Archiv aktualit

Relevance subjektivity

relevance-subjektivity

Relevance subjektivity

Karel Novotný

Tělo a duše z hlediska fenomenologie afektivity

Jednota těla a duše je ve filosofii Edmunda Husserla analyzována jako dvojí vtělení subjektu, inkarnace v těle prožívaném zevnitř, Leib, a inkorporace v těle vnímatelném v objektivním prostoru, tak jako jiná tělesa, Körper. A toto dvojí vtělení subjektivity, její dvojí tělesnost, Leib-Körperlichkeit, zůstává v posledku nevyzpytatelné nejen pro fenomenologickou analýzu, statickou i genetickou (první část, věnovaná Husserlovi), ale i pro etickou genezi subjektivity, k níž směřuje Emmanuel Levinas (druhá část): je to původní fakticita, z níž vychází i současný koncept oikologické filosofie Hanse Rainera Seppa (třetí část), fakticita, kterou je třeba brát v potaz, jde-li o to, přiblížit se záhadě oduševnění, zázračného spojení těla a duše, které funguje ve vztahu subjektivity k sobě, k druhým a ke světu.

 

Pavel Mervart

Překonání subjektivismu ve fenomenologii

prekonani-subjektivismu-ve-fenomenologii

Překonání subjektivismu ve fenomenologii

Jan Frei, Ondřej Švec et al.

Svým originálním projektem asubjektivní fenomenologie se Patočka připojil k plejádě myslitelů, kteří usilovali rozšířit fenomenologii za meze dané její původní vazbou na transcendentální subjektivitu. Patřil k nim M. Heidegger, E. Fink, M. Merleau-Ponty nebo M. Henry – a v některých částech svého díla i samotný E. Husserl. V jedenácti kapitolách z pera českých i zahraničních odborníků chce monografie osvětlit nejdůležitější z těchto paralel mezi Patočkou a jeho předchůdci i současníky, a vyložit tak Patočkův požadavek asubjektivní fenomenologie v tomto širším kontextu.

Pavel Mervart

Krankheit des Zeitalters oder heilsame Provokation?

krankheit-des-zeitalters-oder-heilsame-provokation

Krankheit des Zeitalters oder heilsame Provokation?

M. Bondeli, J. Chotaš, K. Vieweg (Hg.)

Skeptizismus in der nachkantischen Philosophie

Zu den spannenden und lehrreichen Facetten des Deutschen Idealismus gehört zweifelsohne die mit der Auseinandersetzung mit Kants kritizistischer Position anhebende Debatte um einen neuen Skeptizismus. Von außerordentlichem Interesse bleibt hierbei der Gehalt der Repliken Reinholds, Fichtes und Hegels auf die Attacken von Gottlob Ernst Schulze. Aus heutiger Perspektive geht es um die philosophische Relevanz und Stringenz der verschiedenen Immunisierungsstrategien gegen den Skeptizismus. Der Band widmet sich den philosophischen Voraussetzungen, systematischen Aspekten und Kontexten der Angriffe Schulzes auf Reinhold, sowie den Auswirkungen dieser zum Teil neu zugespitzten Angriffe bei Fichte, Hegel u.a.

 

Wilhelm Fink Verlag

Kontexte des Leiblichen

kontexte-des-leiblichen

Kontexte des Leiblichen

C. Nielsen, K. Novotný, T. Nenon (Hrsgb.)

Von Nietzsche stammt die Bemerkung, „all unser sogenanntes Bewusstsein" sei womöglich nichts anderes als ein „mehr oder weniger phantastischer Commentar über einen ungewussten, vielleicht unwissbaren, aber gefühlten Text"1. Diesen Text hat er bekanntlich mit dem Leib bzw. dem Leiblichen zusammengebracht als der „großen Vernunft", der gegenüber all das, was uns ins Bewusstsein tritt und damit anschaulich und sagbar wird, nur eine „kleine", nachträgliche und notwendig mit ungeheuren Verkürzungen ein- hergehende Vernunft darstellt. „Groß" soll die leibliche Vernunft sein nicht nur im Hinblick auf ihre Unausschreitbarkeit in quantitativer Hinsicht – „groß" ist sie vor allem hinsichtlich ihrer Primordialität, ihrer Konkretheit und Intimität, die sie zu einem Anathema im strengen Sinne des Wortes werden lassen, das heißt zu etwas, das wir nur bedingt zum Gegenstand philosophischer und wissenschaftlicher Theorien machen können, weil wir es selbst sind. Die große Vernunft des Leibes fungiert als ein nicht dingfest zu machender Geburtsort des Bewusstseins und damit auch all dessen, was der Begriff der Subjektivität umfasst als einer notwendig leiblich verfassten ‚ersten Person', wie Nietzsches Zarathustra es den ‚Verächtern des Leibes' entgegenschleudert: „Leib bin ich ganz und gar, und nichts außerdem; und Seele ist nur ein Wort für ein Etwas am Leibe."2 Danach wäre all das, was als Phänomen, als Bild, als Wort, ja selbst als Regung und Bewegung in Erschei- nung tritt – einschließlich der Verachtung der Leibesverächter selbst – ein „Etwas" am Leibe.
Mit Fotografien aus der Serie Earthscape
von Chan-Fai Cheung
• Leib im Kontext von Ethik – Anthropologie – Metaphysik

• Leib, Zeit und Generativität

• Leib und Medialität

• Leib und Sozialität

• Leib und Umwelt

 

Traugott Bautz

Margins of Phenomenology

margins-of-phenomenology

Margins of Phenomenology

Petr Kouba

The studies of this book reflect, from various perspectives, upon a set of phenomenological issues and confront them with positions beyond the framework of phenomenology. A common thread running through is their contemplation of the differences between phenomenology and post-phenomenology, which transcends phenomenological tradition by means of non-phenomenological approaches. Phenomenological themes like worldhood, life, individuality, temporality, corporality, emotionality, disease, suffering and our relationships with others are considered from both phenomenological and post-phenomenological stances.

Traugott Baut

Filosofický časopis

filosoficky-casopis-4-2016

Filosofický časopis

4/2016
Filosofický ústav AV ČR

Česká teorie. Tendence moderní české sémiotiky

ceska-teorie-tendence-moderni-ceske-semiotiky

Česká teorie. Tendence moderní české sémiotiky

Vít Gvoždiak

Kniha Česká teorie je pokusem shrnout zhruba osmdesát let vývoje české sémiotiky. V první části se věnuje otázkám povahy sémiotiky a způsobům, jak o ní v historické perspektivě mluvit. Na tomto obecném pozadí se zároveň pokouší vymezit českou sémiotiku, její konceptuální specifika formující se na rozhraní sémiologie pražské školy, (kybernetické) sémiotiky a do určité míry filozofie (jazyka). Tuto trojici nazývá česká teorie. Nejaktuálnější podobu české sémiotiky představuje sedmnáct rozhovorů v druhé části knihy. V závěrečné části je kniha doplněna nástinem bibliografie české (a částečně slovenské) sémiotiky.

Univerzita Palackého v Olomouci

Proč jsme Západ?

proc-jsme-zapad-2

Proč jsme Západ?

Petr Hlaváček, Václav Bělohradský, Martin C. Putna, Michael Romancov et al.

Česko, Evropa a Západ mezi minulostí a budoucností

Co je vlastně Západ? Jsme my, Češi, skutečně jeho součástí? A pokud ano, proč? Jaká je budoucnost Evropy? Existuje ještě Střední Evropa? Jak se stavět k Východu? Je pro nás Rusko hrozbou nebo výzvou? I takové a podobné otázky si klade naše kniha, přičemž nenabízí žádné definitivní odpovědi, nýbrž se především snaží být inspirativní, provokativní a dialogická, jak je ostatně naší evropské a obecně západní civilizaci vlastní. Evropská a západní identita byla a je principiálně dialogická, nehotová - evropanství a západnictví národů se stále znovu rodí z krizí, otázek, odvahy a víry. Snad muže někomu otázka, vetknutá do názvu naší knihy, znít pateticky a sebestředně. Proč jsme Západ? Inu, proto, že se nemíníme vzdát kritického myšlení, pochybujeme sami o sobě, abychom vždy znovu pokračovali v onom dobrodružství, jež se rodí z pravdivého sebe-vědomí svobodných jedinců a národů. Autoři příspěvků: Václav Bělohradský, Petr Hlaváček, Jan Holzer, Jan Kobylka, Petr Kostka, Filip Láb, Jiří Návara, Alice Němcová Tejkalová, Jiří Pehe, Nicolas Porta, Martin C. Putna, Michael Romancov, Michal Stehlík, Max Ščur, Michaela Ševčíková.

FF UK

Via Media

via-media

Via Media

Petr Hlaváček, David R. Holleton, Peter Morée, Jaroslav Pánek et al.

Kniha "VIA MEDIA. Studie z českých náboženských a intelektuálních dějin" vychází jako 8. svazek ediční řady Europaeana Pragensia, a to u příležitosti 85. narozenin Zdeňka V. Davida, významného českoamerického historika zabývajícího se problematikou české reformace a českých intelektuálních dějin. Jednotlivé studie této kolektivní monografie se věnují českému teologickému a filosofickému myšlení pozdního středověku a raného novověku, stejně jako otázkám církevně-politickým, spirituálním a obecně kulturním. Autory a autorkami publikace jsou Jan Baťa, Eliška Baťová, Martin Dekarli, Ota Halama, Petr Hlaváček, David R. Holeton, Pavel Kolář, Peter Morée, Frederik Pacala, Ota Pavlíček, Jaroslav Pánek a Martina Šárovcová.

Filosofia ve spolupráci s FF UK

Podzim postmodernismu

podzim-postmodernismu

Podzim postmodernismu

Roman Kanda a kol.

Kniha má za cíl představit současný stav české diskuse o postmodernismu chápaného jako kulturní model, jenž zahrnuje aspekt filosofický, politologický, sociologický, estetický. Je určena čtenářům ze všech uvedených oborů, ale rovněž široké veřejnosti. Hlavním referenčním bodem je kniha Cesty z postmodernismu Michaela Hausera (Filosofia 2012), jíž se zabývá většina textů předkládané publikace, ať už z hlediska dalšího rozvíjení jednotlivých koncepcí nebo z hlediska polemického. Mezi přispěvateli jsou přední čeští teoretikové na dané téma, jmenujme Václava Bělohradského, Jiřího Pechara nebo Olega Sušu, politologové (Jaroslav Fiala), teoretici umění (Jakub Stejskal) nebo historikové idejí (Martin Pokorný). Je tu celkem pět autorů, kteří působí ve Filosofickém ústavu AV ČR.

Filosofia