nejbližší akce

  • 
    19. 06. 2019
    17.00
    Přednáška
    FLÚ AV ČR, Jilská 1, Praha 1, zasedací místnost

    A Composite of King Kong and the Suburban Barber

    Samir Gandesha, Simon Fraser University

    Pořádá Oddělení pro studium moderní české filosofie FLÚ AV ČR

  • 
    20. 06. 2019
    10.00
    Seminář
    CTS, Husova 4, Praha 1

    Prostor mezi geometrií a malířstvím

    Ladislav Kvasz (OAF FLÚ AV ČR)

    Čtvrteční seminář CTS

  • 
    20. 06. 2019
    16.00
    Přednáška
    AKC, Husova 4a, Praha 1

    The 1954 Ilyenkov-Korovikov Theses

    Siyaves Azeri (University of Lorraine)

    Pořádá Oddělení pro studium moderní české filosofie FLÚ AV ČR

Aktuality

  • Co nabízí letošní Evropský festival filosofie

    6. 6. 2019

    S pozvánkou na letošní Evropský festival filosofie ve Velkém Meziříčí (4.-14. 6.) přišel do ranního vysílání Televize Seznam ředitel festivalu Milan Dufek. Rozhovor s ním můžete zhlédnout ZDE (začíná v 50 a znovu v 66 minutě pořadu).

  • Pozvání na Veletrh vědy 2019

    4. 6. 2019

    Filosofický ústav AV ČR se již počtvrté účastní Veletrhu vědy, popularizační akce pro veřejnost pořádané Akademií věd České republiky v rámci projektu Otevřená věda, která se koná od čtvrtka 6. do soboty 8. června v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Tématem expozice FLÚ je otázka, kdo jsem a co ze mne zbyde, když se vzdám nejmodernějších výdobytků techniky a civilizace. Vítejte v Díogénově sudu! Více o Veletrhu vědy ZDE.

  • XIII. ročník Evropského festivalu filozofie

    31. 5. 2019

    Ve dnech 4.–14. června se ve Velkém Meziříčí koná již třináctý Evropský festival filozofie. Letošní téma festivalu „člověk a prostředí" je věnováno vztahům člověka k různým typům prostředí, především přirodního, ale i sociálně ekonomického, politického, mediálního nebo uměleckého. Program je dostupný na adrese http://www.festivalfilosofie.cz/ nebo ZDE.

  • Prezentace knihy Martina Rittera

    29. 5. 2019

    Nakladatelství OIKOYMENH a Filosofický ústav AV ČR Vás srdečně zvou na prezentaci knihy dr. Martina Rittera, Poznáním osvobozovat budoucí, která se koná v úterý 4. června 2019 od 19.00 v Kavárně Hlína, Kampus Hybernská, Hybernská 4, Praha 1.

právě vychází

    • lidska-prava-v-mezikulturnich-perspektivach

      Lidská práva v mezikulturních perspektivách

      Petr Agha (ed.)

      Vzestup moderních států a kapitalistických tržních ekonomik zásadním způsobem přispěl k rozmachu myšlenky lidských práv a jejich přijetí politickými a kulturními tradicemi na celém světě. Lidská práva se stala jednou z dominantních globálních ideologií. Můžeme tedy říci, že vítězství myšlenky univerzálních lidských práv (a jejich všudypřítomnost) znamená, že pomáhají vyřešit a překonávat kulturní a společenské konflikty i různost zájmů a dokážou smířit střety myšlenkových proudů? Takový závěr by jistě byl uklidňující, avšak zpravodajské kanály nás denně informují o opaku. Skutečnost, že existuje mnoho perspektiv, nutně neznamená, že existuje nekonečné množství odlišných perspektiv. A také to neznamená, že je třeba se některých ideálů vzdát. Namísto otevřené a kritické debaty o roli, funkci a základech, na kterých lidská práva stojí, nám však mainstreamový lidskoprávní diskurz neustále opakuje omezený počet upokojujících banalit. Tyto slogany se staly mantrou, jež provází debaty o roli lidských práv ve světě. V důsledku takto vedené debaty potom mnozí nerozumějí tomu, proč jiní nesouhlasí s myšlenkou univerzálních lidských práv. Tato kniha sleduje inherentní napětí v konceptu lidských práv a vytváří paralely mezi různými tradicemi a myšlenkovými systémy ve snaze najít prostor pro efektivní komunikaci mezi kulturami, chápanými jako celky jak ve smyslu geografickém, tak i politickém, filozofickém a náboženském.

      Z Filosofického ústavu AV ČR do knihy přispěli Marek Hrubec, Zora Hesová, Michael Hauser a Miloslav Bednář.

      Academia
    • reflexe-55-1

      Reflexe 55 / 2018

      Studie:
      Karel Thein, Aristotelés o povaze a pohybu nebeské sféry I. Nebe jako tělesná podstata
      Samuel Zajíček, Hypotetický důkaz v dialogu Menón
      Jindřich Karásek, Forma věty a jednota pojmu. K systematickému kontextu teorie predikace a spekulativní věty v předmluvě k Fenomenologii ducha
      Ivan Blecha, Goodmanova teorie zobrazení a fenomenologie

      Texty:
      Blaise Pascal, Předmluva k pojednání o prázdnu
      Jan Makovský, Pascalova Předmluva k pojednání o prázdnu

      Rozhovor:
      Petr Prášek – Claude Romano: Fenomenologie v dialogu s analytickou filosofií

      Diskuse:

      Jakub Jinek: Faidros, první z Platónových dialogů

      Martin Pokorný, K sémantice Lichtung u Heideggera
      Matej Cíbik, Československo a jeho rozpad ve světle filosofických teorií nacionalismu

      Recenze:
      T. Matějčková, Gibt es eine Welt in Hegels Phänomenologie des Geistes? (M. Vrabec)
      K. Thein, Aristotelés o lidské přirozenosti. Od myšlení k anatomii (D. Peroutka)
      V. Kolman, O čem se nedá mluvit, o tom se musí zpívat. Od formy zobrazení k formám života (P. Přikryl)
      J. Fulka, Když ruce mluví. Gesto a znakový jazyk v dějinách západního myšlení (J. Pechar)
      J. Michálek, Být místem Bytí. Tři příspěvky ke studiu Martina Heideggera (A. Novák)
      J. Trnka, Kant a Husserl o zkušenosti (O. Bis)

      OIKOYMENH
    • eirene-studia-graeca-et-latina-54-2018

      Eirene. Studia Graeca et Latina 54, 2018

      54. ročník mezinárodního časopisu Eirene. Studia Graeca et Latina přináší  komě osmi studií od převážně zahraničních odborníků i sedmnáct recenzí.

      KKS FLÚ AV ČR
    • poznanim-osvobozovat-budouci

      Poznáním osvobozovat budoucí

      Martin Ritter

      Kniha nabízí celkovou interpretaci myšlení Waltera Benjamina prostřednictvím výkladu jeho teorie pravdy. Pravda je podle Benjamina ve věcech samých, nikoli v poznání, ve světě však není vyjádřena dokonale, a Benjamin si proto klade otázku, jakými poznávacími a výrazovými prostředky ji lze zpřítomnit. Zpřítomnění pravdy přitom není jen teoretickým problémem, ale také problémem etickým a politickým, ba dokonce eschatologickým: Pravda si žádá své zpřítomnění, svou aktualizaci, a je proto zapotřebí změnit, spasit svět. Rekonstrukce Benjaminovy teorie pravdy tak umožňuje ukázat provázanost teoretických a praktických, materialistických a náboženských momentů Benjaminova myšlení.

      OIKOYMENH ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR

      OIKOYMENH
    • nietzsche-o-ctnosti

      Nietzsche o ctnosti

      Ondřej Sikora a kol.

      Předkládaný svazek je věnován vrcholné fázi Nietzschova myšlení zahrnující v prvé řadě knihu Tak pravil Zarathustra. Společným tématem jednotlivých studií je motiv ctnosti, který obvykle stojí ve stínu atraktivnějších témat, jako věčný návrat téhož, smrt boha či vůle k moci. Společnou snahou autorů je poukázat na centrální roli tohoto motivu a interpretovat jej v rámci Zarathustry a okolních textů zachycujících „poledne“ Nietzschova myšlení. Vedle imanentně zarathustrovských studií svazek přináší stati dialogické, v nichž je motiv ctnosti zkoumán v rozhovoru s paletou dalších myslitelů.

      Filosofia
    • knihtisk-zboznost-konfese-v-zemich-koruny-ceske-doby-podebradske-a-jagellonske

      Knihtisk, zbožnost, konfese v zemích Koruny české doby poděbradské a jagellonské

      Kamil Boldan, Jan Hrdina (eds.)

      Sedmero příspěvků nahlíží na osudy knihtisku v zemích Koruny české od konce 60. let 15. století. Autoři sledují rozdílné využití nového typografického média v komunikaci, církevní správě, liturgickém provozu nebo devoční praxi dominantní utrakvistické i menšinové katolické konfese, s přihlédnutím k polemikám s Jednotou bratrskou a raně reformační publicistikou. Jejich sondy zostřují obraz utrakvismu, který si až do 20. let 16. století udržoval od tištěných novinek jistý odstup, na rozdíl od receptivnějšího prostředí katolické církve.

      Filosofia
    • ad-majorem-evidentiam

      Ad majorem evidentiam

      Lenka Řezníková

      Literární reprezentace „zřejmého“ v textech J. A. Komenského

      Práce se věnuje pojmu evidence v textech J. A. Komenského. Není však úzce koncipovanou studií k dějinám pojmu, usiluje naopak o představení širokých kulturních podmínek, jež umožnily jeho konjunkturu. Nástup kategorie evidence chápe jako znak kulturní konstelace, v níž se protnuly hluboké gnozeologické transformace se zásadními transformacemi v oblasti literární kultury. Zatímco změny v oblasti gnozeologie odváděly raně novověkou kulturu vědění od principů filosofické spekulace a víry v autority a orientovaly ji důsledněji na principy empirie a autopsie, dalekosáhlá literarizace společnosti a exponenciální nárůst textových praxí, jež vědění zprostředkovávaly, zakládaly jeho široké sdílení bez nutnosti autoptické verifikace sdělovaných obsahů. Vznikla tak v jistém smyslu aporetická situace. Zatímco nové objevy odhalovaly limity vědění tradovaného prostřednictvím textů a sami aktéři varovali před přílišnou důvěrou v poznatky jen zdánlivě legitimizované tiskem, nové vědění bylo opět produkováno právě a především v podobě textů. Autopsie a textualita tu stály jako dva v zásadě protichůdné, přesto však vzájemně úzce spjaté kulturní a noetické principy. Úspěch kategorie evidence byl tak v této konstelaci umožněn především její ambivalentní povahou, díky které dokázala tuto aporii překlenout. Na jedné straně již ze své definice (videre=vidět) odkazovala k vidění jako základnímu gnozeologickému principu poznání, a naplňovala tak požadavek empirie a autopsie. Na straně druhé však zůstávala klasickou rétorickou kategorií, s jejíž pomocí mohl autor vizuální vjem efektivně sugerovat a vytvářet působivou iluzi, jež chybějící evidenci do značné míry nahrazovala. Souzněla tak s oběma klíčovými postuláty a situativně je uspokojovala. Jednotlivé kapitoly, věnované, zdrojům, formám a nástrojům evidence tuto tezi rozvádějí a ukazují, jak s pojmem evidence operoval v daných podmínkách Komenský. Demonstrují, že ji vnímal nejen jako nedílnou součástí své teorie vědění, ale – v duchu paralelismu věcí a slov – také jako textovou praxi, a že ji současně užíval jako jeden z autoreferenčních nástrojů, s jejichž pomocí vymezoval svou pozici v silně diferencovaném a konkurenčním raně novověkém učeneckém prostředí.

      Filosofia
    • stare-letopisy-ceske

      Staré letopisy české

      Alena M. Černá, Petr Čornej, Markéta Klosová (eds.)

      Východočeská větev a některé související texty

      Druhý svazek edice rozsáhlého analistického a kronikářského souboru, označovaného od časů F. Palackého názvem Staré letopisy české, vychází v rámci obnovené řady Fontes rerum Bohemicarum. Obsahuje šest textů, které v různé míře prozrazují sepětí s východočeskými husitskými anály, jejichž původní podoba se nedochovala v úplnosti, nýbrž pouze fragmentárně. Navzdory těmto nepříznivým okolnostem dospěla kritická analýza materiálu k zjištění, že východočeská větev Letopisů vznikla v Hradci Králové jako organické pokračování oblíbeného analistického svodu Chronicon Bohemorum a že její výchozí český text, zahrnující zprávy o událostech 1415/1416–1441, byl postupně prodloužen do roku 1461, eventuálně až k roku 1463. V následujících desetiletích byly východočeské anály začleněny do základní (pražské) větve Letopisů.

      V tomto svazku po pečlivém zvážení zveřejňujeme dva základní texty východočeské větve, tj. B (KNM II F 8) a b (NK ČR XIX C 21), dále Chronicon veteris collegiati Pragensis (Universitäts- und Landesbibliothek Darmstadt, sign. Hs 3244), dokládající původní ukončení východočeských análů roku 1441 i jejich obohacení o záznamy a vzpomínky umírněného husity. Další texty, tj. S1 (KNM V E 43), T (NK ČR Osek 95) a C (NK ČR XIX C 19) poskytují důkaz o začlenění východočeských análů do pozdějších historiografických kompilací. Principy, jimiž se vydání řídí, vycházejí z komplexního chápání Letopisů jako jazykové, literární a historické entity. Texty jsou prezentovány v transkribované podobě, jen text T je kvůli své pravopisné zvláštnosti představen též v transliteraci na přiloženém CD. Každý text v edici je pojat jako relativně samostatný, čemuž odpovídá jak historický komentář, tak i forma odkazů na prameny a odbornou literaturu. V souladu s tímto vstřícným uživatelským přístupem byl též koncipován jmenný a místní rejstřík i diferenční slovníček.

      Filosofia
    • justin-mucednik-a-jeho-bible

      Justin Mučedník a jeho Bible

      Radka Fialová

      Tématem knihy je recepce Bible u jednoho z nejvý­znamnějších křesťanských apologetů 2. století, Justina zvaného Filosof či Mučedník. Úvodní kapitoly se věnují jeho životu a dílu, a rovněž kontextu apologetické lite­ratury 2. století, který je pro jeho dílo neodmyslitelný. Autorka se snaží zachytit Justinův význam v jeho době i jeho vliv na další křesťanské myslitele: autora evange­lijní harmonie Tatiana, „hereziologa“ Eirénaia z Lyonu či apologetu a teologa Tertulliana. Jakožto svědek Bible kolem poloviny 2. století je Justin významnou posta­vou – zachovalo se od něj poměrně rozsáhlé dílo, které obsahuje více než 300 citací z hebrejské Bible ve znění Septuaginty. Kromě toho u něj pod názvem „vzpomínky apoštolů“ najdeme řadu odkazů na Ježí­šovy výroky a narativní látky z evangelií. Jak vnímal Bibli tento vzdělaný muž, který si křesťanskou víru zvolil jako „pravou filosofii“? Nakolik významným impulsem pro formování kánonu byla polemika proti Markiónovi a gnostickým výkladům Písma? Závěrečná kapitola se věnuje prvnímu křesťanskému výkladu Žalmu 22 v jednom z Justinových nejznámějších děl, Dialogu se Židem Tryfónem.

      Vyšehrad