializovanému tématu kvalifikovaně vědecky v Praze vyjádřit. Byli jsme potěšeni, že někteří z nich našli čas a konference se zúčastnili. Přitom jsme chtěli jako hlavní přednášející vědce, kteří jsou respektování v mezinárodní vědecké komunitě. Nedělali jsme rozsáhlé výzvy k zasílání příspěvků, abychom nemuseli následně ohlášené referenty odmítat, neboť bychom nemohli platit jejich výdaje na cesty a ubytování. Ale do diskusí na konferenci jsme uvítali naprosto všechny, kteří o akci projevili zájem a kteří vyjádřili své názory, samozřejmě včetně kritických.

Vzhledem k omezeným finančním možnostem jsme ze zahraničních odborníků oslovili několik vědeckých osobností, které profilují určité názory, tak aby bylo možno na konferenci odstartovat bohatý dialog. Oslovili jsme odborníky, kteří se zabývají tematikou vztahující se k tématu konference, s cílem zajistit pluralitu prezentovaných názorů.

J. H.: Jací vědci tam byli konkrétně?

E. V.: Mezi hlavní přednášející patřili následující osobnosti. Prof. Alexander Lukin, ředitel Centra Východoasijských studií a ŠOS MGIMO, vedoucí Centra mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Moskvě. Pochází z významné ruské liberální rodiny, je synem zakladatele opoziční ruské politické strany Jabloko. Pracoval též pro ruské paralympioniky. Publikuje ve významných nakladatelstvích v západních i asijských zemích, například: SAGE Publishing (Thousand Oaks, USA), Taylor & Francis (Oxford, United Kingdom), Palgrave Macmillan, Routledge. Například následující publikace. China and Russia: Тhe New Rapprochement. Cambridge, United Kingdom, Polity Press, 2018; What the Kremlin Is Thinking. Foreign Affairs (USA), 2014, Vol. 93.

Další přednášejícím byl Prof. Antonio Giulio Maria de'Robertis, Univerzita Bari, Dipartimento di Giurisprudenza, viceprezident Italského atlantického výboru, Řím. Autor řady knih z oboru teorie mezinárodních vztahů, mj. La diplomazia Italiana del Futuro e la Prospettiva di una Diplomazia Europea, Roma, 2015. La Frontiera orientale italiana nella diplomazia della II guerra mondiale, Bari-Napoli, 1981.

Dále přednášel Prof. Li Xin, ředitel Institutu světové ekonomiky, Shanghai Institutes for International Studies, Šanghaj. Publikace má zejména k retransformaci ruské ekonomiky a problémy fungování moderní ekonomiky.

Všichni z nich jsou velmi dobře etablováni jak v západním vědeckém prostředí, tak v asijském akademickém prostředí, což je součástí jejich expertní orientace na tuto teritoriální oblast zkoumání.

Svým hutným referátem i kvalitním splněním funkce diskutanta přispěl konferenci americký státní občan Prof. Wang Li ze School of International & Public Affairs, Jilin University. Jeho výzkumná činnost je zaměřena na vztahy Číny a USA, resp. čínskou bezpečnostní politiku, Z řady publikací mj.: Chinese Version of Alliance with Russia Comes of Age, with Robert Sterken, Singapore 2018; Sino-Turkey Relations: Concepts, Policies and Prospects ed. Istanbul, 2015; America´s Diplomacy: Ideas & Practises? Beijing, 2015). Dlouhodobě působil na řadě amerických universit, například na University of Montana a Harvard University. PhD získal v Aberdeenu (UK).

Snažili jsme se, aby na konferenci s příspěvky či v diskusi kromě již etablovaných vědců vystoupili také mladí čeští badatelé, kteří měli příležitost přímo prezentovat své názory a polemizovat se zahraničními experty, mj. Jan Polišenský, Zbyněk Dubský, Jan Slavíček, Lea Melnikovová, Daria Korobková a další.

J. H.: Nejasnosti se vynořily kolem financování podobných aktivit na jiných institucích. Můžete, prosím, objasnit Vaše finanční zdroje? Je konference financována jenom z veřejných peněz, z konferenčních poplatků, nebo i privátních či jiných zdrojů?

E. V.: Jsme placeni výhradně z veřejných zdrojů, to v našem případě znamená z prostředků Akademie věd. Nedostali jsme žádné finance od privátních firem nebo velvyslanectví a dalších podobných zdrojů, protože víme, že zvláště firemní zdroje jsou někdy zpochybňovány. Raději se jim tedy vyhýbáme. Na druhou stranu je však třeba říct, že vědci nejen v České republice, ale i v dalších zemích Evropské unie, USA a dalších zemích jsou občas zaměstnavateli motivováni, aby spolupracovali například s privátní sférou a aby si hledali další finanční zdroje. Zdá se, že je v tom zatím rozpor a nejsou stanovena jasná pravidla.

J. H.: Jak řešíte problém vyváženosti prezentovaných názorů, záruku otevřené a kritické diskuse nebo prezentaci výsostně politických názorů? Zajímalo by mě to jednak s ohledem na diskutovanou konferenci, ale i obecně pro jiné obdobné situace.

E. V.: Konference byla veřejně přístupná, řádně ohlášená a pozvánky s programem konference byly rozesílány spoluorganizátory z Historického ústavu a Filosofického ústavu přednášejícím a potenciálním účastníkům. Také mediální oddělení naší akademie mělo program konference. Přednášející byli z akademické obce a prezentovali pluralitní názory na diskutovanou problematiku. Účastníci následující diskuse po jednotlivých blocích nebyli v rámci časového prostoru pro diskusi nikterak omezováni. Každý měl prostor pro vyjádření. Škoda, že na konferenci nepřišli ti, kteří po ní některé přednášející kritizovali. Kritika by měla být založena na znalosti věci. Do budoucna budeme určitě velmi rádi, když přijdou další zájemci o naše další přednášky a zapojí se kvalifikovaně do pluralitní diskuse.

Just out

    • prostor-mezi-geometrii-a-malirstvim

      Prostor mezi geometrií a malířstvím

      Ladislav Kvasz

      Jak dosahovali renesanční malíři efektu hloubky prostoru? Jak navozuje El Greco pocit přítomnosti postav v prostoru před obrazem? Dokáže kubismus vysvobodit objekty ze zajetí prostoru? Kniha matematika a fi losofa Ladislava Kvasze nejen odpovídá na tyto dotazy, ale přináší srozumitelný a dostatečně vyčerpávající výklad klíčových epizod ve vývoji moderní geometrie. Abstraktní a často obtížně pochopitelné matematické myšlenky totiž nacházíme v malířství vyjádřeny v konkrétní, názorné a intuitivně uchopitelné podobě. Historikům a milovníkům výtvarného umění z řad širší veřejnosti kniha poskytuje nový úhel pohledu na to, co už znají. Matematikům zase propojení dějin geometrie s dějinami malířství dává možnost obohatit výklad této disciplíny o nové souvislosti. Výklad geometrických triků, použitých při tvorbě jednotlivých obrazů, jejichž reprodukce kniha přináší, nabízí praktickou využitelnost pro interpretaci dalších výtvarných děl.

      Slovart
    • turnaj-viry

      Turnaj víry

      Dušan Coufal

      Polemika o kalich na basilejském koncilu 1431–1433

      Jednání Čechů s basilejským koncilem lze označit za vrcholný okamžik husitské revoluce. V knize se těší pozornosti počáteční fáze této mimořádné dějinné události. Autor navazuje na řadu starších pokusů popisujících slyšení husitů v Basileji a nastoupení cesty k uzavření kompaktát, jde ale do větší hloubky i šíře a rozsáhlým rukopisným studiem odhaluje řadu nových detailů, vazeb a souvislostí. V centru jeho pozornosti stojí kauza (teologie) přijímání laiků z eucharistického kalicha, která v Basileji rychle opanovala diskusi a byla hybatelem dění. A je to právě sledování symbiózy středověkého učeneckého idealismu a politického pragmatismu, co mu otevírá cestu k přesvědčivým odpovědím na rozhodující otázky – kolik bylo zápasících stran, čeho chtěly dosáhnout a jaké postupy i teorie uplatnily k prosazení svých záměrů a obhajobě svých přesvědčení.

      Filosofia
    • donald-winnicott-a-politicka-teorie

      Donald Winnicott a politická teorie

      Alice Koubová, Petr Urban

      Kniha mapuje způsoby, jakými se psychologická koncepce vývoje subjektivity a emočního zrání, kterou formuloval britský psychoanalytik a pediatr Donald Winnicott, rozvíjí a aplikuje v rámci politických teorií. Sílící přesvědčení, že politické teorie není možné oddělit od teorií psychologických či psychoanalytických, se v rámci winnicottovských studií projevuje dvěma různými přístupy. Buď je možné obrátit se k Winnicottovi z kontextu konkrétních politických či sociálních teorií a užívat ho jako opory či inspirace pro zodpovězení otázek formulovaných v těchto rámcích. Nebo je možné pokusit se ze samotné Winnicottovy koncepce domyslet a rozvinout důsledky platné pro oblast sociality a politické teorie. Tato kniha věnuje prostor oběma strategiím. V první části postupně rozvíjí myšlenky Winnicotta až do fáze zcela konkrétních reflexí týkajících se sociálně-politických fenoménů, včetně demokracie, politického prostoru, kulturní zkušenosti a života v institucích. Odkazuje se přitom na texty M. H. Bowkera, A. Buzbyové, J. Elkinse, M. A. Diamonda, J. LeJeuna a D. W. McIvora. V další kapitole se pak kniha věnuje způsobu, jakým Winnicottovu psychologii užívá ve své teorii uznání čelní představitel kritické sociální teorie Axel Honneth. Poslední kapitola představuje přístup současné liberální politické teoretičky Marthy Nussbaumové, která považuje Winnicotta za klíčového autora umožňujícího formulovat politickou psychologii, jež odpovídá liberálnímu politickému režimu.

      Filosofia
    • referendum-a-zastupitelska-demokracie

      Referendum a zastupitelská demokracie

      Vladimír Mikeš, Jaroslav Rytíř

      Vydalo Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., pro Kancelář Akademie věd ČR,
      Edice Strategie AV21 | Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací
      46 stran, elektronická verze
      Ke stažení

      Donedávna se v naší zemi tématem přímé demokracie zabýval kromě několika odborníků a politiků málokdo. Dnes je to téma živé veřejné diskuse, která probíhá i na půdě parlamentu a vlády, přičemž v drtivé většině případů je to diskuse o referendu, nejčastěji zvažovaném nástroji přímé demokracie, do té míry, že v běžné debatě se u nás začínají termíny „přímá demokracie“ a „referendum“ užívat téměř synonymně. Referendum znají ústavy mnoha zemí včetně České republiky již delší dobu. Ale zatímco doposud šlo o nástroj používaný spíše mimořádně, v současné době v něm mnozí zastánci přímé demokracie vidí jednu z hlavních institucí nového demokratického pořádku.

      Průzkumy veřejného mínění už delší dobu ukazují, že v mnoha demokratických společnostech roste počet lidí, kteří by chtěli ovlivňovat politiku svého státu nebo své obce nejen tím, že jednou za čas odevzdají ve volbách svůj hlas. Důvodem nemusí být nespokojenost s politickou reprezentací. Může jím být jednoduše přání vést aktivnější občanský život. Na druhé straně však přímá demokracie může vyvolávat obavy. Co když referenda, přinejmenším v našich podmínkách, demokracii nezlepší, nýbrž zhorší, anebo ji dokonce zničí? Brožura Referendum a zastupitelská demokracie představuje institut referenda ze tří různých úhlů pohledu, ze kterých by se měla osvětlit většina naznačených problémů. V první části je to pohled právnický, ve druhé pohled sociologický a ve třetí pohled politologie a politické filosofie.

      Cílem této příručky, kterou vytvořili autoři Akademického fóra při Filosofickém ústavu AV ČR, není dát jednoznačnou odpověď či praktické doporučení, ale ukázat, jaké jsou základní souvislosti, na které by se nemělo zapomínat a bez jejichž zohlednění nelze na otázky přímé a zastupitelské demokracie přesvědčivě odpovědět, ať už je výsledná odpověď jakákoliv.

      Ve verzi pro střední školy je příručka doplněna praktickými cvičeními.

      http://akademicke-forum.flu.cas.cz/

      SSČ AV ČR
    • konfuciansky-ustavni-system

      Konfuciánský ústavní systém

      Ťiang Čching

      Jak starověká minulost Číny může utvářet její politickou budoucnost

      Ťiang Čching (Jiang Qing v přepisu v pchin-jinu, narozen 1953, žije v Číně) je považován za jednoho z nejvýznamnějších konfuciánských filosofů současnosti. Proslul svojí koncepcí ústavního konfucianismu neboli politického konfucianismu. Podobně jako se v Evropě v aktualizované formě navazuje na antické Řecko a Řím a na křesťanství a osvícenství, v Číně dochází zvláště v posledních desetiletích k navazování na prvky tradiční čínské civilizace, především na konfuciánské motivy, jež se v Číně uplatňují v různých interpretacích již dva a půl tisíce let. Filosofií Ťianga Čchinga se proto zabývají nejen konzervativci, ale v modernizačním čtení také socialisté a liberálové – a to jak teoretici, tak politici a další aktéři veřejné sféry.

      Aktualizace a znovupromýšlení tradic (v tomto případě konfucianismu) jsou důležitým předpokladem pro definování procesu modernizace, přičemž poznání nezápadních civilizací je důležité také pro sebeporozumění „Západu“. Z těchto předpokladů vycházel i tým překladatelů této knihy, který sice nezastává konfuciánskou filosofii Ťianga Čchinga, ale je si vědom toho, že v rámci plurality názorů je důležité poznat odlišná významná teoretická stanoviska. Toto poznání je nutným předpokladem interkulturní komunikace.

      Filosofia
    • hromadny-nalez-denaru

      Hromadný nález denárů z konce 10. století z Chýště

      Jiří Lukas

      Denier hoard dating back to the end of the 10th century and found in Chýšť

      Denárový soubor nalezený v létě 2015 v okolí obce Chýšť (okr. Pardubice) představuje uzavřený a svou početností mimořádný celek. Na základě rozboru jeho obsahu je možno podrobněji dokumentovat činnost mincoven v Praze a na Vyšehradě na sklonku vlády knížete Boleslava II. (972–999). Nález významně doplňuje i naše znalosti o stavu české společnosti a o charakteru ekonomických procesů probíhajících na konci 10. století, tedy v období předcházejícímu hluboké krizi českého státu.

      Kniha je v češtině a angličtině.

      Filosofia a Východočeské muzeum v Pardubicích
    • acta-comeniana-32

      Acta Comeniana 32

      Lucie Storchová, Vladimír Urbánek (eds.)

      Svazek č. 32 (LVI) přináší pět studií zaměřených na dějiny filosofie, dějiny literatury a vědění raného novověku. Aneta Kubalová (Univerzita Palackého Olomouc) analyzuje objevně třináct kázání známého saského luterského teologa Matthiase Hoëho von Hoënegg z období třicetileté války. Martin Žemla (Univerzita Palackého Olomouc) zkoumá pojetí metafyziky světla v dílech Valentina Weigela. Stefan Heßbrüggen (Vyšší ekonomická škola, Moskva) se zabývá málo známou kontroverzí o pojetí filosofie mezi Ottou Casmannem a Danielem Hoffmannem na přelomu 16. a 17. století. Jana Černá (Západočeská univerzita Plzeň) zpracovává téma lidské důstojnosti rozvíjené v iberoamerické literatuře 16. století. Hana Ferencová (Univerzita Palackého Olomouc) zkoumá cestopis Johna Swintona, který navštívil mimo jiné české země v první polovině 18. století. Svazek obsahuje rovněž recenze novější domácí a zahraniční literatury k intelektuálním dějinám raného novověku.

      V angličtině a němčině. Ke studiím jsou připojena česká resumé.

      Filosofia
    • patockovo-mysleni-a-dnesni-svet

      Patočkovo myšlení a dnešní svět

      Miloslav Bednář (ed.)

      V roce 2017 uplynulo 110 let od narození a současně 40 let od smrti Jana Patočky, nejvýznamnějšího českého filosofa 20. století. Taková jubilejní příležitost se stala výzvou nejen k očekávaným a spíše formálně oslavným proslovům, ale také k veřejnému filosofickému zamyšlení nad významem a celkovým smyslem filosofického díla profesora Jana Patočky. Dne 28. března 2017 se na půdě Filosofického ústavu AV ČR jako výsledek součinnosti Oddělení pro studium moderní české filosofie a Archivu Jana Patočky při Centru pro teoretická studia uskutečnilo kolokvium nazvané Patočkovo myšlení a dnešní svět. Zúčastnili se jej čeští badatelé, z nichž někteří Jana Patočku a jeho působení osobně zažili jako jeho univerzitní posluchači a poté účastníci jeho bytových seminářů a přednášek z let 1973–1976, kdy obnovená totalitní komunistická diktatura profesoru Patočkovi znemožnila pedagogickou činnost na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Právě toto výchozí složení účastníků utvářelo vlastní smysl celé akce – připomenout druhý život Patočkova myšlení v jeho původním prostředí české fenomenologické filosofie, jež Jan Patočka svým působením založil a rozhodujícím způsobem utvářel, a tím také ukázat, jak se Patočkova filosofie dnes odráží v myšlení jeho bezprostředních žáků i mladší generace. Soubor textů šesti českých patočkovských badatelů předkládá odborné a zainteresované veřejnosti rozve¬dené verze většiny autorských příspěvků přednesených a věcně diskutovaných na uvedeném patočkovském kolokviu. Ukazuje tak, že Jan Patočka je pro nynější české filosofické myšlení trvale a závažně inspirujícím fenoménem.

      Academia