Archiv aktualit

Acta Comeniana 28

acta-comeniana-28

Acta Comeniana 28

Vladimír Urbánek, Lucie Storchová (eds.)

Nový svazek přináší kromě recenzní rubriky šest studií, které se týkají intelektuálních dějin 16.–18. století. Vedle diskusí humanistických učenců o biblickém překladu se zabývají logikou Petra Crockaerta, konceptualizací přírody v pansofickém díle J.A. Komenského, představami učenců 17. století o analogickém pohybu mořských vod a tělesných tekutin, výkladem knihy Genesis u Valentina Weigla či vlivem rosenkruciánství a učení Jakoba Böhma na koloniální projekty pietistických osadníků v Pensylvánii.
Vychází v anglickém a německém jazyce.

Filosofia

The Bohemian Reformation and Religious Practice 10

the-bohemian-reformation-and-religious-practice-10

The Bohemian Reformation and Religious Practice 10

Zdeněk V. David, David R. Holeton (eds.)

Collegium Europaeum FF UK & FLÚ AV ČR připravilo již 10. svazek ediční řady The Bohemian Reformation and Religious Practice, který vyšel jako 2. zvláštní číslo Filosofického časopisu za rok 2015. Publikace představuje jeden z příspěvků k 600. výročí mučednické smrti M. Jana Husa. Naleznete v ní studie badatelů a badatelek působících v České republice, Maďarsku, Rakousku, Francii, USA a Austrálii, které jsou zaměřeny na Husovu osobnost a dílo, na jeho přátele a oponenty i na reflexi husovské tradice, a to vše v širokém teologickém, filosofickém, církevně-politickém a kulturním kontextu.

Filosofia

Interpretační sémantika

interpretacni-semantika

Interpretační sémantika

Tomáš Koblížek

Interpretační sémantika je teorií textu čerpající ze strukturalistické a hermeneutické tradice. Na jedné straně se v ní předpokládá, že význam každé výpovědi závisí na jazykovém systému, který mluvčí svou promluvou realizuje. Na druhé straně je v ní zohledněn fakt, že význam výpovědi je určován jedinečným kontextem, do nějž je zasazena, a konkrétní formou jejího uspořádání. V tomto ohledu je přístup interpretační sémantiky vhodný pro analýzu a výklad literárních textů. Právě význam literárního díla nezřídka krystalizuje v napětí mezi obecnými pravidly jazyka a jejich zvláštním, situačně zakotveným uplatněním. Francois Rastier (*1945) je francouzský lingvista a hlavní představitel interpretačního přístupu v sémantice. Principy své teorie shrnuje ve dvou knihách: Interpretační sémantika (1987) a Smysl a textualita (1989).

Vydavatelství FF UK

Cognitive Psychology in Early Jesuit Scholasticism

cognitive-psychology-in-early-jesuit-scholasticism

Cognitive Psychology in Early Jesuit Scholasticism

Daniel Heider (ed.)

Jesuit scholastic philosophy exemplified by the figure of Francisco Suárez (1548–1617) is at present a topic intensively studied worldwide. However, especially in the English speaking academic world, the immediate histori­cal milieu of Suárez's philosophy and theology, constituted especially by the philosophical and theological production of his Jesuit contemporaries, is much less taken into account. In the field of philosophical cognitive psychology, extant especially in the commentaries on Aristotle's On the Soul, the present publication aims to partially ameliorate this status quo. All the chapters in this book to some extent give evidence of the theological motivation and theological horizon of the Jesuit cognitive psychology of the last decades of the 16th century and the first decades of the 17th century.

Editiones scholasticae

Historia litteraria v českých zemích od 17. do počátku 19. století

historia-litteraria-v-ceskych-zemich

Historia litteraria v českých zemích od 17. do počátku 19. století

Josef Förster, Ondřej Podavka, Martin Svatoš (eds.)

Publikace pojednává o vývoji a proměnách konceptu historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte) v českých zemích a jeho představitelů „od Balbína k Cerronimu". Za počátek konceptu se považuje programové vymezení Francise Bacona, který roku 1605 navrhl vytvořit disciplínu, která by kumulovala a uspořádala veškeré dosažené vědecké poznání. „Módní vědou" se však historia litteraria stává až počátkem 18. století. Zůstala jí po tři čtvrtiny století, poté – v důsledku rostoucí potřeby pochopení kauzálních vztahů mezi historickými událostmi – se celý koncept začal dostávat do krize. Paradoxně právě tehdy získává historia litteraria větší prestiž v habsburské monarchii. Základy konceptu však v českých zemích byly položeny mnohem dříve, a to průkopnickou prací Bohuslava BalbínaBohemia docta. Na toto dílo navazovala řada učenců tvořících v průběhu 18. a na začátku 19. století. Největší prostor je v knize věnován pozoruhodné osobnosti historika vzdělanosti a sběratele Johanna Petera Cerroniho.

 

Filosofia

EIRENE I-II/2015

eirene-i-ii-2015

EIRENE I-II/2015

Centre for Classical Studies, Prague

Moderní univerzita

moderni-univerzita

Moderní univerzita

Jiří Chotaš, Aleš Prázný, Tomáš Hejduk a kol.

Kniha představuje aktuální studie a poprvé do češtiny přeložené primární texty, které pojednávají o ideji univerzity. Východiskem zkoumání je oblast německé klasické filosofie. Jednotlivé kapitoly se věnují zrodu ideálu Humboldtovy univerzity v 19. století, politizaci univerzit v éře nacistického Německa a demokratizaci univerzit po 2. světové válce. Publikace je zajímavá pro obory filosofie, historie, sociologie či germanistiky a může se s úspěchem uplatnit při výuce na vysokých i středních školách.

400. publikace nakladatelství Filosofia

Filosofia

Filosofické poznámky

filosoficke-poznamky

Filosofické poznámky

Ludwig Wittgenstein

Filosofické poznámky, vydané poprvé z pozůstalosti roku 1964 péčí Wittgensteinova žáka a blízkého přítele Rushe Rheese, soustřeďují autorovy úvahy z doby krátce po jeho návratu k filosofii, tj. z let 1929 a 1930. Wittgensteinovo myšlení se v té době dynamicky proměňovalo a Filosofické poznámky jsou v pravém slova smyslu slova momentkou, zachycující jeho přechodný tvar: mají tu podobu, v níž autor přerušil svou práci na strojopise, neboť potřeboval odevzdat kvalifikační práci na univerzitě v Cambridgi.

Filosofia

Formy jazyka

formy-jazyka

Formy jazyka

Vojtěch Kolman, Vít Punčochář

Co to znamená, říkáme-li, že někdo uvažuje či jedná logicky? Řídí se něčím, co od nás s nutností vyžaduje rozum, společnost či sama příroda? A lze tuto logiku, jíž bychom se měli řídit, blíže popsat? Odpověď, která je v knize nabízena, lze označit za dialektickou. Na jedné straně jsou zde zaváděny a komentovány logické systémy, které moderní filosofie, matematika i lingvistika považují za standardní či klasické, na druhé straně jim není připisována žádná absolutní závaznost, ale jen závaznost relativní. Žádný logický systém či jazykové schéma nejsou samy o sobě nezpochybnitelné, nějaké takové schéma však vždy potřebujeme k tomu, abychom mohli sami sebe definovat jako logické, racionální bytosti. Tímto předsevzetím kniha naplňuje podstatu Wittgensteinova hesla, že jedinou nutností, kterou známe, je nutnost jazykové konvence – formy jazyka. Výsledkem je text, který není jen standardním úvodem ke standardním logickým systémům, ale především příspěvkem k logice a k její filosofii v nejširším slova smyslu.

Filosofia

Pluralita tradic od antiky po novověk

pluralita-tradic-od-antiky-po-novovek

Pluralita tradic od antiky po novověk

Daniel Heider, Jan Samohýl, Lukáš Novák (eds.)

Dlouhá staletí mezi antikou a novověkem byla moderními autory vnímána jako čas přechodný, jako media aetas, jako interval temna mezi dvěma civilizačními vrcholy. Přitom však šlo o období, v němž nové evropské národy zformovaly na troskách Římské říše naši západní kulturu, období, s jehož odkazem stojí a padá evropská identita. Je to čas, v němž se úcta k tradici snoubí s obrovskou rozmanitostí vzájemně provázaných myšlenkových proudů. Tato kniha nabízí v samostatných studiích jedenáct sond do tohoto dynamického přediva. Úběžníkem a projekčním plátnem jednotlivých zkoumání je tradice aristotelská, na níž vyrostla středověká, renesanční a barokní scholastika. S ohledem na ni se autoři příspěvků zaměřují na další myšlenkové útvary, jako je dědictví novoplatonismu a augustinimu či tradice matematického myšlení, a podnikají výzkumné výpravy jednak ke kořenům scholastiky v antice a jednak do myšlenkových vod post-scholastických.

TF JČU