Archiv publikací

lharske-paradoxy-u-autoru-italske-scholastiky

Lhářské paradoxy u autorů italské scholastiky

Miroslav Hanke

Kniha se věnuje analýze autoreferenčních paradoxů v italské scholastické tradici patnáctého století. Jejím cílem je výzkum původních textů, jejich rekonstrukce prostředky moderní sémantiky a historická analýza jejich zdrojů. Korpus zkoumaných textů obsahuje texty Pavla z Benátek, Pavla z Perguly, Kajetána z Thiene, Alexandra Sermonety, Frachantiana Vicentina a Mengha Blanchella. Italská logika patnáctého století se paradoxům věnuje jakožto tématu s významnými důsledky pro teoretickou sémantiku a logické teorie založené na sémantické definici pravdivosti a logického vyplývání. Konkrétně: paradoxy představují (možné) selhání sémantické a logické intuice, resp. (technicky vzato) protipříklad k definicím pravdivosti a logického vyplývání a na nich založeným systémům odvozovacích pravidel. Základní předpoklady představených principů lze systematicky rekonstruovat prostředky moderní logiky.

OIKOYMENH
filosofie-a-veda-filosoficke-pojednani-o-skutecnosti

Filosofie a věda: filosofické pojednání o skutečnosti

Pavel Hobza

Věda se dnes stala nedílnou součástí našeho světa i našich životů. Tato mimořádná role vědy však nebyla dosud uspokojivě reflektována; pokud filosofie vědu vůbec brala v potaz, buď ji kritizovala (např. fenomenologie), anebo se její pomocí jen snažila řešit tradiční epistemologické či ontologické problémy (např. naturalismus). Jestliže však filosofie není schopna vědu přiměřeně reflektovat, ukazuje tím jen vlastní omezenost a neužitečnost.
Filosofie je však nezastupitelná. Formuje naše myšlení: vytváří myšlenková schémata, jejichž prostřednictvím rozumíme světu i sobě samým. Dosavadní neschopnost filosofie porozumět vědě souvisela především s tím, že vědu (skutečnost i člověka) reflektovala pouze na základě tradičních pojmů a kategorií, které byly ovšem kdysi vytvořeny pro popis zcela jiných podmínek, než v jakých se lidstvo nachází dnes. Tato kniha je pokusem o vytvoření či nalezení takových schémat a pojmů, které by umožnily adekvátnější pochopení situace, v níž se dnešní lidstvo nachází a v níž věda hraje klíčovou roli. První část knihy představuje historickou analýzu vztahu filosofie a vědy, z níž vyplývá, že filosofie je naším sebeporozuměním. Analýza druhé části ukazuje, že věda je skutečnost (přinejmenším z praktického hlediska našeho jednání nelze dnes totiž vědu od skutečnosti odlišit).

OIKOYMENH
acta-comeniana-28

Acta Comeniana 28

Vladimír Urbánek, Lucie Storchová (eds.)

Nový svazek přináší kromě recenzní rubriky šest studií, které se týkají intelektuálních dějin 16.–18. století. Vedle diskusí humanistických učenců o biblickém překladu se zabývají logikou Petra Crockaerta, konceptualizací přírody v pansofickém díle J.A. Komenského, představami učenců 17. století o analogickém pohybu mořských vod a tělesných tekutin, výkladem knihy Genesis u Valentina Weigla či vlivem rosenkruciánství a učení Jakoba Böhma na koloniální projekty pietistických osadníků v Pensylvánii.
Vychází v anglickém a německém jazyce.

Filosofia
the-bohemian-reformation-and-religious-practice-10

The Bohemian Reformation and Religious Practice 10

Zdeněk V. David, David R. Holeton (eds.)

Collegium Europaeum FF UK & FLÚ AV ČR připravilo již 10. svazek ediční řady The Bohemian Reformation and Religious Practice, který vyšel jako 2. zvláštní číslo Filosofického časopisu za rok 2015. Publikace představuje jeden z příspěvků k 600. výročí mučednické smrti M. Jana Husa. Naleznete v ní studie badatelů a badatelek působících v České republice, Maďarsku, Rakousku, Francii, USA a Austrálii, které jsou zaměřeny na Husovu osobnost a dílo, na jeho přátele a oponenty i na reflexi husovské tradice, a to vše v širokém teologickém, filosofickém, církevně-politickém a kulturním kontextu.

Filosofia
interpretacni-semantika

Interpretační sémantika

Tomáš Koblížek

Interpretační sémantika je teorií textu čerpající ze strukturalistické a hermeneutické tradice. Na jedné straně se v ní předpokládá, že význam každé výpovědi závisí na jazykovém systému, který mluvčí svou promluvou realizuje. Na druhé straně je v ní zohledněn fakt, že význam výpovědi je určován jedinečným kontextem, do nějž je zasazena, a konkrétní formou jejího uspořádání. V tomto ohledu je přístup interpretační sémantiky vhodný pro analýzu a výklad literárních textů. Právě význam literárního díla nezřídka krystalizuje v napětí mezi obecnými pravidly jazyka a jejich zvláštním, situačně zakotveným uplatněním. Francois Rastier (*1945) je francouzský lingvista a hlavní představitel interpretačního přístupu v sémantice. Principy své teorie shrnuje ve dvou knihách: Interpretační sémantika (1987) a Smysl a textualita (1989).

Vydavatelství FF UK
cognitive-psychology-in-early-jesuit-scholasticism

Cognitive Psychology in Early Jesuit Scholasticism

Daniel Heider (ed.)

Jesuit scholastic philosophy exemplified by the figure of Francisco Suárez (1548–1617) is at present a topic intensively studied worldwide. However, especially in the English speaking academic world, the immediate histori­cal milieu of Suárez's philosophy and theology, constituted especially by the philosophical and theological production of his Jesuit contemporaries, is much less taken into account. In the field of philosophical cognitive psychology, extant especially in the commentaries on Aristotle's On the Soul, the present publication aims to partially ameliorate this status quo. All the chapters in this book to some extent give evidence of the theological motivation and theological horizon of the Jesuit cognitive psychology of the last decades of the 16th century and the first decades of the 17th century.

Editiones scholasticae
historia-litteraria-v-ceskych-zemich

Historia litteraria v českých zemích od 17. do počátku 19. století

Josef Förster, Ondřej Podavka, Martin Svatoš (eds.)

Publikace pojednává o vývoji a proměnách konceptu historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte) v českých zemích a jeho představitelů „od Balbína k Cerronimu". Za počátek konceptu se považuje programové vymezení Francise Bacona, který roku 1605 navrhl vytvořit disciplínu, která by kumulovala a uspořádala veškeré dosažené vědecké poznání. „Módní vědou" se však historia litteraria stává až počátkem 18. století. Zůstala jí po tři čtvrtiny století, poté – v důsledku rostoucí potřeby pochopení kauzálních vztahů mezi historickými událostmi – se celý koncept začal dostávat do krize. Paradoxně právě tehdy získává historia litteraria větší prestiž v habsburské monarchii. Základy konceptu však v českých zemích byly položeny mnohem dříve, a to průkopnickou prací Bohuslava BalbínaBohemia docta. Na toto dílo navazovala řada učenců tvořících v průběhu 18. a na začátku 19. století. Největší prostor je v knize věnován pozoruhodné osobnosti historika vzdělanosti a sběratele Johanna Petera Cerroniho.

 

Filosofia
eirene-i-ii-2015

EIRENE I-II/2015

Centre for Classical Studies, Prague
moderni-univerzita

Moderní univerzita

Jiří Chotaš, Aleš Prázný, Tomáš Hejduk a kol.

Kniha představuje aktuální studie a poprvé do češtiny přeložené primární texty, které pojednávají o ideji univerzity. Východiskem zkoumání je oblast německé klasické filosofie. Jednotlivé kapitoly se věnují zrodu ideálu Humboldtovy univerzity v 19. století, politizaci univerzit v éře nacistického Německa a demokratizaci univerzit po 2. světové válce. Publikace je zajímavá pro obory filosofie, historie, sociologie či germanistiky a může se s úspěchem uplatnit při výuce na vysokých i středních školách.

400. publikace nakladatelství Filosofia

Filosofia
filosoficke-poznamky

Filosofické poznámky

Ludwig Wittgenstein

Filosofické poznámky, vydané poprvé z pozůstalosti roku 1964 péčí Wittgensteinova žáka a blízkého přítele Rushe Rheese, soustřeďují autorovy úvahy z doby krátce po jeho návratu k filosofii, tj. z let 1929 a 1930. Wittgensteinovo myšlení se v té době dynamicky proměňovalo a Filosofické poznámky jsou v pravém slova smyslu slova momentkou, zachycující jeho přechodný tvar: mají tu podobu, v níž autor přerušil svou práci na strojopise, neboť potřeboval odevzdat kvalifikační práci na univerzitě v Cambridgi.

Filosofia

Podkategorie